Challenger (raketoplan)

Challenger
Challenger
Udaje o lodi
Typ	Space Shuttle
Vyrobni ?islo	OV-099
Vyrobce	Rockwell International
Provozovatel	NASA
Prvni let	STS-6
Datum prvniho letu	4. ? 9. dubna 1983
Posledni let	STS-51-L
Datum posledniho letu	28. ledna 1986
Po?et let?	10
Doba let?	62 dni, 07:56:22
Vypu?t?no dru?ic	10
Status	Zni?en 28. ledna 1986
Navigace
	P?edchozi ; Columbia Nasledujici ; Discovery

Challenger (ev. ?. OV-099 ) byl druhy raketoplan NASA , ktery byl vypu?t?n na ob??nou drahu Zem? . Jeho prvni mise ( STS-6 ) za?ala 4. dubna 1983 a skon?ila 9. dubna 1983. ^[2] Pote vykonal Challenger je?t? osm vesmirnych misi. Byl zni?en 28. ledna 1986 (po necelych t?ech letech aktivni slu?by), 73 sekund po startu sve desate mise STS-51-L . V?ech sedm astronaut? na palub? zahynulo. Je spolu s Columbii jednim ze dvou raketoplan? zni?enych b?hem vesmirne mise.

Vznik a u?ivani [ editovat | editovat zdroj ]

Challenger byl p?vodn? konstruovan pouze jako testovaci stroj (ev. ?. STA-099 ) ur?eny k destruk?nim zkou?kam. Kdy? se ale tyto po p?edchozich testech ukazaly jako nepot?ebne, NASA se rozhodla je?t? ve fazi vyroby jej p?estav?t na plnohodnotny raketoplan. P?vodni zam?r byl p?estav?t testovaci raketoplan Enterprise , ale vy?lo najevo, ?e p?estavba Challengeru bude levn?j?i. Je zajimave, ?e i po zni?eni Challengeru se objevily uvahy o p?estavb? Enterprise na plnohodnotny stroj, ale nakonec, take z finan?nich d?vod?, byl postaven novy raketoplan Endeavour .

Sve jmeno dostal podle korvety HMS Challenger , ktera se zu?astnila dosud nejdel?i oceanograficke expedice v historii. ^[3] Stejne jmeno nesl take lunarni modul mise Apollo 17 , ktery p?istal na M?sici v roce 1972. ^[3]

Po svem prvnim vesmirnem letu v roce 1983 se Challenger stal ta?nym kon?m NASA, kdy? v letech 1983?1984 vykonal 85% v?ech raketoplanovych misi. Spolu s Discovery byl p?estav?n tak, aby mohl na ob??nou drahu vyna?et rakety Centaur G . Pokud by posledni mise Challengeru neskon?ila katastrofou, m?l do vesmiru dopravit sondu Ulysses .

Zkaza Challengeru [ editovat | editovat zdroj ]

Rozpad Challengeru 73 sekund po startu je pova?ovan za jednu z nejdramati?t?j?ich udalosti 20. stoleti . Prezident Ronald Reagan ozna?il ?leny posadky, kterymi byli Francis R. Scobee (velitel), Gregory B. Jarvis , Ronald E. McNair , Ellison S. Onizuka , Judith A. Resnikova , Michael J. Smith a Christa McAuliffeova (u?itelka z Massachusetts ), za hrdiny. ^[4] In?eny?i NASA a prezidentska komise pozd?ji zjistili, ?e p?i?inou exploze bylo selhani pry?oveho t?sn?ni na jedne z pomocnych raket (SRB) . V d?sledku toho do?lo k proho?eni spoje mezi SRB a externi nadr?i (ET) , p?i?em? SRB narazila do ET a zp?sobila explozi. ^[5] NASA v d?sledku havarie p?eru?ila a? do roku 1988 lety raketoplan? ^[6] a p?ijala p?isn?j?i bezpe?nostni opat?eni.

Mise Challengeru [ editovat | editovat zdroj ]

Raketoplan Challenger vykonal celkem 10 misi, stravil ve vesmiru 62,41 dny, Zemi oblet?l 995krat.

Datum	Ozna?eni	Poznamka
4. dubna 1983	STS-6	Prvni vystup astronaut? do vesmiru z raketoplanu. Vyneseni TDRS-1 .
18. ?ervna 1983	STS-7	Sally Rideova byla prvni Ameri?ankou ve vesmiru. Vyneseni dvou komunika?nich satelit?.
30. srpna 1983	STS-8	Guion Bluford byl prvnim Afroameri?anem ve vesmiru. Prvni no?ni start a no?ni p?istani. Vyneseni satelitu Insat-1B.
3. unora 1984	STS-41-B	Neusp??ny pokus o vyneseni dvou komunika?nich satelit?.
6. dubna 1984	STS-41-C	Servisni mise sondy Solar Maximum Mission .
5. ?ijna 1984	STS-41-G	Vynesen satelit Earth Radiation Budget . Prvni mise se dv?ma ?enami, Kathryn Sullivanova byla prvni astronautkou, ktera podnikla vystup do vesmiru.
29. dubna 1985	STS-51-B	Vyneseni vesmirne laborato?e Spacelab-3 .
29. ?ervence 1985	STS-51-F	Vyneseni vesmirne laborato?e Spacelab-2 .
30. ?ijna 1985	STS-61-A	Vyneseni n?mecke laborato?e Spacelab D-1 .
28. ledna 1986	STS-51-L	Raketoplan explodoval po startu. Zem?elo v?ech 7 ?len? posadky.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ HARWOOD, William. STS-129/ISS-ULF3 Quick-Look Data [online]. CBS news , 2009-10-12 [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)
↑ STS-6 [online]. Washington: NASA, rev. 2007-11-23 [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)
↑ ^a ^b GRINTER, Kay. Challenger (STA-099, OV-99) [online]. NASA, rev. 2000-03-10 [cit. 2015-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-02-03. (anglicky)
↑ REAGAN, Ronald Wilson . Explosion of the Space Shuttle Challenger Address to the Nation, January 28, 1986 [online]. NASA [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)
↑ FUQUA, Don, et al. . Report of the Challenger Accident [online]. Washington: NASA, 1986 [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)
↑ Mission Information [online]. Washington: NASA, rev. 2011-08-29 [cit. 2015-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-13. (anglicky)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Kosmicke havarie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Challenger na Wikimedia Commons
Po 24 letech bylo objeveno video zkazy Challengeru

[cbsquicklook-1] HARWOOD, William. STS-129/ISS-ULF3 Quick-Look Data [online]. CBS news , 2009-10-12 [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)

[sts6-2] STS-6 [online]. Washington: NASA, rev. 2007-11-23 [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)

[OV-challenger-3] GRINTER, Kay. Challenger (STA-099, OV-99) [online]. NASA, rev. 2000-03-10 [cit. 2015-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-02-03. (anglicky)

[reagan-4] REAGAN, Ronald Wilson . Explosion of the Space Shuttle Challenger Address to the Nation, January 28, 1986 [online]. NASA [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)

[NASAreport-5] FUQUA, Don, et al. . Report of the Challenger Accident [online]. Washington: NASA, 1986 [cit. 2015-07-29]. Dostupne online . (anglicky)

[missioninfo-6] Mission Information [online]. Washington: NASA, rev. 2011-08-29 [cit. 2015-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-13. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]