Pismeno
S
s cedillou ?
?
Cedilla
?i
sedila
(francouzsky ?la cedille“) je
diakriticke znamenko
. Jde o spodni ha?ek, ozna?ujici zm?nu vyslovnosti. Pou?iva se hlavn? v
romanskych jazycich
. A?koli vyraz pochazi ze
?pan?l?tiny
(zdrobn?lina slova ?ceda“, tedy ozna?eni pro pismeno ?zet“), nejvyrazn?j?i pou?iti najdeme zejmena ve
francouz?tin?
,
katalan?tin?
a
portugal?tin?
. Samotna ?pan?l?tina pou?iva tento znak spi?e okrajov? (v p?evzatych vyrazech) nebo regionaln? (
katalan?tina
,
baski?tina
). Ve st?edov?ku se pou?ivala rovn?? se
samohlaskami
, dnes se pou?iva prakticky jen pro modifikaci
souhlasek
.
Nejreprezentativn?j?i je p?ipad pismene
c
, ktere s cedillou vypada takto:
c
. V
romanskych jazycich
se
c
nasledovane pismeny
i
a
e
?te jako [s], zatimco p?ed samohlaskami
a
,
o
a
u
se vyslovuje jako [k]. Proto, kdy? ma byt v t?chto p?ipadech vysloveno [s], pou?ije se prav?
c
(nap?. Francois).
Cedillu nelze zam??ovat s
ocaskem
, vyskytujicim se v
pol?tin?
, kde se pou?iva ve znacich
?/?
a
?/?
. Ocasek zde vyzna?uje
nosovost
dane
samohlasky
. Ocasek se navic na rozdil od cedilly pi?e sm?rem doprava. Cedilla se pi?e od pismene spi?e doleva, n?kdy se zp?sob jejiho zapisu charakterizuje jako ?dolni polovina postaru psaneho pismene
z
“, p?ipadn? dolni polovina zmen?ene ?islice
3
.
Ve
francouz?tin?
plati to, co bylo ?e?eno na uvod o ?teni pismene
c
. Skupiny
ce
a
ci
se tedy ?tou [se] a [si]. Maji-li byt skupiny hlasek
ca
,
co
,
cu
?teny jako [sa], [so], [su] (tj. chceme-li v nich zachovat vyslovnost [s]), museji byt zapsany
ca
,
co
,
cu
. Viz p?iklady:
- -ca-
:
- fran
ca
is
[fra
s
?] francouzsky
- fa
ca
de
[fa
s
ad] fasada
- -co-
:
- nous commencons
[nu komas??] (my) za?iname (kdyby nebyla pou?ita cedilla, ?etlo by se [komako]
- -cu-
:
- recu, recue
(?teno shodn?: [r?sy]) p?ijat(y), p?ijata
Hlaska
c
se pou?iva stejn? jako ve francouz?tin?, ale m??e byt take pou?ita na konci slova. Viz p?iklady
- -ca-
:
- -co-
:
- -cu-
:
- -c
:
?pan?l?tina
cedillu pou?ivala do
18. stoleti
, kdy od jejiho pou?ivani upustila. Znak
c
byl tehdy p?ed pismeny
e
a
i
nahrazen jednoduchymi pismeny
z
nebo
c
.
I v p?ipad?
portugal?tiny
plati to, co bylo ?e?eno o ?teni
c cedille
ve
francouz?tin?
. Vkladanim cedilly se tedy "m?k?i" p?vodni vyslovnost [k] na [s]:
- -ca-
:
- carro
ca
(= ?eb?i?ak)
- cora
ca
o
(= srdce,
jednotne ?islo
)
- -co-
:
- afei
co
ada
(= n??na)
- cora
co
es
(= srdce,
mno?ne ?islo
)
- -cu-
:
Cedillu ov?em najdeme take v dal?im romanskem jazyce, v
rumun?tin?
, by? ozna?ovat toto znamenko za cedillu m??e byt problematicke, proto?e rumunska ?cedilla“ (
virgul?
,
virguli??
, angl.
comma below
) p?ipomina vice ?arku ne? ha?ek. Rumun?tina cedillu nepou?iva pod pismenem
c
, nybr? pod pismeny
s
a
t
. Znaky s cedillou maji nasledujici podobu:
?
(?te se ??“, nap?.
?apte
[?apte] =
sedm
) a
?
(?te se jako ?c“, nap?.
dic?ionar
[dikcionar] =
slovnik
). Cedilla by se za normalnich okolnosti nem?la pismene dotykat.
Rumunske jazykove sady byly a? do roku 2007 neaktualizovane a zcela b??na byla varianta s cedillou dotykajici se pismene (
?
,
?
), p?ipadn? mutace zavisejici na pou?itych pismech. V sou?asnych znakovych sadach jsou ji? spravne varianty dostupne, p?esto?e jejich zobrazeni neni v?dy validni.
V
loty?tin?
, ktera pat?i do skupiny
baltskych jazyk?
, se cedilla poji se znaky:
?
,
?
,
?
a
?
. Pou?iti cedilly v t?chto pismenech zna?i jejich
palatalizaci
. Zajimave je, ?e cedilla je v p?ipad? maleho pismene
?
umist?na nad nim a je p?evracena o 180 stup?? z d?vodu jeho v?t?i ?itelnosti. Velke pismeno
?
ma cedillu umist?nou op?t pod sebou stejn? jako ostatni pismena.
V minulosti se cedilla v
loty?tin?
pou?ivala rovn?? v pismen?
?
. Tento znak byl zru?en v dobach sov?tske nadvlady nad
Loty?skem
a po obnoveni loty?ske nezavislosti v roce 1991 u? nebyl znovuzaveden.
Rovn?? v
alban?tin?
se pou?iva znak
C/c
, ?te se jako [?].
Ture?tina
cedillu napojuje na pismeno
C/c
(ktere se ?te jako [d?]), ?im? vznikne ji? znamy znak
C/c
, ktery ov?em ?teme jako [?]. Dal?im znakem s cedillou je pismeno
S/s
, ?im? vznika znak
?/?
, ktery se ?te jako [?].
P?iklady:
- uc
[i?] = t?i,
cok
[?ok] = mnoho, hodn?
- ?ehir
[?ehir] = m?sto,
be?
[be?] = p?t
Per?tina
a ji p?ibuzne jazyky mohou pou?it krom? zapisu
arabskym pismem
rovn?? zapis
latinkou
. V takovem p?ipad? pou?ivaji cedillu pod pismenem
r
:
?
.
Azerbajd?an?tina
ma bohatou historii pou?ivanych pisem. Od
7. stoleti
a? do dvacatych let
20. stoleti
se pou?ivala arabska abeceda (nejprve m?la 28 znak?, pozd?ji 32 a nakonec 33). Od roku
1929
se pou?ivala
latinka
, ktere se v te dob? ?ikalo
yanalif
(=
nova abeceda
; p?episovano rovn?? jako yanalif).
Yanalif
m?l 30 znak?. V roce
1939
Stalin
prosadil
cyrilici
o 32 znacich, ktera byla pou?ivana a? do roku
1991
. V tomto roce byla znovu zavedena
latinka
, ktera se n?kterymi znaky li?i od verze pou?ivane v letech
1929
-
1939
a ma celkem 34 znak? a je ze v?ech p?edchozich system? zapisu nejvhodn?j?i pro zachyceni v?ech zvuk?
azerbajd?an?tiny
.
Znaky pou?ivajici cedillu jsou stejne jak v cyrilicke abeced? z let 1929-1939, tak v te, ktera se pou?iva dnes.
- hlaska vyslovovana [?] se v
cyrilici
modifikovane na azerbajd?anske jazykove pom?ry zapisovala znaky
Ч
a
ч
. V
latince
se pou?ivaly a pou?ivaji znaky
C/c
.
- hlaska vyslovovana [?] se v
cyrilici
zapisovala znaky
Ш
a
ш
. V letech 1929-1939 a od roku 1991 se zapisuje znaky
?
a
?
.
Moderni
ba?kir?tina
a
tatar?tina
jsou si podobne. Oba jazyky pou?ivaly do t?icatych let
20. stoleti
arabske pismo
. V roce
1923
za?ala
ba?kir?tina
pou?ivat upravenou arabskou abecedu, ktera byla o sedm let pozd?ji nahrazena abecedou zalo?enou na
latince
. Ta byla v roce
1938
nahrazena upravenou
cyrilici
. V roce
2002
byla znovu zavedena abeceda zalo?ena na
latince
(
yani ba?qırt ?lifbası
= nova ba?kirska abeceda), ktera podobn? jako v
azerbajd?an?tin?
zavedla znak
C/c
pro
souhlasku
[?] a
?/?
pro souhlasku [?].
Rovn??
turkmen?tina
pou?iva pro hlasku [?] znak
C/c
a pro [?] znak
?/?
. Do po?atku 20. stoleti se zapisovala arabskym pismem, dal?i historicky vyvoj je podobny jako u p?edchozich
turkickych jazyk?
, li?i se od nich pouze datem zavedeni
latinky
i
cyrilice
v prvni polovin?
20. stoleti
: