한국   대만   중국   일본 
Carl Gustav Jung ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Carl Gustav Jung

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Carl Gustav Jung
Rodne jmeno Carl Gustav Jung
Narozeni 26. ?ervence 1875
Kesswil , ?vycarsko Švýcarsko ?vycarsko
Umrti 6. ?ervna 1961 (ve v?ku 85 let)
Kusnacht , ?vycarsko Švýcarsko ?vycarsko
P?i?ina umrti cevni mozkova p?ihoda
Misto poh?beni h?bitov v Kusnachtu
Povolani psychoterapeut, psycholog , psychiatr a esejista
Alma mater Gymnasium am Munsterplatz (1886?1895)
Univerzita v Basileji (1895?1900)
Vilemovo gymnazium v Mnichov?
Temata psychiatrie , psychologie , analyticka psychologie , psychoterapie , srovnavaci mytologie, antropologie , alchymie , vyklad sn?, um?ni , Srovnavaci religionistika a filozofie
Vyznamna dila Symbole der Wandlung
Psychologische Typen
Synchronizitat als ein Prinzip akausaler Zusammenhange
Archetypy a nev?domi
Ein moderner Mythus. Von Dingen die am Himmel gesehen werden
… vice na Wikidatech
Ocen?ni ?estny doktor Clarkovy univerzity (1909)
?estny doktor Kalkatske univerzity
Man?el(ka) Emma Jungova (1903?1955)
Rodi?e Johann Paul Achilles Jung [1] a Emilie Preiswerkova [1]
P?ibuzni Franz Beda Riklin ( bratranec )
Karl Gustav Jung (d?de?ek z otcovy strany)
Ernst Robert Fiechter ( bratranec )
Rudolf Jung ( bratranec ) [2]
Samuel Preiswerk (d?de?ek z mat?iny strany) [3]
Helene Preiswerk ( sest?enice )
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na  Commons
Logo Wikicitátů citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Carl Gustav Jung ( 26. ?ervence 1875 Kesswil , ?vycarsko ? 6. ?ervna 1961 Kusnacht , ?vycarsko ) byl ?vycarsky leka?-psychiatr a psychoterapeut , zakladatel analyticke psychologie . Jeho p?inos psychologii spo?iva v pochopeni lidske psychiky na pozadi sv?ta sn? , um?ni, mytologie , nabo?enstvi a filosofie . M?l vyznamny podil na zkoumani p?i?in a le?b? schizofrenie .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

D?tstvi a mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Jako syn protestantskeho fara?e pro?ival v?echny otcovy pochybnosti spojene s virou. Jako velmi citlive dit? se ?asto oddaval osobni imaginaci, p?i ni? se pokou?el navazat kontakt s Bohem . Vzhledem k velikemu mno?stvi duchovnich hodnosta?? v rodin? se p?edpokladalo, ?e i jeho draha p?jde v otcovych stopach. Pote, co objevil v rane dosp?losti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinne tradice a nechal se zapsat ke studiu leka?stvi. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie .

P?sobeni v Burgholzli [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1895 ? 1900 studoval na univerzit? v Basileji a pozd?ji Curychu . Cury?ska univerzita m?la svoji psychiatrickou kliniku Burgholzli v Curychu a Jung se stal jejim leka?em v roce 1900.

Psychiatricka klinika Burgholzli, kolem roku 1890

Ustav vedl Eugen Bleuler , ktery se zabyval spi?e tradi?nim popisnym zkoumanim du?evnich chorob. V opozici k filosoficke psychologii se Jung zabyval experimentalni psychologii, v ni? odvozoval zakony se stejnou platnosti jako ve v?d?. Se svym spolupracovnikem Franzem Riklinem vyznamn? p?epracovali Bleulerem pou?ivany asocia?ni test , roz?i?ili ?kalu podn?tnych slov i asocia?nich par?. Asocia?ni test tak pro Junga p?edstavoval branu k obsah?m nev?domych komplex? v lidske psychice. Ve fabulacich du?evn? nemocnych nachazel podobnosti s myty a tuto shodu chapal jako projev spole?ne zakladny individualni imaginace a v?domi cele lidske rasy. Studoval mytologii a sbiral material p?elud? , halucinaci a sn? pacient?, ktery se mu zdal pro tuto teorii relevantni.

Spoluprace a p?atelstvi s Freudem [ editovat | editovat zdroj ]

V ur?item slova smyslu se hovo?i o vztahu u?itele a ?aka, av?ak spolupraci Junga s Freudem charakterizuje p?edev?im d?v?ra a p?atelstvi. Jung se poprve setkal s Freudem v roce 1907 , jejich spoluprace trvala do roku 1912 . Pro Freuda znamenal Jung nejinspirativn?j?i prvek jeho psychoanalytickeho hnuti, p?edev?im se shodovali ve vyzkumech v oblasti hysterie . Freudovska psychoanalyza , ktera se zam??ovala na sexualni p?vod neurozy , v?ak p?ipadala Jungovi p?ili? omezena, p?al si pracovat s ?trajektorii“ neurozy a jejimi implikacemi pro budouci vyvoj pacienta. Stejn? tak pojeti komplexu jako jakehosi homosexualniho rezidua z psychickych pro?itk? raneho d?tstvi mu p?ipadalo siln? omezujici.

Objev fantazii americke spisovatelky Frank Millerove jej p?ivedl k podv?domym tvo?ivym imaginacim, mytologickym sn?m a fantaziim, ktere m?ly veskrze neosobni charakter. Subjekt se vraci k archaicke mimoslovni form? vyrazu. Zatimco pro Freuda byl symbolismus z v?t?i ?asti d?sledkem historickeho a kulturniho kontextu, Jung kladl na tyto faktory minimalni d?raz a zam??il se na neosobni vrstvu lidske du?e, kterou nazval kolektivni nev?domi . Zde se za?aly spole?ne cesty rozchazet. V roce 1912 vydal Jung studii Symboly prom?ny , kde odmitl Freud?v p?ili?ny d?raz na sexualitu a na p?ikladu symbolismu vizi Frank Millerove roz?i?il pojeti libida jako obecne psychicke a ?ivotni energie zam??ene na cil. Freud nebyl schopen p?ijmout cokoli, co by bylo v neshod? s jeho teorii, kterou u? mezitim povy?il na dogma .

Vztah Freuda a Junga nem?l jen v?decke, ale i osobni pozadi. Freud se rozhodl Junga adoptovat a ?po vzoru patriarch? jej pomazat in partibus infidelium ? v zemi nev??icich“. To pozd?ji zalo?ilo problem, jak se vymanit z otcovske autority, a to zejmena ve chvili, kdy se objevil vztah konkurence. Jung v roce 1911 stanul v ?ele Mezinarodni psychoanalyticke spole?nosti, kde setrval do roku 1914 .

Charakteristika Jungovy hlubinne psychologie [ editovat | editovat zdroj ]

Rok 1913 byl pro Junga zlomovy. Po serii apokalyptickych sn? a vizi rezignoval na p?edna?ky na univerzit? a v roce 1914 se vzdal funkce prezidenta Mezinarodni psychoanalyticke spole?nosti. V tomto obdobi se v?noval p?eva?n? praci na svych teoretickych studiich, zalo?il uzky krou?ek Psychologickeho klubu, v?noval se soukrome terapeuticke praxi, av?ak p?edev?im zdokonalil svoji techniku, jak promlouvat se svym nev?domim . Navazal tak na sve rane za?itky z d?tske imaginace. U?il se personifikovat fenomeny nev?domi, naslouchat jejich hlasu, a tim je vyd?lovat z bezb?ehosti a ?init je uchopitelnymi v?domim . Do?el k postulatu, ?e v individualni mysli existuji prvky, ktere ji nepat?i.

V?domi a nev?domi [ editovat | editovat zdroj ]

Jung se sna?il zachytit a popsat n?jakou praktickou metodiku, jak se ?lov?k m??e vypo?adat se svym nev?domim. Byl si v?dom toho, ?e nabo?enske filosofie, metafyzicke systemy nebo symbolicka imaginace pracuji s timto faktem. Psychologicke vypov?di maji podle n?j stejnou vahu jako vypov?di v?deckeho razu, jakymi disponuje nap?iklad fyzika . Jung v teto souvislosti zavedl pojem psychicke reality , kterou osvicenske pojeti ?lov?ka odkazuje mimo skute?nost. Neustale zd?raz?oval empirickou povahu du?evnich vypov?di a byl si zarove? v?dom, ?e pro soudoby v?decky nazor nebude snadne tento fakt p?ijmout. Poukazoval na nebezpe?i plynouci z odd?leni psychickeho sv?ta od uzce racionalisticky chapane skute?nosti. Na mnoha mistech vyslovil p?edtuchu nebezpe?neho vlivu nezpracovanych nev?domych archetyp? , ktera se mu splnila druhou sv?tovou valkou .

V t?chto uvahach dosp?l Jung k podstatnemu zji?t?ni, ?e v?domi a nev?domi se k sob? chovaji komplementarn? a kompenza?n?. Po vzoru matematicke v?dy vytvo?il pojem transcendentni funkce , faktor v?domi a faktor nev?domi tvo?i jednu psychickou funkci, podobn? jako komplexni ?islo ur?uje pom?r jednotlivych komponent. R?zne varianty vztahu v?domych a nev?domych faktor? jsou charakteristicke pro r?zne typy du?evniho onemocn?ni .

Jung pracoval na koncepci psychologickych typ? . Zavedl dvoji kategorii povahy podle zam??eni libida, introvertni (orientovana do sveho nitra) a extrovertni (orientovana na vn?j?i sv?t). Pozd?ji klasifikaci doplnil o ?ty?i zakladni funkce lidske psychiky ( my?leni , cit , vnimani , intuice ). V teto souvislosti hovo?il o diferenciaci (rozli?eni) jednotlivych funkci, p?i?em? nejmen? diferencovana psychicka funkce pat?i u jednotlivce do oblasti osobniho nev?domi .

Symbolismus nev?domych projekci [ editovat | editovat zdroj ]

"Bollingenska v??", rodinny a umrtni d?m C. G. Junga, nyni muzeum

V roce 1923 zahajil Jung stavbu v??e v Bollingenu , obydli, ktere je ?ivoucim d?kazem jeho dal?iho objevu, psychickeho st?edu v lidske du?i ? Self neboli bytostneho Ja . Bollingenska v?? , kterou psycholog neustale vlastnimi silami roz?i?oval, nebyla jen mistem setkavani s r?znymi osobnostmi, ale p?edev?im symbolickym vyjad?enim osobniho r?stu k celistvosti kombinaci prakticke ?ivotni orientace a zpracovanim snove imaginativni latky. Pracoval p?esn? v intencich sveho zji?t?ni, ?e projekci nev?domych obsah? do reality se stavaji obsahy viditelne. Stavba timto p?ekra?ovala sv?j symbolicky vyznam.

Koncem 20. let za?al Jung studia alchymistickeho symbolismu, obracel se ke starym filosofickym mistr?m ( Mistr Eckhart , Paracelsus , sv. Augustin aj.), zkoumal k?es?anstvi , jeho hereticka hnuti a symbolismus, sam se u?astnil objeveni gnostickych svitk? z egyptskeho Nag Hammadi . Na p?d? religionistickeho spolku Eranos se setkal s Mirceou Eliadem , Karolem Kerenyim . S Richardem Wilhelmem pracoval na interpretaci Tajemstvi zlateho kv?tu , esoterickeho textu ?inskeho taoismu , napsal p?edmluvu k ?inske knize prom?n I-?ing .

Ve?kerou ziskanou latku a znalosti trvale konfrontoval se svoji praxi psychiatra, jeji? spektrum klientely se pohybovalo od oby?ejnych pacient? psychiatrickeho ustavu v Kusnachtu a? po zname i zamo?ne osobnosti (dcera Jamese Joyce , spisovatel Hermann Hesse , dcera Johna D. Rockefellera ). Po?adal p?edna?ky, psal ?lanky do odbornych ?asopis?, studoval my?leni primitivnich africkych kmen?.

Bytostne Ja (Selbst) [ editovat | editovat zdroj ]

Na Basilejske univerzit? se v roce 1943 stal ?adnym profesorem leka?ske psychologie, ani? by p?eru?il svou psychiatrickou praxi. Jeho nadmiru ?iroky zab?r v?domosti mu umo??oval vyjad?ovat se fundovan? k sou?asnemu d?ni. ?asto se vracel ke svym text?m a p?epracovaval je ve sv?tle nov? nabyte zku?enosti s religioznimi a esoternimi systemy. Symbolika alchymistickych obrazovych serii jej p?ivedla ke koncepci dvojice archetyp? anima a animus , p?i?em? mu?skemu sv?tu tvo?i nev?domy prot?j?ek anima (?enska ?ast du?e) a naopak. Rozvijenim symboliky dochazi adepti alchymie ke kontaktu s nev?domim a jejich psychicky st?ed ve v?domem ja se p?esouva sm?rem k Self . Stejnou charakteristiku na?el Jung u snove imaginace, co? jen podtrhlo teorii o zam??enosti lidske psychiky na cil ( teleologie ), ktery nazval procesem individuace a ztoto?nil s vytvo?enim psychickeho st?edu v bytostnem Ja . Jako nastroj takto zam??ene terapie pou?il aktivni imaginaci , p?i ni? klienti ?asto zpracovavali sve vize do obraz?, ktere po vzoru mandal vychodu zobrazuji psychickou celost osobnosti v ?adu kosmu.

Jung sve my?lenky na vyvoj lidske du?e neodd?loval od biologicke evoluce ?lov?ka. Nikdy v?ak samostatn? netematizoval evolu?ni teorii a v?dy se dr?el sveho psychologickeho uhlu pohledu. Jako psychologickou nutnost v ramci vyvoje lidskeho my?leni vid?l nap?iklad p?ijeti ?tvrte nev?dome psychicke funkce do oblasti psychologie v?domi, tak?e jej vyhla?eni dogmatu o nanebevzeti Panny Marie pape?em Piem XII. v listopadu 1950 nijak nep?ekvapilo, a to prav? s ohledem na nauku o Nejsv?t?j?i Trojici . V souvislosti s pojmem synchronicity (nep?i?inne spojeni d?j?) byl dotazovan fyzikem Wolfgangem Paulim na mo?nost analogie p?i p?echodovych d?jich elementarnich ?astic. P?i teto p?ile?itosti p?ekro?il i n?ktera v?decka paradigmata, kdy? v souvislosti se synchronicitou uva?oval, ?e psyche nemusi byt vazana na mozek, neni lokalizovana v prostoru a ?ase nebo ?e je prostor psychicky relativni.

Kritika [ editovat | editovat zdroj ]

Jungova prace nebyla p?ijimana bez vyhrad. P?ed soudobou v?dou musel trvale dokazovat empirickou povahu svych zji?t?ni a byl ?asto obvi?ovan z esoterismu . Z opa?ne strany jej nap?iklad ?idovsky filosof Martin Buber kritizoval za p?ili?ne zatem?ovani Boha gnostickou spekulaci. ?asta vytka teolog? sm??uje k psychologizujicimu pojeti Boha, ktery jako autonomni psychicky obsah nema ?adnou realitu mimo lidskou psyche. K teto vytce se Jung vyjad?oval mnohozna?n?, v?dy se z?etelem na sve psychologicke zam??eni. V korespondenci s anglickym dominikanem Victorem Whitem do?lo navzdory ve?kerym sympatiim k neshod? okolo otazky privatio boni . Zlo podle Junga pat?i do celku skute?nosti a nelze je redukovat na pouhy nedostatek dobra , a i zde nachazel pro tvrzeni psychologicke zd?vodn?ni.

Pokra?ovani Jungovych my?lenek [ editovat | editovat zdroj ]

Jungova analyticka psychologie je obecn? pou?itelna a neomezuje se pouze na ur?ite psychologicke typy, nybr? respektuje jedine?nost ka?deho ?lov?ka. Ziskala si celou ?adu ctitel? a ?ak?, kte?i pokra?ovali v Jungov? dile. V roce 1948 byl v Curychu zalo?en Institut C. G. Junga jako reakce na vzr?stajici zajem o rozvijeni a spolupraci na my?lenkach analyticke psychologie. Jung si byl v?dom faktu, ?e jeho objevy jej p?ekro?ily a z analyticke psychologie se stalo hnuti. Dnes se institut orientuje jako treninkove centrum analytik? a psychoterapeut?, slou?i jako misto k setkavani student?, v?dc? a u?itel?. Obdobn? v Londyn? byla zalo?ena Spole?nost pro analytickou psychologii. V Brn? zas ?eska spole?nost pro analytickou psychologii (?SAP). Lokalni spole?nosti zast?e?uje The International Association for Analytical Psychology. V ?eb?i?ku nejcitovan?j?ich psycholog? mu autor po?adi p?i?adil 23. misto. [4]

Socionika [ editovat | editovat zdroj ]

Jungovy vyzkumy polo?ily zaklad typologii osobnosti zvane socionika . V 60. letech 20. stoleti ji vytvo?ila litevska sociolo?ka Au?ra Augustinavi?i?t? . Socionika je dodnes pou?ivanou metodou. [5]

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Rodinny hrob v Kusnachtu

Dne 14. unora 1903 si vzal za man?elku Emmu Rauschenbach (30. b?ezna 1882 ? 27. listopadu 1955), ktera pochazela z pr?myslnicke rodiny v Schaffhausenu .

M?li spolu p?t d?ti:

  • Agathe Jung-Niehus (1904?1998),
  • Anna Margaretha (Gret) Jung-Bauman (1906?1995),
  • Franz Karl Jung (28. listopadu 1908 ? 30. ?ervna 1996),
  • Marianne Jung-Niehus (1910?1965),
  • Helene Jung-Hoerni (1914?2014).

Za sveho p?sobeni v Burgholzli navazal Jung mimoman?elsky pom?r se Sabinou Spielreinovou . Tato inteligentni ruska ?idovka studovala v Curychu medicinu a k Jungovi si b?hem psychoanalyzy ( p?enosu ) vytvo?ila silny citovy, v n?kterych ohledech a? bizarni vztah. [6] Kdy? na tento neeticky pom?r p?i?el Eugen Bleuler , byl Jung z le?ebny v Burgholzli propu?t?n.

Carl Gustav Jung zem?el 6. ?ervna 1961 v Kusnachtu a je zde pochovan v rodinnem hrob?.

D?m a muzeum [ editovat | editovat zdroj ]

Jung?v d?m v Kusnachtu, zvany Bollingenska v??, slou?i jako Muzeum C. G. Junga a knihovna [7]

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Carl Gustav Jung jako dítě
    Carl Gustav Jung jako dit?
  • Carl Gustav Jung v Curychu (1910)
    Carl Gustav Jung v Curychu (1910)
  • Carl Gustav Jung v dospělosti
    Carl Gustav Jung v dosp?losti
  • Jeho manželka Emma Jung (roz. Emma Rauschenbach)
    Jeho man?elka Emma Jung (roz. Emma Rauschenbach)
  • První řada zleva: C. G. Jung (3) v přítomnosti Sigmunda Freuda (1)
    Prvni ?ada zleva: C. G. Jung (3) v p?itomnosti Sigmunda Freuda (1)
  • Jungův podpis
    Jung?v podpis
  • S. Freud a C.G.Jung na setkání psychoanalytiků
    S. Freud a C.G.Jung na setkani psychoanalytik?

Odraz v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

?ivotopisne filmy

V roce 2021 m?l premieru ?esky dokumentarni film C.G. Jung - Povedeny kaci? (C.G.Jung - The fine heretic). Re?ie a animace: Matyas Brych, kamera: Martin Viglasky, st?ih a zvuk Andrej Vere?varsky, scena?: Pjer la ?e´z, Matyas Brych a Vladimir Chrz, hudba Rakousko-Uhersko ⓒ Medusa Pictures 2020

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

P?eklady do ?e?tiny

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org . 2003.
  2. ↑ Theaterlexikon der Schweiz . Dostupne online . [cit. 2019-10-03].
  3. ↑ Dostupne online .
  4. ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139?152
  5. ↑ Uvod. Socion - typologie - socionika [online]. [cit. 2020-05-19]. Dostupne online .  
  6. ↑ STERN, Jan. Nietszcheho Lilith, Jungova ?idovka a Freudova p?imluvkyn? u Hitlera. Britske listy [online]. 29. 11. 2006 [cit. 2015-12-18]. Dostupne online .  
  7. ↑ https://www.cgjunghaus.ch/de/museum/ webove stranky muzea

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Psychoanalyza
Hlavni osobnosti Sigmund Freud
Dal?i osobnosti
Ovlivn?ni psychoanalyzou
Koncepty a pojmy
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Carl_Gustav_Jung&oldid=23739775 “