Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
M???anstvo
?i
bur?oazie
(z
franc.
bourgeoisie
) je ozna?eni socialni vrstvy
m???an?
?ili plnopravnych obyvatel m?st.
M???anstvo vzniklo b?hem hospoda?skeho rozmachu a vzestupu m?st ve
st?edov?ku
a mezi m???any se p?vodn? po?itali pouze ti obyvatele m?st, kte?i v nich vlastnili nemovitosti a trvale tam ?ili. Zejmena tzv. svobodna m?sta m?la u? ve st?edov?ku zna?nou miru samospravy a m???ane si zde volili sve zastupce jako m?stskou radu ?i
kon?ely
. V pozdnim st?edov?ku se m???anstvo domohlo i zastoupeni na zemskych sn?mech, bylo tam ale v men?in?. V obdobi
absolutismu
(v ?esku od roku
1629
) se postaveni m???anstva v?t?inou zhor?ilo a plneho uznani se m???ane domohli a? ve
Francouzske revoluci
, kdy v parlamentu nahradili duchovni stav.
V 19. stoleti bylo m???anstvo nejvyznamn?j?i a take nejdynami?t?j?i spole?enskou vrstvou, muselo v?ak ?elit po?adavk?m men? majetnych a pozd?ji i nemajetnych obyvatel m?st.
Bara?nici
a pak i d?lnici tak museli bojovat o prosazeni svych ob?anskych a politickych prav prav? proti m???anstvu. Proto se ?bur?oasie“ stala pro d?lnicke hnuti a pozd?ji i marxismus synonymem vrstvy boha?? a vyko?is?ovatel? i t?idniho nep?itele. Teprve se zavad?nim v?eobecneho volebniho prava kolem roku 1900 se tento rozdil v politickem ohledu set?el. U? od 15. stoleti byli m???ane zastanci vzd?lanosti a
demokratickych
p?em?n ve spole?nosti a v 19. stoleti se stavali i
mecena?i
um?ni
.
Zatimco
Marxovi
se bur?oazie jevila jako jedina ?t?ida“,
Max Weber
rozd?lil m???anstvo do dvou skupin ?i vrstev. ?Mali“ m???ane, nap?iklad ?e?ti bara?nici, pat?i podle n?ho do st?edni t?idy, velka bur?oasie - banke?i, tovarnici a velci obchodnici - tvo?i vy??i t?idu spole?nosti. V ?echach hrala krom? toho velkou roli i narodni p?islu?nost m???an?, nebo? prav? ?e?ti m???ane se nejvic zasazovali o narodni hnuti a jeho politicke cile.
[1]
Slovo pro ob?ana v zapadoevropskych jazycich - anglicke
citizen
, francouzske
citoyen
i n?mecke
Burger
- znamenalo p?vodn? m???an. Proto?e ?e?i v 19. stoleti sice ve m?stech bydleli, nebyli v?ak v?t?inou ob?any, musela si ?e?tina vytvo?it nove slovo ?ob?an“. Proto v ?e?tin? necitime uzky vztah mezi m???anstvim a demokratickym ob?anstvim, ktere z n?ho vzniklo.
[2]
Naopak mame pohrdlive ozna?eni ?m???ak“, ktere se t??ko p?eklada do jinych jazyk?.
- ↑
Velky sociologicky slovnik
, heslo Bur?oazie.
- ↑
J. Sokol,
Ob?an a der Buerger
. In: ty?,
Dluh ?ivota
, str. 94-99.
- Horska - Maur - Musil,
Zrod velkom?sta. Urbanizace ?eskych zemi a Evropa
. Praha-Litomy?l: Paseka, 2002.
- J. Kej?,
Vznik m?stskeho z?izeni v ?eskych zemich
. Praha : [s.n.], 1998.
- Ott?v slovnik nau?ny
, heslo M?sto. Sv. 17, str. 166
- M. Petrusek (vyd.),
Velky sociologicky slovnik
, heslo Bur?oazie. Sv. 1, str. 139
- J. Sokol,
Ob?an a der Buerger
. In: ty?,
Dluh ?ivota
, Praha: FHS UK 2016. Str. 94-99.
