Brn?nske vystavi?t?
Pohled na vystavi?t? z vy?kove administrativni budovy u vstupni brany
U?el stavby
?iroka ?kala veletrh?
Zakladni informace
Sloh	funkcionalismus, moderni architektura, postmoderni architektura
Pojmenovano po	Brno
Poloha
Adresa	Brno-st?ed a Brno-Pisarky , Brno, ?esko ?esko
Sou?adnice	49°11′15″ s. ?. , 16°34′45″ v. d.
Dal?i informace
Rejst?ikove ?islo pamatky	47820/7-38 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD )
Web	Oficialni web
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Brn?nske vystavi?t? je ?esky vystavni areal, rozkladajici se zhruba 2 km zjz. od centra Brna na levem b?ehu ?eky Svratky v m?stske ?asti Brno-st?ed , v katastralnim uzemi Pisarky . Vlastnikem arealu je spole?nost Veletrhy Brno , ktera zde celoro?n? provozuje veletrhy , vystavy, p?ehlidky, koncerty a r?zne dal?i akce. V sou?asne dob? je areal vystavi?t? chran?n jako kulturni pamatka .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

P?ipravy vystavby noveho veletr?niho vystavi?t? v Brn? se datuji je?t? do ?as? Rakouska-Uherska . Prosazovala ji ?eska hospoda?ska spole?nost pro markrabstvi moravske, ktera cht?la vyu?it faktu, ?e Brno bylo jednim z pr?myslovych center, p?edev?im pro pr?mysl textilni. ^[1] Inspirovat se nechala p?edev?im Jubilejni zemskou vystavou v Praze . Prace v?ak byly p?eru?eny 1. sv?tovou valkou . Po ni nastala kratka hospoda?ska recese zp?sobena ztratou trh? Rakouska-Uherska ^[2] , ale ji? v srpnu roku 1923 rozhodl Moravsky zemsky vybor o stavb? noveho vystavi?t?. Do te doby byl vyu?ivan sokolsky stadion na Kounicov? ulici. Pro misto vystavi?t? byly zva?ovany dv? lokality; sou?asny prostor v Pisarkach a prostor nedaleko Kralova Pole .

Byly zakoupeny pozemky v Pisarecke kotlin? o rozloze 58 ha od brn?nskeho pravnika a podnikatele Viktora Bauera . Misto bylo znamo pod nazvem Bauerova rampa a Viktor Bauer zde vlastnil cukrovar a pole. Sam bydlel nedaleko v dne?ni ulici Hlinky ?p. 39/41. Je?t? roku 1923 byla vypsana architektonicka sout?? na urbanisticke ?e?eni vystavi?t?, do ktere se p?ihlasilo celkem jedenact navrh?. ^[1] V roce 1924 rozhodla o vystavb? arealu ?eskoslovenska vlada. ^[3] Architektonicka koncepce arealu a hlavniho pavilonu vychazi z vit?zneho sout??niho navrhu pra?skeho architekta Josefa Kalouse ^[4] z roku 1924 . P?i realizaci byl pou?it novy urbanisticky plan brn?nskeho architekta Emila Kralika . Kalous?v navrh po?ital s dv?ma hlavnimi osami, ktere vybihaji z obou stran dne?niho Pavilonu A do prostor vystavi?t?. V prostoru pavilonu Z se m?la nachazet rozsahla zahrada a v mist? byvaleho obchodniho domu Tuzex m?l byt pote vybudovan novy stadion.

Stavba arealu zapo?ala roku 1927 a trvala 14 m?sic?. Mimo jine byla zalo?ena i Vystavni akciova spole?nost , ktera m?la vystavi?t? provozovat. ^[3] Slavnostn? bylo vystavi?t? otev?eno dne 26. kv?tna 1928 akci s nazvem ? Vystava soudobe kultury v ?eskoslovensku “ ^[3] (u p?ile?itosti 10. vyro?i vzniku ?eskoslovenske republiky ). Rozsahla vystava byla p?edvidana ale ji? p?ed n?kolika lety. V roce 1924 navrhl Jan Ma?a , aby byla k 10 let?m ?SR z?izena prav? vyro?ni velkolepa vystava. Akce prezentovala fungovani ?eskoslovenskeho statu; m?la rovn?? propagovat usp?chy, kterych ?eskoslovensko v prvnich deseti letech dosahlo i v zahrani?i.

Pr?myslovou vystavu si 31. srpna 1929 prohledl take prezident Toma? Garrigue Masaryk . Brno ve vystavi?ti o rozloze 360 000 m² (plocha v pavilonech p?es 30 000 m²) ziskalo jeden z nejvyznamn?j?ich funkcionalistickych stavebnich komplex? sve doby. Jednotlive pavilony byly dilem znamych architekt? ? nap?iklad p?edni ?esky architekt Bohuslav Fuchs navrhl hned n?kolik pavilon?, zachoval se z nich jediny, pavilon m?sta Brna . Pavilon AVU navrhl znamy ?esky architekt Josef Go?ar . Exponaty vystavy bylo i n?kolik modernich dom? ve svahu nad vystavi?t?m. V ji?ni stran? u vchodove brany se nachazely t?i funkcionalisticke pavilony s cihlovymi st?nami: Pavilon Brno , Pavilon Morava a Pavilon m?sta Prahy . Prvni dva se dochovaly do sou?asne doby, nicmen? ji? neslou?i pro u?ely vystav.

P?esto?e nedlouho po vystav? probihala Velka hospoda?ska krize , konaly se na novem vystavi?ti v Brn? veletrhy v po?tu 2-3 akci ro?n?. Provozovatel veletrh?, kterym byla Vystavni akciova spole?nost, odkoupila ?adu funkcionalistickych pavilon?, ?im? se zna?n? zadlu?ila. Po?et akci v?ak postupn? klesal a po roce 1933 za?ala spole?nost i otev?en? p?iznavat, ?e je ve ztrat?; o dva roky pozd?ji tehdej?i ?eskoslovenske noviny uvad?ly, ?e by mohla byt p?edm?tem statni hospoda?ske pomoci. ^[5] Vystavni trhy a Nabytkove trhy se nicmen? konaly pravideln? ka?dy rok a? do roku 1938 . Na vystavi?ti se rovn?? prezentovaly i jednotlive politicke strany, ktere zde po?adaly vlastni vystavy. Agrarni strana zorganizovala v roce 1934 Potravina?skou vystavu, ?SNS zde o rok pozd?ji uskute?nila Vystavu prace a odpo?inku. ^[5]

V roce 1938 bylo vystavi?t? v souvislosti s bezpe?nostni situaci v zemi p?edano ?eskoslovenske armad? , od roku 1939 pak slou?ilo pro pot?eby n?meckeho vojska. ^[6] Na konci 2. sv?tove valky bylo t??ce po?kozeno, tak?e se uva?ovalo o jeho zru?eni. Roku 1947 v?ak byla zahajena obnova, na ktere se brigadnicky podilelo mnoho dobrovolnik? z ?ad Br?an?. Akce byla uskute?n?na v ramci dvouleteho planu . Krom? dobrovolnicke prace bylo proinvestovano na obnov? vystavi?t? sedm milion? tehdej?ich korun. Dne 11. za?i 1948 bylo vystavi?t? op?t otev?eno pro prvni povale?nou vystavu. ^[7]

Mezi lety 1951 a? 1955 se uskute?nila p?estavka, kterou si vynutila problematicka ekonomicka situace tehdej?iho ?eskoslovenska. P?vodn? planovane velkolepe vystavy se nakonec neuskute?nily.

A? v roce 1955 se uskute?nila 1. vystava ?eskoslovenskeho strojirenstvi . Ta ji? m?la ro?ni periodicitu a p?i jejim t?etim ro?niku se ji? poda?ilo prezentovat i v zapadoevropskych mediich. ^[8] Proto bylo nedlouho po jejim skon?eni rozhodnuto o uspo?adani 1. mezinarodniho strojirenskeho veletrhu . Jednalo se v?ak o akci, o ktere se v?d?lo, ?e by byla zna?n? naro?n?j?i ve smyslu pot?ebnych kapacit. Proto byla zahajena rozsahla p?estavba, modernizace a roz?i?eni vystavi?t?. ^[9] Vznikly nove pavilony; Pavilon Z , ktery se stal dominantou vystavi?t?, Pavilon C s men?i kupoli a narychlo postavena pr?myslova hala ( Pavilon B ), ktera m?la zajistit dostate?ne kapacity pro nejv?t?i ?eskoslovenske vystavi?t?. Prvni mezinarodni strojirensky veletrh se na Brn?nskem vystavi?ti uskute?nil v za?i 1959 . ^[10] 432 subjekt? z celkem dvaceti deviti zemi se prezentovalo na p?estav?nem arealu. Akci nav?tivilo dva a p?l milionu nav?t?vnik?, z toho 13 tisic byli zahrani?ni hoste. ^[10] B?hem akce po celem Brn? nedosta?ovaly ubytovaci kapacity a kolabovala ve?ejna doprava. Vystava m?la do velke miry take propagovat mechanizaci v zem?d?lstvi, vystaven v?ak byl i veliky po?et strojirenskych vyrobk?.

V polovin? 60. let se diky usp??ne ekonomicke situaci v ?SSR poda?ilo uskute?nit i prvni vystavu spot?ebniho zbo?i, ktera byla od roku 1965 i p?istupna ve?ejnosti. ^[11] V roce 1965 byl p?ijat dal?i generel dostavby vystavi?t?, na n?m? se podilel Zden?k Denk , ktery navrhoval st?e?ni konstrukce pro kupolovite pavilony vystavi?t?, dale potom Stanislav Jasnik a Franti?ek Ko?i . Generel p?edpokladal dokon?eni arealu vystavi?t?, vystavbu nove vy?kove budovy na zapadnim okraji arealu a nove pavilony v prostoru dne?niho pavilonu E .

Od roku 1968 se za?aly po?adat veletrhy obalove techniky, ktere byly pozd?ji znamy pod nazvem EMBAX Brno. Po?et rostoucich akci si vy?adal i vystavbu novych ubytovacich za?izeni; proto byly v 60. letech dokon?eny hotely International a Continental ; roku 1979 k nim p?ibyl je?t? Hotel Voron?? .

V 70. letech 20. stoleti byl dokon?en Pavilon D a roku 1985 p?estav?n a zmodernizovan Pavilon B . N?kolik pavilon? v ji?ni ?asti arealu bylo na p?elomu 80. a 90. let propojeno po vzoru zapadoevropskych vystavnich center krytymi pr?chozimi tubusy, tzv. pasarely . V tem?e obdobi se na brn?nskem vystavi?ti konaly pravideln? nap?. veletrhy EMBAX (mezinarodni veletrh obalove a tiskarenske techniky), Invex (p?vodn? vystava vynalez? a technickych novinek, pozd?ji veletrh IT novinek), Autoprogress, Intrama, Inteco a Montex. V?t?ina veletrh? se soust?edila na pr?myslove vyrobky, automobilove produkce apod.

Rovnom?rne zastoupeni v?ech odv?tvi hospoda?stvi bylo na brn?nskem vystavi?ti realizovano p?edev?im po roce 1989 v souvislosti s ekonomickymi zm?nami v zemi. Za?aly se tak konat veletrhy nap?iklad na prezentaci jednotlivych region?, vina?ske a piva?ske veletrhy, hobbisticke nebo modni akce.

Veletrhy a vystavy [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku 21. stoleti se na brn?nskem vystavi?ti konalo pravideln? okolo 40 vystavnich akci ro?n?. K nejrozsahlej?im pat?i Mezinarodni strojirensky veletrh nebo veletrh zem?d?lske techniky Techagro .

Vlastnictvi a provoz [ editovat | editovat zdroj ]

Areal vystavi?t? provozuje akciova spole?nost Veletrhy Brno, v ni? v?t?inu vlastni m?sto Brno a drobni akciona?i. ^[12] Jeji p?edch?dkyni byla po dlouhou dobu spole?nost BVV ? Brn?nske veletrhy a vystavy.

Pavilony [ editovat | editovat zdroj ]

Vystavni areal tvo?i ?ada pavilon? , ktere byly vybudovany v pr?b?hu desitek let existence vystavi?t?. Nejstar?i Pavilon A byl hlavnim pavilonem pro Vystavu soudobe kultury v ?eskoslovensku . Pavilon B , Pavilon C , Pavilon Y a Pavilon Z byly vybudovany v ramci roz?i?eni vystavi?t? na p?elomu 50. a 60. let 20. stoleti . Pavilon D byl dokon?en v 70. letech 20. stoleti a dnes slou?i jako VIDA! science centrum . Pavilon E , Pavilon F a Pavilon G vznikly v pozd?j?i dob?, v zav?ru 20. stoleti. Nejnov?j?im pavilonem je Pavilon P , ktery byl dokon?en roku 2009 na mist? star?ich str?enych pavilon? P , X a L . Dominantou vystavi?t? je krom? Pavilonu Z s kopuli o pr?m?ru 90 m i vyhlidkova v??.

Hlavni vstup do arealu se nachazi na vychodni stran?. Jednopatrova kruhova budova byla po?atkem ?edesatych let prodlou?ena a na jejim ji?nim konci vznikla vy?kova spravni budova. P?ed vstup bylo instalovano souso?i Vincence Makovskeho Novy V?k , ktere je v druhem odlitku umist?no i p?ed budovou byvaleho Federalniho shroma?d?ni , dnes Novou budovou Narodniho muzea .

Dominantni vyhlidkova v?? pochazi ze zav?ru 20. let a m??i 45 metr?. Projekt v??e vytvo?il architekt Bohumir ?ermak jako sou?ast pavilonu G. P?i rekonstrukci v letech 1957 ? 1958 byl p?vodni vytah nahrazen novym, vysokorychlostnim, ktery v?ak zp?soboval zava?na po?kozeni nosne konstrukce , ktera m?la tendenci deformovat celou stavbu. Pote byl obvodovy pla?? odd?len. Do p?vodniho stavu byla v?? uvedena a? po rekonstrukci v roce 1996 . V dne?ni dob? je v?? pro nav?t?vniky uzav?ena.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Vystavi?t? je dostupne tramvajovymi , trolejbusovymi i autobusovymi linkami. Zaklad dopravy na vystavi?t? tvo?i tramvajova linka ?islo 1 (?e?kovice ? Hlavni nadra?i ? Vystavi?t? ? Bystrc, E?erova), zastavujici na zastavkach Vystavi?t?, hlavni vstup a Vystavi?t?, vstup G2. Tato linka je b?hem vyznamnych veletrh? dopln?na posilovymi tramvajovymi linkami P1 (Autobusove nadra?i ? Hlavni nadra?i ? Vystavi?t?) a P2 (Stara osada ? Hlavni nadra?i ? Vystavi?t?). Od autobusoveho nadra?i jezdi k vystavi?ti take okru?ni autobusova linka 44/84 zastavujici na zastavce K?i?kovskeho . ^[13] B?hem vybranych akci je rovn?? p?imo p?ed Hlavni vstup odklon?na autobusova linka ?islo 82. ^{[14] [15]} Mimo tyto hlavni linky zastavuji na zastavce Vystavi?t?, hlavni vstup i trolejbusove linky 25, 26, 35, 37 a autobusova linka 52. ^[16] K arealu rovn?? sm?ruje n?kolik silnic a z Dalnice D1 dalni?ni p?ivad?? (ulice Bite?ska a Pisarecky tunel ). Vstup do n?j je zaji?t?n pomoci n?kolika bran, ktere jsou ozna?eny ?isly. Vystavi?t? bylo rovn?? napojeno na ?elezni?ni si? vle?kou od stanice Brno dolni nadra?i .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam funkcionalistickych staveb v Brn?
• Seznam kulturnich pamatek v Pisarkach (Brno-st?ed)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Brn?nske vystavi?t? na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky vystavi?t?
• Brn?nske vystavi?t? v  Encyklopedii d?jin m?sta Brna
• Virtualni prohlidka arealu Archivovano 7. 7. 2011 na Wayback Machine .
• Osmdesat let brn?nskeho vystavi?t? ? video z cyklu ?eske televize Historicky magazin
• Vystavi?t? Brno ? Toulava kamera [online]. ?eska televize, 2008-05-11 [cit. 2019-05-09]. Dostupne online .