Brettonwoodsky (m?novy) system
byl system regulace mezinarodnich m?novych vztah? zalo?eny na re?imu pevnych sm?nnych kurz?. Vy?adoval od ka?de ?lenske zem?, aby udr?ovala fluktuaci svych sm?nnych kurz? v rozp?ti jednoho procenta kolem
pari
hodnoty vyjad?ene v
americkych dolarech
.
[1]
Pojmenovan je podle okresu
Bretton Woods
v
New Hampshire
,
USA
, kde byl system v roce
1944
dohodnut. Trval od roku
1945
do srpna
1971
.
A? do za?atku
prvni sv?tove valky
byla hodnota jednotlivych m?n navazana na zlato (nap?iklad
americky dolar
byl definovan jako 1/20
unce
zlata), a toto navazani znemo??ovalo vydavat nove ni?im nekryte penize.
[2]
Enormni vale?ne vydaje vedly val?ici strany k opu?t?ni zlata a
inflaci
,
[3]
proto?e inflace je sveho druhu zdan?ni, na rozdil od skute?nych dani v?ak jej neni t?eba ve?ejn? vyhla?ovat a lze jej provad?t i bez v?domeho souhlasu ve?ejnosti.
[4]
V?echny vyznamne m?ny se tak znehodnocovaly, dolar o n?co men?, nebo? Spojene staty vstoupily do valky pozd?ji.
[3]
Po skon?eni prvni sv?tove valky se u? ani jedna ze stran k p?vodnimu standardu nevratila.
[3]
V ?ervenci
1944
se v hotelu
Mount Washington
v okresu
Bretton Woods
v
New Hampshire
,
USA
konala jednani mezi 44 zem?mi (v nich? m?ly hlavni slovo
Velka Britanie
a
Spojene staty americke
) o nove koncepci pen??niho systemu, ktera by v povale?nem sv?t? mohla byt zavedena. Vysledkem byla tzv. brettonwoodska dohoda (te? opisn? nazyvana
standard ekvivalence dolaru a zlata
) coby prvni globalni pen??ni konstituce. Body teto konference se promy?lely dva roky dop?edu. Podstatou dohody bylo napojeni
americkeho dolaru
na zlato a v?ech ostatnich m?n na dolar. Dolar sam byl fixovan jako 1/35
unce
zlata.
[5]
Sm??ovat dolary za zlato ov?em sm?ly pouze vlady, nikoliv ob?ane. Dohoda byla podepsana v?emi 45 zu?astn?nymi zem?mi a v nasledujicim roce, 1945, vstoupila v platnost.
Jako zastupci ?eskoslovenska byli jednani p?itomni
Ladislav Feierabend
,
Jan Viktor Mladek
,
Antonin Basch
,
Ervin Exner
a
Josef Han?
.
Americky dolar
ziskal status oficialni celosv?tove
rezervni m?ny
, od ktere navic budou m?ny ostatnich zemi odvozeny. Sou?asn? Spojene staty musely garantovat sm?nitelnost dolaru za zlato v pevn? stanovenem kurzu 35 dolar? za
trojskou unci
zlata (jednalo se o jistou formu
zlateho standardu
).
[5]
V zajmu centralnich bank ostatnich stat? bylo vytvo?it si dostate?ne m?nove rezervy prav? v americkych dolarech. To zp?tn? zvy?ilo atraktivitu teto m?ny a posililo jeji postaveni v povale?nem sv?t?.
Organizace vze?le z Brettonwoodske dohody
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Brettonwoodska dohoda dala vzniknout Stabiliza?nimu fondu, pozd?ji
Mezinarodnimu m?novemu fondu
, ktery na nov? vznikly system za?al dohli?et. Dale pak vznikla Mezinarodni banka pro obnovu a rozvoj, pozd?ji
Sv?tova banka
(
World Bank
, WB). Naopak, bylo navr?eno zru?eni
Banky pro mezinarodni vypo?adani
(
the Bank of International Settlements
) za flagrantni spolupraci s
nacistickym re?imem
, ale tento krok nakonec na konferenci nepro?el (i vzhledem k nutnosti formy p?edpokladanych povale?nych
reparaci
N?mecka).
Konverze dolaru za zlato nebyla vymahatelna jednotlivcem, ale m?ly na ni narok centralni banky jinych zemi.
[5]
V d?sledku to znamenalo, ?e
centralni banka
Spojenych stat? (
Federalni rezervni system
) byla povinna na ?adost bank jinych zemi sm?nit dodanou sumu dolar? za odpovidajici mno?stvi zlata.
[5]
Vlady Spojenych stat? v?ak postupn? produkovaly vice papirovych pen?z, ne? by odpovidalo tomuto kurzu.
[5]
Ostatni zem?, zvla?t?
Francie
, na to reagovaly po?adavky na sm?nu dolar? za zlato, co? vedlo k od?erpavani zlata dr?eneho americkymi bankami z uzemi Spojenych stat? a
USA
o sve m?nove zlato p?ichazely.
[5]
Vzhledem k tomu, ?e Spojene staty americke m?ly po druhe sv?tove valce zna?ne zasoby zlata, se dr?el system pom?rn? dlouho, ale koncem 60. let (zejmena po programu ?zbrani a masla“ prezidenta
Lyndona Johnsona
) se za?al rozpadat.
[5]
Spojene staty na to v b?eznu 1968 reagovaly upravou, podle ktere m?lo byt americke m?nove zlato obchodovano zcela odd?len? (stale za cenu 35 dolar? za unci) od zlata na sv?tovych trzich. Ostatni vlady se zavazaly neprodavat ani nenakupovat toto zlato jinde.
[6]
V srpnu roku
1971
, kdy o spln?ni zavazku podle brettonwoodske dohody za?adaly
Francie
a
Velka Britanie
, jim tehdej?i prezident
Richard Nixon
nevyhov?l a
15. srpna
tzv.
uzav?enim zlateho okna
brettonwoodsky system zru?il. To vedlo k e?e pohyblivych
devizovych
kurz?. Cena zlata b?hem n?kolika m?sic? od konce Brettonwoodske dohody vzrostla ?adov? desetinasobn?. Americky ministr financi
John Connally
pak uvedl, ?e ?dolar je na?e m?na, ale va? problem.“
[7]
Nastupcem Brettonwoodskeho systemu byla
Smithsonianska dohoda
, podepsana v prosinci 1971. Americky prezident Nixon ji nazval "Nejv?t?i m?novou dohodou v d?jinach lidstva".
[2]
Dohoda zafixovala kurzy mnohych evropskych m?n v??i dolaru (kurzy byly podhodnocene).
[8]
Spojene staty navic devalvovaly oficialni kurz dolaru na 1/38 unce zlata.
[8]
Pokra?ujici inflace v USA ale vedla k tomu, ?e bylo stale obti?n?j?i udr?et stavajici nadhodnoceny kurz dolaru, a ji? v b?eznu 1973 se smithsoniansky system zhroutil.
[8]
Navazani jistych m?n na dolar v?ak pokra?uje.
Asijska finan?ni krize
byla tim podstatn? ovlivn?na. Sou?asny system je nazyvan Brettonwoodsky system II.
[9]
USA ale ztraci dominantni vliv a
Lawrence Summers
varuje p?ed nasledky, pokud Brettonwoodsky system nebude silny.
[10]
- ↑
SLANY, Antonin; ?AK, Milan.
Hospoda?ska politika
. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1999.
ISBN
80-7179-237-3
. Kapitola Stru?ny vykladovy slovnik, s. 259.
- ↑
a
b
ROTHBARD, Murray
.
Penize v rukou statu
. Praha: Liberalni institut, 2001. 144 s.
ISBN
80-86389-12-X
. S. 88?90.
- ↑
a
b
c
ROTHBARD, Murray
.
Penize v rukou statu
. Praha: Liberalni institut, 2001. 144 s.
ISBN
80-86389-12-X
. S. 90?91.
- ↑
ROTHBARD, Murray
.
Penize v rukou statu
. Praha: Liberalni institut, 2001. 144 s.
ISBN
80-86389-12-X
. S. 60?61.
- ↑
a
b
c
d
e
f
g
ROTHBARD, Murray
.
Penize v rukou statu
. Praha: Liberalni institut, 2001. 144 s.
ISBN
80-86389-12-X
. S. 95?97.
- ↑
ROTHBARD, Murray
.
Penize v rukou statu
. Praha: Liberalni institut, 2001. 144 s.
ISBN
80-86389-12-X
. S. 98?99.
- ↑
https://www.reuters.com/markets/europe/global-markets-view-asia-graphic-2022-09-26/
- Morning Bid: "Our currency" and falling knives
- ↑
a
b
c
ROTHBARD, Murray
.
Penize v rukou statu
. Praha: Liberalni institut, 2001. 144 s.
ISBN
80-86389-12-X
. S. 100?101.
- ↑
https://www.nber.org/system/files/working_papers/w14731/w14731.pdf
- BRETTON WOODS II STILL DEFINES THE INTERNATIONAL MONETARY SYSTEM
- ↑
https://echo24.cz/a/Hbsza/zpravy-svet-byvaly-americky-ministr-financi-summers-amerika-ztratit-globalni-vliv
- Spojene staty ztraceji globalni vliv, sv?t se spojuje proti USA, varuje byvaly americky ministr financi Summers
- Bernard Lietaer
: Budoucnost pen?z, paradigma.sk,
ISBN
80-968603-3-X
, str 286 a 296
- NOVOTNY, Radovan. Je v?emohouci americky dolar odsouzen k zaniku?.
M??ec.cz
[online]. 9. 6. 2009 [cit. 2012-10-21].
Dostupne online
.
- NOVOTNY, Radovan. Jak vznikl system voln? sm?nitelnych kurz??.
Investujeme.cz
[online]. 23. 9. 2008 [cit. 2012-10-21].
Dostupne online
.