Breguet 19
(ozna?ovany take
Breguet XIX
,
Br.19
nebo
Bre.19
) byl lehky
bombarder
,
pr?zkumny letoun
a
letoun
ur?eny pro rekordni lety na dlouhe vzdalenosti, ktery byl navr?en a stav?n francouzskym
leteckym vyrobcem
Breguet
.
Breguet 19 byl navr?en jako nastupce velmi usp??neho lehkeho bombarderu
Breguet 14
z
1. sv?tove valky
. P?vodn? byl p?edstaven s experimentalnim ?estnactivalcovym
motorem
Bugatti
slo?enym ze dvou osmivalcovych motor? Bugatti
[1]
s celkovym vykonem 450 k (335 kW), ktery pohan?l ?ty?listou
vrtuli
. Takto byl letoun p?edstaven (ve fazi
prototypu
) i na
7. pa?i?skem aerosalonu
v listopadu
1921
.
[2]
Novy letoun poprve vzletnul v b?eznu
1922
, ale ji? s ?adovym motorem
Renault 12Kb
o vykonu 336 kW (450 k).
[1]
Prvnich 11 ov??ovacich prototyp? letoun? Breguet 19 bylo b?hem intenzivnich zkou?ek osazeno celou ?adou r?znych motor?.
[1]
Po zkou?kach byl letoun Breguet 19 objednan v za?i
1923
francouzskym vojenskym letectvem
, kdy byla zahajena i hromadna vyroba. Charakteristickym znakem letoun? Breguet bylo rozsahle pou?iti
duralu
p?i konstrukci letoun? namisto
d?eva
a
oceli
. Ve sve dob? byl rychlej?i ne? jakykoliv jiny soudoby bombarder a v rychlosti p?ekonaval i n?ktere soudobe
stiha?ky
. Proto byl o letoun zajem po celem sv?t?, ktery byl je?t? posilen jeho usp?chy v leteckych sout??ich.
Letoun byl koncipovan jako
dvouplo?nik
, p?esn?ji jako ?jednoap?lplo?nik“ (neboli tzv. sesqiplan), proto?e spodni
k?idlo
bylo podstatn? men?i ne? horni k?idlo. K?idla byla dvounosnikova s duralovou konstrukci a ?ebry, ktere pokryval plat?ny
potah
. Podobn? byly koncipovany i ocasni plochy.
[1]
Trup
m?l ovalny pr??ez a kostru z duralovych trubek. P?edni ?ast trupu a? k zadnimu kokpitu byla pota?ena duralovymi
plechy
. Zadni ?ast letounu a k?idla byla pota?ena leteckym platnem. Letoun m?l pevny
podvozek
letounu za?oveho typu s pr?b??nou osou kol a lanovym vyztu?enim. Posadka byla dvou?lenna. Tvo?il ji
pilot
a
pozorovatel
/bombomet?ik, kte?i sed?li za sebou v tandemovem uspo?adani v otev?enych
kokpitech
se zdvojenym ?izenim. Pilot sed?l p?imo pod vykrojenim v odtokove hran? horniho k?idla. Letouny m?ly nadr? na 365 l paliva v trupu.
Letoun m?l d?ev?nou vrtuli, kterou pohan?ly rozli?ne motory. V?t?inou se jednalo o
vodou chlazene
dvanactivalcove motory:
Letoun byl vyzbrojen pevnym
synchronizovanym
kulometem
Vickers
ra?e
7,7 mm st?ilejicim dop?edu, ktery ovladal pilot. Pozorovatel ovladal pohyblivy zdvojeny
kulomet
Lewis
ra?e 7,7 mm. Ob?as byl montovan i ?tvrty kulomet, ktery obsluhoval pozorovatel, a ktery st?ilel dol? skrz otvor v trupu. No?ni stihaci varianta
CN2
byla osazena dvojici kulomet? st?ilejicich dop?edu ovladanych pilotem.
[3]
Bombardovaci varianta mohla nest a? 472 kg
bomb
pod trupem nebo ve svisle pumovnici (pro male bomby do hmotnosti 50 kg). Pr?zkumna varianta mohla nest a? 12 bomb o hmotnosti 10 kg. Tato varianta mohla byt po vymontovani kamer pou?ita jako b??ny bombarder. V?echny varianty byly osazeny radiostanici.
Francouzske letectvo
pou?ivalo prvni letouny Breguet 19 A2 od podzimu
1924
, verzi B2 od ?ervna
1926
a pote i no?ni stihaci verzi CN2. Na konci
20. let
a na po?atku
30. let
20. stoleti
se jednalo o nejpo?etn?j?i francouzsky bojovy letoun. Francouzske letectvo obdr?elo kolem 2 000 stroj?, ktere byly tem?? rovnom?rn? rozd?leny mezi pr?zkumnou a bombardovaci verzi.
[1]
I kdy? musely byt na po?atku slu?by t?chto letoun? podniknuty ur?ite konstruk?ni upravy, prokazaly letouny francouzskemu letectvu vynikajici slu?by. Zu?astnily se bojovych akci proti
povstalc?m
v
Syrii
a
Maroku
. Mnoho let tvo?ily i pate? bombardovacich a pr?zkumnych jednotek ve vlastni Francii. Dokonce u 4 eskader slou?ily v roli no?niho stihaciho letounu.
[1]
V roce
1933
bylo ve Francii ve slu?b? je?t? 230 letoun? Breguet 19 A2, 28 letoun? Breguet 19 B2 a 40 letoun? Breguet 19 CN2.
[1]
V kontinentalni Francii za?aly byt letouny stahovany ze slu?by na po?atku 30. let 20. stoleti. Posledni letoun CN2 byl sta?en ze slu?by v roce
1935
. Ale a? do roku
1938
byly letouny stale pou?ivany p?i slu?b? v
koloniich
na
St?ednim vychod?
a v severni
Africe
, kde byly pou?ivany p?i potla?ovani mistnich povstani.
V?t?ina z
jugoslavskych
stroj? byla zni?ena p?i
utoku vojsk Osy
na zemi. Asi 40 stroj? dostala
usta?ovska
vlada v
Chorvatsku
, ktera je pou?ivala p?i akcich proti
partyzan?m
.
[1]
?pan?lsko poprve pou?ilo letouny proti povstalc?m v Maroku, pote byly vyu?ity na obou stranach ve
?pan?lske ob?anske valce
, a?koliv byly ji? zastarale. Breguet 19 tvo?il zakladni vybaveni ?pan?lskych bombardovacich a pr?zkumnych jednotek. V ?ervenci
1936
jich bylo men? ne? sto ve slu?b? u
?pan?lskeho republikanskeho letectva
. B?hem ob?anske valky byly aktivn? pou?ivany v roli bombarder?, a to hlavn? na republikanske stran?. V roce 1936 koupili nacionaliste dal?ich 20 stroj? od
Polska
. S p?ichodem modernich stihacich letoun? utrp?ly letouny Br.19 mnoho ztrat a po roce
1937
za?aly byt stahovany z frontove slu?by. Republikani ztratili 28 a nacionaliste 10 letoun? (v?etn? 2 republikanskych a 1 nacionalistickeho, ktere dezertovaly k opa?ne stran?). Letouny z?staly ve slu?b? u cvi?nych jednotek a? do roku
1940
.
Br.19.01
- Prvni prototyp letounu Breguet 19, ktery poprve vzletl v b?eznu 1922. Pozd?ji byl zakoupen ?pan?lskou vladou.
[3]
Br.19.02
a?
011
- P?edvyrobni letouny, ktere m?ly prodlou?eny trup o 60 cm. Letoun Br.19.02 byl poslan v roce 1923 do Jugoslavie ke zkou?kam.
[3]
Br.19 A2
- Dvoumistna pr?zkumna verze pro francouzske letectvo.
Br.19 B2
- Dvoumistny lehky bombarder pro francouzske letectvo. Tato a p?edchozi varianta byly nejpo?etn?j?i a byly prakticky toto?ne. Pou?ivaly celou ?adu motor?, p?i?em? nejobliben?j?i byly motory Lorraine-Dietrich 12Db s vykonem 298 kW (400 k) (dvanactivalcovy motor v uspo?adani do ?V“), Lorraine-Dietrich 12Eb s vykonem 336 kW (450 k) (dvanactivalcovy motor v uspo?adani do ?W“), Renault 12K, Hispano-Suiza 12H a Farman 12W.
[3]
Br.19 CN2
- No?ni stihaci verze. Letoun byl tem?? identicky s p?edchozimi variantami, ale m?l navic p?idany dva kulomety st?ilejici dop?edu.
[3]
Br.19 GR
(
Grand Raid
)
- Specialn? upravena varianta pro lety na dlouhe vzdalenosti. P?i prvnich pokusech o lety na dlouhe vzdalenosti byl upraven seriovy letoun Br.19 No. 3 pohan?ny motorem Lorraine-Dietrich 12Db p?idanim dal?ich palivovych nadr?i na pumove zav?sy. Tento letoun podnikl let Pa?i? ?
?anghaj
, kam se dostal 20. kv?tna 1924.
[1]
Prvni skute?ny letoun Br.19 GR (No.64) m?l palivove nadr?e o kapacit? cca 2 000 l uvnit? trupu.
[p 1]
Tento letoun ziskal v roce 1925 rekord v letu na nejdel?i vzdalenost. V roce 1926 byly dal?i t?i letouny (?. 1685?1687) upraveny do verze
Br.19 GR 3000 litres
. Tyto letouny m?ly je?t? v?t?i palivove nadr?e v trupu s celkovou kapacitou 2 900 a? 3 000 l.
[p 1]
Kokpit se posunul mirn? dozadu a rozp?ti k?idel bylo zv?t?eno na 14,83 m. Tyto t?i letouny byly osazeny t?emi rozli?nymi motory: Prvni (?.1685) m?l motor Hispano-Suiza 12Hb s vykonem 500 k, druhy (?.1686) m?l motor Renault 12Kg s vykonem 550 k a t?eti (?.1687) m?l motor Farman 12Wers s vykonem 520 k. V roce 1927 dostal letoun ?.1685 novy motor Hispano 12Lb s vykonem 600 k, zasoba paliva byly zv?t?ena na 3 500 l a jeho rozp?ti se zv?t?ilo o dal?i metr. Letoun byl pok?t?n
Nungesser
et
Coli
po dvou letcich, kte?i se v kv?tnu 1927 pokusili p?eletnout
Atlantsky ocean
. Paty postaveny letoun (?.1554) byl postaven pro
?ecko
a pojmenovan
Hellas
. Byl osazen motorem Hispano 12Hb o vykonu 550 k.
[3]
(N?kolik dal?ich letoun? mo?na obdr?elo dal?i palivove nadr?e pro lety na dlouhe vzdalenosti, ale ty se oficialn? nenazyvaly Br.19 GR. N?ktere zdroje nap?iklad zmi?uji belgicky Br.19 GR, ale z?ejm? jej zam??uji s belgickymi stroji Br.19 TR.)
Br.19 TR Bidon
- Verze byla postavena v roce 1927 s r?znymi aerodynamickymi vylep?enimi. Navic m?la v trupu nadr? na 3 735 l. S dal?imi palivovymi nadr?emi v k?idlech ?inila celkova kapacita paliva 4 125 l. P?t letoun? bylo postaveno spole?nosti Breguet a dva ?pan?lskou spole?nosti
CASA
. T?i francouzske stroje m?ly motor Hispano 12Lb s vykonem 600 k, jeden m?l motor Renault 12Kg s vykonem 550 k a jeden s motorem Lorraine 12Eb s vykonem 450 k. Prvni Bidon s motorem Hispano byl prodan Belgii, Bidon s motorem Renault byl odprodan ?in? po uskute?n?ni letu Pa?i? ?
Peking
. T?eti Bidon s motorem Hispano se stal francouzskym Br.19 TF.
[3]
Druhy ?pan?lsky Bidon byl pok?t?n
Jesus del Gran Poder
a podnikl let ze
Sevilly
do statu
Bahia
v
Brazilii
.
[6]
Br.19 TF Super Bidon
- Posledni a nejpokro?ilej?i varianta dlouheho doletu. Byla postavena v roce
1929
a byla ur?ena pro lety p?es Atlantik. Francouzskym Super Bidonem se stal t?eti letoun Br.19 TR s motorem Hispano. Ten byl pojmenovan
Point d'Interrogation
, m?l upraveny trup a rozp?ti 18,3 m. Celkova kapacita jeho nadr?i ?inila 5 370 l.
[p 1]
Byl pohan?n motorem Hispano-Suiza 12Lb s vykonem 447 kW (600 k), ktery byl pozd?ji nahrazen motorem Hispano-Suiza 12Nb s vykonem 485 kW (650 k). Dal?i letoun, tentokrat s uzav?enym kokpitem byl postaven v roce
1933
ve ?pan?lsku. Byl pok?t?n jmenem
Cuatro Vientos
a podnikl let ze Sevilly na
Kubu
. Nasledn? v?ak zmizel, kdy? se pokou?el dosahnout
Mexika
.
[7]
Br.19 ter
- Pr?zkumny letoun, ktery vyu?ival zku?enosti s letouny pro lety na dlouhe vzdalenosti. Byl vyvinut v roce 1928, mo?na pro
exportni
u?ely, ale z?stalo jen u jednoho prototypu s civilni registraci F-AIXP.
[3]
Br.19.7
- Nejobliben?j?i z pozdnich variant, ktera byla vyrobena v roce
1930
s motorem Hispano-Suiza 12Nb s vykonem 447 kW (600 k), ktery letounu daval maximalni rychlost 242 km/h ve vodorovnem letu. Prvnich 5 stroj? bylo upraveno ve Francii pro Jugoslavii, a pote jich byl ur?ity po?et (75 a? 125) vyroben v Jugoslavii a dal?ich 50 jich bylo vyrobeno ve Francii pro Turecko.
Br.19.8
- Letouny s
hv?zdicovym motorem
Wright Cyclone GR-1820-F-56
s vykonem 582 kW (780 k). 50 letoun? Br.19.7 bylo nakonec dokon?eno v Jugoslavii jako Br.19.8. Jejich maximalni rychlost byla 279 km/h ve vodorovnem letu ve vy?ce 2 500 m. Tyto letouny pou?ival po pora?ce Jugoslavie chorvatsky usta?ovsky re?im v akcich proti partyzan?m.
Br.19.9
- Jeden prototyp vyrobeny v Jugoslavii s motorem
Hispano-Suiza 12Ybrs
s vykonem 641 kW (860 k)
Br.19.10
- Jeden prototyp vyrobeny v Jugoslavii s motorem Lorraine-Dietrich 12Hfrs Petrel s vykonem 536 kW (720 k).
Br.19 hydro
(nebo
Breguet 19 seaplane
)
- Letoun vybaveny dvojici plovak?. Byl postaven jeden prototyp (?.1132) pro Francii. Jiny letoun byl prodan do Japonska, kde byl vybaven plovaky spole?nosti Nakad?ima.
[3]
Byly vyvinuty i n?ktere civilni varianty letounu Breguet 19, jako nap?iklad
Br.19T
,
Br.19T bis
a
Br.19 Limousine
(pro 6 cestujicich se siln?j?im trupem), ale nikdy nebyly seriov? stav?ny.
[3]
Dal?i varianty pro cestujici s upln? p?estav?nym trupem nesly ozna?eni:
- Br.26T
(1926)
- Br.26TS
nebo
Br.261T
- Br.280T
- Br.281T
- Br.284T
Tyto letouny byly pou?ivany v omezenych po?tech ve Francii a ?pan?lsku.
Celkov? bylo postaveno vice ne? 2 000 Breguet? 19 ve Francii. Dal?ich asi 700 letoun? bylo postaveno licen?n? ?pan?lskou spole?nosti CASA, belgickou spole?nosti SABCA a v jugoslavske tovarn? v Kraljevu.
[8]
Jesus del Gran Poder
? specialni verze letounu Breguet 19, ktery let?l z Brazilie do ?pan?lska v roce 1929
Letoun ?Point D'Interrogation“
Jak standardni, tak i upravene letouny byly pou?ity pro p?ekonani ?ady leteckych rekord?. Prvnim byl samotny prototyp letounu Br.19, ktery vyhral rychlostni sout?? vojenskych letadel v Madridu 17. unora 1923. 12. b?ezna 1923 take vytvo?il mezinarodni vy?kovy rekord, kdy? dosahl vy?ky 5 992 m (12 660 stop) s nakladem 500 kg (1 100 liber). Tento letoun pozd?ji koupila ?pan?lska vlada.
Mnoho posadek take podniklo s letouny Breguet 19 dalkove lety. V unoru 1925 let?l Edmond Thieffry z Bruselu do m?sta Leopoldville ve st?edni Africe, co? byla vzdalenost 8 900 km. Dva letouny Br.19 A2 byly zakoupeny japonskymi novinami
Asahi Shimbun
a osazeny dal?imi palivovymi nadr?emi. S t?mito letouny let?li H. Abe a K. Kawachi na trase
Tokio
-
Pa?i?
-
Londyn
v ?ervenci 1925 na vzdalenost 13 800 km. Mezi 27. srpnem a 25. za?im 1926 let?la polska posadka na trase Var?ava ? Tokio (10 300 km) a zp?t na upravenem letounu Br.19 A2, a to navzdory skute?nosti, ?e si po?kodila jedno ze spodnich k?idel b?hem cesty. Mezi roky 1927 a 1930 se rumunske, jugoslavske a polske Br.19 zu?astnily leteckych zavod? stat?
Male dohody
.
Breguety 19 GR a TR ustanovily n?kolik sv?tovych leteckych rekord?, v?t?inou v delce
doletu
a delky letu bez p?eru?eni. Serii t?chto rekord? odstartoval Arrachart a Lemaitre svym 3 166 km dlouhym letem z Pa?i?e do
Villa Cisneros
na Zapadni Saha?e. Let se uskute?nil 2.?3. unora 1925 a trval 24,5 hodin. 14. ? 15. ?ervence 1926 ustanovili novy rekord Girier a Dordilly letem dlouhym 4 716 km z Pa?i?e do Omsku. P?ekonali je Challe a Weiser 31. srpna ? 1. za?i 1926 letem dlouhym 5 174 km a Costes a Rignot 28. ?ijna 1926 letem dlouhym 5 450 km. Od 10. ?ijna 1927 do 14. dubna 1928 podnikli Costes a Le Brix let letounem Br.19 GR (pojmenovanym
Nungesser
-
Coli
) cestu kolem sv?ta o delce 57 000 km, a?koliv mezi m?sty San Grancisco a Tokio byli p?epraveni lodi.
Verze Super Bidon byla postavena specialn? pro
transatlanticke lety
. Letoun byl pojmenovan ?Point d'Interrogation“. Letci Dieudonne Costes a Maurice Bellonte ustanovili rekord v nep?eru?enem letu na nejdel?i vzdalenost o delce 7 905 km ve dnech 27. ? 29. za?i 1929 na tomto letounu. 1. ? 2. za?i 1930 pak let?li z Pa?i?e do New Yorku na trase dlouhe 6 200 km, ?im? uskute?nili prvni let p?es severni Atlantik z vychodu na zapad letounem t???im ne? vzduch.
[9]
Druhy letoun Super Bidon, ?pan?lsky ?Cuatro Vientos“, zmizel n?kde nad Mexikem i s posadkou, kterou tvo?ili M. Barberan a J. Collar Serra pote, co uskute?nil transatlanticky let ze Sevilly na Kubu ve dnech 10. ? 11. ?ervna 1933.
Technicke udaje pochazeji z publikace ?Encyklopedie letadel sv?ta“
.
[1]
Breguet 19 A2
- Posadka:
2 (pilot, pozorovatel/bombomet?ik)
- Rozp?ti:
14,83 m
- Delka:
9,61 m
- Vy?ka:
3,69 m
- Nosna plocha:
50 m²
- Plo?ne zati?eni:
? kg/m²
- Prazdna hmotnost:
1 387 kg
- Max. vzletova hmotnost:
2 500 kg
- Pohonna jednotka:
1×
pistovy motor
Lorraine-Dietrich 12Ed
- Vykon pohonne jednotky:
450 k (336 kW)
- Cestovni rychlost:
? km/h ve vy?ce ? m
- Maximalni rychlost:
214 km/h (133 mph) na hladin? mo?e
- Dolet:
800 km
- Dostup:
7 200 m (23 620 stop)
- Stoupavost:
? m/s (? m/min)
- 1 × pevny
kulomet
Vickers
ra?e 7,7 mm.
- 2 × pohyblivy kulomet
Lewis
ra?e 7,7 mm.
- Zav?sy pro lehke letecke pumy.
Argentina
Belgie
- Belgicke letectvo
? koupilo 6 letoun? Br.19 B2 v roce 1924. Dal?ich 146 letoun? verze A2 a B2 bylo licen?n? vyrobeno spole?nosti
SABCA
v letech 1926?30. Tyto letouny byly pohan?ny motory Lorraine-Dietrich 12Eb a Hispano-Suiza 12Ha. Byly pou?ivany do 30. let 20. stoleti.
Bolivie
Brazilie
?inska republika
Francie
Nezavisly stat Chorvatsko
- Letectvo nezavisleho statu Chorvatsko ? obdr?elo 46 letoun?, ktere pou?ivalo v akcich proti partyzan?m.
Iranske cisa?stvi
Italske kralovstvi
Italske kralovstvi
Japonske cisa?stvi
- Koupilo dva letouny, od planovane licen?ni vyroby u spole?nosti
Nakad?ima
bylo upu?t?no.
Kralovstvi Jugoslavie
- Jugoslavske kralovske letectvo
? koupilo 400 letoun? Br.19, p?i?em? 185 bylo vyrobeno ve Francii, 40 postaveno v Jugoslavii z francouzskych dil? a 175 bylo vyrobeno v nove tovarn? v
Kraljevu
. Prvni serie 85 letoun? byla zkompletovana z francouzskych dil? a dal?ich 215 bylo postaveno z vlastnich sou?asti. Prvnich 150 jugoslavskych letoun? m?lo motory Lorraine-Dietrich, dal?ich 150 letoun? m?lo motory Hispano-Suiza 12Hb a poslednich 100 letoun? m?lo hv?zdicove motory Gnome-Rhone Jupiter 9Ab.
[1]
Od roku 1932 byla vyrab?na varianta Br.19.7. Prvnich 5 bylo vyrobeno ve Francii a dal?ich 75 (podle jinych publikaci 51) v Kraljevu a dal?ich 48 letoun? bez motor? bylo dokon?eno v letech 1935?1937 jako verze Br.19.8 s hv?zdicovymi motory Wright Cyclone s vykonem 582 kW (780 k). (N?ktere publikace uvad?ji odli?ne po?ty vyrobenych jugoslavskych Br.19.) N?ktere z t?chto letoun? byly pou?ity v boji p?i n?meckem
utoku na Jugoslavii v roce 1941
.
Jugoslavie
- Jugoslavske letectvo
? pou?ivalo jeden chorvatsky Br.19, s kterym p?elet?l jeho pilot k
partyzan?m
, ktere vedl
Josip Broz Tito
, v ?ervnu a ?ervenci 1942. Pote byl sest?elen. Dal?i dva zajate letouny pou?ivala nova komunisticka vlada v dubnu 1945 proti usta?ovc?m.
Polsko
Breguet 19 polskeho letectva
- Polske letectvo
? koupilo 250 letoun? Breguet 19 A2 a B2 s motory Lorraine-Dietrich 12Eb s vykonem 336 kW (450 k) v letech 1925?1930. 20 letoun? m?lo byt ur?eno pro dlouhe pr?zkumne lety, ale podrobnosti nejsou znamy. Prvni letoun vstoupil do slu?by u polskeho letectva v roce 1926, ale v?t?ina z nich byla dodana v letech 1929 a? 1930. Letouny byly stahovany od bojovych jednotek v letech 1932?37. A? do roku 1939 byly pou?ivany u cvi?nych jednotek. B?hem napadeni Polska v za?i 1939 nebyly pou?ity a v?t?ina z nich byla zni?ena na zemi.
Rumunsko
- Kralovske rumunske letectvo ? koupilo 50 letoun? Breguet 19 A2 a B2 v roce 1927. Pote koupilo 108 Br.19 B2 a 5 Br.19.7 v roce 1930. Ve slu?b? se udr?ely a? do roku 1938.
?ecko
?ecko
- ?ecke vojenske letectvo
? obdr?elo 30 letoun? Breguet 19 A2 a n?ktere z nich byly pou?ity proti italskym invaznim jednotkam v roce 1940, kde ziskavaly cenne informace o pohybech italskych jednotek.
Sov?tsky svaz
Spojene kralovstvi
?pan?lske kralovstvi
a
Druha ?pan?lska republika
- ?pan?lske letectvo
? koupilo jeden prototyp a licenci k vlastni vyrob? v roce 1923. Licen?ni vyroba verzi A2 a B2 byla zahajena ve spole?nosti CASA. Prvnich 19 letoun? bylo dovezeno z Francie a dal?ich 26 bylo smontovano ze sou?astek dovezenych z Francie. Pote bylo postaveno dal?ich 177 letoun? vlastnimi silami (50 z nich m?lo motory Hispano-Suiza a zbytek motory Lorraine-Dietrich 12Eb).
Turecky Breguet 19.
Turecko
- Turecke letectvo
? koupilo 20 letoun? Br.19 B2 a pote 50 letoun? Br.19.7 v roce 1932. N?ktere z letoun? byly pou?ivany k bombardovacim a pr?zkumnym let?m b?hem potla?ovani kurdskych nepokoj?.
Uruguay
Venezuela
- Venezuelske letectvo ? pou?ivalo 12 letoun?.
- ↑
a
b
c
Zdroje se mirn? li?i v udaji o p?esne kapacit? nadr?i.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Breguet 19
na anglicke Wikipedii.
- DONALD, David.
Encyklopedie letadel sv?ta
. Praha: Ottovo nakladatelstvi, s.r.o., 1999. 930 s.
ISBN
80-7181-230-7
. Kapitola Breguet 19, s. 186?188.