Tento ?lanek nebo jeho ?ast pot?ebuje stylisticke (slohove) upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vhodn? vylep?ite . Inspiraci m??ete hledat v radach na strankach Encyklopedicky styl a Vzhled a styl , p?ipadn? na diskusni strance ?lanku.

Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Bhopalska katastrofa
Pamatnik ob?tem katastrofy
Stat	Indie
Misto	Bhopal , Madhjaprade?
Sou?adnice	23°16′51″ s. ?. , 77°24′38″ v. d.
Datum	2.-3. prosince 1984
P?i?ina	Unik methylisokyanatu z tovarny Union Carbide India ltd.
Zem?elych	min. 3 787; p?es 16 000 tvrzenych
Zran?nych	min. 558 125
Mapa Indie s polohou Bhopalu
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bhopalska katastrofa je nejv?t?i znama pr?myslova havarie v historii, ktera se udala v noci z 2. na 3. prosince 1984 v indickem m?st? Bhopal v chemicke tovarn? pat?ici americke spole?nosti Union Carbide . B?hem nehody uniklo do okoli tovarny 42 tun methylisokyanatu (MIC), kyanovodiku a dal?ich latek po?kozujicich lidske zdravi. B?hem t?i dn? po havarii zem?elo v Bhopalu a jeho okoli p?ibli?n? 8 000 lidi, do dne?niho dne ^{[ kdy? ]} okolo 25 000 lidi ^[1] a celkovy po?et zasa?enych lidi dosahl po?tu 520 000.

Dlouhodobe zanedbavani bezpe?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Spole?nost Union Carbide m?la ji? jeden zavod na vyrobu pesticid? v malem m?ste?ku v USA v Zapadni Virginii. Kdy? stav?li novou tovarnu v Bhopalu , ktera m?la americky podnik kopirovat, ud?lali mnoho zm?n ve form? sni?eni bezpe?nostnich system?. Misto nerezove oceli pou?ili b??nou ocel a pro skladovani chemikalii postavili obrovske nadr?e tak, aby jich pot?ebovali co nejmen?. ^{[ zdroj? ]} To v?e proto, aby byly naklady na stavbu Bhopalske tovarny o cca 8 milion? dolar? ni??i, ne? naklady na tovarnu v USA. Kdy? se zavod rozb?hl, provedlo vedeni dal?i sni?ovani naklad?. Chladici system, ktery dr?el MIC v nadr?i na 0 °C byl zastaven, aby se u?et?ilo cca 70 dolar? za den. Polovina lidi, kte?i v tovarn? pracovali, byla propu?t?na. To znamenalo, ?e o polovinu men? lidi dohli?elo na bezpe?nost. ^{[ zdroj? ]}

P?edzv?st katastrofy [ editovat | editovat zdroj ]

Efekt tohoto sni?ovani naklad? se za?al projevovat brzy. Mnozi pracovnici byli vystaveni nebezpe?nym plyn?m a museli byt hospitalizovani. V prosinci 1981 byl jeden ze zam?stnanc? vystaven jedovatemu fosgenu a nehodu nep?e?il. Mana?e?i Bhopalskeho zavodu poslali zpravu o zran?ni a umrti pracovnik? ust?edi Union Carbide Corporation v Danbury v Connecticutu. V kv?tnu 1982 poslali nejvy??i p?edstavitele z Danbury do Bhopalu tym in?enyr?, aby posoudili stav tovarny. Tento tym zjistil, ?e existuje nejmen? 30 oblasti, kde by mohlo dojit k zava?ne katastrof?. Jedenact mist s nebezpe?im vybuchu bylo v te ?asti zavodu, kde se vyrab?l a skladoval smrteln? jedovaty MIC. ?efove Union Carbide Corporation nicmen? neud?lali ?adna opat?eni a jen se ujistili, ?e nikdo v Bhopalu se k vysledk?m zpravy nedostane. Opakovane sti?nosti pracovnik? o nebezpe?nych pracovnich podminkach byly nadale ignorovany. ^[2]

Pr?b?h nehody [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

2. prosince 1984 n?kolik pracovnik? ?istilo potrubi, ktere p?ivadi prudce jedovaty MIC. ?i?t?ni se provad?lo pomoci proudu vody o vysokem tlaku. Kv?li ?patnemu stavu systemu do?lo k pr?niku vody do nadr?e, voda za?ala reagovat s MIC, ktery se oh?ival, a tak je?t? urychloval reakci. Brzy byla nadr? tak horka a p?etlakovana, ?e selhal ventil a cca 40 tun uniklo ven. Bylo to jen par minut po p?lnoci. MIC je za normalnich podminek t?kava kapalina. P?i chemicke havarii do?lo k intoxikaci osob (otrav? osob) p?edev?im prost?ednictvim par uvedene nebezpe?ne chemicke a vysoce toxicke latky. ^{[ zdroj? ]}

Mirny vitr foukal sm?rem na jih, kde ?ije v?t?ina lidi. Vedouci tovarny mohli spustit sireny a varovat obyvatele o uniku plynu, mohli informovat lidi, aby si dali mokry hadr p?es obli?ej, aby se chranili, mohli doporu?it, aby lide utikali proti sm?ru v?tru. Nehodu v?ak popirali. Kv?li tomu, ?e byla velmi chladna noc, mrak sestoupil a pohyboval se blizko u zem? sm?rem k centru m?sta. ^{[ zdroj? ]}

U?inek jedu byl okam?ity a postupn? zasahl oblast o rozloze 60 km ² . Jed m?l za nasledek okam?itou smrt (?i slepotu s naslednou smrti) vlivem ?popaleni“ tkani o?i a plic . Toxicke latky pronikly do krevniho ?e?i?t? , kde va?n? po?kodily dal?i t?lesne organy . Prvni akutni p?iznaky zasa?eni se projevovaly zvracenim , pocitem paleni o?i , v nose a v krku . Nasledne respira?ni selhani bylo hlavni p?i?inou umrti. V n?kterych p?ipadech vyvolal plyn silnou vnit?ni sekreci, ktera m?la za nasledek zapln?ni plic tekutinou. ^{[ zdroj? ]}

Z hlediska nasledk? chemicke havarie jsou uvad?ny r?zne udaje, udaje z p?iru?ky IAEA (International Atomic Energy Agency) TECDOC-994 z roku 1998 uvadi: 2 500 mrtvych, 50 000 zran?nych a 200 000 evakuovanych osob. Z?ejm? se jedna o udaje, ktere byly registrovany b?hem n?kolika prvnich dn?, a? tydn? po chemicke havarii. Intoxikovane osoby (pokud nezem?ely v prvnich dnech po havarii) umiraly na otravy vnit?nich organ? i mnoho let po katastroficke udalosti. ^{[ zdroj? ]}

Ti, co p?e?ili prvni zasa?eni toxickymi parami MIC, m?li nenavratn? po?kozene plice, neurologicke symptomy zahrnujici bolesti hlavy, poruchy rovnovahy, deprese, unavu, vy?erpani, podra?d?nost. Dal?imi poruchami bylo po?kozeni travici trubice, pohyboveho aparatu, rozmno?ovaciho a imunitniho systemu. T?hotnym ?enam byl umo?n?n potrat, jinym se narodily posti?ene d?ti. ^{[ zdroj? ]}

Pochopiteln?, ?e r?zn? p?iotravene osoby dal trp?ly podle jednoducheho modelu: a) ti ??astni se vyle?ili, b) ti men? ??astni s zdravotnimi nasledky roky bojuji = trvale zdravotni nasledky c) posledni skupina zasa?enych a posti?enych zem?ela s r?znym ?asovym zpo?d?nim. ^{[ zdroj? ]}

?asove zpo?d?ni je mo?ne stru?n? vysv?tlit tim, ?e v dob? otravy (intoxikace) byly u zasa?enych osob posti?eny r?zne t?lesne organy davaji a toto posti?eni m?lo s r?znym ?asovym zpo?d?nim mnohdy fatalni nasledky. Proto organizace GreenPeace a jine udavaji celkove smrtelne ztraty a? do hodnoty 8 000 ob?ti. ^{[ zdroj? ]}

D?sledky [ editovat | editovat zdroj ]

Spole?nost Union Carbide odmitla po?adavek na od?kodn?ni ob?ti ve vy?i 220 milion? dolar? , ktere v ramci p?edb??neho vyrovnani po?adovaly organizace sdru?ujici ob?ti. Sv?j postoj od?vodnila mimo jine tim, ?e posti?eni obyvatele se ?na ?erno“ zabydleli v bezpe?nostni zon?, kde nikdo bydlet nesm?l, tak?e vina neni na jeji stran?, ale na stran? po?kozenych, kte?i riskovali na vlastni nebezpe?i. Vy?et?ovani ov?em odhalilo trestuhodne zanedbani bezpe?nosti provozu; tyto organizace pozd?ji za?alovaly spole?nost Union Carbide a ?adaly nahradu 20 miliard dolar? pro po?kozene. ^[3] Po p?ti letech soudnich tahanic se rozhodla indicka vlada p?istoupit na mimosoudni vyrovnani ve vy?i 470 milion? dolar?. Vyplata od?kodneho na osobu dosahla okolo 270 a? 530 dolar? (ve v?t?in? p?ipad? ?astka nesta?ila ani na uhrazeni leka?ske pe?e za p?t let od katastrofy).

Spole?nost Union Carbide uskute?nila fuzi v roce 1999 se spole?nosti Dow Chemical (prodej firmy za 9,3 miliardy dolar?) ^[4] , ktera p?evzala ve?kere jeji pohledavky vyjma odpov?dnosti za katastrofu. Firma se tak stala druhou nejv?t?i chemickou spole?nosti na sv?t?.

Indicka vlada prost?ednictvim vojska sice v pr?b?hu katastrofy pomahala s evakuaci obyvatel ^[3] , ale pote byla ost?e kritizovana za to, ?e dovolila vystavbu tak nebezpe?neho zavodu v hust? obydlene ?asti zem?. Rovn?? soudni tahanice vlekouci se p?es ?tvrt stoleti, pozdni nebo ?adne kompenzace pro chude obyvatele a neschopnost potrestat viniky vedla ke kritice u?ad? a soudniho systemu.

Po havarii [ editovat | editovat zdroj ]

Chemi?ka ihned po havarii ukon?ila sv?j provoz. Tovarni komplex byl zanechan v dezolatnim stavu, zamo?eny jedovatymi latkami, ktere se pomalu uvol?uji do okoli, resp. do podzemni vody. V roce 1999 nav?tivili tovarni oblast experti Greenpeace . Jejich zprava uvadi, ?e cely komplex je kontaminovan pesticidy , t??kymi kovy a chlorovanymi chemikaliemi (nalezena rtu? , olovo , nikl , m?? , hexachlorcyklohexan a dal?i). N?ktere m??ene hodnoty a? milionkrat p?esahuji doporu?ene hodnoty Sv?tove zdravotnicke organizace . ^{[ zdroj? ]}

P?ibli?n? 20 000 lidi ?ijicich v okoli chemi?ky pije kontaminovanou vodu, co? ma za nasledek vystaveni ji? druhe generace obyvatel u?inku toxickych latek. ^{[ zdroj? ]}

Soud [ editovat | editovat zdroj ]

Indicky soud shledal 7. ?ervna 2010 vinnymi z podilu na katastrof? sedm mana?er? spole?nosti Union Carbide. ^[5] Nejvy?e postavenym z nich byl Ke?ub Mahindra , ktery byl v dob? havarie p?edsedou Union Carbide India Ltd., dce?ine spole?nosti americke firmy Union Carbide, a v dob? soudu mana?erem p?edni indicke firmy na vyrobu traktor? a zem?d?lskych stroj? Mahindra & Mahindra. ^[6] P?ipad se tahne p?es 20 let; v roce 1987 indicka Centralni kancela? pro vy?et?ovani obvinila 9 osob ?ze zabiti nerovnajiciho se vra?d?“, za co? mohli byt odsouzeni a? na 10 let v?zeni. V roce 1996 ale indicky nejvy??i soud sni?il obvin?ni na ?zp?sobeni smrti z nedbalosti“ s maximalni sazbou do dvou let odn?ti svobody. B?hem procesu jeden ze souzenych zem?el a Ameri?an Warren Anderson , ktery byl v dob? havarie ?editel koncernu Union Carbide, se odmitl k soudu dostavit. ^[7]

Pomoc ob?tem [ editovat | editovat zdroj ]

Na pomoc ob?tem vznikla v Bhopalu ?ada organizaci. Nejznam?j?i z nich je nestatni klinika Sambhavna Trust , ktera poskytuje zdarma leka?skou pe?i ob?tem katastrofy i jejich potomk?m. V p?istupu kliniky se misi klasicka medicina s tradi?ni ajurvedou a socialni praci. Zam?stnanci se take intenzivn? v?nuji vyzkumu vlivu jedovatych plyn? na lidske zdravi.

The Yes Men [ editovat | editovat zdroj ]

3. prosince 2004, p?i vyro?i 20 let po katastrof?, vystoupil v televizi BBC World Andy Bichlbaum z antikonzumeristicke a politicky aktivisticke skupiny The Yes Men, a vydaval se za Jude Finistera, mluv?iho Dow Chemical, nastupce Union Carbide. V rozhovoru s BBC ?ekl, Dow provede likvidaci Union Carbide, z ?eho? si slibuje ziskat okolo 12 mld. dolar?, ktere hodla dat na vy?i?t?ni mista katastrofy a zdravotni pomoc ob?tem. Tato bombasticka (le? fale?na) novinka zp?sobila celosv?tovou kauzu, kdy b?hem dvou hodin od tohoto interview o tomto kroku psala media po celem sv?t?. Dow Chemical byla nucena vydat oznameni a ?ici, ?e likvidovat Union Carbide, ?istit misto katastrofy ani pomahat ob?tem nehodla. V tu dobu take spadly jeji akcie ? spole?nost p?i?la o 2 miliardy sve hodnoty (cca 4,23 %) b?hem 23 minut. ^[8] Pozd?ji, v roce 2012, bylo zji?t?no z uniklych e-mail?, ?e Dow Chemical si najala zpravodajskou firmu Stratfor, aby aktivity skupiny The Yes Men monitorovala. ^[9]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?ernobylska havarie
• Exxon Valdez
• Union Carbide
• Environmentalni rasismus
• Bhopal

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bhopalska katastrofa na Wikimedia Commons
• (?esky) Informace o Bhopalu na strankach ?eske pobo?ky Greenpeace
• (?esky) Miroslav ?uta : V Bhopalu u? 19 let pokra?uje nejv?t?i pr?myslova katastrofa v d?jinach , Britske listy , 3.12.2003
• (anglicky) Stranky The International Campaign for Justice in Bhopal
• (anglicky) The Disaster in Bhopal
• (anglicky) Stranky The Bhopal Meddical Appeal
• (anglicky) Stranky Sambhvana Trust Clinic