Bezletove zony v Iraku
Trvani	1991 ? 2003
P?i?iny	valka v Zalivu
Vysledek	valka v Iraku
Strany
Spojene staty americke Spojene staty americke Spojene kralovstvi Spojene kralovstvi Francie Francie Saudska Arabie Saudska Arabie Irak Irak
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Iracke bezletove zony byly zavedeny mezinarodni koalici po skon?eni valky v Perskem zalivu (1991) k zaji?t?ni bezpe?nosti kurdskeho a ?iitskeho obyvatelstva v Iraku a trvaly a? do za?atku valky v Iraku (2003).

Vojenske operace [ editovat | editovat zdroj ]

• Operace Provide Comfort ( 6. duben 1991 ? 24. ?ervenec 1991 ).
• Operace Provide Comfort II ( 24. ?ervenec 1991 ? 31. prosinec 1996 ).
• Operace Southern Watch ( 26. srpen 1992 ? 19. b?ezen 2003 ).
• Operace Northern Watch ( 1. leden 1997 ? 1. kv?ten 2003 ).
• Operace Southern Focus ( ?erven 2002 ? 17. b?ezen 2003 ).

Chronologie udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

1991-1997 [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

1998-2003 [ editovat | editovat zdroj ]

• 2. listopad 1998 ? USA upozornily arabske zem?, ?e nepodpo?i ?adnou dal?i diplomatickou iniciativu k ?e?eni krize mezi OSN a Irakem. ^[1]
• 9. listopad 1998 ? Irak vyost?il konfrontaci s OSN, kdy? dal najevo, ?e hodla p?ehodnotit sve zavazky v??i Spojenym narod?m. ^[2]
• 13. listopad 1998 ? Saddam Husajn prohlasil, ?e Bagdad je p?ipraven kladn? odpov?d?t na ka?dou iniciativu ciziny, ktera splni jeho ?spravedlive a vyva?ene“ po?adavky. ^[3]
• 16. listopad 1998 ? Do Bagdadu se vraci asi stovka zbrojnich inspektor? Zvla?tni komise OSN pro dohled nad dodr?ovanim podminek p?im??i s Irakem (UNSCOM). ^[4]
• 24. listopad 1998 ? Iracky prezident Saddam Husajn na?idil vym?nit 18 irackych velvyslanc?, v?etn? staleho zastupce v OSN. ^[5]
• 11. prosinec 1998 ? Britsky ministr zahrani?i Robin Cook vyslal Bagdadu nove varovani, kdy? irackeho v?dce Saddama Husajna upozornil, ?e se jeho zem? vystavuje nebezpe?i vojenskeho utoku, pokud bude op?t bojkotovat praci zbrojnich inspektor? OSN. ^[6]
• 16. prosinec 1998 ? OSN za?ala stahovat sve pracovniky z Iraku pote, co ?ef zvla?tni komise OSN Richard Butler p?edal generalnimu tajemnikovi OSN Kofimu Annanovi negativni zpravu o spolupraci s Irakem. ^[7]
• 16. ? 19. prosinec 1998 ? operace Pou?tni li?ka ^{[8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17]}
• 22. prosinec 1998 ? Iracka armada ohlasila, ?e na jih Iraku dopadly dv? st?ely vzduch-zem?. ^[18] Podle prvnich zprav byly st?ely vypaleny z vojenskych letadel, ktera dohli?eji na dodr?ovani zakazu let? nad ji?nim Irakem, a dopadly do oblasti severn? od m?sta Basra. ^[18]
• 4. leden 1999 ? Americke letouny zauto?ily na vojenske pozice v severnim Iraku pote, co se staly ter?em utoku iracke protivzdu?ne obrany. ^[19]
• 5. leden 1999 ? V irackem vzdu?nem prostoru do?lo ke dv?ma st?et?m mezi americkymi a irackymi stiha?kami. ^[20]
• 11. leden 1999 ? Kuvajt uvedl ?ast sve armady do plne bojove pohotovosti pote, co z Bagdadu zazn?la prohla?eni, ?e Irak m??e stahnout sve uznani suverenity Kuvajtu a ?e zpochyb?uje kuvajtskou hranici. ^[21]
• 12. leden 1999 ? Jedno americke bojove letadlo zauto?ilo proti vojenskemu cili v severnim Iraku. ^[22] Letoun F-16 americkeho letectva kontrolujici severni bezletovou zonu odpalil vysokorychlostni protiradarovou raketu HARM proti irackemu radarovemu stanovi?ti, ktere ho zam??ilo. ^[22] Vysledek utoku nebyl ihned znam, ale podle mluv?iho Pentagonu se americky letoun nepo?kozen vratil na zakladnu v ji?nim Turecku. ^[22]
• 25. leden 1999 ? P?i utoku Ameri?ane zasahli m?sto Basra, kde podle irackych zdroj? zem?elo 11 civilist? a 59 jich bylo zran?no. ^[23]
• 28. leden 1999 ? Americke stiha?ky, hlidkujici nad severni bezletovou zonou, ost?elovaly protiletadlove radary iracke armady. ^[24]
• 2. unor 1999 ? Americke bojove letouny ost?elovali raketami objekty iracke protivzdu?ne obrany v bezletovych zonach na severu i jihu Iraku. ^[25]
• 15. unor 1999 ? Americke letouny op?t zauto?ily na iracke protiletecke zakladny v severnim a ji?nim Iraku. ^[26] Mluv?i iracke armady tvrdil, ?e p?i naletu bylo zabito p?t civilist? a dal?ich 22 bylo zran?no. ^[26]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]