Bengal?tina

Bengal?tina ; ????? ; B??l?
	Mapa roz?i?eni jazyka
Roz?i?eni	Banglade? , Nepal , Singapur , Zapadni Bengalsko ( Indie )
Po?et mluv?ich	230 milion?
Klasifikace	Indoevropske jazyky ; Indoiranske jazyky ; Indoarijske jazyky ; Bengalskoasamske jazyky ;
Pismo	Bengalske pismo
Postaveni
Regulator	Zapadni Bengalsko ? ?????????? ????? ??????? (pa??imabaŋga b??l? ?k?demi) ; Banglade? ? ????? ??????? (b??l? ek??em?) ;
U?edni jazyk	Zapadni Bengalsko , Banglade?
Kody
ISO 639-1	bn
ISO 639-2	neni
ISO 639-3	ben
Ethnologue	BNG
Wikipedie
	bn.wikipedia.org ; Bengalska Wikipedie
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bengal?tina (????? b??l? ) je indoarijsky jazyk roz?i?eny v ji?ni Asii . Je jednim z nasledovnik? sanskrtu , palij?tiny a prakrt? . Je nejvychodn?j?im jazykem indoevropske jazykove rodiny , k jeji? indoiranske v?tvi je ?azena spole?n? se sousedni asam?tinou .

Historie a roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

S vice ne? 200 miliony mluv?ich je patym nejpou?ivan?j?im jazykem na sv?t?. Zarove? je ?tvrtym nejroz?i?en?j?im jazykem z hlediska po?tu rodilych mluv?ich. Po hind?tin? jde take o druhy nej?ast?j?i jazyk Indie (nepo?itaje angli?tinu).

Diky bengalske renesanci v 19. a 20. stoleti bylo mnoho d?l z nejznam?j?i indicke literatury napsano prav? v bengal?tin?. V tomto jazyce byla vytvo?ena nap?iklad dila Rabindranatha Thakura ? prvniho Asijce jemu? byla ud?lena Nobelova cena . Bengalci bylo vedeno take mnoho reformnich nabo?enskych, filozofickych a politickych hnuti te doby.

Dnes ji pou?iva cca 207 000 000 lidi. Dal?i 4 000 000 ji pou?ivaji jako druhy jazyk. Lide mluvici bengalsky ?iji krom? hlavnich oblasti ( Banglade? , Indie ) i v zemich jako Malawi , Spojene arabske emiraty , Spojene kralovstvi , USA , Saudska Arabie , Singapur ?i Nepal .

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Bengal?tina je flexivni jazyk ? slova m?ni tvar podle v?tne souvislosti.

Slovosled , i kdy? neni zcela pevny, ji ?adi mezi SOV jazyky (subject ? object ? verb), tedy nejd?ive podm?t , pak p?edm?t a nakonec sloveso .

Fonetickou vybavu vice men? sdili s ostatnimi indoarijskymi jazyky, vyznamnym rysem jsou p?idechove varianty ra?enych souhlasek a zvla?tni ?ada retroflexnich hlasek t ? th ? d ? dh ? n. Zvla?tnosti oproti p?ibuznym jazyk?m je chyb?jici rozdil mezi b a v.

Abeceda a vyslovnost [ editovat | editovat zdroj ]

Bengal?tina pou?iva bengalske pismo , ve kterem ka?da souhlaska obsahuje implicitni samohlasku (o) a p?ipadne jine samohlasky se vyzna?uji diakritickymi znamenky nad, pod, p?ed nebo za souhlaskou. Krom? toho existuji i samostatne znaky pro samohlasky, ktere stoji na za?atku slabiky.

Tradi?ni abecedni po?adi pismen je podle fonetickych vlastnosti, tedy nejd?ive samohlasky, pak souhlasky, nejd?ive ra?ene v p?ti ?adach podle mista tvorby (ka, ?a, ?a, ta, pa), v ramci ?ady v?dy dvojice nezn?lych (bez p?idechu a s p?idechem), dvojice zn?lych a odpovidajici nosova souhlaska. Nakonec p?ichazeji polosamohlasky, sykavky a ostatni.

bengalske pismo	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	??	??	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	??	?	??	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	?	??	?	?	?	?	?	?
samohlasky po k	?	??	??	??	??	??	??	??	??	??	??	??	??
transliterace	o	?	i	?	u	?	r?	e	oi	?	ou	on	'	k	kh	g	gh	ng	?	?h	j	jh	?	?	?h	?	?	?h	?h	?	t	th	d	dh	n	p	ph	b	bh	m	y	?	r	l	?	?	s	h
vyslovnost	?	a/a	i	i	u	u	ri	e	oj	o	ou	n/m	h	k	kh	g	gh	ng	?	?h	d?	d?h	?	t	th	d	r	dh	rh	n	t	th	d	dh	n	p	ph/f	b	bh	m	d?	j	r	l	?	?	s/?	h

Implicitni samohlaska se vyslovuje v?t?inou jako zadni samohlaska , bu? [?] jako v ?? [m?t?] ?nazor“, nebo [o] jako v ?? [mon] ?mysl“, n?kdy i jako otev?en?j?i [?]. V p?episech do latinky se objevuje jako o nebo o, ale m??eme se setkat i s p?episem a po vzoru ostatnich indickych jazyk? a pisem.
Cerebralni souhlasky ?, ?, ?, ?, ? se vyslovuji tak, ?e se ?pi?ka jazyka op?e o horni m?kke patro misto o zuby. (U ? se ale tato vyslovnost zachovala jen tam, kde za ni nasleduje jina cerebralni souhlaska, jinde u? se vyslovuje jako oby?ejne [n].)
Znamenko ? se nazyva onu??ar (????????) a ma zp?sobovat nazalizaci samohlasky ve slabice, nad kterou se objevi. V praxi to obvykle znamena, ?e se na konci slabiky objevi nosova souhlaska ze stejne ?ady, jako je po?ate?ni souhlaska nasledujici slabiky (nap?. p?ed k se objevi ng , p?ed b se objevi m atd.)
Znamenko ? se nazyva bisorg (??????) a ozna?uje p?idech za slabikou, za kterou se objevi.
Znamenko ? se nazyva hosonto (?????, v sanskrtu nazyvany viram) a jeho p?ipojeni k souhlasce ru?i inherentni o . V psanem textu se ale objevuje z?idka, proto?e pro zapis dvou a vice po sob? jdoucich souhlasek se obvykle pou?ivaji sp?e?ky . hosonto ma v?ak nezastupitelnou roli p?i zpracovani bengal?tiny na po?ita?i: u?ivatel zapi?e t?eba ka+hosonto+?a a teprve software zodpov?dny za praci s fontem za?idi, ?e se misto t?chto t?i znak? objevi znak sp?e?ky k?a.
Existuji i p?ipady, kdy se implicitni samohlaska nevyslovuje, p?esto?e neni pou?ito hosonto ani sp?e?ka. Stava se to zejmena na konci slova, ale i uvnit?, nap?. ????? (g?mol?) se ?te [?amla].

Gramatika [ editovat | editovat zdroj ]

Podstatna jmena [ editovat | editovat zdroj ]

Podstatna jmena rozli?uji jednotne a mno?ne ?islo . V ka?dem ?isle mohou nabyvat a? ?ty? r?znych tvar? podle u?iti ve v?t? a vztahu ke slovesu ( padove koncovky). U indickych autor? ^[1] se ov?em m??eme setkat s rozli?enim ?esti a? osmi pad? (vibhakti) v souladu s tradi?ni gramatikou sanskrtu . V bengal?tin? jsou ale n?ktere tyto ?pady“ realizovany s pomoci zalo?ky (postpozice) a tvary dativu a akuzativu se neli?i v?bec.

	Jednotne ?islo	Mno?ne ?islo
Nominativ ????? kort?	???? b?lok chlapec	??????? b?loker? chlapci
Akuzativ ???? kormo	?????? b?lokoke chlapce	????????? b?lokodigoke chlapce
Genitiv ??????? sombondho	?????? b?loker chlapce, chlapc?v, chlapcova, chlapcovo	??????? b?lokoder chlapc?
Lokativ ?????? odhikoro?o	????? b?loke v chlapci, na chlapci	?????????? b?lokodigete v chlapcich, na chlapcich

Zajmena [ editovat | editovat zdroj ]

Dvanact osobnich zajmen rozli?uje mluvnicke kategorie osoby , urovn? zdvo?ilosti a ?isla , nikoli v?ak rodu. D?v?rne tykani ve druhe osob? se pou?iva v??i d?tem, sluh?m a bo?stv?m. Neutralni urove? zhruba odpovida ?eskemu tykani mezi p?ateli, v ostatnich p?ipadech se pou?iva zdvo?ila urove?. Ve t?eti osob? se pou?ije zdvo?ila urove?, pokud hovo?ime o n?kom, komu bychom vykali.

	Urove?	Jednotne ?islo	Mno?ne ?islo
1. osoba	neutralni	??? ?mi ja	???? ?mr? my
2. osoba	d?v?rna	??? tui ty	???? t?r? vy
	neutralni	???? tumi ty	????? t?mr? vy
	zdvo?ila	???? ?pni vy	?????? ?pn?r? vy
3. osoba	neutralni	?? se on, ona, ono	?????? t?h?r? oni, ony, ona
	zdvo?ila	???? tini on, ona	??????? t??h?r? oni, ony

Slovesa [ editovat | editovat zdroj ]

Mluvnicke ?islo se ve v?t? pozna podle podm?tu , nap?. podle osobniho zajmena. Samotne slovesne tvary ?islo nijak nerozli?uji. Ni?e uvedene p?iklady obsahuji zajmeno jako podm?t (proto?e je z n?j vid?t osoba a stupe? zdvo?ilosti), toto zajmeno je v jednotnem ?isle, ale v mno?nem ?isle by tvary slovesa z?staly stejne, sta?ilo by vym?nit zajmeno. Dale se v?dy shoduji zdvo?ile tvary slovesa ve 2. a 3. osob?.

Prosty p?itomny ?as [ editovat | editovat zdroj ]

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ???	?mi y?i [d?ai]	jdu
2. osoba	d?v?rna	??? ????	tui y?s	jde?
	neutralni	???? ???	tumi y??	jde?
	zdvo?ila	???? ???	?poni y?no [apni d?an]	jdete
3. osoba	neutralni	?? ????	se y??o [d?aj]	jde
	zdvo?ila	???? ???	tini y?no	jde

Pr?b?hovy p?itomny ?as [ editovat | editovat zdroj ]

Slovesny tvar se sice pi?e jako jedno slovo, ale vznikl spojenim nedokonaveho p?i?esti plnovyznamoveho slovesa (?????) a ur?iteho tvaru pomocneho slovesa byt (??, ????, ?, ???, ??). ?Prav? jdu“ se tedy doslovn? p?elo?i jako ?jsem jdouci“.

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ???????	?mi y?ite?hi	prav? jdu
2. osoba	d?v?rna	??? ?????????	tui y?ite?his	prav? jde?
	neutralni	???? ??????	tumi y?ite?ho	prav? jde?
	zdvo?ila	???? ????????	?poni y?ite?heno	prav? jdete
3. osoba	neutralni	?? ???????	se y?ite?he	prav? jde
	zdvo?ila	???? ????????	tini y?ite?heno	prav? jde

P?edp?itomny dokonavy ?as [ editovat | editovat zdroj ]

Slovesny tvar se sice pi?e jako jedno slovo, ale vznikl spojenim dokonaveho p?i?esti plnovyznamoveho slovesa (?????) a ur?iteho tvaru pomocneho slovesa byt (??, ????, ?, ???, ??).

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ???????	?mi gi???hi	u? jsem ?el
2. osoba	d?v?rna	??? ?????????	tui gi???his	u? jsi ?el
	neutralni	???? ??????	tumi gi???ho	u? jsi ?el
	zdvo?ila	???? ????????	?poni gi???heno	u? jste ?el
3. osoba	neutralni	?? ???????	se gi???he	u? ?el
	zdvo?ila	???? ????????	tini gi???heno	u? ?el

Neur?ity minuly ?as [ editovat | editovat zdroj ]

Tvo?i se spojenim dokonaveho p?i?esti plnovyznamoveho slovesa (?????) a minuleho ur?iteho tvaru pomocneho slovesa byt (?????, ????, ????, ?????, ???).

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ??????????	?mi gi???hil?mo	?el jsem
2. osoba	d?v?rna	??? ?????????	tui gi???hili	?el jsi
	neutralni	???? ?????????	tumi gi???hile	?el jsi
	zdvo?ila	???? ??????????	?poni gi???hileno	?el jste
3. osoba	neutralni	?? ????????	se gi???hilo	?el
	zdvo?ila	???? ??????????	tini gi???hileno	?el

Pr?b?hovy minuly ?as [ editovat | editovat zdroj ]

Tvo?i se spojenim nedokonaveho p?i?esti plnovyznamoveho slovesa (?????) a minuleho ur?iteho tvaru pomocneho slovesa byt (?????, ????, ????, ?????, ???).

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ??????????	?mi y?ite?hil?mo	prav? jsem ?el
2. osoba	d?v?rna	??? ?????????	tui y?ite?hili	prav? jsi ?el
	neutralni	???? ?????????	tumi y?ite?hile	prav? jsi ?el
	zdvo?ila	???? ??????????	?poni y?ite?hileno	prav? jste ?el
3. osoba	neutralni	?? ????????	se y?ite?hilo	prav? ?el
	zdvo?ila	???? ??????????	tini y?ite?hileno	prav? ?el

Neur?ity budouci ?as [ editovat | editovat zdroj ]

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ????	?mi y?ibo	p?jdu
2. osoba	d?v?rna	??? ?????	tui y?ibi	p?jde?
	neutralni	???? ?????	tumi y?ibe	p?jde?
	zdvo?ila	???? ??????	?poni y?ibeno	p?jdete
3. osoba	neutralni	?? ?????	se y?ibe	p?jde
	zdvo?ila	???? ??????	tini y?ibeno	p?jde

Pr?b?hovy budouci ?as [ editovat | editovat zdroj ]

Tvo?i se analyticky pomoci nedokonaveho p?i?esti plnovyznamoveho slovesa (?????) a budouciho ur?iteho tvaru pomocneho slovesa byt (?????, ??????, ??????, ???????).

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ????? ?????	?mi y?ite th?kibo	prav? p?jdu
2. osoba	d?v?rna	??? ????? ??????	tui y?ite th?kibi	prav? p?jde?
	neutralni	???? ????? ??????	tumi y?ite th?kibe	prav? p?jde?
	zdvo?ila	???? ????? ???????	?poni y?ite th?kibeno	prav? p?jdete
3. osoba	neutralni	?? ????? ??????	se y?ite th?kibe	prav? p?jde
	zdvo?ila	???? ????? ???????	tini y?ite th?kibeno	prav? p?jde

P?itomny rozkazovaci zp?sob [ editovat | editovat zdroj ]

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni
2. osoba	d?v?rna	??? ??	tui y?	jdi
	neutralni	???? ???	tumi y??	jdi
	zdvo?ila	???? ???	?poni y?no	jd?te
3. osoba	neutralni	?? ????, ????	se y?uko, y?k	nech? jde
	zdvo?ila	???? ????	tini y?uno	nech? jde

Budouci rozkazovaci zp?sob [ editovat | editovat zdroj ]

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni
2. osoba	d?v?rna	??? ????, ?????	tui y?s y?ibi	pak jdi
	neutralni	???? ????	tumi y?i?	pak jdi
	zdvo?ila	???? ??????	?poni y?ibeno	pak jd?te
3. osoba	neutralni	?? (???) ????	se (yeno) y??o	nech? pak jde
	zdvo?ila	???? (???) ???	tini (yeno) y?no	nech? pak jde

Podmi?ovaci zp?sob [ editovat | editovat zdroj ]

Tyto tvary se pou?ivaji jednak pro vyjad?eni podmi?ovaciho zp?sobu, jednak pro opakovany minuly ?as (anglicke I used to go).

	Urove?	Bengalsky	Transliterace	?esky
1. osoba	neutralni	??? ??????	?mi y?it?mo	?el bych, chodival jsem
2. osoba	d?v?rna
	neutralni	???? ?????	tumi y?ite	?el bys, chodival jsi
	zdvo?ila	???? ??????	?poni y?iteno	?el byste, chodival jste
3. osoba	neutralni	?? ????	se y?ito	?el by, chodival
	zdvo?ila	???? ??????	tini y?iteno	?el by, chodival

Bengalske dialekty v Banglade?i [ editovat | editovat zdroj ]

centralni (standardni) bengal?tina
zapadni bengal?tina ( Kharia Thar , Mal Paharia , Saraki )
jihozapadni bengal?tina
severni bengal?tina ( Koch , Siripuria )
Rajbangsi
Bahe
vychodni bengal?tina ( Sylhetti )
jihovychodni bengal?tina ( Chakma )
Ganda
Vanga

P?iklady [ editovat | editovat zdroj ]

?islovky [ editovat | editovat zdroj ]

?islice	Bengalsky	Transliterace	?esky
?	??	æk	jeden
?	???	dui	dva
?	???	tin	t?i
?	???	char	?ty?i
?	????	pach	p?t
?	???	chhoy	?est
?	???	shat	sedm
?	??	a?	osm
?	???	noy	dev?t
??	??	dosh	deset

Vzorovy text [ editovat | editovat zdroj ]

V?eobecna deklarace lidskych prav

bengalsky	????? ????? ??????????? ???? ??????? ??? ?????? ????? ????????? ?????????? ????? ??? ?????? ??? ?????? ?????? ??? ????? ????? ????????????? ?????? ????? ???? ??? ??????
transkripce	Shomosto manush shadhinbhabe shoman morjada ebong odhikar niye jonmogrohon kore. Tader bibek ebong buddhi achhe; shutorang shokoleri eke oporer proti bhratrittosulobh monobhab niye achoron kora uchit.
?esky	V?ichni lide se rodi svobodni a sob? rovni co do d?stojnosti a prav. Jsou nadani rozumem a sv?domim a maji spolu jednat v duchu bratrstvi.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ N. K. Guha: Learn Bengali in a Month. 200 pp. Readwell Publications, Nai Dilli. ISBN 81-87782-03-X Str. 76.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu bengal?tina na Wikimedia Commons

[1] N. K. Guha: Learn Bengali in a Month. 200 pp. Readwell Publications, Nai Dilli. ISBN 81-87782-03-X Str. 76.

[1]