Bellinzona
Centrum m?sta
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	46°12′ s. ?. , 9°1′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	230 m n. m.
Stat	?vycarsko ?vycarsko
Kanton	Ticino
Okres	Bellinzona
Bellinzona Bellinzona, ?vycarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	164,20 km²
Po?et obyvatel	43 785 (2023) [1]
Hustota zalidn?ni	266,7 obyv./km²
Sprava
Oficialni web	www .bellinzona .ch
PS?	6500
Ozna?eni vozidel	TI
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bellinzona ( francouzsky Bellinzone , v archaicke n?m?in? Bellenz , latinsky Bilitio ) je hlavni m?sto ?vycarskeho kantonu Ticino . M?sto le?i na rovin? na pravem b?ehu ?eky Ticino , v blizkosti Alp . Po p?ipojeni okolnich obci ma p?ibli?n? 44 tisic ^[1] obyvatel, ^[2] p?esto neni nejv?t?im m?stem kantonu ? tim je nedaleke Lugano . Je 12. nejv?t?im ?vycarskym m?stem.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Bellinzona se nachazi v udolni niv? vychodn? od ?eky Ticino na upati Gotthardskeho masivu pobli? hranic oblasti Sopraceneri (severni Ticino) a Sottoceneri (ji?ni Ticino). Centrum m?sta se nachazi na planin? v nadmo?ske vy?ce okolo 230 metr?. Z teto planiny, p?imo navazujici na tzv. Magadinskou rovinu, vystupuji skaly vznikle b?hem posledni doby ledove, ktere jsou tvo?eny p?eva?n? rulou . ^[3] Tyto skaly, vyznamn? p?evy?ujici v?t?inu okolniho terenu, byly hlavnim d?vodem pro stavbu pevnosti prav? na tomto mist?.

Po p?ipojeni okolnich, d?ive samostatnych obci byl m?stsky katastr zna?n? roz?i?en i o horske oblasti v ?irokem okoli. Nejvy??im bodem m?sta je tak vrchol Pizzo di Claro s vy?kou 2727 m n. m., nachazejici se nad byvalou samostatnou obci Claro.

Sousednimi obcemi jsou Arbedo-Castione , Lumino , Riviera , Sant'Antonino , Cugnasco-Gerra , Vogorno , Lavertezzo a Isone (v?echny v kantonu Ticino), San Vittore a Roveredo (kanton Graubunden ), stejn? jako Cavargna , San Nazzaro Val Cavargna a Gravedona ed Uniti na italskem uzemi.

Vychodn? od m?sta se na svazich nad Bellinzonou se nachazeji ruiny opu?t?ne osady Prada (dnes sou?ast Bellinzony).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi Bellinzony bylo od prav?ku obyvano. Blizkosti masivu Alp m?lo geograficky vyznam pro komunikaci se St?edoevropany a strategicky vyznam pro vladu v Lombardii .

Bellinzona je poprve zmin?na v roce 590 ve slovnim spojeni ad Bilitionem , pote jako Bellitiona , Belizona , Berinzona , Beliciona , Birrinzona a v roce 1168 Birizona . Vyznam neni zcela jasny, mistopisne jmeno je nejspi?e zalo?eno na osobnim jmenu Belitius nebo Bellitio. ^[4]

M?sto m?lo velky strategicky vyznam jako kli? k pr?smyk?m Gotthard , Lukmanier a San Bernardino . Archeologove p?edpokladaji, ?e m?sto bylo osidleno ji? p?ed 4000 lety. P?edpoklada se, ?e neoliticke osidleni se nachazelo na svahu, kde dnes stoji hrad Castelgrande . Toto misto bylo snadno branitelne a zabezpe?ene proti zaplavam z Ticina. Od 1. stoleti p?. n. l. pat?ilo misto ?imske ?i?i . ?imska ?i?e pokra?ovala ve vystavb? pevnosti na ubo?i kopce. V 5. stoleti p?i?li do m?sta z jihu Lombar?ane a na svahu dne?niho Castelgrande vybudovali prvni v?t?i opevn?ni. V roce 590 bylo m?sto napadeno Franky a p?i teto p?ile?itosti bylo poprve pisemn? zmin?no. V 11. a 12. stoleti byly p?edpokladane d?ev?ne palisady nahrazeny kamennymi zdmi.

Giovanni Visconti a Luchino Visconti m?sto v roce 1340 dva m?sice oblehali a nakonec ho dobyli; u? tehdy bylo diky Gotthardskemu pr?smyku d?le?itym obchodnim centrem. V roce 1291 byla zalo?ena Stara ?vycarska konfederace , ktera se stavala stale mocn?j?i. Milan?ti vevodove necht?li m?sto ztratit, a proto ho siln? vyzbrojili. ^[5] Jako obranna linie proti severu tak byly postaveny t?i hrady (od zapadu k vychodu): Castelgrande , Castello di Montebello a Castello di Sasso Corbaro . Roku 1422 se vyznam Bellizony prokazal p?i bitv? u Arbeda, v ni? se utkala vojska Konfederace s jednotkami Visconti? . V roce 1499 zauto?il francouzsky kral Ludvik XII. se svymi vojsky na Bellinzonu a zmocnil se ji. Obyvatele v?ak m?sto tajn? prodali Konfederaci. Tzv. V??nym mirem z roku 1516 Francie postoupila m?sto ?vycar?m. P?esto se Francie opakovan? pokou?ela o jeho odkoupeni, co? Konfederace odmitla. V roce 1803, kdy byl kanton Lugano spojen s kantonem Bellinzona, se p?i vzniku kantonu Ticino staly t?i dob?e opevn?ne hrady v okoli Bellinzony jeho majetkem. ^[6]

Pote, co se v novem kantonu st?idala hlavni m?sta Bellinzona, Locarno a Lugano , se v roce 1878 stala Bellinzona definitivnim sidlem kantonalni vlady a parlamentu. Tou dobou byla co do po?tu obyvatel nejv?t?im m?stem kantonu; rychly r?st populace Lugana ve 20. stoleti zp?sobil, ?e o tento primat ji? okolo roku 1910 p?i?la. V?echny kantonalni instituce v?ak i p?esto stale sidli v Bellinzon?.

V roce 1907 byly k Bellinzon? p?ipojeny d?ive samostatne obce Carasso, Daro a Ravecchia. Dne 2. dubna 2017 nasledovaly okolni obce Camorino, Claro, Giubiasco, Gnosca, Gorduno, Gudo, Moleno, Monte Carasso, Pianezzo, Preonzo, Sant'Antonio a Sementina. Rozloha politicke obce se tak v roce 2017 zvy?ila z 19,1 na 164,96 km² a po?et obyvatel vzrostl z necelych 19 000 na vice ne? 42 000.

Elektrarny [ editovat | editovat zdroj ]

Bellinzona byla po Faidu , Luganu a Airolu ?tvrtym mistem v Ticinu, ktere bylo p?ipojeno k elektricke rozvodne siti. Elektrarna v udoli Valle di Gorduno byla uvedena do provozu 1. unora 1891 a dodavala elekt?inu p?edev?im pro ve?ejne osv?tleni. My?lenka plynoveho osv?tleni byla diky tomu ji? na po?atku 20. stoleti opu?t?na. Stavajici elektrarna o vykonu 400 koni brzy p?estala sta?it na pokryti dal?ich energetickych pot?eb soukromych osob a pr?myslu, v?etn? ?elezni?nich dilen Gotthardske drahy Officina Bellinzona , ktera byla otev?ena v roce 1891. Po vyhodnoceni n?kolika projekt? se m?sto v roce 1898 rozhodlo postavit elektrarnu Morobbia, ktera byla uvedena do provozu v roce 1903. ^[7] Elektrarna byla n?kolikrat roz?i?ena a v roce 1947 m?la vykon 7000 koni (5,2 MW). ^[8] Na za?atku 70. let 20. stoleti byla elektrarna roz?i?ena a opat?ena reten?ni nadr?i v podob? jezera Lago di Carmena. V roce 2018 m?la elektrarna vykon 15 MW a pokryva tak a? p?tinu spot?eby elekt?iny ve m?st?.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 2004 ve m?st? p?sobi Spolkovy trestni soud (italsky Tribunale Penale Federale , n?mecky Bundesstrafgericht ), zalo?eny na zaklad? nove ustavy z roku 2000. Soudi v prvni instanci vyjmenovane druhy trestnych ?in?.

M?sto je take zname mimo jine diky karnevalu Rabadan , ktery zde ma ji? 150 let dlouhou tradici. ^[9]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

P?i s?itani lidu v roce 2000 m?lo m?sto 16 463 obyvatel. Z nich 14 392 hovo?ilo italsky a 590 n?mecky . V roce 2000 bylo 30,6 % cizinc?, v?t?ina z nich z Italie. N?kte?i obyvatele Bellinzony, jejich? mate?skym jazykem je ital?tina, mluvi jazykem Ticinese , co? je mistni ticinsky dialekt lombard?tiny .

Aglomerace Bellinzony m?la v roce 2005 48 300 obyvatel v 16 obcich (dvanact z t?chto obci bylo v roce 2017 p?ipojeno k Bellinzon?). Bellinzona a jeji aglomerace jsou sou?asti metropolitniho regionu Ticino, ktery zahrnuje mimo jine Lugano a Locarno a ma p?ibli?n? 325 000 obyvatel.

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto je turisty vyhledavano pro trojici p?vodem romanskych hrad? a v??e m?stskeho opevn?ni, ktere zalo?il cisa? Fridrich I. Barbarossa , od roku 2000 jsou zapsany do seznamu sv?toveho kulturniho d?dictvi UNESCO . ^[10] :

• Castelgrande nebo Castello Visconteo - hrad na skale je dominantou uprost?ed m?sta; v dob? gotiky a renesance p?estav?ny rodinou Visconti? , siln? adaptovany kolem roku 2008, krom? prohlidkoveho okruhu obsahuje Archeologicke muzeum, vystavuje take cyklus malovanych renesan?nich prken s motivy Bestia?e a ryti?skych turnaj?, p?eneseny z hotelu U Jelena ( Albergo del Cervo ).
• Montebello - z trojice hrad? nejrozsahlej?i, situovany jihovychodn? nad m?stem ve svahu
• Sasso Corbaro - hrad viditelny v zalesn?nem panoramatu za Montebellem jako jedna v??
• Budova radnice s vysokou hranolovou v??i a cimbu?im - goticko-renesan?ni
• Kolegiatni bazilika sv. Petra a ?t?pana ( Chiesa collegiata ), ran? barokni chram s bohatou vyzdobou 8 olta?? a kapli, patronatni chram Visconti?

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Bellinzona je dopravnim uzlem. V ?ir?im okoli m?sta le?i alpske pr?smyky Gotthard, Lukmanier, San Bernardino a Nufenen.

M?sto le?i na ?vycarske dalnici A2 ( Basilej ? Gotthard ? Bellinzona ? Lugano ? Chiasso ). Kon?i zde dalnice A13 ( St. Margrethen ? Chur ? San Bernardino ? Bellinzona). V Bellinzon? se k?i?i take p?vodni kantonalni hlavni silnice ?islo 2 a 13.

Gotthardska draha z Lucernu nebo Curychu vede p?es stanici Bellinzona do Chiassa. Ve stanici Giubiasco se z ni odd?luje vedlej?i tra? do Locarna. Na okraji m?sta se nachazi severni portal upatniho tunelu Ceneri , otev?eneho roku 2020. ^[11] Tunel zkratil cestovni dobu vlakem mezi Bellinzonou a Luganem z p?vodnich 35 a? na 15 minut.

Do roku 1972 byla v provozu uzkorozchodna draha Bellinzona?Mesocco , je? za?inala na nam?sti Piazza Mesolcina . Pro maly zajem cestujicich v?ak byla tra? zru?ena a p?em?n?na na cyklostezku. Horni usek drahy z?stava i v sou?asnosti (2022) fyzicky zachovan, av?ak je dlouhodob? bez provozu. ^[12]

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Malcolm McLaren (1946?2010), britsky hudebnik, modni navrha? a designer, le?il se a zem?el v Bellinzon?
• Kubilay Turkyilmaz (* 1967), ?vycarsky fotbalista, narozen v Bellinzon?
• Marco Giampaolo (* 1967), ?vycarsky fotbalista, narozen v Bellinzon?
• Mauro Lustrinelli (* 1976), ?vycarsky fotbalista, narozen v Bellinzon?

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
• 
  Montebello
• 
  Castelgrande
• 
  Sasso Corbaro
• 
  Montebello a Kolegiatni chram
• 
  Interier kolegiatniho chramu
• 
  Kazatelna kolegiatniho chramu

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Bellinzona na n?mecke Wikipedii a Bellinzona na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bellinzona na Wikimedia Commons

M?sta ve ?vycarsku podle po?tu obyvatel
200 000+	Curych  ? ?eneva
100 000+	Basilej  ? Lausanne  ? Bern  ? Winterthur
50 000+	Lucern  ? St. Gallen  ? Lugano  ? Biel
40 000+	Neuchatel  ? Thun  ? Bellinzona  ? Koniz