Bed?ich Neumann

div. gen. Bed?ich Neumann, KCB
div. gen. Bed?ich Neumann, KCB
	?Miroslav“, ?i ?Bohu? Miroslav“
	Bed?ich Neumann
Narozeni	3. dubna 1891 ; T?ebichovice ; Rakousko-Uhersko
Umrti	16. ?ervence 1964 (ve v?ku 73 let) ; Londyn , Anglie , Spojene kralovstvi
Civilni ?innost	u?ednik Agrarni banky v Praze, provozovatel penzionu v Londyn?, spolupracovnik CIO
Vojenska kariera
Hodnost	divizni general
Doba slu?by	1912 - 1948
Slou?il	Rakousko-Uhersko ; ?eskoslovensko ; ?eskoslovenske statni z?izeni v exilu
Slo?ka	Rakousko-uherska armada (1912?1913, 1914?1915) ; ?eskoslovenske legie (1916?1920) ; ?eskoslovenska armada (1920?1948) ; Obrana naroda (1939)
Jednotka	c. a k. p??i pluk ?. 97 ; c. a k. p??i pluk ?. 18 (velitel p??i ?ety) ; 6. ?s. st?elecky pluk (velitel kulometne roty) ; ?kola na d?stojniky p?choty v Ky?tymu (u?itel kulometneho vycviku) ; 11. ?s. st?elecky pluk (zastupce velitele) ; I. odd?leni (organiza?ni) MNO ; II. zastupce na?elnika Hlavniho ?tabu ; Obrana naroda (zastupce velitele) ; ?SVS (na?elnik ?tabu) ; Vojenska oblast I (zastupce velitele)
Velel	I. prapor 11. ?s. st?eleckeho pluku ; P??i pluk 5 ; 5. divize ; Hrani?ni oblast 31 ( 1938 ) ; 1. ?eskoslovenska divize ; 1. ?eskoslovenska samostatna smi?ena brigada ; ?tab pro vybudovani branne moci ; ?tab Hlavniho velitelstvi branne moci ; usporny komisa? MNO
Valky	prvni sv?tova valka ; druha sv?tova valka
Vyznamenani	?ad Bileho lva III. t?ida, vojenska skupina, in memoriam (1997) ; Pam?tni odznak druheho narodniho odboje

Bed?ich Neumann ( 3. dubna 1891 , T?ebichovice ^[2] ? 15. ?ervence 1964 , Londyn ) byl ?eskoslovensky general , p?islu?nik ?eskoslovenskych legii v Rusku , vyznamny p?edstavitel Obrany naroda , zastavajici nasledn? take ?adu vyznamnych funkci v ?eskoslovenskych ozbrojenych silach na Zapad? a exilovem Hlavnim ?tabu ?eskoslovenske armady , a po komunistickem p?evratu v roce 1948 politicky exulant .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Legie a prvni republika [ editovat | editovat zdroj ]

Po u?asti v 1. sv?tove valce Bed?ich Neumann v letech 1916 a? 1918 slou?il v ?eskoslovenskych legiich v Rusku, kde dosahl hodnosti majora. ^[3] Po navratu do vlasti vstoupil do ?s. armady, ve ktere po roce 1918 zastaval r?zne velitelske funkce a? po zastupce na?elnika generalniho ?tabu v letech 1931 a? 1935 ). V r. 1933 byl take povy?en do prvni generalske hodnosti brigadniho generala . Od 30. za?i 1935 p?evzal brigadni general Neumann funkci velitele 5. divize v ?eskych Bud?jovicich . V teto funkci setrval do roku 1939 .

Protinacisticky odboj [ editovat | editovat zdroj ]

V b?eznu 1939, hned od za?atku n?mecke okupace stal u zrodu vojenske odbojove organizace Obrana naroda ? jako ?len vedeni ON vedl politicke odd?leni. ^[4] Po?atkem roku 1940 emigroval do Francie . Ve Francii vykonaval funkci hlavniho velitele ?eskoslovenskeho pozemniho vojska a pozd?ji velitele 1. p??i divize. Po padu Francie ode?el do Velke Britanie , kde byl v roce 1943 ustanoven na?elnikem ?tabu pro vybudovani ?s.branne moci. V za?i 1944 , ji? v hlavnim velitelstvi ?s. branne moci, Neumann (mezitim 28. ?ijna 1944 ^[5] povy?eny do hodnosti divizniho generala ) zastaval post na?elnika ?tabu, a to a? do sveho odvolani v dubnu 1945 , k n?mu? do?lo na ?adost p?edstavitel? Ko?icke vlady . ^[5] Ve funkci byl nahrazen brigadnim generalem Bohumilem Bo?kem .

Povale?ne obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni druhe sv?tove valky p?sobil ve vlasti v letech 1945 a? 1946 jako zastupce velitele 1. vojenske oblasti. Po unorovem p?evratu v roce 1948 byl ji? 4. b?ezna odeslan na dovolenou, a 1. ?ervna p?elo?en do vyslu?by. ^[5] Teho? leta pak podruhe emigroval do Velke Britanie. V nep?itomnosti byl degradovan na vojina v zaloze a byla mu odebrana ve?kera vyznamenani.

Po odchodu do druheho exilu v Londyn? provozoval penzion . V n?m take, ve spolupraci se zpravodajskou skupinou ?Measure“ Czechoslovak Intelligence Office plk. g?t. Prochazky , ubytovaval agenty p?ed jejich vyslanim do komunisty ovladaneho ?eskoslovenska . ^[5]

Po listopadu 1989 mu byla posmrtn? navracena jeho hodnost. ^[5] Za zasluhy ud?lil president Vaclav Havel 28. ?ijna 1997 diviznimu generalu Bed?ichu Neumannovi ?ad Bileho lva III. t?idy vojenske skupiny in memoriam . ^[6]