Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Bayreuth
(
?esky
Barout
[2]
) je
n?mecke
m?sto
, le?ici v severnim
Bavorsku
. ?ije zde
p?ibli?n? 75 tisic
[1]
obyvatel. Le?i na ?ece
?erveny Mohan
(Roter Main), je hlavnim m?stem vladniho obvodu
Horni Franky
a
zemskeho okresu
Bayreuth
. Zarove? se jedna o m?stsky okres (
kreisfreie Stadt
).
M?sto je ve sv?t? proslule diky
opernimu
festivalu
Richard-Wagner-Festspiele
, ktery se kona ka?dy rok.
Univerzita
byla zalo?ena v roce
1972
. Na univerzit? studuje vice ne? 13 000 student?.
A?koli dle jmena se zda Bayreuth od po?atk? jako bavorske m?sto, neni tomu tak. K Bavorsku pat?i od roku 1810.
Bayreuth je hlavnim m?stem
Hornich Frank
. Ke konci roku 2018 ?ilo ve m?st? 74 657 obyvatel. Rozloha katastru m?sta ?ini 66,9 km², hustota zalidn?ni je 1 115 obyvatel/km². Vozidla zde registrovana maji statni poznavaci zna?ku BT. Pro PS? Bayreuthu je stanoven rozsah 95401 a? 95448.
Bayreuth le?i v ji?ni ?asti Hornomohanske vrchoviny na obou b?ezich
?erveneho Mohanu
, ji?n?j?i a del?i z obou pramennych ?ek
Mohanu
, mezi
Smr?inami
a
Franskym ?vycarskem
. Dal?imi toky na uzemi m?sta jsou Warme Steinach, Mistel (v Bayreuthu zvany Mistelbach) a Sendelbach s p?ipojenymi historickymi kanaly Tappert. Nejv?t?i vodni plochou je ?i?kou Ausbachem napajene jezero Rohrensee.
Centrum m?sta le?i cca 340 m nad mo?em. Bayreuthskou kotlinu ohrani?uji vrchoviny o 100 metr? vy??i. Nejvy??i vyvy?eninou v okoli je s 594 metry Sophienberg ji?n? od m?sta. Dal?imi vrchy jsou Schlehenberg, Oschenberg, Hohenzug, Rote Hugel a Buchstein. Panevni oblast ma p?iznivy u?inek na klima ve m?st?. Pr?m?rna ro?ni teplota ?ini v Bayreuthu 8,3 °C.
Roku 1194 je misto jmenem Baierrute poprve zmin?no v listin? bamberskeho biskupa Otty II. P?ipona -rute je nej?ast?ji interpretovana jako mytina. ?e by za?atek nazvu (Baier-) odkazoval na p?ist?hovalce z bavorskeho sidelniho celku, neni pr?kazne. Mnohe nazna?uje, ?e kone?ne pojmenovani m?sta bylo zakotveno teprve s p?ichodem novych osadnik?. V Bayreuthske zemske knize jsou v letech 1421/24 obsa?ena take ozna?eni Peyeruth nebo Peyrreute, ktera mohla byt vykladana jako ?Pfar peyr Reut“ (fara u mytiny). Ypsilon v nazvu m?sta se poprve objevuje ji? v
15. stoleti
, dlouho p?ed za?len?nim m?sta do
Bavorska
. Dne?ni psana forma je dolo?ena roku 1625 v pisemnosti m?sta Kulmbach (
Kulmbacher Burgerbuch
), neprosadila se ale je?t? jako kone?na. Nap?iklad
markrab?nka Vilemina
(1709-1758) nazyvala m?sto ?Bareithem“.
Ji? v
ranem st?edov?ku
stal na mist? byvaleho jezu p?es Mohan hrad Leineck. Zdi hradu zprvu jen ze d?eva a hliny byly pozd?ji nahrazeny d?evohlinitou zdi v blokove konstrukci, ktera byla zesilena silnymi fo?nami zapu?t?nymi do hliny. Ve t?eti fazi nahradili stavitele opevn?ni suchou kamennou
zdi
. Zejmena prvni a t?eti stupe? tohoto bezpe?nostniho oploceni siln? p?ipominaji slovansky stavebni styl.
Slovane
sidlili v ranem st?edov?ku i v ?asti Hornich Frank.
Pravd?podobn? u? v 11. stoleti, v pr?b?hu
klu?eni
p?dy
schweinfurtskych hrabat
, vzniklo male osidleni na mist? dne?niho dolniho nam?sti.
D?ive byly listinn? zmin?ny dnes do m?sta za?len?ne vesnice Seulbitz (roku 1035 jako salske kralovske zbo?i Silewize v jedne listin? cisa?e Konrada II.) a St. Johannis (mo?na 1149 jako Altentrebgast). Take m?stska ?tvr? Altstadt (do 19. stoleti Altenstadt) zapadn? od centra by m?la byt star?i ne? vlastni osidleni Bayreuthu. Je?t? star?i stopy lidske p?itomnosti byly nalezeny v mist? Mayernberg: Keramicke st?epy a d?ev?ne nadobi byly na zaklad? sveho zdobeni datovany do 9. stoleti.
Zatimco je?t? roku 1199 byl Bayreuth ozna?en jako villa (
vesnice
), objevuje se roku 1231 v jedne z listin poprve pojem civitas (
m?sto
). Je mo?ne p?edpokladat, ?e Bayreuth mezi lety 1200 a 1230 dostal prop?j?ena
m?stska prava
. Pany m?sta byly do roku 1248 hrabata s Andechs-Meranien. Po jejich vym?eni p?evzal d?dictvi roku 1260 norimbersky purkrabi z rodiny
Hohenzollern?
. Zpo?atku vlady Hohenzollern? byl rezidenci a centrem zem?
Plassenburg
v
Kulmbachu
. M?sto se proto rozvijelo jen pomalu a prod?lalo si n?kolik katastrof. U? roku 1361 vydava cisa?
Karel IV
. purkrabimu Fridrichovi V. pro m?sta Bayreuth a Kulmbach
mincovni pravo
.
Roku 1421 se Bayreuth poprve objevil na map?.
V unoru 1430 Bayreuth t??ce zpusto?ili
husite
, radnice a kostely byly spaleny.
Matthaus Merian
popisuje tyto udalosti nasledovn?:
?v roce 1430 husite z ?ech/ Culmbach a Byrret napadli/ velke krutosti/ jako divoka zvi?ata/ na obecnem davu, a na nobl osobach pachali./ Duchovni/ mni?i a jepti?ky vydali ohni/ nebo je p?ivedli na zmrzlou vodu v ?ece/ a polivali je studenou vodou/ a z nich se stal takovy ubohy zmrzly tvar/ tak popisuje Borek v ?eske kronice na stran? 450."
(Pramen: Fruhwald (Ed. ): Frankische Stadte und Burgen um 1650 nach Texten und Stichen von Merian, Sennfeld 1991.)
Na map? ?zemskych cest ?i?e ?imske“ od
Erharda Etzlauba
(1501) je Bayreuth ozna?en jako stanice na
Via Imperia
z
Lipska
do
Verony
.
Ji? roku 1528 (11 let po zahajeni reformace) se panstvo na uzemi franskeho markrabstvi p?ipojuji k
luteranstvi
.
Po?ar, ktery vypukl z neopatrnosti roku 1605, zni?il 137 z 251 dom? ve m?st?. Roku 1620 zu?il
mor
, nasledujiciho roku zni?il m?sto dal?i velky po?ar. Take ve
t?icetilete valce
m?sto t??ce trp?lo.
Meznikem v historii m?sta bylo p?elo?eni markrab?ci rezidence z Plassenburgu nad Kulmbachem do Bayreuthu roku 1603 markrab?tem Kristianem, synem kurfi?ta Jana Ji?iho Braniborskeho. Mezi lety 1440 a 1457 markrab?tem Johanem Alchymistou vybudovany prvni hohenzollernsky zamek, p?edch?dce dne?niho stareho zamku, byl mnohokrat p?estavovan a roz?i?ovan. Po Kristianov? smrti roku 1655 zaklada jeho vnuk Kristian Arno?t Gymnazium Christian-Ernestinum. Roku 1683 se osobn? podili na osvobozeni Vidn? od Turk?. V upominku na tento ?in si nechal zhotovit markrab?ci ka?nu, ktera nyni stoji p?ed Novym zamkem. Slou?i zarove? jako pamatnik, na n?m? je ztvarn?n markrab? Kristian Arno?t jako vit?z nad Turky. V teto dob? byl postaven take vn?j?i obvod hradeb a p?estav?n stary zamecky kostel.
Roku 1611 byl dokon?en prvni m?stsky vodovod. Voda protekala d?ev?nymi rourami z vodniho zdroje u Rohrensee do ?ty?ech ka?en ve m?st?.
V 80. letech 17. stoleti za?al markrab? Kristian Arno?t p?ijimat
hugenotske
nabo?enske uprchliky. Od roku 1686 p?ichazeli, p?edev?im z ji?ni Francie, ?emeslnici a obchodnici do Bayreuthu a zalo?ili zde teho? roku prvni francouzsko-reformovanou cirkevni obec.
Naslednik Kristiana Arno?ta, korunni princ a pozd?ji markrab? Ji?i Vilem, za?al roku 1701 zalo?enim d?ive samostatneho m?sta St. Georgen am See (dnes ?ast m?sta) s takzvanym ?adovym zamkem, radnici, v?zenim a malymi kasarnami. Roku 1705 z?idil ?ad Opravdovosti, ktery byl roku 1734 p?ejmenovan na
?ad ?ervene orlice
, zalo?il i ?adovy chram, ten byl dokon?en a vysv?cen roku 1711. V St. Georgen byla zalo?ena roku 1716 hrab?ci porcelanka.
V letech 1715?1719 byl v dob? markrab?te Ji?iho Vilema vystav?n prvni zamek v parku Eremitage. Roku 1721 zakoupilo m?sto palac baronky ze Sponheimu a umistilo v ni radnici, ta p?vodni z roku 1440 zni?il jeden z mnohych po?ar? m?sta.
Jeden z vrchol? sve historie za?il Bayreuth v letech 1735-1763, v dob? vlady markrab?ciho paru Fridricha a
Vileminy
z Bayreuthu, oblibene sestry
Fridricha Velikeho
. V teto dob? vznikly pod vedenim dvornich architekt? Josefa Saint-Pierre a Karla von Gontard mnohe reprezentativni budovy a objekty:
markrab?ci opera
(1744?1748) jedno z nejbohat?ji zdobenych baroknich divadel, prob?hla p?estavba a roz?i?eni Ermita?e se stavbou noveho zamku se slune?nim chramem (1749?1753), stavba noveho zamku s dvorni zahradou (1754 nasl.), po vyho?eni stareho zamku do?lo k velkemu roz?i?eni m?sta v dne?ni Friedrichstrasse. Zrodila se tak nezavisla varianta
rokoka
, takzvane Bayreutske rokoko. To se vyzna?ovalo p?edev?im zdobnou vnit?ni architekturou. Do?lo i ke zm?n? obranneho systemu. Stare tmave brany byly zbo?eny, p?eka?ely doprav? a byly z obranneho hlediska ji? zastarale. Markrab? Fridrich sve kni?ectvi v dob? mnohych dobyva?nych valek sveho ?vagra Fridricha Velikeho dr?el usp??n? mimo boje a p?inesl tak franskemu ?i?skemu okresu ?as miru.
Roku 1742 do?lo k zalo?eni Fridrichovy akademie, ktera byla roku 1743 povy?ena na univerzitu. Vzhledem k odmitavemu postoji obyvatelstva, ktere doprovazely i nepokoje, byla univerzita je?t? tenty? rok p?elo?ena do
Erlangenu
. Tam existuje a? dodnes. Mezi lety 1756 a 1763 fungovala take akademie pro svobodna um?ni a v?dy.
Bayreuth byl znam jako ostr?vek nabo?enske tolerance. Katolici ziskali pravo z?idit si modlitebnu (
oratorium
), a take ?idovske rodiny se op?t usidlovaly ve m?st?. Roku 1760 byla vysv?cena synagoga a roku 1787 ?idovsky h?bitov.
Markrab?nka Vilemina zem?ela roku 1758. Markrab? Fridrich se sice je?t? znovu o?enil, s?atek byl ale jen kratky a bez potomk?. Po smrti markrab?te Fridricha roku 1763 cestovalo mno?stvi um?lc? a um?leckych ?emeslnik? do Berlina, p?ipadn? do Postupimi, aby pracovali pro pruskeho krale Fridricha Velikeho. Novy markrab? Fridrich Kristian m?l toti? pramalo porozum?ni pro um?ni. Chyb?ly mu v?ak i prost?edky, proto?e nakladny ?ivotni styl p?edch?dc?, vystavby a platy zejmena zahrani?nich um?lc? staly vice pen?z, ne? si mohl dv?r dovolit. Ke konci vlady markrab?te Fridricha bylo u dvora zam?stnano na 600 lidi, za jeho p?edch?dc? Ji?iho Fridricha dv?r zahrnoval kolem 140 osob. Kni?ectvi stalo kousek p?ed bankrotem.
Roku 1769 nasleduje po bezd?tnem Fridrichu Kristianovi markrab? Karel Alexandr z Ansba?ske linie franskych Hohenzollern?. Bayreuth poklesl na urove? vedlej?iho sidla. Karel Alexandr nadale p?ebyval v
Ansbachu
a jen vzacn? p?iji?d?l do Bayreuthu.
Po abdikaci posledniho markrab?te Karla Alexandra na kni?ectvi Ansba?ske a Bayreutske 2. prosince 1791 se jejich uzemi stalo pruskou provincii. Prusky ministr Karel August svobodny pan z Hardenbergu spravu uzemi p?evzal na po?atku roku 1792.
Vlada Hohenzollern? nad kni?ectvim Kulmbach-Bayreuth skon?ila roku 1806 po pora?ce
Pruska
napoleonskou Francii. Kdy? Prusove v let? 1806 vyhlasili Francii valku, bylo kni?ectvi proti
Napoleonovi
tem?? bezbranne, a bylo zahy vydano jeho bavorskym spojenc?m. 7. ?ijna obsadil mar?al Soult s 30 000 mu?i m?sto. 8. ?ijna se objevil mar?al Ney s dal?imi 18 000 vojaky, p?i?tiho dne vpochodovala do m?sta prvni bavorska divize. Povinne ubytovavani vojak?, rekvirovani, plundrovani a nasilne p?epady uvedly obyvatelstvo ve strach a hr?zu. Etienne Alexandre Le Grand de Mercey udr?oval ve m?st? vojenskou vladu a tvrdou rukou zastavoval ka?dy pokus o odpor.
B?hem francouzske okupace od roku 1806 do roku 1810 platil Bayreuth jako provincie
Francouzskeho cisa?stvi
vysoke vale?ne p?isp?vky. Vy?adovano bylo 2,5 milionu
frank?
v nejkrat?i mo?ne dob?. Od 14. listopadu 1806 bylo kni?ectvi pod spravou hrab?te Camille de Tournon, ktery sepsal podrobny inventa? majetku byvaleho kni?ectvi. V ?ervnu 1809 bylo m?sto obsazeno rakouskymi jednotkami, ty ale v ?ervenci op?t ustoupily p?ed Francouzi. 30. ?ervna 1810 p?edala francouzska armada byvale kni?ectvi do rukou Bavorska, mezitim povy?eneho na kralovstvi. ?lo vlastn? o koupi, za 15 milion? frank? od Napoleona. Bayreuth se stal krajskym hlavnim m?stem jednoho z hlavnich bavorskych kraj?. Nakonec zreorganizovan ve vladni okres Horni Franky. Napoleon Bonaparte nav?tivil se svoji choti
Marii Luisou
m?sto 15. kv?tna 1812. Obyvatelstvem byl p?ivitan bez jakekoli pozornosti. Plan mistniho obchodnika vyhodit Napoleona do vzduchu selhal.
Hlavni ?elezni?ni cesta z
Norimberka
do
Hofu
nebyla vedena p?es Bayreuth, prochazela p?es
Lichtenfels
,
Kulmbach
a
Neenmarkt-Wirsberk
do Hofu. P?ipojeni na ?elezni?ni si? ziskal Bayreuth teprve v roce 1853, kdy? byla na naklady m?sta zahajena vystavba najemni ?eleznice. Nasledovala roku 1863 Vychodni draha (z
Weidenu
), roku 1877 draha do
Smr?in
z Norimberka a roku 1896 mistni draha do Warmensteinach.
17. dubna 1870 nav?tivil Bayreuth
Richard Wagner
, proto?e ?etl o markrab?ci ope?e, jeji? velikost, ale p?edev?im mimo?adn? hluboke jevi?t? cht?l vyu?it pro svoje scenicky naro?na dila. Ukazalo se, ?e velke mno?stvi muzikant? nap?iklad p?i ope?e
Prsten Nibelung?v
nelze vm?stnat do orchest?i?t?, take situace v hledi?ti nakonec neodpovidala ?asov? naro?nym Wagnerovym "um?leckym dil?m budoucnosti". Wagner proto p?i?el s my?lenkou postavit v Bayreuthu
festivalove divadlo
p?imo pro svoji tvorbu. M?sto Wagnera podporovalo v jeho planu a dalo mu k dispozici pozemek, nezastav?nou plochu zvanou Zeleny vr?ek, le?ici mimo m?sto mezi nadra?im a vyletnim mistem Hohe Warte. Soub??n? Wagner koupil pozemek v blizkosti zamecke zahrady, kde si vystav?l vlastni d?m:
Vilu Wahnfried
. 22. kv?tna 1872 byl polo?en zakladni kamen festivaloveho divadla, 13. srpna 1876 byla scena slavnostn? otev?ena. Plany a vedeni stavebnich praci byly v rukou lipskeho architekta Otto Bruckwalda, ktery byl znam ji? svymi stavbami divadel v Lipsku a
Altenburku
.
Do konce Vymarske republiky (1900?1933)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Nove stoleti p?ineslo nove technicke inovace. Roku 1908 byl otev?en prvni kinosal, roku 1909 byla zprovozn?na prvni m?stska elektrarna. Roku 1904 byla otev?ena vedlej?i ?elezni?ni tra? do Hollfeldu a roku 1909 mistni draha do Thurnau a Kulmbachu. V letech 1914-1915 byla severni v?tev toku ?erveneho Mohanu v jednom useku narovnana a roz?i?ena. Obce na p?ilehlych b?ezich se tak nemusely obavat hrozby povodn?; posledni m?sto p?ekvapila v roce 1909.
Po skon?eni valky roku 1918 p?evzaly vladu v Bayreuthu kratce d?lnicke a vojenske rady. 17. unora 1919 do?lo k t?idennimu tzv. Speckpu?i. Celkov? ?lo o kratke naru?eni jinak klidneho posadkoveho m?sta.
30. za?i 1923 se v Bayreuthu konal lidov?-nacionalisticky N?mecky den s vice ne? 5 000 u?astniky (cca 15% obyvatel Bayreuthu). Mezi hosty se nachazeli mimo jine: primator Albert Preu a take Siegried a Winifred Wagnerovi, kte?i na nav?t?vu do vily Wahnfried pozvali hlavniho ?e?nika slavnosti, nikoho jineho ne? Adolfa Hitlera. Ve vile Wahnfried se Hitler seznamil take se zet?m Richarda Wagnera, rasovym teoretikem a spisovatelem Houstonem Stewart Chamberlainem. Take Hans Schemm (pozd?j?i bavorsky ministr kultu a vyu?ovani) se toho dne poprve setkal s Hitlerem.
Roku 1929 byl v m?stskych laznich otev?en kryty bazen.
V roce 1932 byla sjednocena okresni vlada Hornich a St?ednich Frank a jako sidlo byl zvolen Ansbach. Bayreuth byl jako men?i od?kodn?ni vybran jako sidlo spojene zemske poji??ovny St?ednich a Hornich Frank. Oproti spojeni vlady se toto spojeni zemske poji??ovny nevratilo do starych koleji.
P?i volbach do ?i?skeho sn?mu 6. listopadu 1932 dosahla NSDAP v Bayreuthu 46,7% hlas? (33,1% v pr?m?ru celeho N?mecka).
Doba narodniho socialismu (1933?1945)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Roku 1933 se Bayreuth stal ?upnim m?stem Bavorske vychodni marky (od roku 1943 jen ?upa Bayreuth), bylo proto nutne vybudovat ?upni sn?m. Prvnim ?upanem byl Hans Schemm, sou?asn? p?edsedajici nacionaln?-socialistickemu svazu u?itel?, ktery sidlil v dom? N?mecke vzd?lanosti v Bayreuthu. V roce 1937 bylo m?sto p?ipojeno k nove ?i?ske dalnici. V roce 1936 za?ala n?mecka po?ta provozovat m?stskou hromadnou dopravu. Kdy? p?evzala po?ta i provoz tramvaji, vznikl tak podnik M?stske hromadne dopravy. Prvni linka vedla ze Sankt Georgen p?es Sternplatz k nadra?i Altstadt.
P?i listopadovem pogromu roku 1938 byla znesv?cena a vyrabovana synagoga ?idovskeho spole?enstvi v Munzgasse. Vypaleni se vyhnula, stala toti? nebezpe?n? blizko markrab?ci opery. Uvnit? bayreuthske synagogy, ktera dnes op?t slou?i ?idovske obci jako modlitebna, je umist?na pam?tni deska, upominajici na pronasledovani a vra?d?ni ?id? v dob? Holokaustu. Zahynulo nejmen? 145 ?id? z Bayreuthu.
Ve m?st? bylo v dob? valky umist?no take odlou?ene pracovi?t? koncentra?niho tabora
Flossenburg
, kde na zajatcich zkou?eli r?zne fyzicke experimenty. Od za?i 1944 do dubna 1945 zde byl zastupcem civilniho vedouciho Wieland Wagner, vnuk skladatele Richarda Wagnera.
Po zni?eni soudnich budov v Berlin? 3. unora 1945 byl lidovy soudni dv?r p?esunut do Postupimi a p?isedici senaty pro vlastizradu a statozradu se p?est?hovaly do justi?niho palace v Bayreuthu. Od podzimu 1944 zde soudni dv?r ostatn? zasedal u? opakovan?.
U? 6. unora za?al p?esun celkov? kolem 2 700 politickych zajatc? z Berlina. 17. unora byli umist?ni do trestnice v Bayreuthskem Sankt Georgen. 14. dubna 1945 m?li byt v?ichni zast?eleni, americke jednotky v?ak byly ji? na dohled. O n?kolik dni d?ive byl z podobne situace tzv. Kopenickiady vysvobozen politicky v?ze? Karl Ruth. V Bayreuthu byli takto v posledni minut? zachran?ni Ewald Naujocks i pozd?j?i spolkovy prezident Eugen Gerstenmaier.
Silne vzdu?ne udery spojenc? zni?ily 5., 8. a 11. dubna celou ?adu ve?ejnych budov, zasa?eny byly take pr?myslove zavody, zni?eny byly p?ibytky 4 500 obyvatel, mezi nimi i vila Wahnfried, 741 osob p?i naletech zem?elo. V poledne 14. dubna obsadily m?sto americke jednotky.
- N?mecke zedna?ske muzeum
- Haus Wahnfried
(Muzeum Richarda Wagnera)
- Pivovarnicke muzeum pivovaru Maisel
- M?stske muzeum
- Muzeum Jeana Paula
- Muzeum Franze Liszta
- Richard Wagner
, hudebni skladatel, ?il v Bayreuthu od roku
1872
a zalo?il operni festival
- Cosima Wagnerova
, man?elka Richarda Wagnera, ?idila festival v letech
1883
?
1906
- Siegfried Wagner
, syn Richarda Wagnera, operni skladatel, byl ?editelem hudebniho festivalu v Bayreuthu v letech 1906?
1930
- Jean Paul
, spisovatel, ?il v Bayrethu v letech
1806
?1825
- Markrab?nka
Vilemina
, ?ila v Bayreuthu v letech
1732
?
1758
- Franz Liszt
, klavirni virtuos a skladatel, otec Cosimy Wagnerove, zem?el p?i nav?t?v? v roce
1886
v Bayreuthu a je zde take poh?ben
Existuje take kulturni partnerstvi s
Burgenlandskem
v
Rakousku
a s Sasko-bavorskym svazkem m?st (Sachsisch-Bayerisches Stadtenetz, zahrnujici m?sta Hof, Plauen, Chemnitz a Zwickau).
[3]
| M?stske a zemske okresy
Bavorska
|
|
| M?stske okresy
| |  |
|
| Zemske okresy
| |