Barmska ko?ka
Barmska ko?ka evropskeho typu v ?okoladovem zbarveni
Zakladni informace
Zem? p?vodu	Thajsko Thajsko
Charakter	klidna, sna?liva, komunikativni ko?ka
EMS kod	BUR
T?lesna charakteristika
Hmotnost	4?6 kg
T?lesny ramec	svalnate, pru?ne t?lo
Typ srsti	kratka, p?ilehla
Klasifikace a standard
Kategorie FIFe	III. Kratkosrste a somalske ko?ky
Standardy	FIFe (evropsky typ) TICA (americky typ) CFA (americky typ) CFA (evropsky typ)

Barmska ko?ka (thajsky: supalak, co? znamena nosici ?t?sti, krasna a nadherna) je plemeno ko?ky domaci d?lici se na dva podtypy: americka barmska ko?ka a evropska (te? britska) barmska ko?ka. Barmskou ko?ku nelze zam??ovat s ?posvatnou barmskou ko?kou“, kterou je birma . V?t?ina soudobych barmskych ko?ek je potomkem jedne konkretni ko?ky jmenem Wong Mau, ktera byla dovezena v roce 1930 z Barmy do Ameriky.Diky tomu je toto plemeno, vysoce inbredni, je choulostiv?j?i a proto je t?eba se sna?it minimalizovat v?echny mo?ne negativni ?initele.V?t?ina chovatelskych organizaci uznava jen jeden typ barmskych ko?ek ? bu? evropsky (nap?. FIFe ) nebo americky (nap?. TICA ). N?ktere organizace (nap?. CFA ) uznavaji oba typy, v takovem p?ipad? pak ka?dy typ p?edstavuje samostatne plemeno s vlastnim standardem.

P?vodnim zbarvenim barmskych ko?ek je vyhradn? hn?da barva (soboli), ale diky rok?m selektivni plemenitby byla vy?lecht?na ?iroka ?kala zbarveni. Jednotlive ko?i?i asociace maji zcela jina pravidla pro uznani jednotlivych barev pro plemeno barmske ko?ky. Barmske ko?ky jsou dob?e zname pro sv?j v?ely a p?atelsky vztah k ?lov?ku, stejn? jako pro svou inteligenci. Nehodi se ov?em k d?tem a jinym zvi?at?m. Velmi rady se hlasi o slovo a ?asto vedou rozhovor se svymi majiteli.N?kdo by mohl ?ict ?e mohou byt dosti vlezle.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i zaznamy o ko?kach barmskeho typu pochazeji z Thajska , d?ive znameho jako Siam. Serie 17 basni doprovazenych ilustracemi, psanych siam?tinou z dob Ayutthayi , zmi?uje t?i typy ko?ek, ktere odpovidaji znamym plemen?m. Jsou jimi Vichien Mat ( siamske ko?ky ), Si-Sawat ( korati ) a Thong Daeng (m?d?ne ko?ky, dnes zname jako barmske). ^[1] Tyto ko?ky udajn? obyvaly Thajsko do doby, ne? bylo napadeno v 18. stoleti Barmou a vracejici se vojaci mohli tyto chramove ko?ky vratit zp?t do Barmy. Je nutne si ale uv?domit, ?e ko?ky z jihovychodni Asie maji mnoho spole?nych vlastnosti a a? dal?i cileny chov u nich upev?uje vlastnosti typicke pro dane plemeno.

V roce 1871 Harrison Weir uspo?adal prvni oficialni vystavu ko?ek v londynskem Crystal Palace . Zde byl vystaven par siamskych ko?ek, ktere velmi p?ipominaly moderni americke barmske ko?ky, ale m?ly siamske odznaky. To znamena, ?e tyto ko?ky byly pravd?podobn? velmi podobne soudobym tonkinskym ko?kam . Posleze se za?aly formovat organizace ?lechtitel? ko?ek, zapo?aly vystavy ko?ek, ale trvalo ?adu let, ne? byla jednotliva plemena vy?lecht?na. Na konci 19. stoleti byly prvni barmske ko?ky v Britanii pova?ovany za ?okoladove siamky a nikoliv za samostatne a svebytne plemeno. ^[2] Chovatele tyto ?lutooke ko?ky p?ili? nezaujaly a tak postupem ?asu z Britanie i kontinentalni Evropy vymizely. ^[2]

Zaklad chovu dne?nich barmskych ko?ek byl tedy polo?en v USA. V roce 1930 dovezl Dr. Joseph Thompson z Barmy do San Francisca hn?dou ko?ku jmenem Wong Mau. ^{[1] [2] [3]} Tak jako ji? d?ive, mnoho chovatel? pova?ovalo tuto ko?ku jednodu?e za barevnou varietu siamske ko?ky, ale Dr. Thompson pova?oval jeji t?lesnou stavbu za dostate?n? odli?nou pro zalo?eni plemene noveho. ^[2] Jeliko? nebyli k dispozici ?adni kocou?i stejneho typu, byla Wong Mau k?i?ena s Tai Mau, siamskym kocourem s hn?dymi odznaky (sealpoint) z Thajska . ^[2] Wong Mau byla nasledn? spa?ena se svym synem Yen Yen Mau. ^[2] N?ktera ko?ata byla tem?? jednobarevna s unikatni tmav? hn?dou barvou, do te doby neznamou, a nem?la ?adne nebo tem?? ?adne odznaky. ^{[1] [2]} Tyto tmav? hn?de ko?ky byly dale pa?eny mezi sebou, p?i?em? potomstvo tvo?ily ji? vyhradn? jednobarevne tmav? hn?de ko?ky. ^[1] Tyto ko?ky byly ozna?eny za nove plemeno a nazvany barmskymi ko?kami. ^[2] Organizace Cat Fanciers' Association (CFA) p?edb??n? uznala barmskou ko?ku jako samostatne plemeno ji? v roce 1936. ^[4]

Ov?em diky pokra?ujicimu k?i?eni se siamskymi ko?kami, ktere byly vyu?ivany pro roz?i?eni genofondu, byl p?vodni typ va?n? ohro?en. Nejv?t?i severoamericka organizace sdru?ujici chovatele ko?ek, CFA, proto v roce 1947 pozastavila registraci barmskych ko?ek a po?adovala t?i po sob? jdouci generace ?istokrevnych (barmskych) ko?ek (bez k?i?enc?) k uznani rodokmene (chovne linie). ^[4] Toho se poda?ilo dosahnout a? v roce 1957, kdy byla registrace barmskych ko?ek v CFA obnovena. ^[4] V roce 1958 vypracoval nep?idru?eny klub United Burmese Cat Fanciers (UBCF) prvni jednoduchy plemenny standard pro posuzovani barmskych ko?ek nap?i? jednotlivymi organizacemi. Tento standard se od doby sveho p?ijeti v podstat? nezm?nil. Zmin?ny standard se pou?iva nap?i? americkymi organizacemi, zatimco evropske organizace udr?uji sv?j vlastni standard. V nedavne dob? The International Cat Association (TICA) a CFA za?aly s po?adanim vlastnich vystav v Evrop?, kde se posuzuje dle americkeho standardu. Ji? v po?atcich chovu barmskych ko?ek bylo z?ejme, ?e Wong Mau byla sama z genetickeho hlediska k?i?encem mezi siamskou a barmskou ko?kou. Tito k?i?enci byly posleze dale odd?len? ?lecht?ni a dnes jsou znami jako tonkinesky (tonkinske ko?ky).

Historie tohoto plemene se v Anglii odvijela zcela jinak. S novym chovem barmskych ko?ek se v Britanii neza?alo d?ive ne? v roce 1949, kdy Lilian Franceova dovezla prvni barmske ko?ky z USA. ^[2] Do roku 1952 byly v Britanii odchovany pot?ebne t?i generace a barmske ko?ky byly oficialn? uznany britskou chovatelskou organizaci Governing Council of the Cat Fancy (GCCF) pod ?islem 27. ^[2] Do konce 60. let 20. stoleti byl genovy fond barmskych ko?ek chovanych v Britanii velmi uzky, v?t?ina zdej?ich ko?ek byla potomkem ?esti p?vodnich import? z USA (dovezenych postupn? mezi roky 1949?1956) a barmsko/?inske hybridni ko?ky dovezene ze Singapuru . ^[2] A? v roce 1969 byl genovy fond roz?i?en o ko?ky dovezene z Kanady . ^[2]

V roce 1955 se v Anglii narodila prvni modra barmska ko?ka. ^[2] B?hem nasledujicich let se poda?ilo vy?lechtit barmske ko?ky v barv? ?ervene a kremove. ^[2] Mnoho usili bylo v?novano odk?i?eni prou?k? z ko?ichu ko?ek a take polemice, ktere nove barvy budou je?t? zahrnovany mezi barmske ko?ky. V Americe se koncem 60. let objevily barmske ko?ky v barv? ?ampa?skeho (v Britanii ozna?ovane jako ?okoladove), ale jejich odchov byl zdr?ovan neochotou tamnich klub? p?ipustit, ?e barmske ko?ky mohou byt i v jine barv? ne? hn?de. ^[2] Po?atkem 70. let se poda?ilo odchovat prvni lilova ko?ata. ^[2] Zarove? se zakladnimi barvami se objevily i ?elvovinove variety ? barmska ko?ka mod?e ?elvovinova, hn?d? ?elvovinova, ?okoladov? ?elvovinova a lilov? ?elvovinova. V roce 1979 byly americkou organizaci CFA uznany barvy ?okoladova (?ampa?ska), modra a lila (platinova) jako samostatne plemeno, zname jako malajska ko?ka. ^{[4] [5]} V roce 1984 bylo toto rozd?leni zru?eno a ko?ky v t?chto barvach jsou od te doby v CFA registrovany jako barmske ko?ky, pouze jsou posuzovany v jine divizi. ^[4] Barmske ko?ky v barvach sko?icova, plava, karamelova a meru?kova byly odchovany a? na p?elomu tisicileti na Novem Zelandu v programu iniciovanem genetikem doktorem Rodem Hitchmoughem. Barmske ko?ky v t?chto barvach zatim maji jen velmi omezene uznani (nap?. prav? Novy Zeland ^[6] ).

Od roku 1950 byly barmske ko?ky z Britanie importovany do zemi Commonwealthu a Evropy . Vysledkem ?eho? je standard a bodovaci system v t?chto zemich zalo?eny spi?e na britskem ne? americkem typu.

Barmske ko?ky byly vyu?ity v chovu dal?ich druh? ko?ky domaci v?etn? (ale ne pouze) ko?ek tonkinskych , bombajskych a burmil .

Vzhled: Evropa versus Amerika [ editovat | editovat zdroj ]

Vysledkem odd?lenych chovnych program? jsou evropske (te? britske) barmske ko?ky odli?ne od t?ch americkych. Evropske barmske ko?ky jsou stavbou t?la vice podobne orientalnim ko?kam, maji vice trojuhelnikovou hlavu, elegantn?j?i vzhled. ^[7] Americke barmske ko?ky maji zavalit?j?i a oblej?i t?lo, hlavu, o?i a tlapky. ^[8] Maji take znateln? pln?j?i tva?e a krat?i ?umak. ^[8] U evropskych barmek se v sou?asne dob? pova?uje za va?ny problem, vedouci a? k diskvalifikaci, jak p?ili? americky vzhled (tedy zaoblenost a? zavalitost po vzoru britskych kratkosrstych ko?ek ), tak take z?etelny siamsky vzhled. ^{[7] [9]}

O?i barmske ko?ky jsou ?ive a za?ive. P?ipustna je zlata, ?luta, p?ipadn? jantarova barva oka, zlata barva je preferovana. Diky k?i?eni s ko?kami siamskymi se m??e vyskytnout i modra a zelena barva oka, tyto barvy jsou v?ak na vystavach d?vodem k penalizaci ?i dokonce k diskvalifikaci (dle organizace). ^{[7] [8] [9]}

Srst je znama pro sv?j lesk a je na dotek hedvabna. Je tem?? bez podsady. ^{[7] [8] [9]} Jako i u jinych kratkosrstych ko?ek, ko?ich barmskych ko?ek nevy?aduje ?adnou dal?i pe?i.

Povaha [ editovat | editovat zdroj ]

Barmky jsou podobn? jako siamky upovidane, maji ale jemn?j?i hlasovy projev. Jsou orientovane na ?lov?ka, se svym majitelem si vybuduji silne pouto a rady jsou p?itomny v?em domacim aktivitam. Barmky jsou zname svou pot?ebou dostate?ne pozornosti ?lov?ka, nejsou tak nezavisle jako jina plemena a neni vhodne, aby z?stavaly dlouhou dobu samotne. Informace o plemeni dle organizace The Cat Fanciers' Association (CFA) hovo?i o barmskych ko?kach, jako by u nich byl zcela odk?i?en pud sebezachovy, ktery veli uteci ?i bojovat [6]. Dal?i zdroje [7] v?ak hovo?i o z?idka se objevujici agresivit? v??i ?lov?ku, zejmena ale o schopnosti barmskych ko?ek se velmi dob?e branit v??i jinym ko?i?im plemen?m a to i vyrazn? v?t?im ne? jsou ony samy.

Barmske ko?ky z?stavaji hrave jako ko?ata do vysokeho v?ku, jsou velmi pohybov? nadane a hrave. V n?kterych p?ipadech rady aportuji nejr?zn?j?i p?edm?ty jako sou?ast hry [6]. Barmky je mo?ne take vytrenovat ke skok?m skrz obru? (podobn? jako skakajici ko?ky na jeze?e Inla Lake v Barm?), barmky take rady jezdi autem a jsou dokonce i dokumentovany p?ipady, kdy se u?astni pr?zkumu jeskyni [8].

Barmske ko?ky jsou ve srovnani s jinymi ?istokrevnymi ko?kami zname svou dlouhov?kosti, velmi ?asto se do?ivaji 16 ? 18 let.

Barevne variety [ editovat | editovat zdroj ]

Od prvni chvile kdy se objevily i jine barevne variety ne? p?vodni soboli/hn?da, dochazelo k rozpor?m mezi chovateli ko?ek, ktere variety budou pova?ovany za barmske ko?ky. ^[2] Britska chovatelska organizace GCCF i p?eva?n? evropska FIFe uznavaji v?echny ni?e uvedene zakladni barevne variety. V Americe je situace odli?na, jednotlive organizace uznavaji r?zne variety. CFA kategorizuje americkou a evropskou barmskou ko?ku jako dv? r?zna plemena. U americkeho typu pak uznava pouze prvni ?ty?i barevne variety z ni?e uvedeneho seznamu, u evropskeho typu pak v?ech 10 zakladnich barevnych variet. TICA vy?aduje ve svem standardu barmskou ko?ku americkeho typu, ale p?ipou?ti v?echny zakladni barevne variety. Spodni ?ast t?la je v?dy sv?tlej?i ne? h?bet a kon?etiny. ^[5] Prou?ky nebo te?ky nejsou v ?adnem p?ipad? dovoleny. ^[7]

Obecn? uznavane barevne variety: ^[5]

• hn?da (Velka Britanie), soboli (USA) nebo tuleni (Aus/NZ)
• modra
• ?okoladova (Velka Britanie) nebo ?ampa?ska (USA)
• lila (Velka Britanie) nebo platinova (USA)
• ?ervena
• kremova
• ?ern? ?elvovinova
• ?okoladov? ?elvovinova
• lilov? ?elvovinova
• mod?e ?elvovinova

Variety s omezenym uznanim: ^[6]

• sko?icova
• plava
• sko?icov? ?elvovinova
• plav? ?elvovinova
• karamelova
• karamelov? ?elvovinova
• meru?kova

Genetika [ editovat | editovat zdroj ]

Hn?da barva ko?ichu barmskych ko?ek je zp?sobena barmskym genem (c ^b ), jednim ze t?i albinickych gen? zp?sobujicich redukci vytva?eneho pigmentu , ktere m?ni ?ernou na hn?dou a zesv?tluji v?echny ostatni barvy. ^[10] P?sobeni tohoto genu ma za nasledek omezene mno?stvi pigmentu na nejteplej?ich ?astech t?la. Chladn?j?i ?asti t?la, jako obli?ej, u?i, ocas a tlapky, jsou tedy tmav?iho odstinu. Omezena tvorba pigmentu je z?etelna zejmena u malych ko?at.

Barmsky gen se vyskytuje i u jinych plemen, nap?iklad u zavedenych plemen rex? ( devon rex , ^[11] LaPerm ^[12] ), kde je nejlepe z?etelny v homozygotni form? (c ^b c ^b ) a vyslednemu efektu se ?ika sepie nebo barmske ?ed?ni. M??e byt kombinovan take se siamskym genem (c ^b c ^s ), kdy vytva?i norkove zbarveni nebo tmave odznaky. U singapurskych ko?ek je barmsky gen p?itomen v?dy, a to v homozygotni form?, p?i?em? je kombinovan s genem ticked tabby. ^[13] Barevne varienty spojene s barmskym genem najdeme i u bengalskych ko?ek . Zde je kombinovan s geny zp?sobujicimi te?kovani, resp. mramorovani. ^[14]

Polemika [ editovat | editovat zdroj ]

Dlouha leta probihala polemika ohledn? vzhledu tohoto plemene, nyni se chovatele barmskych ko?ek d?li na dva tabory. Ameri?ti chovatele preferuji moderni barmskou ko?ku (americky typ), ktera ma kratky nos a kulat?j?i hlavu. Nejv?t?i americka chovatelska organizace CFA od roku 1980 uznava evropsky a americky typ barmske ko?ky jako dv? samostatna plemena s odli?nymi standardy. Opa?ny postup zvolila britska organizace GCCF , ktera zakazala registraci v?ech z Ameriky importovanych barmskych ko?ek s cilem uchovat tradi?ni krevni linie [18].

Polemika se to?i okolo faktu, ?e moderni barmske ko?ky v n?kterych p?ipadech nesou alelu pro defekt hlavy, ktery je smrtelny. Tento defekt hlavy se jen z?idka objevuje u tradi?nich barmskych ko?ek. Jeho roz?i?eni v americkych liniich je vystopovano ke ko?ce jmenem Good Fortune Fortunatas, ktera je p?knou ukazkou moderniho typu, ale zmin?ny defekt existoval u barmskych ko?ek je?t? p?ed Fortunates [19]. Tento jedinec byl v?ak zna?n? vyu?it v chovu barmskych ko?ek v USA a dne?ni vystavni americke barmske ko?ky obvykle v rodokmenu maji tuto ko?ku zastoupenu.

Chovatele modernich barmskych ko?ek pokra?uji se svymi liniemi v dobre vi?e, nebo? posti?ena ko?ata se rodi mrtva nebo se u nich v ranem v?ku p?istoupi k eutanazii. Nelze v?ak sterilizovat v?echny mo?ne nositele defektu hlavy, nebo? by tim siln? utrp?l genovy fond americkych barmskych ko?ek. Chovatele v?ak doufaji, ?e alela zp?sobujici defekt hlavy bude odk?i?ena za pomoci genetickeho testu, ktery v?ak je?t? nebyl vyvinut.

Doktorka Leslie A. Lyonsova z Missourske univerzity vede vyzkum, jeho? snahou je lokalizovat gen zp?sobujici defekt hlavy. Vysledek tohoto vyzkumu m??e byt pro chovatele barmskych ko?ek velmi u?ite?ny, proto?e alela zp?sobujici defekt hlavy se, jak se zda, projevuje recesivn? nebo epistaticky, tudi? jeji odk?i?eni pouhym vy?azenim posti?enych zvi?at z chovu by byl velmi zdlouhavy proces s minimalni ?anci na usp?ch.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Burmese (cat) na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Barmska ko?ka na Wikimedia Commons