Tento ?lanek je o pape?stvi a sidle hlavy katolicke cirkve v
Avignonu
. O pape?ske enklav? jako celku pojednava ?lanek
Comtat Venaissin
.
Cirkevni stat
(Avignonske pape?stvi)
Stato della Chiesa (
it
)
Status Ecclesiasticus (
la
)
Papaute d'Avignon (
fr
)
vlajka
|
znak
|
|
| Geografie
|
|
|
|
| Obyvatelstvo
|
|
|
|
|
|
|
| Statni utvar
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Statni utvary a uzemi
|
| P?edchazejici
|
Nasledujici
|
|
Avignonske pape?stvi
(
francouzsky
Papaute d'Avignon, italsky Papato di Avignone
), zname jako takzvane
avignonske zajeti
(take tzv.
?babylonske zajeti cirkve“
), je obdobi let
1309
?
1378
, kdy pape?i sidlili misto
?ima
v
Avignonu
ve
Francii
(m?sto bylo odkoupeno jako samostatna enklava a? za pape?e
Klementa VI.
). Pote a? do roku
1430
byl Avignon sidlem vzdoropape??.
Ve
14. stoleti
se
pape?sky stat
dostal pod silny vliv Francie a do?lo k velkemu upadku katolicke cirkve.
Sidlo v Avignonu
si vybudoval, pry kv?li lep?im podminkam pro chatrne zdravi,
Klement V.
, ktery byl zcela zavisly na francouzskem panovnikovi. Take jeho naslednici z?stavali zcela ve vleku francouzske politiky a pape?sky dv?r se luxusnim ?ivotnim stylem nijak neli?il od sv?tskych dvor? panovnickych.
Jak pro Francii, tak pro pape?e, bylo p?esidleni sidla hlavy cirkve v mnoha ohledech vyhodne. Pape? byl pod ochranou silne Francie, ktere zase jeho p?itomnost dodavala na presti?i. Francii take plynuly podily z finan?nich p?ijm? pape?ske kurie. Take t??i?t? katolickeho sv?ta se postupn? za?alo p?esouvat do zaalpskych zemi, ke kterym je z Avignonu mnohem bli?, p?itom d?le?ita oblast severni Italie byla ve stejne vzdalenosti jako z ?ima. Pape?ove take postupn? za?ali ztracet vliv nad pape?skym statem a Italie byla stale vice rozdrobena a propadala se do mno?stvi rozbroj? jednotlivych m?st, klan? a stran mezi cisa?em a pape?em.
Pape?sky palac v Avignonu
Upev?ovani centralismu cele katolicke cirkve je z?ejm? nejvyrazn?j?i aspekt, kterym cirkvi obdobi avignonskeho pape?stvi p?isp?lo. Do 14. stoleti nebyly jednotlive cirkevni organizace evropskych zemi vazany velkymi finan?nimi zavazky k pape?ske kurii. Navic teprve nedavno do?lo k osamostatn?ni cirkve od sv?tskych podporovatel? a nap?iklad v ?eskych zemich byl tento proces teprve dokon?ovan. V pr?b?hu 14. stoleti neustale rostly finan?ni naklady kurie, a to nejen kv?li nakladnemu ?ivotu pape?skeho dvora v Avignonu. P?edev?im r?zne valky v Italii neumo??ovaly vyb?r p?isp?vk? z uzemi nale?icich pape?i.
V dob? Avignonskeho zajeti tak do?lo k upevn?ni kontroly pape?e a kurie nad celou cirkevni organizaci, p?edev?im za u?elem vyb?ru poplatk?. Vyu?ivano bylo poplatk? jak star?ich, tak zcela novych. Znamou metodou se staly nap?iklad
expektance
, kdy uchaze? (
kn?z
) o ur?itou faru nebo jine cirkevni uzemi platil kurii za to, ?e po smrti sou?asneho dr?itele byl up?ednostn?n jako jeho nastupce. Tento poplatek v?ak ?asto splacel a? zp?tn?, co? vedlo k finan?nimu vy?erpavani daneho uzemi. Bylo take zavedeno mno?stvi jinych poplatk?. Nap?iklad ?asto vynosy neobsazeneho cirkevniho uzemi plynuly p?imo kurii. Nejvice se o upevn?ni centralismu a jeho rozvoj zaslou?il
Jan XXII.
, jen? byl u? p?edtim zku?enym spravcem s mnoha pravnimi znalostmi. Pot?eba kurie pote neustale rostla, a dal?i pape?ove se stali na vyb?ru t?chto poplatk? p?imo zavisli.
S nastupem centralismu take vyvstala velka pot?eba u?ednik? a kontrolor?. Diky tomu pape?sky aparat v Avignonu neustale rostl. Nejvy??im organem byla pape?ska komora v ?ele s pape?skym komornikem a pokladnikem. V te se vyhotovovalo obrovske mno?stvi listin, mi?icich do cele Evropy. Na uzemi samotnych biskupstvi pak byli vysilani specialni u?ednici, tzv.
kolekto?i
, kte?i m?li ?asto vy??i pravomoci, ne? samotni biskupove. Zcela do pozadi pote bylo zatla?eno kardinalske kolegium jako politicka sila. Z kardinal? se postupn? stali vysoce postaveni pape??ti u?ednici.
P?dorys
pape?skeho palace v Avignonu
Diky aparatu plynulo ka?doro?n? do Avignonu obrovske mno?stvi pen?z z cele Evropy. Je?t? v roce 1316 p?i nastupu Jana XXII. bylo v pape?ske pokladn? jen 70 000 zlatych. Jan XXII. v?ak dosahl ro?niho p?ijmu a? 228 000 zlatych a na konci pontifikatu by tak m?l okolo 4 000 000 zlatych. Boje s
Ludvikem Bavorem
a boje v Italii ale znamenaly, ?e v?t?inu teto ?astky utratil u? za sveho p?sobeni v ?ele cirkve. Za
Benedikta XII.
poklesly ro?ni p?ijmy na 166 000 zlatych. Za pontifikatu
Klimenta VI.
(1342 ? 1352) vzrostl p?ijem na asi 188 000 za rok a pod vedenim
?eho?e XI.
se p?ijem zvedl a? na neuv??itelnych 480 000 zlatych za rok. I p?es tyto p?ijmy, ktere kurii ?adily na ?tvrte misto v Evrop? (za Francii, Anglii a Neapolske vevodstvi), se postupn? avignon?ti pape?ove zadlu?ovali. Benedikt XII. zanechal nastupci v pokladn? je?t? 1 000 000 zlatych, Kliment VI. u? pouze n?co okolo 300 000 a
Urban V.
(1362 ? 1370) na?el pokladnu ji? zcela prazdnou. Ohromne vydaje spolkly nejen r?zne boje za obnoveni cirkevniho statu, ale i vyplaty u?ednik?m a vlastn? vydr?ovani celeho pape?skeho dvora v Avignonu.
Urban V.
se v roce
1367
pokusil znovu usadit v ?im?, ale kv?li nep?atelske a? nebezpe?ne situaci se roku
1370
vratil do Avignonu. O p?eneseni pape?skeho stolce usiloval i jeho nastupce
?eho? XI.
, ktery se nakonec v ?im? objevil v roce
1377
.
Urban VI.
byl pro podez?eni z du?evni choroby sesazen a namisto n?j zvolen
Klement VII.
Tim za?ala velka ?ada
vzdoropape??
, kdy? se oba mu?i vzajemn? exkomunikovali a Klement VII. p?esidlil op?t od Avignonu. I po jejich smrti trvale z?stavali dva pape?ove, jeden v ?im? a druhy v Avignonu. Evropske staty se rozd?lily podle toho, kteremu pape?i stranily. Bylo to skandalni obdobi sou?asn? vladnoucich pape??, kdy presti? pape?skeho u?adu klesla na dno. Jednota cirkve byla obnovena a? na
kostnickem koncilu
roku
1417
volbou
Martina V.
- Er?il, J.:
Spravni a finan?ni vztahy avignonskeho pape?stvi k ?eskym zemim ve t?eti ?tvrtin? 14. stoleti
. 1. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1959. 138 s. Rozpravy ?eskoslovenske akademie v?d, Ro?nik 69, se?it 10.
- Fiala, Z.:
P?edhusitske ?echy: ?es. stat pod vladou Lucemburk? 1310?1419.
2. dopl. vyd. Praha: Svoboda, 1978.
- Franzen, A.:
Male cirkevni d?jiny.
2. opravene a dopln?ne vyd. Praha: Zvon, 1995.
- Gelmi, J. 1994:
Pape?ove. Od svateho Petra po Jana Pavla II.
Praha.
- HLEDIKOVA, Zde?ka
.
Po?atky avignonskeho pape?stvi a ?eske zem?
. Praha: Karolinum, 2013. 295 s.
ISBN
978-80-246-2174-6
.
- Mawxell - Stuart, P. G. 1998:
Pape?ove, ?ivot a vlada. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.
Praha.
- Rapp, F.:
Cirkev a nabo?ensky ?ivot zapadu na sklonku st?edov?ku.
1. vydani.Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1996.
- Rendina, C. 2005:
P?ib?hy pape??, d?jiny a tajemstvi
. Praha.