August Sedla?ek

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
August Sedla?ek
1882
1882
Narozeni 28. srpna 1843
Mlada Vo?ice
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Umrti 14. ledna 1926 (ve v?ku 82 let)
Pisek
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Misto poh?beni Stary m?stsky h?bitov
Povolani u?itel, spisovatel, historik
Alma mater Univerzita Karlova
Temata d?jiny , archivnictvi , pomocne v?dy historicke a ?kolstvi
Ocen?ni ?ad Franti?ka Josefa
Man?el(ka) Ernestina Hlavata
Tereza Barcalova
P?ibuzni Rudolf ? bratr
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikizdrojů p?vodni texty na  Wikizdrojich
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
August Sedla?ek okolo roku 1923 (foto Jos. Skalicky, Pisek )
Hrob Augusta Sedla?ka na byvalem h?bitov? v Pisku
Pam?tni deska prof. A. Sedla?ka v budov?, kde byvalo realne gymnazium, dnes Z? na nam. Mikula?e z Husi, Tabor

August Sedla?ek ( 28. srpna 1843 Mlada Vo?ice [1] ? 15. ledna 1926 Pisek [2] ) byl ?esky u?itel, historik , genealog , sfragistik a heraldik .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 28. srpna 1843 v Mlade Vo?ici , v rodin? justiciara (u?ednika na statku) Franti?ka Sedla?ka (1805?1896) a jeho man?elky Franti?ky, rozene ?emberove (1817?1891). [1] Jeho sourozenci byli: Rudolf (1837?1910), Franti?ek (1838?1892) a Alois (1853?1901). [3]

V Mlade Vo?ici za?al chodit do ?koly. Dne 16. ?ervna 1850 se p?est?hoval s rodi?i do Po?atek (do ?p. 12, chodil do ?koly v ?p. 22), kam byl jeho otec p?elo?en jako soudce nov? z?izeneho okresniho soudu . Posledni roky tehdej?i hlavni ?koly absolvoval v Jind?ichov? Hradci . Pote za?al studovat na gymnaziu v Jihlav? , odkud p?estoupil na gymnazium v Pisku , kde v roce 1863 maturoval.

V letech 1863?1867 studoval na Filosoficke fakult? Univerzity Karlovy v Praze . Cela rodina (rodi?e Augusta Sedla?ka a ?ty?i synove) byla v Praze policejn? hla?ena od roku 1872. [4] Mimo jine nav?t?voval p?edna?ky historik? Vaclava Vladivoje Tomka , Antonina Gindelyho , Konstantina Hoflera , archeologa Jana Erazima Vocela a klasickeho filologa Jana Kvi?aly . Podobn? jako Zikmunda Wintera i jeho nejvice inspiroval archiva? Josef Emler . V letech 1867?1869 p?sobil v Litomy?li jako st?edo?kolsky profesor d?jepisu, zpo?atku te? latiny , ?e?tiny a n?m?iny , pote v letech 1869?1875 v Rychnov? nad Kn??nou a v letech 1875?1899 v Tabo?e , kde mimo jine u?il Emanuela Chalupneho . V Li?n? nedaleko Rychnova nad Kn??nou se v roce 1871 o?enil s Ernestinou (Arno?tkou) Hlavatou. Kdy? v 52 letech v roce 1899 zem?ela, [5] ode?el do penze a p?est?hoval se do Pisku , kde pracoval jako m?stsky archiva?. Dne 26. dubna 1922 se v Pisku o?enil podruhe, s u?itelkou Terezou Barcalovou (1883?1972), ktera byla tem?? o 40 let mlad?i. [6]

Ji? od mladi tihl k historicke topografii a ke kastelologii . P?ipravou patnactidilneho dila Hrady, zamky a tvrze kralovstvi ?eskeho stravil p?es dvacet let. Z nakladatelskych d?vod? vychazelo po cely jeho ?ivot a vydani bylo dovr?eno teprve posmrtn?. P?i praci v archivech shroma?dil ohromne mno?stvi materialu, jen genealogicka a topograficka kartoteka m?la p?es 400 000 listk?, ?ada knih z?stala na?rtnuta jen v rukopisnych torzech. ?etne p?isp?vky k historii ?eskych m?st zavr?ila tem?? tisic p?t set strankova monografie D?jiny kralovskeho krajskeho m?sta Pisku nad Otavou (1911?1913), ktera vy?la k vyro?i prvniho desetileti trvani ?eskoslovenska ve druhem vydani. P?esto?e mu byla vytykana stylisticka neobratnost, plochost podavane latky a zaml?ovani evropskeho kontextu , p?edev?im Josefem Peka?em [7] a Vaclavem Novotnym , shroma?dil k danemu tematu mno?stvi informaci, pro ktera jsou jeho prace dodnes vyhledavane. Historik Josef Peka? ocenil v nekrologu tuto Sedla?kovu d?slednost slovy:

? ...v praci Sedla?kov?, ani v prvotinach jejich, nenalezneme nic z toho romantickeho dekoru, bez n?ho? se tenkrat laskani se starymi hrady a st?edov?kem neobe?lo... data, data, jen data a dosahnouti uplnosti...

Budeme toho nejen my, ale i na?i potomci vd??n? vzpominati, nebo? z prace, kterou vykonal Sedla?ek, Sedla?ek samojediny, budou v?decky t??iti a ?iti je?t? cele generace.

“
? Josef Peka?: Za Augustem Sedla?kem [8]

Citat [ editovat | editovat zdroj ]

? Za sto let daji mn? za pravdu, jak smy?lim, ?e ten slovansky kmen, kteremu ?ikame ?echove, sidlil v te zemi odedavna. Tak zvane st?hovani narod?v v tom smyslu, jak se vyklada, je bajka. “
? August Sedla?ek, D?je Prache?skeho kraje (1926) [9]

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere omyly Antonina Sedla?ka [ editovat | editovat zdroj ]

A? je jeho p?inos nesporny, ?iroky Sedla?k?v zab?r od historie p?es heraldiku, kastelologii a? po miry a vahy byl n?kdy vykoupen nizkou p?esnosti jeho vyvod?. Krystalickym p?ikladem Sedla?kovy ? geografie “ budi? jeho pokus o interpretaci Ptolemaiovy mapy Germanie , kdy ? a? spravn? post?ehl jeji limity a zkresleni ? za Casurgis (Praha) nevahal pova?ovat Kostelec nad Orlici , za Eburodunum ( Brno ) Tynec u B?eclavi, a tak dale. [10] Podobn? i Sedla?kova filologie n?kdy zcela pomijela kontext pravd?podobnosti, jak ilustruje jeho snaha o ztoto?n?ni davneho Canburgu nebo Wogastisburgu se zcela marginalnimi lokalitami. [11] Jak byvalo mezi tehdej?imi ?eskymi historiky obvykle, i Sedla?ek byl zavily ? ?echocentrista “, kladouci p?vod v?ech a v?eho na doslovne moderni uzemi ?eskych zemi. Nap?. podle Sedla?ka ( Hrady, zamky a tvrze, 3, s. 192 ) byl Petr z Lindy drobnym zemanem jiho?eskeho p?vodu, zatimco podle Herberta Pexy (a skute?nosti) pochazel z Lince . [12] ?esky ?asopis historicky v roce 1940 vyzdvihuje praci Jana Bartaka ( Okres Jilovsky ), ktery se ? nespokojil s pouhym p?ejimanim (?asto chybnych) signatur ze Sedla?kovych Hrad?, ale jde v?dy p?imo k p?vodnimu prameni “. [13] Kone?n? Dr. Adolf Ludvik Krej?ik ? Po?idil Rejst?ik jmenny a v?cny k dilu Augustina Sedla?ka, Pam?ti a doklady o staro?eskych mirach a vahach (Praha, ?eska akademie v?d a um?ni, 1933), v nich? opravil nejeden Sedla?k?v omyl. “ [14]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • Rozvr?eni sbirek a berni r. 1615 dle uzav?eni sn?mu generalniho nejvy??imi berniky u?in?ne ? podle rukopisu desk zemskych k tisku opravil August Sedla?ek (1869) [15]
  • Rychnov nad Kn??nou : pokus d?jepisny (1871)
  • D?je m?sta ?aslav? (1874) [16]
  • Jak se m?nily a ustalily meze ?ech a Rakous dolnich (1877)
  • Kl. Ptolemaia Zpravy o ?echach a zemich sousednich ( 1880 )
  • Funfzehn Jahre landwirthschaftlich-industriellen Wirkens auf der Herrschaft Benatek (1881) [17]
  • Historische Notizen uber die Herrschaft Benatek (1882) [18]
  • Hrady, zamky a tvrze kralovstvi ?eskeho I?XV (1882?1927) [19]
  • Pr?vodce na Karl?tein? (1884) [20]
  • Karlstein (1892) [21]
  • Sbirka pov?sti historickych lidu ?eskeho v ?echach, na Morav? a ve Slezsku (1895) [22]
  • D?je T?ebenic (1897) [23]
  • Pr?vodce po pamatnych mistech okoli Taborskeho. III., Klokoty (1898)
  • ?eskomoravska heraldika (1. dil za?al psat Martin Kola? , dokon?il Sedla?ek) I?II (1902?1925) [24]
  • Jan ?i?ka z Trocnova (1906) [25]
  • ?eskomoravska heraldika ? ?ast zvla?tni
  • Mistopisny slovnik historicky kralovstvi ?eskeho (1909) [26]
  • D?jiny kralovskeho krajskeho m?sta Pisku nad Otavou I?III (1911?1913) [26] [27] [28]
  • Byl-li Hus na Kozim u Tabora : odpov?? panu fara?i Leflerovi (1913?) [29]
  • Zbytky register kral? ?imskych a ?eskych z let 1361?1480 (1914) [30]
  • Pycha urozenosti a vyvody u starych ?ech?v a Moravan? (1914) [31]
  • Sn??ka starych jmen, jak se nazyvaly v ?echach ?eky, potoky, hory a lesy (1920) [32]
  • Z d?jin Vitorazska : jak se tvo?ily a m?nily meze ?ech a Rakous Dolnich (1920) [33]
  • O starem rozd?leni ?ech na kraje (1921)
  • Sbirka pov?sti historickych lidu ?eskeho v ?echach, na Morav? i ve Slezsku 1922) [34]
  • Pam?ti a doklady o staro?eskych mirach a vahach (1923) [35]
  • D?je prache?skeho kraje (1926)
  • Pam?ti z meho ?ivota (1924) [36]
  • Pr?vodce po Husinci a okoli ? ?ast d?jepisnou napsal August Sedla?ek, ?ast mistopisnou napsal Josef Vesely (1826)
  • Atlasy erb? a pe?eti ?eske a moravske st?edov?ke ?lechty 1?5 (2001?2003)

Spolupracoval p?i tvorb? hesel v Ottov? slovniku nau?nem a v ?eskem slovniku nau?nem. Pou?ival zkratku ?s?k“. [37]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b DigiArchiv SOA v T?eboni ? ver. 19.09.16. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  2. ↑ DigiArchiv SOA v T?eboni ? ver. 19.09.16. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  3. ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  4. ↑ Policejni p?ihla?ky ? konskripce, karton 535, Sedla?zek Franz, 1805. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  5. ↑ Umrti. Narodni listy . 12. 5. 1899, s. 3. Dostupne online .  
  6. ↑ DigiArchiv of SRA Trebon ? ver. 19.09.16 ? Matrika oddanych, Pisek, 1919?1925, snimek 181. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  7. ↑ Oponentsky posudek diserta?ni prace Stanislav Vohryzek. is.muni.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  8. ↑ Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. Knihovna Akademie v?d ?eske republiky [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  9. ↑ SEDLA?EK, August. D?je Prache?skeho kraje . [s.l.]: [s.n.], 1926. Dostupne online .  
  10. ↑ SEDLA?EK, August. Kl. Ptolemaia zpravy o ?echach a zemich sousednich . [s.l.]: [s.n.], 1880. Dostupne online . S. 27.  
  11. ↑ SEDLA?EK, August. O poloze hrad?v v letopisech franckych Wogastisburg a Canburg ?e?enych . [s.l.]: [s.n.], 1881. Dostupne online . S. 248.  
  12. ↑ Jiho?esky sbornik historicky, Svazky 51?53 . [s.l.]: [s.n.], 1982. S. 183.  
  13. ↑ ?esky ?asopis historicky, Svazek 46 . [s.l.]: [s.n.], 1940. S. 150.  
  14. ↑ ?eskoslovenska akademie zem?d?lska. V?stnik, m?si?nik pro zem?d?lskou v?du a praxi, Svazek 21 . Berlin: ?eskoslovenska akademie zem?d?lska, 1947. S. 282.  
  15. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  16. ↑ D?je m?sta ?aslav?. archive.org [online]. [cit. 2019-09-25]. archive.org Dostupne online .  
  17. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  18. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  19. ↑ Internet Archive Search: Hrady%2C%20z%C3%A1mky%20a%20tvrze%20kr%C3%A1lovstv%C3%AD%20%C4%8Desk%C3%A9ho. archive.org [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  20. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  21. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  22. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  23. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  24. ↑ ?eskomoravska heraldika. archive.org [online]. ?eska akademie cisa?e Franti?ka Josefa, 1902 [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  25. ↑ Digitalni knihovna Kramerius. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  26. ↑ a b Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  27. ↑ Digitalni knihovna Kramerius. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  28. ↑ Digitalni knihovna Kramerius. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  29. ↑ Digitalni knihovna Kramerius. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  30. ↑ Zbytky register kral? ?imskych a ?eskych z let 1361?1480. kramerius4.nkp.cz [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  31. ↑ Narodni digitalni knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  32. ↑ August Sedla?ek: Sn??ka starych jmen, jak se nazyvali v ?echach ?eky, potoky, hory a lesy / August Sedla?ek: a hodgepodge of old names, as it was called in Czech rivers, streams, mountains and forests. www.academia.edu [online]. Digital library Uzhgorod [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  33. ↑ Digitalni knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  34. ↑ Digitalni knihovna Kramerius. kramerius.lib.cas.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  35. ↑ August Sedla?ek: Pam?ti a doklady o staro?eskych mirach a vahach / Memory and evidence of old Bohemian Imperial units. www.academia.edu [online]. Digital library - Uzhgorod [cit. 2019-09-25]. Dostupne online .  
  36. ↑ Digitalni knihovna Kramerius. kramerius.lib.cas.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupne online .  
  37. ↑ bibliografie A. Sedla?ka. www.klub-augusta-sedlacka.cz [online]. [cit. 2024-01-11]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • August Sedla?ek ? na pam?? ?edesatych narozenin jeho napsal F. A. Slavik . Praha: v. n., 1903
  • DOUPALOVA, Eva. Slovnik sb?ratel?, vydavatel? a zpracovatel? moravskych lidovych pov?sti . Praha: SPN , 1988
  • KOPI?KOVA, Bo?ena; BLUML, Josef. August Sedla?ek a pomocne v?dy historicke: sbornik praci z konference ke stopadesatemu vyro?i narozeni Augusta Sedla?ka . Mlada Vo?ice: M?stsky u?ad v Mlade Vo?ici, 1995. 136 s. ISBN   9788090006133 . S. 11?22.  
  • Kdo byl kdo v na?ich d?jinach do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) . 4. vyd. Praha: Libri , 1999. 571 s. ISBN   80-85983-94-X . S. 359?360.  
  • KUTNAR, Franti?ek ; MAREK, Jaroslav . P?ehledne d?jiny ?eskeho a slovenskeho d?jepisectvi: od po?atk? narodni kultury a? do sklonku t?icatych let 20. stoleti . 2. vyd. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny , 1997. 1065 s. ISBN   80-7106-252-9 .  
  • TOME?, Josef , a kol. ?esky biograficky slovnik XX. stoleti: III. dil: Q?? . Praha; Litomy?l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN   80-7185-247-3 . S. 92.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=August_Sedla?ek&oldid=23809794 “