Attila
Vladce ?i?e Hun?
Attilova podobizna na st?edov?kem medailonu (Certosa di Pavia).
Doba vlady	434 / 5 ? 453
Narozeni	okolo 395
Umrti	453 ? Panonie
P?edch?dce	Rua a Bleda
Nastupce	Ellak
Man?elky	Kreka Ildico
Potomci	Ellak
Otec	Mund?uk
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Attila (okolo 395 ? b?ezen 453 ; skute?ne jmeno neni znamo, Attila znamena gotsky Tati?ek ^[1] ) p?ezdivany Bi? Bo?i ( latinsky Flagellum Dei ) byl nejmocn?j?i na?elnik hunske ?i?e, kratkodobeho statniho utvaru ve st?edni a vychodni Evrop? , ktery vznikl v souvislosti se st?hovanim narod? .

Attilova Cesta k moci [ editovat | editovat zdroj ]

Attila pochazel z vysokych kruh? hunske spole?nosti. Jeho otcem byl hunsky na?elnik Mund?uk ( latinsky : Mundiuch), o n?m? neni nic bli??iho znamo. Attila byl v mladi rukojmim na zapado?imskem cisa?skem dvo?e. ^[1] Mund?ukovi brat?i Rugila a Octar vladli Hun?m od 20. let 5. stoleti . Octar zem?el pravd?podobn? v roce 430 b?hem ta?eni proti Burgund?m na Ryn? a v roce 434 nebo 435 je udajn? zabit bleskem p?i vpadu do Thrakie take Rugila. Po smrti Rugily nastoupili na hunsky tr?n Attila a jeho bratr Bleda . Ambice Attilu zahy dohnaly k bratrovra?d? (kolem roku 445 ), ?im? sjednotil vladu nad Huny do svych rukou.

Expanze [ editovat | editovat zdroj ]

Attila tou?il po ovladnuti uzemi cele Evropy. Vedl ?adu velkych najezd? jak do Zapado?imske , tak do Vychodo?imske ( Byzantske ) ?i?e. U?elem t?chto vpad? na Balkan , do Galie i na uzemi dne?ni Italie bylo drancovani a vymahani stalych plateb. V roce 451 (snad 20. ?ervna ) jeho invazi do Galie zastavil ?imsky vojev?dce Flavius Aetius . Jeho spojencem byl p?edev?im vizigotsky kral Theodorich I. ( 419 ? 451 ). Rozhodujici bitva se udala na Katalaunskych polich , pravd?podobn? v blizkosti dne?niho francouzskeho m?sta Chalons-en-Champagne . V nasledujicim roce 452 Attila pokra?oval s najezdem do severni Italie, ktery ale ukon?ilo sjednani miru s pape?em Lvem I. V te dob? byli ?imane bez spojenc? zcela bezbranni. Attilovo vojsko vyplenilo Aquileiu a tahlo dal na jih ve sm?ru na ?im. B?hem italskeho ta?eni v?ak v hunskem vojsku propukly nemoci a kv?li tomu mo?na uzav?el s pape?em mirovou dohodu.

Vzhled [ editovat | editovat zdroj ]

Jak p?esn? Attila vypadal, znamo neni, ale podle zapis? ?imskych historik? je z?ejme, ?e nijak zvla?? krasou neoplyval. Po matce zd?dil vyrazne asijske rysy a byl men?i postavy. M?l pry i napadn? velkou hlavu. Jeho tva? byla pokryta ?idkymi vousy a vlasy byly ?post?ib?ene ?edinami“.

Attilova smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Starnouci Attila se v roce 453 n. l. rozhodl o?enit s germanskou divkou Ildiko, ktera se m?la stat jeho ji? sedmnactou man?elkou. Po svatebni noci rano byl v?ak nalezen mrtev v kalu?i krve. O tom, co se stalo, existuji dv? verze. Prvni ?ika, ?e Attilu zabila Ildiko ukrytym no?em. Historikove se v?ak v?t?inou p?iklan?ji k verzi, ?e se Attila udusil, kdy? mu v noci za?ala prudce tect krev z nosu.

Konec Hunske ?i?e [ editovat | editovat zdroj ]

Po Attilov? smrti za?ali o vladu mezi sebou bojovat jeho synove, co? vyvolalo nevoli mezi podrobenymi narody, se kterymi udajn? jednali jako s otroky. Protihunska koalice vedena gepidskym kralem Ardarichem porazila v roce 454 n. l. Huny v bitv? na ?ece Nedao (snad n?kde v Pannonii). Attil?v syn Ellak (Ellac) byl v bitv? zabit. Zbyli Hunove pote ode?li do ?ernomo?skych stepi a dv? desitky let pote se zcela vytratili z historickych pramen?.

Attil?v hrob [ editovat | editovat zdroj ]

O Attilov? hrob? koluje mno?stvi pov?sti. Udajn? byl poh?ben v hrobce s obrovskymi poklady. Jeho t?lo pak bylo ulo?eno do trojite rakve, p?i?em? prvni byla ze zlata, druha byla st?ibrna, ktera byla ulo?ena je?t? v t?eti ?elezne rakvi. Kde se hrob nachazi, neni znamo, nebo? pry p?es n?j byla svedena ?eka (nej?ast?ji je ?e? o Tise ), a otroci, kte?i hrob stav?li, byli v?ichni pobiti. O nalezeni hrobu se pokou?elo mnoho hleda?? poklad?, patrali na ?ad? mist v Rumunsku , Ma?arsku , Srbsku , a dokonce i v Nakle u Olomouce . V roku 1933 prohledaval Ing. Franti?ek ?t?pan ku?elovou vyvy?eninu (cca 18m) u Martina, (SK), dnes ?ast Ko?uty. Kopa?i v hloubce 20m na?li siln? ?elezitou horninu, poklad nena?li ani o dal?im hledani. Po hrobu v?ak neni ani stopy. P?ipadne nalezce ma odradit napis Fulgur conditum ? zakopany hrom, varujici p?ed temnou silou st?e?ici hrobku. Podle znameho ?eskeho zahadologa Arno?ta Va?i?ka se Attil?v hrob nachazi v ho?e ?tandl u Sviadnova nedaleko Frydku-Mistku . Blizko ?esko - polskych hranic byl toti? nalezen hunsky poh?ebni hrnec. ^[2]

Attilova postava v um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• Niccolo da Casola : Valka s Attilou , chanson de geste
• Stara pise? o Atlim (Atlakviða) ? ze sbirky islandskych hrdinskych pisni Poeticka Edda
• Attila ? opera Giuseppeho Verdiho
• Attila ? obraz od Eugena Delacroixe
• Attila ? Konec sv?ta p?ijde z Vychodu ? kni?ni roman od Williama Napiera

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BEDNA?IKOVA, Jarmila . Attila ? Hunove, ?im a Evropa . 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 2012. 336 s. ISBN   978-80-7429-169-2 .  
• KAMENIK, Milan. Attila . Praha: Vy?ehrad, 1998. 208 s. ISBN   80-7021-256-X .  
• THOMPSON, Edward Arthur . Hunove . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 1999. 343 s. ISBN   80-7106-203-0 .  
• DJORDJEVI?, Dejan: Attil?v hrob objeven? Denik Svobodne slovo, 7. 12. 1974.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Aetius
• Hunove
• St?hovani narod?
• Starov?ky ?im
• Zapado?imska ?i?e

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Attila na Wikimedia Commons
• Osoba Attila ve Wikicitatech
• Attila na Antice Archivovano 25. 12. 2005 na Wayback Machine .

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.