Arne Jacobsen

Arne Jacobsen
Arne Jacobsen
Rodne jmeno	Arne Emil Jacobsen
Narozeni	11. unora 1902 ; Koda?
Umrti	24. b?ezna 1971 (ve v?ku 69 let) ; Koda?
Alma mater	Kralovska danska akademie um?ni
Povolani	architekt , designer a designer nabytku
Ocen?ni	Eckersbergova medaile (1936) ; Medaile C. F. Hansena (1955) ; medaile prince Ev?ena (1962)
Cho?	Jonna Jacobsen
Web	www .arnejacobsen .com
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Arne Jacobsen ( 11. unora 1902 , Koda? ? 24. b?ezna 1971 , tamte?) byl dansky architekt a designer . Pat?il k architekt?m mezivale?ne moderny , ale nejvice se proslavil navrhy jednoduchych, ale vysoce funk?nich design? ?idli.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Arne Jacobsen se narodil 11. unora 1902 v Kodani. Jeho otec byl velkoobchodnikem se spinacimi ?pendliky a druky. Jeho matka Pouline pracovala v bance jako pokladnice a ve svem volnem ?ase se zabyvala malbou kv?tinovych motiv?. Nejprve se cht?l stat mali?em, otec ho v?ak p?esv?d?il, aby si misto toho zvolil spolehliv?j?i profesi architekta. Po kratkem obdobi, kdy byl u?ednikem kamenika, byl Jacobsen p?ijat na Danskou kralovskou akademii vytvarnych um?ni, kde studoval architekturu pod vedenim Kaye Fiskera a Kaje Gottloba , kte?i pat?ili mezi p?edni architekty a designery.

Je?t? jako student v roce 1925 se Jacobsen zu?astnil pa?i?ske vystavy Art Deco , neboli Mezinarodni vystavy moderni um?leckopr?myslove vyroby , kde vyhral st?ibrnou medaili za design ?idle. Na stejnem mist? byl poprve okouzlen pr?kopnickou estetikou Le Corbusiera v jeho pavilonu L'Esprit Nouveau . Ne? akademii opustil, procestoval Jacobsen take N?mecko, kde se seznamil s racionalni architekturou Miese van der Roheho a Waltera Gropia . Jejich prace ovlivnila Jacobsenovy rane navrhy v?etn? jeho diplomove prace, galerie um?ni, ktera mu vynesla zlatou medaili. Po dokon?eni ?koly pracoval na praxi u m?stskeho architekta Poula Holsøeho.

V roce 1929 ve spolupraci s Flemmingem Lassenem vyhral sout?? Danske asociace architekt? na tema "D?m budoucnosti" svym navrhem, ktery byl ve skute?ne velikosti postaven na nasledujici vystav? v Forum Koda?. Jednalo se o zaobleny d?m s rovnou st?echou ze skla a betonu, ve kterem byla zabudovana soukroma gara?, lod?nice a heliport. Dal?im napadnym detailem byla okna, ktera se dala stahnout dol? stejn? tak jako okynka v aut?, transportni trubice na po?tu a kuchy? zasobovana hotovymi jidly. Automobil Dodge Cabriolet Coupe byl zaparkovan v gara?i, ?lun zna?ky Chris Craft v lod?nici a virnik na st?e?e. Jacobsen se ihned vryl do pov?domi lidi jako ultra-moderni architekt.

Kariera p?ed 2. sv?tovou valkou [ editovat | editovat zdroj ]

Rok pote, co vyhral sout?? "D?m budoucnosti," si Arne Jacobsen zalo?il vlastni kancela?. Navrhl funkcionalisticky Rothenborg?v d?m, ktery rozplanoval do nejmen?iho detailu, co? bylo charakteristicke i pro jeho mnoha pozd?j?i dila.

Kratce na to vyhral sout?? obce Gentofte za design p?imo?skeho turistickeho komplexu v Klampenborgu na pob?e?i Øresund , ktere le?i na sever od Kodan?. Zajimav? komponovany rezort se v Dansku stal jeho velkym ve?ejnym pr?lomem a dale ho upevnil v pozici p?edniho narodniho zastance mezinarodniho moderniho stylu. V roce 1932 byla dokon?ena prvni ?ast rezortu - mo?ske lazn? Bellevue. Jacobsen navrhl v?e; od charakteristickych mod?e pruhovanych v??i pro plav?iky, p?es kiosky a p?evlekarny a? po vstupenky, sezonni karty a dokonce uniformy zam?stnanc?. Ust?edni bod teto oblasti m?la byt rozhledna, vysoka p?es sto metr? s oto?nou restauraci na samem vrcholu, ale po velkych mistnich protestech bylo od stavby upu?t?no. I p?esto se to odra?i na celkovem uspo?adani budov v oblasti, ktere jakoby sm??ovaly k tomuto chyb?jicimu centru. V roce 1934 se pokra?ovalo se stavbou obytnych prostor Bellavista z betonu, oceli a skla s hladkymi povrchy a otev?enym prostorem bez zbyte?nych p?e?itk? a ornament?. V roce 1937 byla tato bila trilogie dokon?ena budovou divadla Bellevue se zatahovaci st?echou, ktera umo??ovala konat p?edstaveni pod otev?enou oblohou. Tyto moderni prace jasn? ukazuji na vliv bile kubisticke architektury, se kterou se Jacobsen setkal v N?mecku, p?edev?im na sidli?ti Weissenhof ve Stuttgartu. Shluk bilych budov v Bellevue je dopln?n i o funkcionalistickou ?erpaci stanici Skovshoved. V tehdej?i dob? byly tyto projekty popisovany jako "sen moderniho ?ivotniho stylu."

I p?es zna?ny ve?ejny odpor k avantgardnimu stylu, Jacobsen postavil Stelling?v d?m na nam?sti Gammeltorv, ktere pat?i v Kodani mezi ty nejstar?i. P?esto?e byl modernisticky styl spi?e zdr?enlivy, a pozd?ji byl chapan jako p?ikladny pro budovy v historickem prost?edi, zp?sobil ve sve dob? zlostne protesty. Jedny noviny dokonce psaly, ?e Jacobsen by m?l byt "z architektury nadobro vykazan."

Kdy? spole?n? s Erikem Møllerem vyhral sout?? pro design radnice Arhus, bylo to op?t diky dal?imu kontroverznimu navrhu. Byl pova?ovan za p?ili? moderni a p?ili? anti-monumentalni. Jacobsen nakonec musel p?idat do navrhu v?? a mramorove oblo?eni. I p?esto je pova?ovana za jednu z nejd?le?it?j?ich Jacobsenovych budov.