한국   대만   중국   일본 
Armin Delong ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Armin Delong

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
prof. Ing. Armin Delong, DrSc.
Armin Delong (2014)
Armin Delong (2014)
Mistop?edseda vlady Mariana ?alfy
Ve funkci:
6. dubna 1990  ?  27. ?ervna 1990
Narozeni 29. ledna 1925
Bartovice
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Umrti 5. ?ijna 2017 (ve v?ku 92 let)
Brno
?esko Česko ?esko
Cho? Jindra Delongova
D?ti Silva Mackova
Alma mater VUT v Brn?
Ocen?ni ?ad prace řp(1953)
Statni cena Klementa Gottwalda sckg (1956)
?ad Vit?zneho unora řvú (1985)
?eska hlava (2005)
Cena Jihomoravskeho kraje (2014)
medaile Za zasluhy mzz 1. stupe? (2015)
St?ibrna pam?tni medaile Senatu (2015)
Commons Armin Delong
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Armin Delong ( 29. ledna 1925 , Bartovice , Ostrava ? 5. ?ijna 2017 Brno [1] [2] ) byl ?esky v?dec , fyzik a zakladatel elektronove mikroskopie v  ?eskoslovensku .

Vyrob? elektronovych mikroskop? se v?noval od 50. let 20. stoleti . V roce 1958 dostal na sv?tove vystav? EXPO v  Bruselu za sv?j prototyp stolniho elektronoveho mikroskopu BS242 zlatou medaili. [3] Byl dlouholetym ?editelem Ustavu p?istrojove techniky ?SAV v  Brn? , polistopadovym mistop?edsedou ?SAV (dnes AV ?R ) a mistop?edsedou vlady ?eske a Slovenske federativni republiky pro v?deckotechnicky rozvoj.

B?hem sveho p?sobeni na  VUT a MU v Brn? vychoval ?adu novych spolupracovnik?.

V roce 2005 mu byla za celo?ivotni v?decky p?inos ud?lena cena ?eska hlava za rozvoj elektronove mikroskopie v ?eskoslovensku a p?enos oboroveho know-how do pr?mysloveho vyu?iti. Jeho jmeno nese firma Delong Instruments, sidlici v Brn?.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Armin Delong se narodil v Bartovicich u Ostravy 29. ledna 1925. Jeho ne?eske jmeno sv?d?i o tom, ?e se nenarodil ?ech?m, nybr? francouzskym p?ist?hovalc?m, kte?i se zde usadili. Delong hovo?il anglicky, rusky, francouzsky a n?mecky, byl ?enaty, m?l dv? d?ti a jeho koni?kem byla hudba. [4]  Pracoval ve firm?, ktera sidli v Kralov? Poli a nese jeho jmeno ? Delong Instruments, a take v Ustavu p?istrojove techniky AV ?R.

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni ?kolu nav?t?voval v Pet?vald?, pote realne gymnazium v Orlove (1936?1938) a v Hranicich (1938?1944). Delongova zaliba v elektronice za?ala u? na zakladni ?kole, kdy ve t?eti t?id? dostal od otce elektrickou stavebnici. ?Za chvili jsem ze sou?astek um?l ud?lat i telefon. Pozd?ji jsem stav?l primitivni radia. Elekt?ina m? chytla, ale pak jsem se dostal do kola p?edvale?nych udalosti,“ vzpomina Delong, ktery prav? kv?li udalostem druhe sv?tove valky T??insko opustil a ode?el do Hranic, kde ve fyzikalnich pokusech pokra?oval: ?Po?ad jsem stav?l radia a vysila?ky, i kdy? to bylo zakazane. A t??il jsem se, a? po valce p?jdu do Brna studovat techniku,“ uvedl na to konto Delong. [5]     

Vysoko?kolske studium a zalo?eni oboru elektronove mikroskopie v ?R [ editovat | editovat zdroj ]

Po valce studoval na Vysoke ?kole technicke Dr. Edvarda Bene?e v Brn?, elektricke in?enyrstvi ve skupin? orientovane na slaboproud. Jako pomocna v?decka sila pro vyzkum v oboru elektrickych m??eni a konstrukci m??icich p?istroj? pod vedenim prof. Blahy se spole?n? se spolu?aky Draho?em a Zoba?em za?ali zabyvat konstrukci elektronoveho mikroskopu. Spolu se svymi spolupracovniky se mu poda?ilo p?ejit do nove vznikle laborato?e elektronove mikroskopie, ktera se stala vedlej?im pracovi?t?m Mikrobiologickeho ustavu ?SAV v Brn?. Pracovnik?m laborato?e se poda?ilo vyvinout stolni transmisni elektronovy mikroskop a zavest jej do vyroby v Tesle Brno. Stolni elektronovy mikroskop byl mimo?adn? usp??ny a v roce 1958 ziskal zlatou medaili na Sv?tove vystav? EXP058 v Bruselu. Profesor?m A. Delongovi a V. Draho?ovi byla ud?lena Statni cena a zajem o licenci na stolni elektronovy mikroskop projevili v zahrani?i, zejmena ve Francii. V Tesle Brno rychle rostla jeho vyroba a celkov? bylo vyrobeno vice ne? 1100 t?chto mikroskop?. [6]

Zalo?eni Ustavu p?istrojove techniky [ editovat | editovat zdroj ]

Na zaklad? praci profesor? Delonga a Draho?e byl v Brn? zalo?en Ustav p?istrojove techniky ?SAV a firma Tesla zavedla jako jednu ze svych nosnych aktivit prav? vyrobu elektronovych mikroskop?. M?lo to vliv na rozvoj v?deckeho kolektivu prof. Delonga i tym pracovnik? v podniku TESLA Brno, domaciho vyrobce elektronovych mikroskop?. Nove prototypy vznikaly prav? v ustavu, ktery vedl profesor Delong, pak na ?ty?icet let ovladly trh vychodniho bloku. Pouze stale vice zaostavajici vychodni sou?astkova zakladna a embargo na ?pi?kove zahrani?ni technologie zp?sobily, ?e se brn?nske elektronove mikroskopy postupn? vzdalily sv?tove ?pi?ce. Profesor Armin Delong p?sobil ve funkci ?editele Ustavu p?istrojove techniky ?SAV od roku 1961 do roku 1990. V roce 1957 se stal kandidatem v?d ( CSc. ), v roce 1969 doktorem v?d ( DrSc. ) [7] , dale se habilitoval na VUT a byl jmenovan profesorem. V roce 1973 byl zvolen ?lenem korespondentem ?eskoslovenske akademie v?d , v roce 1981 se stal ?adnym ?lenem (akademikem) ?SAV. [8] Od dubna do ?ervna roku 1990 byl mistop?edsedou vlady ?eske a Slovenske federativni republiky a p?edsedou statni komise pro v?decko-technicky a investi?ni rozvoj. [6]

Ocen?ni a publikace [ editovat | editovat zdroj ]

Delong byl nositelem ?ady vyznamenani za jedine?ne konstrukce, zejmena za prvni ?eskoslovensky elektronovy mikroskop ( ?ad prace ,1953) [8] [9] , za konstruk?ni prace v oboru elektronove mikroskopie ( Statni cena Klementa Gottwalda , 1956). [10] [11] V roce 1985 mu byl ud?len ?ad Vit?zneho unora ?za vynikajici zasluhy v oblasti vyzkumu, vyvoje a u?iti p?istrojove techniky". [12] [13]

V roce 2005 se stal laureatem Narodni ceny vlady ?eske republiky ?eska hlava . Velmi vyznamneho mezinarodniho ocen?ni jeho pr?kopnicke prace v oboru elektronove mikroskopie se mu dostalo zvolenim za ?lena International Scientific Advisory Board, v kterem byli ?leny p?edni v?dci v oblasti elektronove mikroskopie. Profesor Delong publikoval vice ne? 120 odbornych studii, ?adu konferen?nich p?isp?vk? a dv? monografie o elektronove mikroskopii. V roce 1990 byl zvolen mistop?edsedou ?eskoslovenske akademie v?d . [6] V roce 2014 obdr?el Cenu Jihomoravskeho kraje . Dne 28. ?ijna 2015 ho prezident Milo? Zeman vyznamenal medaili Za zasluhy .

Elektronovy mikroskop LVEM5 [ editovat | editovat zdroj ]

Armin Delong ziskal statni cenu ?eska hlava v roce 2005, ve svych 80 letech, a to za celo?ivotni vyzkum a vyvoj, ale konkretn? take za elektronovy mikroskop LVEM5.

Mikroskop LVEM5 (Low Voltage Transmission Electron Microscope) ma rozli?eni 2 nanometry, co? je 100krat v?t?i rozli?eni ne? umo??uje kvalitni sv?telny opticky mikroskop. Mikroskop LVEM5 jsou vlastn? mikroskopy dva: zv?t?uje se nejd?ive v elektronove ?asti a pak je?t? v opticke ?asti. Hlavni p?inos mikroskopu spo?iva v lep?i schopnosti zobrazovat biologicke vzorky v p?irozenem stavu. Biologicky vyzkum na klasickem elektronovem proza?ovacim mikroskopu byl toti? umo?n?n jen um?lym zvy?enim atomove vahy pozorovanych objekt?, tj. p?idanim atom? t??kych kov? do preparat?. Membrana bu?ky se nap?iklad zviditelnila nalepenim atom? osmia, co? ov?em znamena, ?e se tim zarove? pon?kud zm?nily i vlastnosti pozorovaneho objektu. Biologicke objekty maji toti? hmotnost bli?ici se hmotnosti vody, a proto se u nich dosahuje jen maleho kontrastu obrazu. Aby se dosahlo vysledne rozli?ovaci schopnosti stejne jako u kov?, musi se ud?lat asi milion obrazk? p?es stejny objektiv, a pak se obrazky zpr?m?ruji. To je dost neprakticke. Sch?dn?j?i cesta, jak zvy?it kontrast a rozli?ovaci schopnost proza?ovacich elektronovych mikroskop?, spo?iva ve sni?eni energie jejich zobrazovacich elektron?. A tak prav? funguje nizkonap??ovy elektronovy proza?ovaci mikroskop LVEM5. Je ur?en pro vyzkum v biologii a lehkych materialech, jejich? atomova hmotnost se bli?i hmotnosti vody. [14]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Zem?el ?esky v?dec Armin Delong, zakladatel sv?tov? uznavane elektronove mikroskopie. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-10-07]. Dostupne online .  
  2. ↑ Zem?el Armin Delong, sv?tov? znamy zakladatel elektronove mikroskopie. iDNES.cz [online]. 2017-10-07 [cit. 2017-10-07]. Dostupne online .  
  3. ↑ Historie elektronove optiky ? na strankach UPT AV?R
  4. ↑ P?IKRYL, Jan. Armin Delong: ?lov?k se musi zcela oddat v?ci. ihned . 2006-01-16. Dostupne online .  
  5. ↑ SURY, Ond?ej. Jeden z nejlep?ich v?dc? bada v Kralov? Poli. Rovnost . 2008-10-13. Dostupne online .  
  6. ↑ a b c VYSOKE U?ENI TECHNICKE V BRN?. Slavnostni zasedani V?decke rady Vysokeho u?eni technickeho v Brn? u p?ile?itosti ud?leni ?estneho titulu doctor honoris causa prof. Ing. Arminu Delongovi, DrSc. . Brno: VUT, 2014. 36 s.  
  7. ↑ Armin Delong v Encyklopedii d?jin m?sta Brna (online, cit. 2017?10?16)
  8. ↑ a b Mala ?eskoslovenska encyklopedie . Svazek 2. Praha : Academia, 1985. 969 s. cnb000125650. S. 68.
  9. ↑ Rozhodnuti presidenta republiky o prop?j?eni ?ad?. Rude pravo . 30. duben 1953, s. 1. Dostupne online .  
  10. ↑ P?iru?ni slovnik nau?ny . 1. dil (A?F). Vyd. 1. Praha: Nakladatelstvi ?eskoslovenske akademie v?d, 1962. 799 s. cnb000279018. S. 526.
  11. ↑ Slavnostni ud?leni statnich cen Klementa Gottwalda v roce 1956. Rude pravo . 9. kv?ten 1956, s. 2. Dostupne online .  
  12. ↑ Vyznamenani k 1. maji. Rude pravo . 30. duben 1985, s. 1. Dostupne online .  
  13. ↑ Mala ?eskoslovenska encyklopedie . Svazek 6. Praha : Academia, 1987. 927 s. cnb000125650. S. 914.
  14. ↑ PIVODA, Miroslav. V?DA: Jak to vidi ?eska hlava 2005. Neviditelny pes . 12-30-2005. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni vlada Mariana ?alfy
P?edseda vlady
Marian ?alfa (jmenovan 10. prosince 1989, KS? / VPN )
?lenove v den jmenovani vlady
10. prosince 1989
Franti?ek Pitra (mistop?edseda vlady do 13. 2. 1990, KS? )  ? Miroslav Vacek (obrana, KS? )  ? Franti?ek Podlena (doprava a spoje, KS? )  ? Ladislav Vodra?ka (hutnictvi, strojirenstvi a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KS? )   Franti?ek Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KS? )  ? Andrej Bar?ak ml. (zahrani?ni obchod, KS? )  ? Valtr Komarek (mistop?edseda vlady, KS? / OF )  ? Vladimir Dlouhy (mistop?edseda vlady, p?edseda Statni planovaci komise, KS? / OF )  ? Ji?i Dienstbier st. (zahrani?ni v?ci, OF )  ? Vaclav Klaus (finance, OF )  ? Petr Miller (prace a soc. v?ci, OF )  ? Kv?toslava Ko?inkova (Vybor lidove kontroly, OF )  ? Old?ich Bursky (mistop?edseda vlady, zem?d?lstvi a vy?iva, ?SS )  ? Ladislav Dvo?ak (Federalni m?novy u?ad, ?SS )  ? Franti?ek Reichel (Statni komise pro v?deckotechnicky a investi?ni rozvoj do 6. 3. 1990, ?SL )  ? Jan ?arnogursky (mistop?edseda vlady, KDH )  ? Josef Hromadka (mistop?edseda vlady, nestranik)  ? Robert Martinko (bez portfeje, nestranik)  ? Marian ?alfa , Jan ?arnogursky , Valtr Komarek (vnitro, pov??eni spole?nym ?izenim do 30. 12. 1989)
?lenove jmenovani pozd?ji
13. prosince 1989
Milan ?i? (mistop?edseda vlady, KS? / VPN )
30. prosince 1989
13. unora 1990
Petr Pithart (mistop?edseda vlady, OF )  ? Slavomir Stra?ar (hutnictvi, strojirenstvi a elektrotechnika, KS? / VPN )  ? Jaroslav S?va (paliva a energetika, KS? )  ? Vladimir Prikazsky (bez portfeje, OF )
6. dubna 1990
Vaclav Vale? (mistop?edseda vlady, nestranik)  ? Armin Delong (mistop?edseda vlady a Statni komise pro v?deckotechnicky a investi?ni rozvoj, nestranik)
12. kv?tna 1990
Rudolf Kutnar (spolupov??eny zem?d?lstvi a vy?iva, ?SS )
12. kv?tna 1990
Karel Havlik (bez portfeje, ?SL )
Minist?i techniky ?eskoslovenska
Minist?i techniky povale?neho ?eskoslovenska (1946?1968)
Federalni minist?i pro technicky a investi?ni rozvoj ?eskoslovenska (1969?1990)
Nositele Narodni ceny vlady ?eska hlava
2002?2009
Karel Smetana / Ji?i Labsky  (2002) ? Zden?k Herman  (2003) ? Jaroslav N?mec  (2004) ? Armin Delong  (2005) ? Jaroslav Kurzweil  (2006) ? Antonin Holy  (2007) ? Pavel Hobza  (2008) ? Josef Koutecky  (2009)
2010?2019
Jan Svoboda  (2010) ? Petr Widimsky  (2011) ? Pavel Klener  (2012) ? Franti?ek ?mahel  (2013) ? Emil Pale?ek  (2014) ? Martin Hilsky  (2015) ? Ji?i Forejt  (2016) ? Petr Sommer  (2017) ? Jaroslav Dole?el  (2018) ? Miroslav Barta  (2019)
od 2020
Vaclav Ho?ej?i  (2020) ? Vladimir Ku?era  (2021) ? Petr Py?ek  (2022) ? Zuzana Mo?ovska  (2023)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Armin_Delong&oldid=23528056 “