Armenska genocida je souhrnne ozna?eni pro zabiti p?ibli?n? 1,5 milionu Armen? Turky b?hem let 1915 a 1918 . Za?atek genocidy je ka?doro?n? p?ipominan 24. dubna . Podobne genocidy provad?li Turci v tomto obdobi v ?ecku a v Iranu na mistnim obyvatelstvu.

Turecka vlada sice p?ipou?ti, ?e v dramatickem obdobi rozpadu Osmanske ?i?e zahynulo i mnoho Armen?, dlouhodob? v?ak popira, ?e by ?lo o planovitou genocidu; ozna?eni t?chto udalosti za genocidu m??e byt v Turecku dokonce postihovano jako trestny ?in ?ura?ky tureckeho naroda“.

P?edehra [ editovat | editovat zdroj ]

Berlinskou smlouvou z roku 1878 se stala Armenie sou?asti evropskych zajm? a zaminkou pro humanitarni intervenci. Turecky sultan Abdulhamid II. se z obavy ze ztraty vlivu nad timto uzemim, proto?e turecka Osmanska ?i?e ztracela postupn? b?hem celeho 19. stol. evropska uzemi, to jest Srbsko, Moldavii, Rumunsko, ?ecko, rozhodl ze sveho sidla v evropske Anatolii pohrozit evropskym mocnostem a Armen?m tim, ?e jich v letech 1895 / 96 cca 80 000 a? 300 000 nechal vyvra?dit (tzv. ? armenske ?e?e “). ^[1] Tim v podstat? za?ala serie genocid. Armenska odbojova hnuti tak za?ala silit, ale nenavist Osmanskych Turk? rovn??. V roce 1909 se odehral dal?i masakr v Kilikii . Zabito bylo 30 000 Armen? ^[2] . Iniciatorem byla turecka strana Jednota a pokrok (tzv. mladoturci) ^[2] .

Vliv balkanskych valek [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1912 vypukla prvni balkanska valka , ktera skon?ila pora?kou Osmanske ?i?e , p?i ni? p?i?la o 85 % evropskeho uzemi. Mnozi z obyvatel ?i?e vid?li pora?ku jako ?Allah?v trest spole?nosti, ktera neum?la dr?et pospolu.“ Turecke narodni hnuti postupn? za?alo spat?ovat v Anatolii sve posledni uto?i?t?.

Vyznamnym d?sledkem balkanskych valek bylo masove vyhnani muslim? z Balkanu. Ve skute?nosti byli ji? od poloviny 19. stoleti v d?sledku rusko-tureckych valek a balkanskych konflikt? vyho?t?ni nebo jinak p?inuceni k odchodu z Kavkazu a Balkanu stovky tisic muslim?, v?etn? Turk?, ?erkes? a ?e?enc? . ^{[ zdroj? ]} Muslimska spole?nost v ?i?i byla timto p?ilivem uprchlik? rozlicena. Jeden z konstantinopolskych denik? vyjad?il naladu te doby: ?Toto a? je varovanim… Ned?lejte si pohodli! Nenechte svou krev vychladnout, dokud se nepomstite.“ A? 850 000 z t?chto uprchlik? se usadilo v oblastech, kam ji? v letech 1878?1904 p?i?li a usadili se Armeni. Uprchlici (turecky muhacirler ) nelib? nesli status jejich pom?rn? dob?e zaji?t?nych soused? a, jak poznamenal historik Taner Akcam i dal?i, tito uprchlici pozd?ji sehrali p?i vra?d?ni Armen? a zabirani jejich majetku b?hem genocidy kli?ovou roli. ^[1]

Genocida [ editovat | editovat zdroj ]

2. listopadu 1914 se Osmanska ?i?e zapojila do prvni sv?tove valky (na stran? centralnich mocnosti). Kratce na to v lednu 1915 se turecka III. armada st?etla s ruskymi vojsky na armenskem uzemi a byla v bitv? u ?arikami?e pora?ena. Armeni byli neopravn?n? obvin?ni z toho, ?e byli p?i?inou turecke pora?ky. Vladni strana Jednota a pokrok (? mladoturci “) za?ala p?ipravovat genocidu, jakou Armenie, ani jine okolni zem? nepamatovaly. Z byvalych kriminalnik? byly vytvo?eny vojenske oddily, tzv. ?ete . Tato komanda od kv?tna 1915 deportovala Armeny z vychodnich provincii sm?rem ke koncentra?nimu taboru v Aleppu . V?t?ina z nich tento transport, p?i drastickych podminkach, ktere panovaly (hlad, ?ize?, nemoci), nep?e?ila. Ti, kte?i m?li v?t?i p?edpoklady k p?e?iti (mladi mu?i), byli odvedeni opodal a popraveni. Vyznamni lide byli popraveni je?t? p?ed vydanim p?ikazu k deportaci. Ti, kte?i p?e?ili p?esun do Aleppa, byli v dal?i etap? poslani p?es Syrskou pou?? do tabora Dajr az-Zaur v Mezopotamii a pokud i to p?e?ili, vyhnali je do pou?t?, kde nem?li nejmen?i ?anci, nebo je za?iva upalili. V Dajr az-Zaur byl na pamatku ob?tem genocidy vystav?n k?es?ansky pamatnik. V za?i 2014 byl tento pamatnik poni?en radikalnimi muslimskymi stoupenci Islamskeho statu . ^[3]

Pouze male ?asti se poda?ilo vyhlazovani uniknout. Byli to hlavn? obyvatele provincie Van a ti, kte?i uprchli b?hem transportu do Istanbulu . Sve uto?i?t? na?li v Egypt? , Syrii nebo na Kypru . U? v dob? organizace vyvra??ovani se mnoho vyznamnych ve?ejnych ?initel?, diplomat? (americky velvyslanec v Turecku Henry Morgenthau) ^[4] a duchovnich (n?mecky kn?z Johannes Lepsius ) ^[5] pokusilo poukazat na udalosti, ktere se v te dob? v Osmanske ?i?i d?ly, ale bez vysledku.

Operace Nemesis [ editovat | editovat zdroj ]

Nemo?nost dovolat se spravedlnosti na mezinarodni urovni pro viniky masakr? armenskeho a pota?mo k?es?anskeho obyvatelstva zap?i?inila vznik r?znych skupin volajicich po spravedlnosti v ramci armenskych mo?nosti. Na zaklad? t?chto okolnosti tedy vznikl po ukon?eni prvni sv?tove valky armensky plan provest odvetnou akci, ktera ziskala kryci nazev ?Nemesis“. V ramci operace Nemesis byli hlavni str?jci genocidy za sv?j podil postupn? zlikvidovani prost?ednictvim serie atentat?. ^{[ zdroj? ]}

Sou?asny pohled [ editovat | editovat zdroj ]

Turecko , islamske zem? a Armenie maji na udalosti zasadn? odli?ny pohled. P?edstavitele Armenie trvaji na tom, ?e se jednalo o genocidu, odhaduji po?et zabitych na 1 a? 2 miliony a ?adaji po Turecku od?kodn?ni a pou?eni se z udalosti do budoucna. P?edstavitele Turecka vnimaji udajnou genocidu jako smrt n?kolika set tisic lidi obou narodnosti v d?sledku zmatk? zp?sobenych nutnosti rychle ?e?it problem kolaborace Armen?. Oba narody si v?t?inov? stoji za nazory svych statnich p?edstavitel?. Genocida je mezinarodn? uznana v Armenii , Rusku , Kanad? , Francii , ?vedsku , Litv? , Polsku , N?mecku , Rakousku , Lucembursku , ?vycarsku , Belgii , Nizozemsku , Italii , Vatikanu , ?ecku , Bulharsku , Kypru , Libanonu , Argentin? , Brazilii , Chile , Paraguayi , Uruguayi , Venezuele , Bolivii , Slovensku a ?esku . Prvni zemi, ktera uznala Armenskou genocidu byl Uruguay. Na Slovensku je popirani genocidy Armen? trestny ?in s odn?tim svobody a? na 5 let. ^{[ zdroj? ]}

V roce 2015 bylo p?ijato usneseni zahrani?niho vyboru Sn?movny ?eske republiky, ktere ozna?ilo hromadne vyvra??ovani Armen? za genocidu, ^{[6] [7]} P?i statni nav?t?v? Armenie v roce 2016 se prezident Milo? Zeman vyslovil pro uznani genocidy Armen? ?eskym parlamentem. ^{[8] [9]} Oficialn? ?esko uznalo genocidu Armen? v dubnu 2017, kdy parlament p?ijal p?islu?ne usneseni. ^[10]

V n?kterych statech, p?edev?im USA , se o jeji uznani vedou tradi?ni spory. Vlady USA a Velke Britanie odmitaji uznat masakry Armen? za genocidu, p?edev?im s ohledem na Turecko jako vyznamneho ?lena NATO a regionalniho spojence. ^[11] ?adna z ust?ednich islamskych zemi, ani Izrael genocidu Armen? neuznavaji. ^{[ zdroj? ]}

V sedmdesatych letech dvacateho stoleti vznikla teroristicka organizace ASALA , jejim? hlavnim cilem bylo p?inutit Turecko k uznani viny za Armenskou genocidu. ^{[ zdroj? ]}

Spolkovy sn?m SRN p?ijal 2. ?ervna 2016 rezoluci, kterou byly udalosti v Osmanske ?i?i ozna?eny za genocidu. ^[12]

V ?ijnu 2019 take Sn?movna reprezentant? USA p?ijala rezoluci uznavajici turecky masakr Armen? za genocidu. ^[13]

Oficialni turecky pohled [ editovat | editovat zdroj ]

Turecka vlada dlouhodob? odmita, ?e by ?udalosti roku 1915“ ( 1915 Olayları ), jak se v oficialnim tureckem diskursu tento fenomen ozna?uje, byly genocidou ve smyslu mezinarodniho prava . Obvin?ni z genocidy odmitaly v?echny dosavadni turecke vlady a v sou?asne dob? je odmitaji v?echny turecke parlamentni strany s vyjimkou levicove a? ultralevicove Lidov? demokraticke strany . ^[14] Obvin?ni z genocidy odmita take v?t?ina tureckych ob?an? ? podle pr?zkumu z roku 2015 pova?uje tyto udalosti za genocidu pouze 9,1 % Turk?. ^[15] Uznani armenske genocidy m??e byt v Turecku trestano jako trestny ?in ?ura?ky tureckeho naroda“ a? dv?ma lety v?zeni. ^{[16] [17]} Podle tohoto zakona byl za ve?ejne uznani masakr? Armen? a Kurd? ob?alovan take prozaik Orhan Pamuk , jediny turecky laureat Nobelovy ceny za literaturu ; v roce 2011 byl odsouzen k pen??itemu trestu. ^[18] Evropsky soud pro lidska prava v roce 2012 konstatoval, ?e existenci tohoto zakona Turecko poru?uje pravo na svobodu slova. ^[19]

Oficialni turecky pohled, jak jej reprezentuji dokumenty a studie publikovane a odkazovane v p?islu?nem oddilu webovych stranek tureckeho ministerstva zahrani?i, p?ipou?ti, ?e p?i valkach a nasilnostech doprovazejicich rozpad Osmanske ?i?e zahynulo mnoho p?islu?nik? r?znych narodnosti v?etn? Armen?, a vnima to jako tragedii. Obvykle uvad?ny po?et zem?elych Armen? v?ak pova?uje za nerealisticky vysoky a odporujici demografickym udaj?m uvad?nym v dobove literatu?e, nadto odmita, ?e by armenske etnikum bylo t?mito nasilnostmi zasa?eno vice ne? Turci ?i jine narody v regionu nebo ?e by usmrcovani Armen? probihalo systematicky z iniciativy turecke vlady. Zd?raz?uje dale, ?e k nasilnostem v tomto bou?livem obdobi dochazelo rovn?? ze strany Armen? v??i Turk?m a ?e Armeni masov? kolaborovali s carskym Ruskem. Oficialni turecky pohled p?ipou?ti i to, ?e turecka vlada na?idila (tzv. zakonem o deportacich, turecky Tehcir Kanunu nebo Sevk ve ?skan Kanunu z 27. kv?tna 1915 ) a provad?la masove deportace Armen? do odlehlych oblasti, ktere byly udajn? vynuceny vale?nymi d?vody, trva v?ak na tom, ?e Armeni p?i nich nejen?e nebyli usmrcovani, ale ?e je eskorta naopak m?la chranit p?ed lyn?ovanim ze strany civilniho obyvatelstva. Obvin?ni z genocidy chape turecka vlada jako fal?ovani historie na zaklad? nespolehlivych zdroj? za u?elem posileni postaveni Armenie a snahu obhajit teroristicke akce ( Operace Nemesis , ?innost Armenske tajne armady pro osvobozeni Armenie apod.). ^{[20] [21]}

Den p?ipomenuti armenske genocidy [ editovat | editovat zdroj ]

24. dubna se ka?doro?n? p?ipomina za?atek armenske genocidy z roku 1915, kdy bylo odvezeno do zadr?ovaciho tabora okolo 250 armenskych intelektual?. Ministerstvo vnitra tehdy na?idilo zatknout v?echny armenske politicke a regionalni v?dce podez?ele z protistatni, nebo nacionalisticke ?innosti. Jen v Istanbulu bylo b?hem p?i?tich par tydn? zadr?eno a popraveno 2 345 Armen?. Velka ?ast z nich nebyli nacionaliste, ani nebyli nijak spojeni s politikou, nikdo z nich nebyl souzen z vale?nych ani jinych zlo?in? a naprosta v?t?ina nep?e?ila. ^[22]

V Armenii je tento den statnim svatkem. Prvni p?ipominku organizovala skupina p?e?iv?ich genocidy a konala se v Istanbulu v roce 1919 v mistnim armenskem kostele sv. Trojice. V Jerevanu nav?t?vuji k p?ipomince 24. dubna desetitisice lidi v??ny plamen u pamatniku genocidy, na vrcholu armenske hory Tsitsernakaberd. Tato udalost byla popsana historiky jako dekapitace, ktera m?la zbavit armenske obyvatelstvo vedeni a ?ance na odpor. ^{[ zdroj? ]}

?esky pohled [ editovat | editovat zdroj ]

?e?i m?li sv?dectvi o genocid? Armen? z prvni ruky u? kratce po vzniku samostatneho ?eskoslovenska. Oblasti se pohyboval Karel Hansa , jeho? kniha Hr?zy Vychodu vy?la v roce 1923 v Beroun?. ^[23] Stihl v ni shroma?dit o?ita sv?dectvi a popsat dozvuky masakr?.

• ?D?ti le?ely v nejv?t?im stupni smrtelne hore?ky bez pomoci na hole zemi v kalu, blat?, vod?. Co ?iv budu, nezapomenu t?ch mali?kych tvor?, t?ch trpitel? za viny nespachane.“

Jeden ?esky in?enyr zam?stnany v Osmanske ?i?i na ?eleznici, podal Hansovi sv?dectvi:

• ?... b?hem ?esti hodin bylo povra?d?no ve m?st? Angora vice ne? 1 500 mu??. V?echny svazali a odvedli za m?sto, kde je na odlehlem mist? ?eznici pora?eli jako jate?ni dobytek.“

25. dubna 2017 uznal Parlament ?eske republiky masakr Armen? v Osmanske ?i?i za genocidu, take ?esky prezident Milo? Zeman masakr opakovan? ozna?il za genocidu. ^[24]

Obraz v um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

O armenske genocid? pojednava rozsahly historicky roman rakousko-?idovskeho spisovatele Franze Werfela ?ty?icet dn? (v originale Die vierzig Tage des Musa Dagh ) z roku 1933 (do ?e?tiny p?elo?il poprve u? v roce 1934 Pavel Eisner ). ?ty?icet dn? je doba, po kterou trval zoufaly a beznad?jny boj Armen? s Turky. ^[25]

Dale vytvo?il plasticky obraz ?ivota armenske komunity a jejich tradic v teto pohnute dob? n?mecky ?id Edgar Hilsenrath , a to svym romanem Das Marchen vom letzten Gedanken , ?esky Pohadka o posledni my?lence ^[26] Autor zde p?ibli?uje tehdej?i udalosti prost?ednictvim pohadky vyprav?ne v nekone?nem dialogu dopln?nem pro autora charakteristickym ?ernym humorem. ^[26] Tema armenske genocidy se ocitlo i v tvorb? hudebni skupiny System of a Down , jeji? ?lenove spolupracovali na dokumentu Screamers (2006) a take maji armenske p?edky. ^[27] Tema genocidy Armen? bylo zpracovano i v mnoha filmech jako nap?. ve filmu re?iser? Paola a Vittoria Taviani Sk?ivan?i dv?r (2007). O genocid? se zmi?uje ve sve knize Ptaci bez k?idel britsky spisovatel Louis de Bernieres . ^{[ zdroj? ]}

Fotografie z genocidy [ editovat | editovat zdroj ]

• Armen?ti uprchlici
• 
  Armenka kle?i u mrtveho dit?te
• 
  Potravinova pomoc
• 
  ?ena s dit?tem
• 
  Transport Armen?
• 
  Transport do ?ecka
• 
  Rovn?? do ?ecka
• 
  Dal?i uprchlici
• 
  Ve Vanu
• 
  Stany v Aleppu
• 
  Aleppo, Syrie.
• 
  Syrie
• 
  Armeni v Syrii
• 
  Bejrut
• 
  Port Said, Egypt.
• 
  Bitlis
• 
  Sivas
• 
  Armenske d?ti pobli? Athen, 1923, po vym?nach obyvatel mez ?eckem a Tureckem
• 
  5 000 d?ti z Karputu na cest? s osly

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• JANDAK, Marek. Armenska genocida : p?i?iny, pr?b?h a osobni sv?dectvi udalosti z let 1915-1922 . Praha: Epocha, 2018. 560 s. ISBN   978-80-7557-103-8 .  
• ?OUTIL, Michal; KO??ALOVA, Petra; NOVAK, Petr. Katastrofa k?es?an?: Likvidace Armen?, Asy?an? a ?ek? v Osmanske ?i?i v letech 1914-1923 . ?erveny Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. (Pro Oriente; sv. 37). ISBN   978-80-7465-254-7 .  
• Kubanovi?, Zlatko, Ve?ke Zlo . In: Ty?de? , ?. 33/2005, s. 37 - 39. 

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• D?jiny Armenie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie Armenska genocida na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Armenska genocida na Wikimedia Commons
• ROHLENOVA, Milada. Reflexe armenske genocidy v um?ni . Plze?, 2019. 90 s. Diplomova prace. Zapado?eska univerzita v Plzni, Fakulta filozoficka . Vedouci prace V?ra Tydlitatova. Dostupne online.
• NOVAK, Filip. Armenska genocida . Brno, 2008. 70 s. Diplomova prace. Masarykova univerzita, Filozoficka fakulta . Vedouci prace Libor Vykoupil . Dostupne online.
• VODI?KA, Milan. Genocida Armen? dodnes ?t?pi Zapad: Turci jsou p?ili? cenny spojenec, ne? aby je n?kdo dra?dil. iDNES.cz [online]. MAFRA , 2010-04-29 [cit. 2022-02-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-05-30.  
• Genocida Armen?, ?ek? a Asy?an?
• (anglicky) Stranky o armenske genocid?