Armeni

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Armeni
?????
Hayer
1. řada Tigranés Veliký, Mesrop Maštoc, Vardan Mamikonjan, Mojžíš z Chorény, Řehoř z Nareku 2. řada: Levon I, Chačatur Abovjan, Mkrtič Chrimjan, Hovhannes Tumanjan, Andranik 3. řada: Aram Manukjan, Komitas, Martiros Sarjan, Aram Chačaturjan, William Saroyan 4. řada: Tigran Petrosjan, Viktor Ambarcumjan, Charles Aznavour, Vazgen Sarkisjan, Serj Tankian
Populace
cca 8 mil. [1]
Armenie Arménie Armenie 3 145 354 [2]
Rusko Rusko 1 182 388 [3] ?2 900 000 [4]
USA USA 483 366 [5] ?1 500 000 [6]
Francie Francie Francie 250 000 [7] ?750 000 [8]
Gruzie Gruzie Gruzie 248 929 [9]
Syrie Sýrie Syrie 150 000 [10]
Vlajka Náhorního Karabachu Nahorni Karabach ( de facto ) 137 380 [11]
Iran Írán Iran 120 000 [12]
Libanon Libanon Libanon 100 000 [13]
Ukrajina Ukrajina Ukrajina 100 000 [14]
Turecko Turecko Turecko 60 000 [15]
Kanada Kanada Kanada 55 740 [16]
Abcházie Abchazie 41 864 [17]
Jazyk(y)
Armen?tina
Nabo?enstvi
Armenska apo?tolska cirkev

Armeni jsou starobyly narod indoevropskeho p?vodu, ktery p?es 3 500 let nep?etr?it? obyva Armenskou vyso?inu , v ni? le?i dne?ni Armenie .

Dlouha a bolestna historie Armen? zp?sobila, ?e z p?ibli?n? osmi milion? p?islu?nik? naroda ?ije p?t milion? v diaspo?e , zejmena v Rusku , USA a Francii . Jednou z poslednich pohrom byla turecka genocida Armen? ( 1915 ? 1918 ), kv?li ni? maji Armeni s Tureckem dodnes velmi napjate vztahy. Armeni hovo?i armenskym jazykem , ktery pou?iva zvla?tni pismo . Dnes se tem?? v?ichni hlasi k Armenske apo?tolske cirkvi .

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Otcem armenske v?dy je starov?ky u?enec Anania ?irakaci . Vyznamnym botanikem byl Armen Tachtad?jan . V ?asech SSSR se proslavil astronom Viktor Amazaspovi? Ambarcumjan a letecky konstrukter Ar?om Mikojan . Armensky p?vod m?l i rakousky matematik Emil Artin . Armensky p?vod m?l i znamy pr?kopnik eutanazie Jack Kevorkian .

K intelektualnim pili??m starov?ke Armenie pat?ili zakladatel armenske cirkve ?eho? Osv?titel , historik Movses Chorenaci ?i teolog ?eho? z Nareku . Tv?rcem armenske abecedy byl Mesrop Ma?toc . Georgij Ivanovi? Gurd?ijev byl znamym mystikem 20. stoleti.

K nejznam?j?im Armen?m v?bec pat?il hudebni skladatel Aram Cha?aturjan . Zakladatelem moderni armenske hudby byl Komitas . P?edstaviteli klasicke hudby byli te? Alexander Arutjunjan ?i Alexander Spendiarjan . V popularni hudb? se prosadili n?kte?i p?edstavitele armenske diaspory, nap?iklad francouzsky ?ansonier Charles Aznavour , americka zp?va?ka Cher , nebo rocker skupiny System of a Down Serj Tankian . Z Armenie naopak vyra?el do sv?ta hra? na duduk Djivan Gasparyan .

Armensky p?vod m?l mali? Ivan Ajvazovskij , stejn? jako Ameri?an Arshile Gorky . Ke znamym mali??m p?sobicim v Armenii pat?il Martiros Sarjan .

V sov?tskem filmu se prosadil re?iser Sergej Parad?anov . V Kanad? re?iser Atom Egoyan .

Nejznam?j?im spisovatelem armenskeho p?vodu je patrn? William Saroyan , ov?em ten p?sobil v diaspo?e. Zakladatelem moderni armenske literatury byl Cha?atur Abovjan . K d?le?itym jmen?m pat?i te? Jeghi?e ?arenc , Aksel Bakunc , Hovhannes Tumanjan , Avetik Isahakjan , Saja?-Nova ?i Diana Abgar .

Nejvyznamn?j?im kralem starov?ke Armenie byl Tigranes Veliky , dnes narodni hrdina a symbol. Podobnou roli sehrava Andranik Ozanian , bojovnik Armenske revolu?ni federace. Nubar Pa?a se stal prvnim egyptskym premierem. V ?adach Rude armady se za druhe sv?tove valky proslavil Ivan Christoforovi? Bagramjan . Velmi vlivnym politikem v Sov?tskem svazu byl Anastas Mikojan . Prezidenty samostatne Armenie po roce 1991 byli Levon Ter-Petrosjan , Robert Ko?arjan a Ser? Sarkisjan . Bojovnikem za p?ipojeni Nahorniho Karabachu k Armenii byl Vazgen Sarkisjan . Armenskou men?inu v Turecku reprezentoval aktivista Hrant Dink , zavra?d?ny tureckymi nacionalisty.

Do d?jin mezinarodniho obchodu se zapsal Calouste Gulbenkian .

Jako i jine kavkazske narody, maji Armeni slavnou ?achovou a zapasnickou ?kolu. Ze ?achist? k nejvyznamn?j?im pat?i Tigran Petrosjan ?i Levon Aronjan . Zapasnik Armen Nazarjan vyhral pro samostatnou Armenii prvni a dosud jedinou zlatou olympijskou medaili (druhou vyhral ji? v dresu Bulharska). Jeho kolegove Arsen Julfalakjan a Armen Mkrt?jan maji olympijske st?ibro. Levon Julfalakyan vyhral olympiadu je?t? v dresu SSSR.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑
    • VON VOSS, Huberta. Portraits of Hope: Armenians in the Contemporary World . New York: Berghahn Books, 2007. ISBN   9781845452575 . S. xxv.  
    • FREEDMAN, Jeri. The Armenian genocide . New York: Rosen Publishing Group, 2008. ISBN   9781404218253 . S. 52.  
    • Guntram H. Herb, David H. Kaplan. Nations and Nationalism: A Global Historical Overview: A Global Historical Overview . Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2008. ISBN   9781851099085 . S. 1705.  
    • Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation . Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN   9780810854758 . S. 50.  
    • PHILANDER, S. George. Encyclopedia of global warming and climate change . Los Angeles: SAGE, 2008. ISBN   9781412958783 . S. 77.  
    • Robert A. Saunders, Vlad Strukov. Historical dictionary of the Russian Federation . Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN   9780810874602 . S. 51.  
  2. ↑ 2001 Official Armenian Census statistics. 2010-01-30. Dostupne online .  
  3. ↑ (rusky) National makeup of the population of the Russian Federation (Национальный состав населения Российской Федерации) [online]. Federalni slu?ba statni statistiky [cit. 2013-01-05]. Dostupne online .  
  4. ↑ Robert A. Saunders, Vlad Struko. Historical dictionary of the Russian Federation . Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2010. ISBN   978-0-8108-5475-8 . S. 50.  
  5. ↑ Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2011 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau [cit. 2012-12-22]. Dostupne online .  
  6. ↑ * Barack Obama on the Importance of US-Armenia Relations [online]. Armenian National Committee of America , 19 January 2008 [cit. 2012-07-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-01-06.  
    • Kim Kardashian Urges Support for Telethon. www.armenianweekly.com . 20 May 2012. Dostupne online [cit. 24 July 2012].  
    • MILLIKEN, Mary. Armenian-American clout buys genocide breakthrough. www.reuters.com . 12 October 2007. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-10-18.  
  7. ↑ THON, Caroline. Armenians in Hamburg: an ethnographic exploration into the relationship between diaspora and success . Berlin: LIT Verlag Munster, 2012. ISBN   978-3-643-90226-9 . S. 25.  
  8. ↑ TAYLOR, Tony. Denial: history betrayed . Carlton, Victoria: Melbourne University Pub., 2008. ISBN   978-0-522-85482-4 . S. 4.  
  9. ↑ The State Department for Statistics of Georgia [online]. Dostupne online .   , see http://www.statistics.ge/index_eng.htm
  10. ↑ ARMENIAN POPULATION IN THE WORLD. www.armeniadiaspora.com [online]. [cit. 2013-12-01]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-12-26.  
  11. ↑ National Statistical Service of Nagorno-Karabach Republic. Table 5.1: De Jure Population (Urban, Rural) by Age and Ethnicity [online]. 2006-11-16 [cit. 2009-03-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-03-05.  
  12. ↑ (armensky) VARDANYAN, Tamara. ???????? ???????. ???????????? ????????????????? [online]. Noravank Foundation , 21 June 2007 [cit. 2013-01-05]. Dostupne online .  
  13. ↑ GIBNEY, Matthew J. Immigration and asylum: from 1900 to the present . Santa Barbara, California: ABC-CLIO, 2005. Dostupne online . ISBN   978-1-57607-796-2 . S.  13 .  
  14. ↑ The distribution of the population by nationality and mother tongue . [s.l.]: State Statistics Committee of Ukraine, 2001. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  15. ↑ Foreign Ministry: 89,000 minorities live in Turkey. Today's Zaman . 15 December 2008. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-20.  
  16. ↑ Canada National Household Survey . [s.l.]: Statistics Canada, 2011. Dostupne online .   . Of those, 31,075 reported single and 24,675 mixed Armenian ancestry.
  17. ↑ (rusky) В Абхазии объявили данные переписи населения. Delfi . 29 December 2011. Dostupne online [cit. 20 August 2013].   . (According to the 2011 census).

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • REGATEOVA, Anne Elizabeth, Armeni , p?el. J. A. ?erny, Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2003.
  • ?OUTIL, Michal; KO??ALOVA, Petra; NOVAK, Petr.  Katastrofa k?es?an?: Likvidace Armen?, Asy?an? a ?ek? v Osmanske ?i?i v letech 1914-1923 . ?erveny Kostelec: Pavel Mervart, 2017. 742 s. (Pro Oriente; sv. 37).  ISBN   978-80-7465-254-7 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Armeni&oldid=23292884 “