Argon
[Ne] 3s 2 3p 6 40 Ar 18
↓ Periodicka tabulka ↓
Za?ici argon
Obecne
Nazev , zna?ka , ?islo	Argon, Ar, 18
Cizojazy?ne nazvy	lat. Argon
Skupina , perioda , blok	18. skupina , 3. perioda , blok p
Chemicka skupina	Vzacne plyny
Koncentrace v zemske k??e	0,04 a? 4 ppm
Koncentrace v mo?ske vod?	0,6 mg/l
Vzhled	Bezbarvy plyn
Identifikace
Registra?ni ?islo CAS	7440-37-1
Atomove vlastnosti
Relativni atomova hmotnost	39,944
Atomovy polom?r	71 pm
Kovalentni polom?r	106 pm
Van der Waals?v polom?r	188 pm
Elektronova konfigurace	[Ne] 3s 2 3p 6
Ioniza?ni energie
Prvni	1520,6 KJ/mol
Druha	2665,8 KJ/mol
T?eti	3931 KJ/mol
Latkove vlastnosti
Krystalograficka soustava	Krychlova plo?n? centrovana
Molarni objem	22,56×10 ?6 m 3 /mol (pevny) 22,4134×10 ?3 m 3 /mol (plynny)
Mechanicke vlastnosti
Hustota	1,7838 kg/m 3
Skupenstvi	Plynne
Tlak syte pary	100 Pa p?i 53K
Rychlost zvuku	323 m/s
Termicke vlastnosti
Tepelna vodivost	17,72×10 ?3  W?m ?1 ?K ?1
Termodynamicke vlastnosti
Teplota tani	?189,35  °C (83,8  K )
Teplota varu	?185,85  °C (87,3  K )
Skupenske teplo tani	1,1084 KJ/mol
Skupenske teplo varu	6,274 KJ/mol
M?rna tepelna kapacita	520 Jkg ?1 K ?1
Elektromagneticke vlastnosti
Magneticke chovani	Diamagneticky
Bezpe?nost
GHS04 [1] Varovani [1]
Izotopy
I V (%) S T 1/2 Z E (MeV) P 36 Ar 0,337% je stabilni s 18 neutrony 37 Ar um?ly 35,011 dne ε 0,813 87 37 Cl 38 Ar 0,063% je stabilni s 20 neutrony 39 Ar um?ly 269 rok? β ? 0,565 39 K 40 Ar 99,600% je stabilni s 22 neutrony 41 Ar um?ly 109,34 min β ? 2,49 41 K 42 Ar um?ly 32,9 rok? β ? 0,600 42 K
Neni-li uvedeno jinak, jsou pou?ity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Ne ? Chlor ? Ar ? Kr

Argon , (chemicka zna?ka Ar , latinsky Argon ) je chemicky prvek pat?ici mezi vzacne plyny , ktere tvo?i p?ibli?n? 1 % zemske atmosfery .

Zakladni fyzikaln?-chemicke vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Bezbarvy plyn, bez chuti a zapachu, velmi malo reaktivni. V 1 litru vody se rozpusti 33,6 ml argonu (je dokonce rozpustn?j?i ne? kyslik ). Je?t? o n?co lepe se rozpou?ti v nepolarnich organickych rozpou?t?dlech. Argon lze adsorbovat na aktivnim uhli .

Argon se stejn? jako ostatni vzacne plyny snadno ionizuje a v ionizovanem stavu za?i. Toho se vyu?iva v osv?tlovaci technice. Argon za?i p?i v?t?i koncentraci ?erven?, p?i ni??ich p?echazi p?es fialovou a modrou a? k bile barv?.

V roce 2000 byla p?ipravena prvni slou?enina argonu - hydrofluorid argonu , HArF. ^[2] Synteza byla provedena reakci argonu s fluorovodikem v matrici z jodidu cesneho p?i teplot? 8 K. Slou?enina je stabilni do teploty 40 K.

Historicky vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Henry Cavendish a  Joseph Priestley p?edpokladali p?itomnost argonu ve vzduchu ji? v roce 1785 , kdy? se jim poda?ilo ze vzduchu odstranit kyslik (reakci s roz?havenou m?di ), oxid uhli?ity (rozpu?t?nim ve vod?) a  dusik (p?sobenim elektrickych vyboj? na jeho sm?s s  kyslikem , p?i ?em? vznikaji oxidy dusiku a ty se rozpou?ti ve vod? za vzniku kyseliny dusi?ne ). Plyn, ktery v nadob? z?stal, je atmosfericky argon, ktery obsahuje pouze dal?i vzacne plyny.

Objev argonu je oficialn? p?ipisovan lordu Rayleighovi a  Williamu Ramsayovi roku 1894 , kte?i prvek objevili stejnym zp?sobem jako Henry Cavendish a  Joseph Priestley a pomoci zkoumani spektralnich ?ar do?li k nazoru, ?e se jedna o novy prvek a pojmenovali ho podle jeho nete?nosti argon ? liny.

Vyskyt a ziskavani [ editovat | editovat zdroj ]

Argon je hojn? zastoupen v zemske atmosfe?e. Tvo?i p?ibli?n? jeji 1 % (ve 100 l vzduchu je 934 ml argonu) a je proto pom?rn? snadno ziskavan frak?ni destilaci zkapaln?neho vzduchu. Atmosfericky argon lze ziskat zp?sobem popsanym v historickem vyvoji nebo frak?ni adsorpci na aktivni uhli p?i teplot? kapalneho vzduchu .

Vyu?iti [ editovat | editovat zdroj ]

• Inertnich vlastnosti argonu se vyu?iva p?edev?im p?i sva?ovani kov?, kde tvo?i ochrannou atmosferu kolem roztaveneho kovu a zabra?uje vzniku oxid? a  nitrid? a tim zhor?ovani mechanickych vlastnosti svaru.

• V metalurgii se ochranna atmosfera argonu nasazuje p?i taveni slitin hliniku , titanu , m?di , platinovych kov? a dal?ich.

• R?st krystal? super?isteho k?emiku a  germania pro vyrobu polovodi?ovych sou?astek pro vypo?etni techniku se uskute??uje v atmosfe?e velmi ?isteho argonu.

• Argon se ve sm?si s dusikem pou?iva jako ochranna atmosfera ?arovek a jako prost?edi pro uchovavani potravin. V teto sm?si se take pou?iva k pln?ni sa?k? (nap?iklad bramb?rk?), ktere jsou takto ochran?ny p?ed zvlhnutim a p?ed rozma?kanim.

• ?isteho argonu se pou?iva ve vybojkach, elektrickych obloucich a doutnavych trubicich, kde podle koncentrace doka?e vytvo?it ?ervenou, fialovou, modrou a bilou barvu.

• Vyrazny p?inos pro analytickou chemii znamenal objev a technicke zvladnuti prace s dlouhodob? udr?itelnym plazmatem , induk?n? vazanym plazmatem , ozna?ovanym obvykle zkratkou ICP . Jako nejvhodn?j?i medium pro p?ipravu tohoto plazmatu se ukazal prav? ?isty argon. Proudici plyn o pr?toku 10 ? 20 l/min je p?itom ve specialnim ho?aku buzen vysokofrekven?nim proudem o frekvenci ?adov? desitek MHz a p?ikonu 0,5 ? 2 kWh. Timto zp?sobem je mo?no udr?et argonove plazma o teplot? 6 ? 8000 K po tem?? neomezenou dobu. V sou?asne dob? se toto medium uplat?uje ve dvou analytickych technikach:
• ICP-OES neboli opticka emisni spektrometrie s induk?n? vazanym plazmatem, ktera vychazi ze skute?nosti, ?e p?i teplot? nad 6 000 K je vybuzena velka v?t?ina emisnich ?ar ve spektrech prvk?. Analyzovany roztok je davkovan do plazmatu, kde se okam?it? odpa?i a dojde k  disociaci v?ech chemickych vazeb. Kvalitnim monochromatorem jsou pak monitorovany useky emisniho spektra, ve kterych se nachazeji emisni linie analyzovanych prvk?. Zm??ena intenzita emitovaneho za?eni o vlnove delce emisni line je um?rna koncentraci m??eneho prvku v roztoku.
• ICP-MS neboli hmotnostni spektrometrie s induk?n? vazanym plazmatem, kde se vyu?iva faktu, ?e v?t?ina atom?, ktere se k plazmatu dostanou, je vysokou energii toho prost?edi ionizovana za vzniku iont? M ⁺ . Vznikle ionty jsou pom?rn? komplikovanym systemem p?echodovych komor p?evedeny do prost?edi o tlaku ?adov? 10 ^?5 Torr a dale do klasickeho kvadrupoloveho analyzatoru. Analyzator provede n?kolik set a? n?kolik tisic sken? po?tu iont? na zvolenych hodnotach hmotnosti atom? a vyhodnoti obsahy prvk? v m??enem roztoku na zaklad? ziskane intenzity signalu.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganicka chemie, souborne zpracovani pro pokro?ile, ACADEMIA, Praha 1973
• Holzbecher Z.:Analyticka chemie, SNTL, Praha 1974
• Dr. Heinrich Remy, Anorganicka chemie 1. dil, 1. vydani 1961
• N. N. Greenwood ? A. Earnshaw, Chemie prvk? 1. dil, 1. vydani 1993 ISBN   80-85427-38-9

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie argon na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu argon na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo argon ve Wikislovniku
• (?esky) Chemicky vzd?lavaci portal
• (anglicky) USGS Periodic Table ? Argon
• Why Argon? Pou?iti p?i potap?ni
• Argon Ar Properties, Uses, Applications