Burgundske kralovstvi Arelatske kralovstvi Regnum Burgundiae ( la ) Regnum Arelatense ( la ) ←   ←   933 ? 1378 ↓ vlajka znak
Geografie Burgundske kralovstvi kolem roku 1000
Hlavni m?sto	Arles
Rozloha	133 400 km² (v roce 1000 )
Obyvatelstvo
Jazyky	latina , franko-provensal?tina , okcitan?tina
Nabo?enstvi	?imskokatolicke
Statni utvar
Statni z?izeni	feudalni d?di?na monarchie
Mate?ska zem?	Svata ?i?e ?imska Svata ?i?e ?imska (od roku 1032 kralovstvi Svate ?i?e ?imske )
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Dolni Burgundsko Horni Burgundsko Nasledujici Burgundske hrabstvi Savojske hrabstvi Montbeliardske kni?ectvi Sionske kni?eci biskupstvi Venaissinske hrabstvi Zahringenske vevodstvi ?enevske hrabstvi Provensalske hrabstvi Oran?ske kni?ectvi Basilejske kni?eci biskupstvi Provensalsky markyzat Hrabstvi Forez Vivarais Lyonnais Dauphine

Druhe Burgundske kralovstvi ( francouzsky Second Royaume de Bourgogne ) je historicky nazev pro vrcholn? st?edov?ke Burgundske kralovstvi ( latinsky Regnum Burgundiae ) 12. a? 14. stoleti nazyvaneho jako Arelatske kralovstvi ( latinsky Regnum Arelatense , v moderni francouz?tin? Royaume d'Arles ) neboli zkracen? Arelat podle hlavniho m?sta Arles na uzemi Burgundska. Arelatske kralovstvi se rozkladalo na jihu dne?ni Francie v letech 933 a? 1378 . N?kdy take byva ozna?ovano jako ?Burgundsko-provensalske kralovstvi“, ?kralovstvi Arles a Vienne“ nebo ?Kralovstvi obojich Burgund“ ( Royaume des Deux-Bourgognes ), proto?e sjednotilo dosud rozd?lene ob? ?asti Burgundska.

Roku 1032 bylo Arelatske kralovstvi v?len?no do Svate ?i?e ?imske (tehdy zvane je?t? ?i?e ?imska) a spolu s N?meckym kralovstvim a Italskym kralovstvim tvo?ilo tzv. ?tria regna“ , tj. t?i kralovstvi tvo?ici ?i?i ?imskou .

V sou?asnosti je uzemi byvaleho Burgundskeho (arelatskeho) kralovstvi rozd?leno mezi francouzske regiony Provence-Alpes-Cote d'Azur a Auvergne-Rhone-Alpes .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 843 byla Franska ?i?e verdunskou smlouvou rozd?lena mezi Karlovce na ?i?i zapadofranskou (dne?ni Francii), vychodofranskou (dne?ni N?mecko) a na cisa?sky ud?l (Italie, Burgundsko, Lotrinsko). Tim se take rozpadlo Burgundske kralovstvi na Horni a Dolni Burgundske kralovstvi. Po smrti Lothara I. ziskal (dolno)Burgundske kralovstvi a Provence jeho syn Karel z Provence . Jim dr?ene Bugundske kralovstvi ale bylo po jeho smrti definitivn? rozd?leno a p?i?len?no ke kralovstvim jeho bratr? Ludvika II. (dolnoburgundske) a Lothara II. (hornobugundske).

Od roku 879 bylo hlavnim m?stem Kralovstvi (dolno)burgundskeho m?sto Arles , podle ktereho byva toto kralovstvi nazyvano Arelatskym.

Horni a Dolni Burgundsko byly sjednoceny v roce 933 Hugem I. jako Arelatske kralovstvi. Toto kralovstvi z?stalo nezavisle do roku 1032 , kdy vym?el mistni rod a ziskal ho ?imsky cisa? Konrad II. A tak se v roce 1033 Arelatske kralovstvi stalo sou?asti Svate ?i?e ?imske . Od te doby tvo?ila ?i?i tria regna (t?i kralovstvi): N?mecko , Italie a Arelat, resp. Burgundsko . Panovnik, ktery byl ?adn? zvolen n?meckym kralem, m?l narok byt korunovan ( ?eleznou korunou Langobard? ) take italskym kralem a arelatskym (burgundskym) kralem.

Poslednim arelatskym kralem byl Karel IV. , ktery roku 1378 daroval Arelatske kralovstvi francouzskemu korunnimu princi Karlovi (budoucimu krali Karlu VI.). Tim bylo Arelatske kralovstvi p?ipojeno k francouzskemu a zaniklo.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Prvni Burgundske kralovstvi
• Seznam burgundskych panovnik?
• Burgundske vevodstvi
• Burgundske hrabstvi

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie druhe Burgundske kralovstvi na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.