Antalya
[1]
, d?ive znama take jako
Adalia
, je
m?sto
a p?istav nachazejici se na tureckem pob?e?i
St?edozemniho mo?e
, na Turecke rivie?e s p?ibli?n? 1,1 milionem obyvatel. M?sto je centrem a sidlem
stejnojmenne provincie
a turistickym
letoviskem
. Je to t?eti nejnav?t?vovan?j?i m?sto sv?ta podle po?tu mezinarodnich p?ilet? (k roku 2012). Je zde
mezinarodni leti?t?
.
Antalya byla zalo?ena jako
Attaleia
pergamonskym
kralem
Attalem II.
ve
2. stoleti p?. n. l.
; v cele provincii je take mnoho m?st z dob starov?ke
Lykie
,
Pamfylie
a
Pisidie
. Oblast v?ak byla osidlena ji? v
paleolitu
(vykopavky v jeskyni Karain na sever od m?sta)
[2]
.
V oblasti postupn? vladli Frygove, Lydove, Per?ane a ?ekove. Po smrti Alexandra Makedonskeho tu vladli egypt?ti Ptolemaiovci, babylon?ti Seleukovci a pergam?ti Eumenovci. Od roku 67 p?. n. l. ?imane, po nich Byzantinci a Seld?ukove
[2]
.
M?sto se dostalo pod osmanskou nadvladu nejprve na konci
14. stoleti
na kratkou dobu a pote nakonec natrvalo v roce
1426
. Nicmen? a? do poloviny
20. stoleti
nikdy nedosahlo nad urove? maleho m?sta. D?vodem byl fakt, ?e v?t?i obchodni trasy se m?stu v?t?inou vyhybaly. Vyznamny byl nicmen? obchod s Kyprem, take se zde nachazela lod?nice. V
16. stoleti
zde vypuklo povstani.
Na konci
prvni sv?tove valky
bylo m?sto s jeho okoli p?islibeno
Italii
, nicmen? toto nakonec nebylo uskute?n?no a Antalya se stala sou?asti Turecke republiky. V 80. letech
20. stoleti
do?lo k prudkemu rozvoji turistickeho ruchu. V roce
1985
zde byla otev?ena zona volneho obchodu. Ma rozlohu 607 130 m
2
a je jednou z dvaceti jedna tohoto typu v Turecku.
Diky unikatni kombinaci historickych pamatek a p?ijemneho st?edomo?skeho pob?e?i je Antalya idealnim turistickym letoviskem, ?asto nazyvanym jako ?centrum tureckeho turismu“. Mezi p?istavem a ?ijicim centrem m?sta se nachazi Kaleici, stare m?sto postavene je?t? v dobach
?eckeho
osidleni Antalyi. Mezi starymi domy jsou uzke dla?d?ne uli?ky. P?esto?e jsou ve m?st? nyni hlavn? hotely a obchody pro turisty, stale jsou zde velmi dob?e patrne stopy po
Byzantincich
,
?imanech
a
Seld?ucich
. Velka ?ast nalezenych archeologickych vykopavek je umist?na v Archeologickem muzeu.
Vyznamny je mistni p?istav. Okolo dvou t?etin obchodu je realizovano se zem?mi
Evropske unie
. V okolni krajin? se p?stuje ?ada zem?d?lskych plodin, v?etn? subtropickych a tropickych (nap?. citrusy, banany).
- Austin
,
USA
- Bat Jam
,
Izrael
- ?eboksary
,
Rusko
- Famagusta
,
Severni Kypr
- Chaj-kchou
,
?ina
- ?ond?u
,
Ji?ni Korea
- Kaza?
,
Rusko
- Malmo
,
?vedsko
- Mostar
,
Bosna a Hercegovina
- Norimberk
,
N?mecko
- Rostov na Donu
,
Rusko
- Taldykorgan
,
Kazachstan
- ↑
BERANEK, Toma?, et al.
Index ?eskych exonym: standardizovane podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants
. 2., roz?. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha:
?esky u?ad zem?m??icky a katastralni
, 2011. 133 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN - ?R).
ISBN
978-80-86918-64-8
. S. 14, 116. Standardizovane jmeno: Antalie.
- ↑
a
b
KRASLOVA, Radvana. Antalya.
Zem? sv?ta
. 3.1.2024, ro?. 23, ?is. 1, s. 36?43.
Dostupne online
.
Turecko
? Turkiye ? (
TR
)
|
|
Provincie a jejich hlavni m?sta
|
|
|