한국   대만   중국   일본 
Antalya ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Antalya

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Antalya
Pohled na Antalyu
Pohled na Antalyu
Poloha
Sou?adnice
Nadmo?ska vy?ka 39 m n. m.
Stat Turecko Turecko Turecko
oblast Akdeniz Bolgesi
provincie Antalya
Antalya
Antalya
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 20,815 km²
Po?et obyvatel 1 001 318
Hustota zalidn?ni 48 105,6 obyv./km²
Sprava
Starosta Muhittin Bocek
Oficialni web www .antalya .bel .tr
Telefonni p?edvolba 0242
PS? 07000?07999
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Antalya [1] , d?ive znama take jako Adalia , je m?sto a p?istav nachazejici se na tureckem pob?e?i St?edozemniho mo?e , na Turecke rivie?e s p?ibli?n? 1,1 milionem obyvatel. M?sto je centrem a sidlem stejnojmenne provincie a turistickym letoviskem . Je to t?eti nejnav?t?vovan?j?i m?sto sv?ta podle po?tu mezinarodnich p?ilet? (k roku 2012). Je zde mezinarodni leti?t? .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Antalya byla zalo?ena jako Attaleia pergamonskym kralem Attalem II. ve 2. stoleti p?. n. l. ; v cele provincii je take mnoho m?st z dob starov?ke Lykie , Pamfylie a Pisidie . Oblast v?ak byla osidlena ji? v paleolitu (vykopavky v jeskyni Karain na sever od m?sta) [2] .

V oblasti postupn? vladli Frygove, Lydove, Per?ane a ?ekove. Po smrti Alexandra Makedonskeho tu vladli egypt?ti Ptolemaiovci, babylon?ti Seleukovci a pergam?ti Eumenovci. Od roku 67 p?. n. l. ?imane, po nich Byzantinci a Seld?ukove [2] .

M?sto se dostalo pod osmanskou nadvladu nejprve na konci 14. stoleti na kratkou dobu a pote nakonec natrvalo v roce 1426 . Nicmen? a? do poloviny 20. stoleti nikdy nedosahlo nad urove? maleho m?sta. D?vodem byl fakt, ?e v?t?i obchodni trasy se m?stu v?t?inou vyhybaly. Vyznamny byl nicmen? obchod s Kyprem, take se zde nachazela lod?nice. V 16. stoleti zde vypuklo povstani.

Na konci prvni sv?tove valky bylo m?sto s jeho okoli p?islibeno Italii , nicmen? toto nakonec nebylo uskute?n?no a Antalya se stala sou?asti Turecke republiky. V 80. letech 20. stoleti do?lo k prudkemu rozvoji turistickeho ruchu. V roce 1985 zde byla otev?ena zona volneho obchodu. Ma rozlohu 607 130 m 2 a je jednou z dvaceti jedna tohoto typu v Turecku.

?asti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Diky unikatni kombinaci historickych pamatek a p?ijemneho st?edomo?skeho pob?e?i je Antalya idealnim turistickym letoviskem, ?asto nazyvanym jako ?centrum tureckeho turismu“. Mezi p?istavem a ?ijicim centrem m?sta se nachazi Kaleici, stare m?sto postavene je?t? v dobach ?eckeho osidleni Antalyi. Mezi starymi domy jsou uzke dla?d?ne uli?ky. P?esto?e jsou ve m?st? nyni hlavn? hotely a obchody pro turisty, stale jsou zde velmi dob?e patrne stopy po Byzantincich , ?imanech a Seld?ucich . Velka ?ast nalezenych archeologickych vykopavek je umist?na v Archeologickem muzeu.

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamny je mistni p?istav. Okolo dvou t?etin obchodu je realizovano se zem?mi Evropske unie . V okolni krajin? se p?stuje ?ada zem?d?lskych plodin, v?etn? subtropickych a tropickych (nap?. citrusy, banany).

Vyznamne stavby [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. BERANEK, Toma?, et al. Index ?eskych exonym: standardizovane podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants . 2., roz?. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni , 2011. 133 s. (Geograficke nazvoslovne seznamy OSN - ?R). ISBN   978-80-86918-64-8 . S. 14, 116. Standardizovane jmeno: Antalie.  
  2. a b KRASLOVA, Radvana. Antalya. Zem? sv?ta . 3.1.2024, ro?. 23, ?is. 1, s. 36?43. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]