Anna Seghersova

Anna Seghersova
Anna Seghersova
	Anna Seghersova (1966)
Rodne jmeno	Netty Reiling
Narozeni	19. listopadu 1900 ; Mohu?
Umrti	1. ?ervna 1983 (ve v?ku 82 let) ; Vychodni Berlin
Misto poh?beni	Dorotheenstadtischer Friedhof
Pseudonym	Anna Seghers
Povolani	romanopiskyn?
Alma mater	Kolinska univerzita (do Desetileti od 1920) ; Univerzita Heidelberg (do 1922)
?anr	roman a v?decka fikce
Temata	roman
Vyznamna dila	The Seventh Cross
Ocen?ni	Kleistova cena (1928) ; ?ad hv?zdy p?atelstvi narod? (1970) ; ?estny ob?an Berlina ; Mezinarodni Stalinova cena za mir mezi narody ; ?ad ?ijnove revoluce ; … vice na Wikidatech
Politicka p?islu?nost	Komunisticka strana N?mecka (od 1928) ; Jednotna socialisticka strana N?mecka
Man?el(ka)	Johann Lorenz Schmidt (od 1925)
D?ti	Pierre Radvanyi ; Ruth Radvanyi
P?ibuzni	Jean Radvanyi (vnuk)
	oficialni stranka
	multimedialni obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam d?l v Soubornem katalogu ?R
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Anna Seghersova , vlastnim jmenem Netty Radvanyi , rozena Reiling , ( 19. listopadu 1900 Mohu? ? 1. ?ervna 1983 Vychodni Berlin ) byla n?mecka socialisticka spisovatelka a esejistka.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se v roce 1900 v n?mecke Mohu?i v rodin? ?idovskeho obchodnika se staro?itnostmi a znalce um?ni Isidora Reilinga a Hedwigy Reilingove (rozene Fuldove). Vystudovala historii , d?jiny um?ni a sinologii v Kolin? nad Rynem a Heidelbergu ; v roce 1924 ziskala doktorat za dizertaci o Rembrandtovi . V roce 1925 se provdala za ma?arskeho sociologa Laszla Radvanyiho, se kterym m?la dv? d?ti ? syn Peter se narodil v roce 1926 a dcera Ruth v roce 1928 ? a se kterym se rok nato p?est?hovala do Berlina .

V roce 1927 uve?ejnila svou prvni povidku Grubetsch pod pseudonymem Seghers ? ten byl odvozen od jmena jejiho oblibeneho nizozemskeho mali?e Hercula Segerse . V roce 1928 vstoupila do Komunisticke strany N?mecka a o rok pozd?ji do Svazu proleta?sko-revolu?nich spisovatel? N?mecka .

V roce 1933 byla po nastupu nacismu k moci zadr?ena gestapem , ale poda?ilo se ji p?es ?vycarsko utect do Pa?i?e . V nacistickem N?mecku byly jeji knihy posleze zakazany a paleny.

V Pa?i?i spolupracovala p?i vydavani ?asopisu Neue Deutsche Blatter , po dobyti Francie byl jeji mu? zat?en a internovan v tabo?e La Vernet v ji?ni Francii . Seghersova se p?est?hovala do Marseille , kde bojovala o jeho propu?t?ni a hledala cestu k emigraci.

V b?eznu roku 1941 se ji s celou rodinou poda?ilo p?es Martinik a New York emigrovat do Mexika , usazuje se v Mexico City a v roce 1942 zde pi?e sv?j nejslavn?j?i roman Sedmy k?i?, ktery byl v roce 1944 Fredem Zinnemannem zfilmovan.

V roce 1947 se vraci zp?t do N?mecka. Usazuje se v Zapadnim Berlin? , je ?lenkou Jednotne socialisticke strany N?mecka . V roce 1950 se p?est?hovala do Vychodniho Berlina , u?astni se 1. sv?toveho miroveho kongresu a spoluzaklada N?meckou akademii um?ni . Od roku 1952 byla p?edsedkyni Svazu spisovatel? Vychodniho N?mecka , kterou z?stala a? do roku 1978 , pote z?stala jeho ?estnou p?edsedkyni. Ve stejnem roce umira jeji man?el, Seghersova umira ve Vychodnim Berlin? roku 1983 .

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvyznamn?j?i literarni dila:

Vzpoura ryba?? ve Svate Barba?e ( Der Aufstand der Fischer von St. Barbara , 1928), povidka
Druhove ( Die Gefahrten , 1932), roman (n?kdy te? Spole?nici)
Odm?na ( Der Kopflohn , 1933)
Unor ( Der Weg durch den Februar , 1935)
Zachrana ( Die Rettung , 1937)
Sedmy k?i? ( Das siebte Kreuz , 1942), antifa?isticky roman. D?j se odehrava v roce 1937 v Poryni. Z koncentra?niho tabora uprchne sedm v?z??, z nich? ?est je dopadeno. Velitel tabora nechava upravit sedm platan? do tvaru k?i?? a pochytane v?zn? na n? v??i. Posledni z?stava volny ? hlavnimu hrdinovi, Georgu Heislerovi, se poda?i p?ekro?it nizozemske hranice. Sedmy k?i? se pro ostatni v?zn? stava symbolem mo?nosti ut?ku, svobody. Roman li?i osudy nejen hlavniho hrdiny, ale i vedlej?ich postav ? byvale man?elky, spoluv?z??, velitele tabora. Autorka vyu?iva magickeho ?isla sedm (7 dni stvo?eni sv?ta, 7 v?z??, 7 dni ut?ku, 7 kapitol). Roman sklidil velky ohlas a usp?ch a je?t? b?hem valky byl Fredem Zinnemannem zfilmovan (hlavni ulohu ztvarnil Spencer Tracy ).
Transit ( Transit , 1943), roman zachycujici osudy n?meckych emigrant? ve Francii, pesimisti?t?j?i ne? Sedmy k?i?, pozadi romanu je psano v dob?, kdy byl jeji man?el internovan ve Francii. Dilo mimo jine zachycuje osud posledniho romanu autor?ina p?itele Ernsta Weisse (v romanu pod jmenem Weidel) ^[1].
Vylet mrtvych divek ( Der Ausflug der toten Madchen , 1946), novela
Mrtvi nestarnou ( Die Toten bleiben jung , 1949), roman
Mu? a jeho jmeno ( Der Mann und sein Name , 1952), povidka, citlive zobrazeni p?erodu ?lov?ka posti?eneho nacismem a jeho znovuza?azeni do normalni spole?nosti.
Rozhodnuti ( Die Entscheidung , 1959), roman
D?v?ra ( Das Vertrauen , 1968), roman
Neobvykla setkani ( Sonderbare Begegnungen , 1973), t?i povidky, um?lecke vyznani autorky

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ SERKE, Jurgen. Bohmische Dorfer : putovani opu?t?nou literarni krajinou . Praha: Triada, 2001. 535 s. ISBN 80-86138-28-3 . S. 473.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Anna Seghersova na Wikimedia Commons
Galerie Anna Seghersova na Wikimedia Commons
Seznam d?l v Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Anna Seghersova
Stranky v?novane Ann? Seghersove (DE)
Biografie (DE) Archivovano 5. 12. 2006 na Wayback Machine .
Biografie v datech (DE) Archivovano 28. 9. 2006 na Wayback Machine .
Alternativni zdroj informaci (DE)
Dal?i zevrubny zdroj informaci (DE)
?ivot a dilo autorky (EN)
Anna Seghers - Druhove (DE)

[Serke-1] SERKE, Jurgen. Bohmische Dorfer : putovani opu?t?nou literarni krajinou . Praha: Triada, 2001. 535 s. ISBN 80-86138-28-3 . S. 473.

[1]