Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
?i?e Plantagenet?
L'Empire Plantagenet
vlajka
|
znak
|
|
Geografie
Rozsah Anjouovske ?i?e kolem roku
1190
|
|
|
|
Obyvatelstvo
|
|
starofrancouz?tina
,
latina
,
normanska francouz?tina
,
anglonorman?tina
,
st?edni angli?tina
,
gaskon?tina
,
baski?tina
,
st?edni vel?tina
,
breton?tina
,
korn?tina
,
st?edni ir?tina
,
cumbrij?tina
|
|
|
Statni utvar
|
|
|
|
|
Statni utvary a uzemi
|
P?edchazejici
|
Nasledujici
|
|
Anjouovska ?i?e
, neboli take
Angevinska ?i?e
, je novov?ke ozna?eni pro
personalni unii
Anglickeho kralovstvi
a rozsahlych dr?av v zapadni
Francii
v letech
1154
?
1214
v rukou dynastie
Plantagenet?
z rodu
Anjouovc?
. Proto je take nazyvana
?i?e Plantagenet?
(francouzsky
L'Empire Plantagenet
).
Tato ?i?e vznikla, kdy?
Jind?ich II.
sve d?dictvi po otci
Geoffroyovi Plantagenetovi
(
normandske vevodstvi
, hrabstvi
Anjou
,
Maine
,
Touraine
) a po matce
Matyld? Anglicke
(
anglicke kralovstvi
) roku 1154 roz?i?il s?atkem s
Eleonorou Akvitanskou
o
akvitanske vevodstvi
a
Gasko?sko
. Nasledn? k panstvi p?ipojili je?t?
breta?ske vevodstvi
. Vladnouci vrstva byla jazykov? a kulturn? francouzska.
Anjouovska ?i?e, ktera se rozpinala mezi
Skotskem
a
Pyrenejemi
, byla nejmocn?j?im politickym utvarem v Evrop? v druhe polovin?
12. stoleti
. Plantagenetove byli jako angli?ti kralove rovni
francouzskemu krali
, ale jako francouz?ti vevodove a kni?ata stali v??i n?mu formaln? ve
vazalskem
postaveni. Svym potencialem ?i?e p?isp?la vyznamn? k ekonomickemu rozmachu
zapadni Evropy
, na druhou stranu v?ak jeji existence a rozpinavost va?nym zp?sobem zkomplikovaly vztahy mezi panovniky
Anglie
s
Francie
a vytvo?ily zazemi pro budouci valky mezi ob?ma zem?mi.
Obdobi rozmachu Anjouovske ?i?e bylo ukon?eno v letech
1204
a?
1206
pora?kou
Jana Bezzemka
po jeho st?etu s
francouzskym kralem
Filipem II. Augustem
, ktery ziskal podstatnou ?ast jeho pevninskych dr?av. Tato zm?na byla potvrzena francouzskym
vit?zstvim u Bouvines
roku 1214. Spory o francouzske dr?avy mezi
Kapetovci
a Plantagenety v?ak trvaly nadale a m?ly pozd?ji pokra?ovani ve
stolete valce
.