Anglikanstvi je zapadok?es?anska nabo?enska tradice , je? je vlastni anglikanske cirkvi vychazejici z anglicke reformace . Anglikanske spole?enstvi je uskupenim cirkvi, ktere uznavaji anglikanskou cirkev za svou mate?skou cirkev, a? se s ni v mnohych teologickych otazkach nemusi shodovat. Celkem tyto cirkve anglikanskeho spole?enstvi sdru?uji kolem 70 milion? v??icich na celem sv?t?.

Anglikanstvi je pova?ovano za sou?ast protestantstvi , av?ak mala ?ast stoupenc? tzv. anglo-katolicismu se za protestanty nepova?uje. Anglikanska cirkev jasn? vyznava, ?e se ?dr?i katolicke pravdy“; slovo ?katolicky“ zde ozna?uje v?eobecnou cirkev. Katolicke tradici pak jsou anglikanske cirkve blizke n?kterymi aspekty sve liturgicke tradice, zarove? se v?ak anglikanska nauka vyvijela v navaznosti na protestantskou reformaci . Ve?e?e Pan? je slavena tydn? nebo m?si?n? (podle cirkevni politiky daneho spole?enstvi). Bez ohledu na cirkevni politiku se Ve?e?e Pan? vysluhuje v?dy pod ob?ma zp?soby p?imo z kalicha. Anglikanstvi na rozdil od katolicismu praktikuje tzv. otev?eny st?l, co? znamena, ?e p?ijimat m??e ka?dy k?es?an za p?edpokladu, ?e m??e p?ijimat i ve sve mate?ske cirkvi (nap?. nebyl mu ulo?en trest).

Podobn? jako pravoslavne cirkve nebo ?imskokatolicka cirkev anglikani uznavaji cirkevni autoritu prost?ednictvim apo?tolske posloupnosti . Za sveho prvniho biskupa sami anglikani pova?uji sv. Augustina z Canterbury ze 6. stoleti , a?koli se cirkev sama konstituovala teprve v 1. polovin? 16. stoleti v d?sledku politiky anglickeho krale Jind?icha VIII.

Historie anglikanismu [ editovat | editovat zdroj ]

Anglikanske spole?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Ve spole?enstvi anglikanskych cirkvi (angl. Anglican Communion ) p?islu?i ?estne p?edsednictvi mezi ostatnimi arcibiskupy arcibiskupu z  Canterbury jako primasovi p?vodni anglicke cirkve ( Church of England ). V?echny anglikanske cirkve jej uznavaji jako?to prvniho mezi rovnymi. Arcibiskup z Canterbury v?ak nevykonava svou autoritu mimo Anglii. Sou?asnym canterburskym arcibiskupem je Justin Welby , byvaly arcibiskup z Durhamu .

Od vlady Jind?icha VIII. p?islu?i posledni autorita anglikanske cirkve vladnoucimu anglickemu monarchovi . Od dob Al?b?ty I. je panovnikovym titulem pro jeho postaveni v cirkvi Supreme Governor , ?nejvy??i vladce“. Suveren tak ma zodpov?dnost za stav spravy cirkve a ustanoveni novych biskup?; dnes je v?ak tato zodpov?dnost sv??ena ministerskemu p?edsedovi Spojeneho kralovstvi . Anglikanske cirkve mimo Anglii nemaji s britskym panovnikem tento vztah, s jedinou vyjimkou: canterbursky arcibiskup coby hlava anglikanskeho spole?enstvi je ustanoven timto panovnikem.

Od p?elomu 20. a 21. stoleti se Anglikanske spole?enstvi neustale zmita v t??ke krizi. Prvni va?ne problemy p?ineslo u? kn??ske a biskupske sv?ceni ?en , ktere vedlo jednak k p?esun?m p?ivr?enc? a odp?rc? z ?ad v??icich mezi jednotlivymi anglikanskymi cirkvemi, jednak k ?ad? uplnych odchod? v??icich a kn??i z cirkvi Anglikanskeho spole?enstvi, nej?ast?ji do ?ad ?imskokatolicke cirkve , kde u? pro n? od ledna 2011 postupn? vznikly t?i personalni ordinariaty ? v USA, Velke Britanii a v Australii.

Je?t? drtiv?j?i uder pro jednotu spole?enstvi v?ak p?i?el na po?atku 21. stoleti, kdy vedeni americke Episkopalni cirkve ovladla strana p?edsedajici biskupky Katharine Jefferts Schori , podporujici sv?ceni svazk? homosexual? a akceptujici sv?ceni kn??i a biskup? ?ijicich v takovychto svazcich. Nasledkem toho do?lo jednak k odpadu celych farnosti od Episkopalni cirkve v USA a jejich p?echodu k tradi?n?j?im cirkvim anglikanskeho spole?enstvi (?ada africkych,asijskych a latinskoamerickych anglikanskych cirkvi tak paradoxn? ziskala pom?rn? velke a bohate farnosti v USA), jednak k tvrdym spor?m mezi Episkopalni cirkvi v USA a ostatnimi cirkvemi Anglikanskeho spole?enstvi, ktere stale z?eteln?ji sm??uji k rozpadu spole?enstvi. Zatimco zbytek spole?enstvi hrozi Episkopalni cirkvi v USA, ?e pokud od sou?asne praxe neustoupi, bude to znamenat ?zasadni naru?eni jednoty“, v EC USA sili hlasy pro vystoupeni z Anglikanskeho spole?enstvi. Take p?imo v USA vznikla z konzervativnich anglikan?(v?etn? n?kolika biskup?), co vystoupili z Episkopalni cirkve, u? v r.2009 Anglikanska cirkev v Severni Americe. V lednu 2016 Anglikanske spole?enstvi zbavilo americke episkopaly pro jejich podporu stejnopohlavnich svazk? na t?i roky hlasovacich prav ve svych organech.

Katolicke osobni ordinariaty pro byvale anglikany [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ijnu 2009 Svaty stolec oznamil, ?e ?imskokatolicka cirkev p?ijme konzervativni anglikany a vytvo?i pro n? zvla?tni struktury na urovni ordinariat? , aby si mohli zachovat n?ktere sve liturgicke zvyklosti a ?enate kn?ze. ^[1] Brzy nato vznikly, zatim 3, personalni ordinariaty:

• 15. ledna 2011 vznikl Personalni ordinariat Na?i Pani (Panny Marie) z Walsinghamu ve Velke Britanii. Ordina?em je Keith Newton (* 10. 4. 1952), v roce 2016 m?l 3500 v??icich ve 35 farnostech, 91 kn??i a 9 ?eholnic. Dale - 2019: 1850 v??icich, u? 97 kn??i a 8 ?eholnic ve 36 farnostech. Roku 2021: 1950 v??icich,97 kn??i a 8 ?eholni ve 36 farnostech.
• 1. ledna 2012 vznikl Personalni ordinariat Stolce sv. Petra v USA (a pro Kanadu). Po ordina?i Jeffreym Neilu Steensonovi (2012?2015, do roku 2007 to byl biskup EC USA ? Episkopalni cirkve v USA, * 1. 4. 1952) je v ?ele biskup Steven Joseph Lopes (* 22. 4. 1975), na biskupa vysv?cen 2. 2. 2016. V roce 2016 m?l 6000 v??icich a 67 kn??i ve 42 farnostech. Dale - 2019: 6040 v??icich a 74 kn??i ve 42 farnostech. Roku 2021: u? 8000 v??icich a 87 kn??i ve 38 farnostech.
• 15. ?ervna 2012 vznikl Personalni ordinariat Na?i Pani (Panny Marie) Ji?niho k?i?e v Australii. V ?ele byl v letech 2012 - 2019/rezignoval 26.3.2019/ 1.ordina? Harry Entwistle (* 31. 5. 1940), 2.ordina?em je od 26.3.2019 Carl Leonard Reid(*14.12.1950 v Kanad?, v Hagersville,provincie Ontario). Konvertoval do ?imskokatolicke cirkve 15. dubna 2012. 21. dubna 2023 oznamil svou rezignaci na u?ad ordina?e s platnosti k 1. ?ervenci 2023. V roce 2016 m?l ordinariat 2030 v??icich a 16 kn??i ve 12 farnostech. Dale - 2019: 1200 v??icich a 23 kn??i v 16 farnostech. Roku 2021: 1200 v??icich a 21 kn??i ve 14 farnostech.

Anglikanske cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

Anglikanstvi je nej?ast?ji spojovano s anglikanskou cirkvi, av?ak anglikanske cirkve existuji v mnoha ?astech sv?ta. V n?kterych z nich (nap?. USA , Skotsko ) nese anglikanska cirkev nazev episkopalni, co? je ozna?eni struktury cirkve vystav?ne na biskupech. N?ktere anglikanske cirkve nemaji cirkevni spole?enstvi s canterburskym arcibiskupem, ale jsou pova?ovany za anglikanske, nebo? maji s anglikanskou cirkvi spole?nou liturgii a modlitebni knihu ( Kniha spole?nych modliteb , anglicky Book of Common Prayer ).

Ka?de narodni cirkvi p?edseda primas, v?t?inou arcibiskup (v USA p?edsedajici biskup). Tyto cirkve se d?li na dieceze , ktere v?t?inou sleduji administrativni ?len?ni zem?. Existuji t?i stupn? ordinovanych slu?ebnik?, podobn? jako v katolicke a pravoslavne cirkvi ? jahen , kn?z a biskup. Jahni, kn??i ani biskupove nejsou vazani celibatem a ve v?t?in? provincii mohou byt na jahenky sv?ceny i ?eny, v mnoha z nich mohou byt sv?ceny i na kn?ze. V n?kolika provinciich je mo?ne, aby ?ena p?ijala biskupske sv?ceni . ?ady a ?eholni kongregace byly zru?eny b?hem protestantske reformace, objevily se v?ak v anglikanske cirkvi znovu ve viktorianske e?e.

Cirkve sdru?ene ve spole?enstvi s canterburskym biskupem tvo?i Anglikanske spole?enstvi /Anglican communion/, formalni organizaci cirkvi na narodni urovni. N?ktere cirkve v?ak nesouhlasi s n?kterymi zm?nami od p?vodni anglikanske tradice, a proto p?eru?ily cirkevni spole?enstvi s mate?skou anglikanskou cirkvi=Cirkvi Anglie.

Nauka [ editovat | editovat zdroj ]

Jako svou autoritu uznavaji anglikani Pismo svate , tradici (praxi a teorii historicke cirkve) a rozum . Bible je pova?ovana za nejd?le?it?j?i prvek, a?koliv n?kte?i se sna?i postavit Pismo na urove? ostatnich prvk?. Historicky uznavaji anglikani jako prvotni normu sve nauky Bibli , t?i vyznani (liturgicky dominantn? vyu?ivane apo?tolske vyznani , stejn? jako v protestantskych cirkvich, a dale nicejsko-konstantinopolske vyznani a Atana?ovo vyznani ), 39 ?lank? a Kniha spole?nych modliteb ( Book of Common Prayer ). V liturgii je anglikanstvi v n?kterych aspektech blizke katolicke tradici, v nauce je bli??i protestantske reformaci.

Toto rozd?leni je otazkou vnitrocirkevni debaty mezi anglikany. Vznik oxfordskeho hnuti v 19. stoleti vyustil nap?iklad ve vznik anglikanskych cirkevnich ?ad? (podobn? jako maji nap?. luterani) a dal?ich zm?n v liturgicke praxi. Oxfordske hnuti je ov?em kritizovano za svoji p?ili?nou p?iklonnost k ?imu. Vysledk?m p?sobeni Oxfordskeho hnuti se ?ika Anglo-katolicismus. Anglikani stejn? jako ostatni protestanti uznavaji dv? biblicke svatosti ( k?est a eucharistie ) a dale 5 dal?ich nebiblickych svatostnych ob?ad? ( bi?movani , kn??stvi , zpov?? , man?elstvi , pomazani ). Zpov?? je hromadna (tiche vyznani h?ichu Bohu v srdci, spole?na modlitba litosti a hromadne rozh?e?eni v?em p?itomnym) ale je mo?na take osobni zpov?? kn?zi. P?ijimani Eucharistie je pod obojim . Anglikani zachovavaji trojity kn??sky u?ad ( jahen , kn?z, biskup).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Anglikanska cirkev
• Spole?enstvi vyznavajicich anglikan?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu anglikanstvi na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo anglikanizmus ve Wikislovniku
• Tema Anglikanstvi ve Wikicitatech