Anglicky park (nazyvany take anglicka zahrada ) je styl krajina?skeho parku nebo zahrady, ktery vznikl v Anglii na po?atku 18. stoleti , a roz?i?il se po cele Evrop?. Nahradil formaln?j?i, symetricke francouzske zahrady vznikle v 17. stoleti jako hlavni zahradnicky styl v Evrop? . ^{[L 1]} O vytvarnou hodnotu anglickeho parku se zaslou?il p?edev?im William Kent (1685?1748). Prvnimi propagatory anglickych park? byl filosof Joseph Addison ^{[1] [2]} a basnik Alexander Pope . Nejznam?j?i postavou stylu anglicke zahrady je v?ak Lancelot ?Capability“ Brown (1716?1783). Zm?ny v architektu?e zahrad a park?, p?edev?im jejich sm?r zcela korespondoval se zm?nami ve spole?nosti a kultu?e mezi 17. a 19. stoletim.

Typicke upravy zahradni architektury v anglickem parku, ?i takto upravene zahrad?, jsou provad?ny podle zasad sadovnicke tvorby .

Synonyma [ editovat | editovat zdroj ]

Anglicky krajina?sky park, anglicka zahrada, anglicky p?irodn? krajina?sky park.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Motivy zm?ny slohu [ editovat | editovat zdroj ]

Spole?nost byla v  17. stoleti p?esycena p?ehnanou, stale se opakujici pravidelnosti francouzskych zahrad. Roz?i?eni a koncepce anglickych park? je reakci na zm?nu filosofie a lidskeho my?leni, na principy renesance , humanismu a nastupujici romantismus . Je projekci tohoto sniveho, pohadkoveho vid?ni sv?ta do zahradni architektury. Tlak na zm?nu slohu byl v 18. stoleti ji? dlouhodoby a silny. Silu odporu k pravidelnym park?m ve spole?nosti, p?edev?im u spole?enskych elit, prokazuji prace um?lc? i politicke projevy v parlamentu, je?t? p?ed za?atkem formovani koncepce anglickeho parku. Joseph Warton a Lord Walpole ve sve Essay on Pope a pozd?ji ve sve History of Modern Gardening (Historie moderniho zahradni?eni) p?isuzuje prvni my?lenku anglickeho parku Miltonovi, a Warton dodava, ?e dilo Seasons od Thomsona mo?na m?lo velmi zna?ny vliv na vznik p?irodn? krajina?skeho stylu.

Zm?na tak byla doprovazena spi?e hledanim vhodneho vzoru ne? vahanim. Prom?na z jedno slohu v sdruhy byla doprovazena uvol?ovanim n?kterych zasad podstatnych u baroknich park?, nap?iklad pravideln? st?ihane ke?e nebyly ?ezany atp. Silu odporu proti pravidelnemu slohu ilustruje exploze mody anglickeho parku, je popisovana jako ?ilenstvi, ktere zaplavilo ostrovy.

Roz?i?eni koncepce anglickeho p?irodn? krajina?skeho parku je reakci na zm?nu filosofie a lidskeho my?leni, na principy renesance , humanismu a nastupujiciho romantismu . Je projekci tohoto sniveho, pohadkoveho vid?ni sv?ta do zahradni architektury. Anglicke zahrady proto v?dy zobrazovaly idealizovany pohled na p?irodu, ale nikoli spoutany pravidly, ale neseny p?edstavami. P?edlohy park? byly ?asto inspirovany obrazy krajin Clauda Lorraina a Nicolase Poussina . Obvykle bylo sou?asti parku i jezero, vysoko sekane travniky, souvisle skupiny strom? a napodobeniny chram? , gotickych z?icenin, most? a dal?i malebne architektury, nebo i jeskyni. Jako celek byl park navr?en tak, aby daval dojem idylicke krajiny. Do konce osmnacteho stoleti anglicky park ?aste?n? napodoboval park francouzsky (nap?iklad v parcich v Petrohradu v Rusku , v Carskem Selu , zahradach Kate?iny Velike ). M?l velky vliv na podobu ve?ejnych park? a zahrad po celem sv?t?. ^{[L 2]}

Jine teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Podle n?kterych tvrzeni v?ak d?vodem vzniku koncepce anglickeho parku v Anglii byla i blizkost Golfskeho proudu a tedy ?asta p?itomnost hustych mlh v tam?j?i krajin?, ktera naprosto znehodnocovala hlavni kvality francouzskeho parku ? vyu?iti perspektivy a ?irokeho rozhledu do barevne a ?lenite zahrady. ^{[L 3]} Dal?i nepodlo?ena teorie hovo?i socialnich motivech, nakladnosti francouzskych park? na udr?bu a chudnouci ?lecht?. P?esto byly po vzoru baroknich park? a zahrad jednak v Anglii vytva?eny dal?i, i v dob? nejv?t?iho rozmachu anglickych zahrad, a jednak byly parky v pravidelnem slohu udr?ovany.

Jina teorie hovo?i o nezbytnosti nalezt prostor a vyu?iti kveteni pro velke mno?stvi okrasnych ke?? a strom? nov? dova?enych z Ameriky v prvni polovin? osmnacteho stoleti. Tyto informace ?i?il Delcuze, historik botaniky a okrasnych rostlin, ktery se sna?i dokazat, ?e anglicky sloh zahradniho um?ni vznikl v Italii.

Obdobi p?edchazejici vzniku [ editovat | editovat zdroj ]

V 18. stoleti b?hem vlady kralovny Anny Daines Barrington, ktery p?ijal misto v kralovskych zahradach, pokryl plochu p?ed ohromnou terasou ve Windsoru travnikem. ^{[L 4]} Wise, ktery byl u?n?m zahradniho mistra Rose, a stal se take kralovskym zahradnikem, p?em?nil ?t?rkovi?t? na k?oviny s vinutymi cestami, ktere Addisona ohromily. Bridgeman odstranil tvarovane stalezelene d?eviny a cizozemske divoke scenerie z ploch v Richmondskem parku, ale stale je?t? ponechal st?ihane aleje, a?koli ponechal p?irodnimu r?stu centralni ?asti mas d?evin, kterymi aleje prochazely. Upravy park? u sidel jako jsou Blenheim , Castle Howard , Cranbourne , Bushy Park, Edger, Althorpe, New Park, Bowden, Hackwood, Wrest byly navr?eny zhruba mezi lety 1660 a 1713. Konec obdobi formalniho stylu se v?ak bli?il. ^{[L 4]}

Za vlady Ji?iho II. lze sledovat u ?lechty vzestup preferenci uprav, ktere postupn? vymodelovaly styl p?irodn? krajina?skych zahrad. Kralovna Karolina zv?t?ila a znovuvysadila Kensington Gardens a vytvo?ila to, co je nyni nazyvano Serpentine River, ?et?zec odd?lenych rybnik?. To byl odva?ny krok, jdouci po cest? vedouci ke zm?n? vkusu. Lord Bathurst informoval Dainese Barringtona, ?e byl prvnim, kdo se odchylil od p?imky ve vytvo?enych vodnich nadr?ich, nasledovanim p?irodnich linek udoli, p?i vedeni potoka v Ryskins, blizko Colebrooku. Tehdy lord Strafford myslil, ?e tak u?inil z chudoby nebo ekonomickych d?vod?, a po?adal jej, aby spravoval majetek slu?n? a zaplatil si vyhloubeni p?ime strouhy. ^{[L 4]}

Polemika o p?vodu [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv napad tvorby p?irodnich zahrad vznikl patrn? jako snaha o realizaci kopie p?irozene p?irody basniky, je opravn?n? p?edpokladano, ?e p?irodn? krajina?ske parky p?evzaly sve zakladni principy, svoji koncepci tvorby, z klasickych ?inskych zahrad, a?koliv se v mnoha sm?rech li?i.

Po?atek tohoto stylu, a kym a kde byl poprve vynalezen, vyvolal mnoho diskuzi. Kontinentalni narody obecn? tvrdi, ?e angli?ti zahradni architekti jej zkopirovali od ?i?an?. Vznik anglickych zahrad je podle n?kterych autor? popisovan jako reakce na zpravy o ?inskych a japonskych zahradach, ktere pronikly nejd?ive do Anglie a p?isp?ly ke vzniku nepravideln? ?e?enych zahrad. Tyto zahradni styly se v?ak od anglickeho parku p?esto dosti zasadn? li?i, proto?e evropske a asijske filosoficke a mysticke sm?ry, jejich hodnoty a kriteria usp??nosti a m??itka krasy jsou a v?dy byly zna?n? odli?ne.

Gabriel Thouin a Malacame Angli?an?m upirali i zasluhy, ?e jako prvni okopirovali nebo vymysleli tento styl, s tim, ?e narokuji p?vod pro jejich zemi. Gabriel Thouin tvrdi, ?e prvni p?iklad byl dan Dufresnoyem, pa?i?skym architektem. Malacame tvrdil, ?e prvenstvi nale?i Padov?. Co se ty?e literatury, Loudon se domniva, ?e prvni zminky o p?irodn? krajina?skem stylu v Italii jsou nesporn? od Tassa (viz Dissertazione su i Giardini inglese, od Hippolyta Pondemonteho, Verona, 1817). Delcuze, historik botaniky a okrasnych rostlin, (Annates du muzea, svazek VIII., 1806) se ob?irn? sna?i dokazat, ?e tento novy styl zahradniho um?ni vznikl z nutnosti nalezt prostor pro velke mno?stvi okrasnych ke?? a strom? nov? dova?enych z Ameriky v prvni polovin? osmnacteho stoleti. Boettinger, v jeho Racemazionem Zur Gartenkunst der Alten p?ina?i popis jeskyn? Calypso Homerem , popis udoli Tempe od Aeliana (mo?na Claudius Aelianus ), a Vaucluse Petrarcou v polovin? osmnacteho stoleti.

Brit?ti auto?i z po?atku 19. stoleti n. l. maji r?zne nazory, co se ty?e po?atk? p?irodn? krajina?skeho stylu. Basnik Gray ( Life and Letters, letter to Mr. How , 1763) mini, ?e zru?nost v zahradni?eni, nebo spi?e navrhy zakladani park? (projektovani park?), je jediny vynalez, ktery mohou Britove nazyvat svym vlastnim. P?ipomina, ?e Francie ani Italie nem?la nejmen?i p?edstavu o mo?nosti projektovat vysadby.

George Mason, autor Essay on Design in Gardening (Eseje o zahradnickem designu), ktera byla vydana v roce 1768 a je jednou z nejran?j?ich proz o tomto modernim stylu, zde pi?e ? …pokud by zale?elo jen na radach uznavanych autorit, lze st??i p?edpokladat ?e by u? od nejran?j?ich v?k? zvit?zila n?jaka vyznamna zm?na vkusu. “ (Essay on Design in Gardening, str. 27). O ?inskem stylu zahradni architektury ?ika: ? St??i si mohl Sir William Temple p?edstavit, ?e za men? ne? p?lstoleti se ?insky styl zahradnich uprav stane zakladem vkusu jeho zem?, nebo ?e by tak mnoho prosp?cha?? dokazalo ohromnou opravn?nost jeho pozorovani, a prokazalo svou praci, jak obti?ne je usp?t v tomto oboru. Tomuto vrto?ivemu cvi?eni rozmar?, m??e byt moderni pokrok v zahradni?eni p?edev?im p?ipsan .“ (Essay on Design in Gardening, str 50). Nikdo nebyl nad?en?j?i obdivovatel klasiky, v?elej?i vlastenec, nebo p?isn?j?i kritik, ne? George Mason, co? vyplyva i z dal?i ?asti jeho prace (Discussion on Kent, str. 105). Byl si velmi dob?e v?dom, kdy? psal vy?e uvedene pasa?e, ?e po?atky p?irodn? krajina?skeho stylu je mo?ne obecn? vystopovat prav? u Kenta. Odtud by m?l byt otev?en? a nezaujat? odvozovan p?vod pokus? anglickych architekt? o ?insky zahradnicky styl. ^{[L 4]}

W. Shenstone prosazoval tzv. okrasny statek, pojmenovany ? ferme ornee “. ^{[3] [4]}

Prvni pokusy [ editovat | editovat zdroj ]

Principy moderni zahradni architektury byly nesporn? polo?eny pracemi anglickych spisovatel?. Addison a Pope p?ipravili pro novy zahradnicky sm?r pevny zaklad filozofickych princip?. Addisonova Imagination byla zve?ejn?na v roce 1712 a Popeho oslavovany Guardian on Verdant Sculpture v roce 1713 . Pope zde uto?il na zelene sochy a pravideln? vysazene haje starov?keho stylu (bosket) vysm?chem.

Pope a Addison ilustruji rovn?? prvni prakticke p?iklady moderni zahradni architektury. Addison a Pope take v praxi realizovali sve p?edstavy. ^{[L 4]} N?ktere zdroje Popeho zahradu popisuji jako divo?inu s p?emirou p?irodnich prvk? a naivnich dopl?k?. Addison udajn? propojil zelina?skou zahradou a zahony kv?tin. Podle popisu se mohla podobat pozd?j?i rokokove nebo holandske zahrad? . ^{[L 4]}

Sbirku nakres? zahrad sm??ujicich volne k?ivky a pravidelne vzory lze najit v sadovnickem vzorniku Batty Langleye z roku 1728 . P?echod mezi formalnim stylem uprav barokniho parku a nepravidelnym stylem anglickeho parku lze vid?t nejlepe v dilech W. Kenta , v Chiswicku , nebo v zahrad? u Stowe House . Jen o malo p?isn?j?i uprava by park za?adila mezi dila pokra?ovatel? Le Notreho a vice rozvoln?na struktura a odstran?ni symetrie by park za?adila naopak mezi anglicke p?irodn? krajina?ske parky. ^{[L 4]}

P?edch?dcem anglickeho p?irodn? krajina?skeho parku v Anglii byly velke parky vytvo?ene sirem Johnem Vanbrughem (1664?1726) a Nicholasem Hawksmoorem u zamku Howard (1699?1712), v Blenheimskem palaci (1705?1722) a v zahrad? Claremont Landscape Garden na Claremont House (1715?1727). Tyto zahrady modelovane podle zahrad ve Versailles , byly navr?eny tak, aby p?sobily dojmem velikosti a vzne?enosti. ^{[L 5]}

Prvni p?irodn? krajina?ske parky byly jen st??i rozeznatelne od francouzske zahrady , ktera p?i roz?i?eni do okoli, zvla?t? ve svem pozdnim obdobi, s rostouci vzdalenosti od ust?edniho sidla zpravidla ztraci na p?isnosti a mizi i p?isn? st?ihane ke?e. Bylo tedy nutne znat r?st d?evin a p?irozeny habitus, co? bylo nyni nejen naro?ne na znalosti botaniky , dobry zahradni architekt musel mit um?lecke cit?ni a invenci. Zahradni architekt nemohl byt nyni pouhy matematik a zem?m??i? dr?ici se n?kolika stereotyp?.

Rane anglicke parky [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod a zavedeni p?irodn? krajina?skych zahrad v Anglii je dilem Addisona, Popeho , Bridgemana a Kenta . R?zne odchylky z p?isne jednotnosti, nebo lepe, r?zne pokusy o usp?ch v napodobeni ?inskeho zahradniho slohu , ziskaly novy a rozhodujici charakter pod vedenim Kenta.

Bridgeman odstranil topiari a vytvo?il ?asti vysadby, ktere p?sobily jako lesni scenerie, na zahrad? v Richmondu ? ale stale se neodchylil od p?isne soum?rnosti. “ Na rozdil od Kenta, ktery dokazal ? realizovat krasne popisy basnik?…. “ Kent tento zp?sob pou?il pote, co Bridgeman za?al provad?t inovativni upravy stareho pravidelneho stylu. Mezi t?mito inovacemi bylo velkou zm?nou odstran?ni zdi, ktere tvo?ily hranice, zavedeni ?Ha!- Ha!“ , soulad travniku s parkem nasledovaly. ^{[L 4]}

Malebna krasa byla v Britanii malo cen?na do ?as? Popeho. Popularita noveho stylu v Britanii a nasledn? v cele Evrop? pak ale rychle rostla, vlivem um?lc? a spisovatel?. Prvni zahrady upravene v p?irodn? krajina?skem stylu popsali Shenstone , G. Mason a Whately v pracich o zahradni?eni. Stowe , jak se zda, bylo prvnim rozsahlym sidlem, ve kterem byl pou?it styl anglickeho parku.

Lord Cobham se v?noval rekonstrukci parku Stowe ve stejne dob?, kdy Pope navrhoval upravy sve zahrady v Twickenhamu . Jeho lordstvo zapo?alo s vylep?ovanim panstvi v roce 1714 a zam?stnalo Bridgemana, jeho? plany a moderni nazory prom?nily stary Stowe z p?isne kompozice stareho (barokniho) stylu na otev?en?j?i a nepravidelny vzhled.

Park u Stowe House v Buckinghamshire ( 1730 ? 1738 ) byl radikalnim odklonem od klasickych pravidel francouzske zahrady . Spole?nost Charlese Bridgemana vytvo?ila formalni zahradu, s architektonickou vyzdobou Johna Vanbrugha . Bridgeman do projektu zahrnul tehdy pou?ivana symetricka osmiboka jezera a Rotondo ( 1720 ?17 21 ) navr?ene Vanbrughem. O nejstar?im stavu zahrady ve Stowe pi?e J.C.Loudon v Encyklopedii z roku 1822 . Analyza plan? ukazuje p?vodni zahradu ve francouzskem stylu. Jeji obvod tvo?i nepravidelny polygon, plochu zahrady ?leni paprskovita stromo?adi na polygonalni boskety a bo?ni partery .

Bridgemanovy upravy Stowe z druhe ?tvrtiny 18. stoleti tvo?i klasicistni etapu vyvoje zahrady, kdy byly upraveny velkoryse prostory, pravidelne nadr?e, boskety a travnate partery bez dekoru. Prostory byly o?iveny pamatniky a plastikami. P?edev?im v?ak na rozdil od stareho p?dorysneho pojeti vysadby v parku nabyvaji nepravidelnych rys? typickych pro p?irodn? krajina?sky park. Od roku 1730 , William Kent a James Gibbs spolupracovali na Stowe House s Bridgemanem, ktery zem?el v roce 1738. Kent p?epracoval jezera do p?irozen?j?iho tvaru a vytvo?il novy typ zahrady, kterou nav?t?vnici vid?li jako malebnou krajinu.

Stowe postupn? ozdobil Palladiansky most (1738), Chram Venu?e v podob? Palladianske vily ( 1731 ), Chram anticke ctnosti ( 1737 ) se sochami slavnych ?ek? a ?iman? , Chram britskych hrdin? ( 1734 ? 1735 ) se sochami z britske historie a Chram moderni ctnosti, ktery byl zam?rn? ponechan v troskach a ktery obsahoval bezhlavou sochu Roberta Walpola , Cobhamova politickeho rivala. ^{[L 2]} Na Stowe pozd?ji pracuje i Capability Brown . ^{[L 1]}

Charakter Stowe byl z?ejmy, pi?e Loudon, p?iroda p?edstavovala malou ?ast, ale um?leckou ?ast kompozice tvo?ila ?ada velkolepych budov. Vysledek byl jedine?ny, ale spi?e, jak se vyjad?il Pope, ? usili o div sv?ta “ ne? o dilo okouzlujici p?edstavivost. P?atele lorda Cobhama , jak se zda, pova?ovali jeho park za prvni v Anglii postaveny v novem stylu, pokud lze soudit podle zav?re?ne ?adky epitafu k jeho pamatce, umist?nem na zahrad? ? ? ET ELEGANTIORI HOTORUM CULTU HIS PRIMUM IN AGRIS ILLUSTRATO PATRIAM ORXAVIT, 1747 “. Zahrada p?itahovala nav?t?vniky z cele Evropy, v?etn? Jeana-Jacquese Rousseaua . Stala se inspiraci pro krajina?ske zahrady ve Velke Britanii a na evropskem kontinentu.

Leasowes byl upraven jako poeticky pozemek s pastvinami, farmou s chodniky vedenymi skrz n?kolik ohrad, napodobujici b??nou hospoda?skou usedlost. Ale selska staveni (ozdobne domy z kamen?), odpo?ivadla, vazy a napisy byly p?ili? ?aste na to, aby cely pozemek vyvolaval dojem b??ne nebo dokonce upravene ?i zdobene anglicke farmy. Ve skute?nosti to v?ak bylo zamy?leno jako symbolicke sceny s ?astymi nara?kami na pasty?skou poezii. Pokud na to pohledneme v tomto sv?tle, jako na sentimentalni farmu, tak byla prav? tim, ?im m?la byt. J. C. Loudon pi?e, ?e lituje, ?e Repton zauto?il na vkus Williama Shenstonea ( 1714 ? 1763 ), ?tohoto p?iv?tiveho mu?e“, pro ?patny vkus a bezplanovitost, ktera, jak Loudon p?edpoklada, byla jeho zam?rem. H. Repton vy?ita basnikovi Shenstonemu , ?e neozdobil ? okoli sveho domu takovym mno?stvim ozdobneho travniku nebo parku, ktere by odpovidalo velikosti sidla ?i rozsahu majetku “ a vytvo?il okrasnou farmu, prvni ? ferme ornee “. Repton byl v tomto soudu veden ohledem na p?im??enost, smysluplnost a ov?em take na b??ny standard, upozor?oval na vysm?ch sedlak?, kte?i vidi jak ?patn? zachazi se zd?d?nou p?dou, a ?lechtic?, kte?i jim v ustrani opovrhuji, proto?e jeho sidlo neni obklopeno parkem. J. C. Loudon se obava, ?e Leasowes by nikdy nebyl tak vyznamnym, pokud by Shenstone provedl takove upravy, ktere H. Repton doporu?oval, veden b??nou odbornou rutinou. Basnik Shenstone pozd?ji diky chybam birminghamskeho advokata, do jeho? rukou vlo?il spravu dokument? sveho majetku, o tyto nemovitosti p?i?el. Farma byla ji? za jeho ?ivota zanedbana, a?koli cesty a mnoho odpo?ivadel a selskych staveni je?t? z?stalo. ^{[L 4]} V roce 2009 jsou ?asti parku rekonstruovany. ^{[5] [6]}

Um?lci a mist?i, kte?i dali pevne rysy p?irodnimu a p?irodn? krajina?skemu stylu, byli podle Loudona Charles Bridgeman , William Kent , Thomas Wright (astronom z Durhamu, 1711 ? 1786 ), Lancelot Brown a William Eames .

Vrcholne obdobi a po?atek upadku [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvyznamn?j?i osobnosti slohu anglickeho parku je Lancelot Brown. Jako hlavni zahradnik pracoval v Stowe a? do roku 1750. Byl doporu?en vevodovi Graftonovi, do Wakefield Lodge, Northamptonshire, kde prosadil vytvo?eni velkeho jezera, co? polo?ilo zaklad jeho slavy a bohatstvi.

Reptonem je Brown pova?ovan za genia, nepochopeneho nepraktickymi teoretiky. Sam se t??ko vyrovnava s jeho absolutn? p?esnym smyslem pro krasu architektury p?irodniho stylu, zejmena pro terenni upravy a praci s vodnimi prvky, i po jeho smrti stale hleda jeji zdroj nebo vysv?tleni. Pokou?i se stale vysv?tlovat Brownovy zp?soby uprav ^[7] a je p?ekvapen, kdy? najde nedokonalosti v jeho pracich. Ale i pro Brownovy kritiky je zdroj jeho famoznich schopnosti zahadou.

Loudon zdroj Brownovy geniality hleda ve smyslu pro malebnou krasu, kterym se proslavily vyznamne prace Kenta, Hamiltona a Shenstonea, a take upozor?uje, jak mnoho se od nich li?i. Ve stejnem odstavci kritizuje, ?e v kratkem ?ase byly v?echny zahrady a parky v Anglii stejne ? kolem hranic pozemku obkli?eny pasem d?evin a na holin? uprost?ed se nachazelo n?kolik shluk? strom? a ke??, nebo dv? ?eky na r?znych mistech. ?Tento popis je zkratka mo?ne pou?it na tem?? ka?de misto v Britanii upravene asi od roku 1740, kdy vznikla moda upravovat panstvi podle noveho stylu, do roku 1785 nebo 1790, kdy ve velke mi?e upadla.“ Sir William Chambers napsal, ?e diky manii pro ru?eni aleji nebylo po n?kolika letech mo?ne nalezt t?i stromy v ?ad? za sebou.

Prvni zkomoleni, zka?eni anglickeho stylu, p?irodn? krajina?skeho parku, ?ika Loudon, nastalo, kdy? se tento styl stal modnim a oblibenym. M?lo se tak stat prokazanou pravdou, ?e ? ve v?ech svobodnych um?nich je m??itkem mira geniality, nikoliv houf fale?nych nasledovnik? poplatnych dob? .“ Blazn?ni po upravach ve stylu p?irodn? krajina?skeho slohu bylo takove, ?e poptavka po skute?nych um?lcich s vkusem brzy p?evy?ila jejich nabidku. Um?ni bylo zjednodu?eno na mechanicke upravy a z nove podoby um?ni zobrazujiciho jednoduchost, eleganci, p?irozenou p?irodu se stal system p?idavani dopl?k? a uplat?ovani pevnych forem, ktery v podstat? byl men? r?znorody, ne? prehistoricke formalni styly. Um?ni p?irodn? krajina?skych uprav bylo degradovano na t?i formy uprav ? ?choma?e“, ?pasy“, a jednotlive stromy (clump, belt, solitera). Pravidla byla jednoducha: umist?te pas po obvodu, rozmist?te shluky a jednotlive stromy uvnit?. Pokud vysledek vypada jako les, je naro?na prace zahradniho architekta ukon?ena. Tyto plany byly vytva?eny nejen mistnimi um?lci, ale hlavn? hlavn? jistym anglickym mistrem (min?no Lancelotem ?Capability“ Brownem), ktery na svych cestach sbiral zakazky na tyto plany, ktere kreslil po navratu. Neli?i se od sebe upravou, pouze velikosti. Jednotvarne produkty t?chto mechanickych uprav anglickemu stylu brzy p?inesly ?patnou pov?st. Vlastnici byli zesm???ovani, ?e vynakladaji nesmirne ?astky k ni?eni starych aleji a les?, a vysazuji na jejich mistech male shluky mladych strom?, z ?adneho jineho d?vodu, ne? ?e je to moderni. ^{[L 4]}

Spor o malebnost [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni symptomy nesouhlasu, ktere byly proneseny proti degradaci noveho vkusu, jsou, zda se, obsa?eny v dopisovem romanu Village Memoirs (1775), kde basnik doporu?uje: ?Moda nem??e vest prace, ale jen smysly architekta“. Malebne cestopisy Gilpina (1724?1804), publikovane v r?znych intervalech od roku 1768 do roku 1790, m?ly hlavni vliv na formovani vkusu. Krasy sv?tla a stinu, obrysu, tvo?eni sledu a dal?i p?isady malebne krasy, nebyly nikdy p?edtim p?edvedeny anglicke ve?ejnosti v podobn? popularnich spis?. Tyto prace byly s nad?enim ?teny a to zejmena mladou generaci a p?sobily sm?rem k formovani smyslu pro harmonii a vkusu pro p?irodni scenerie, co? je podle Loudona jediny bezpe?ny protijed proti obrozeni jednotvarnosti, kterou byly charakteristicke zmi?ovane mechanicke architektonicke upravy. Jednotvarnost stylu anglickeho parku podle Loudona dovedn? ukazali Richard Payne Knight a Uvedale Price v Essays on the Picturesque . ^{[L 4]}

Price doporu?uje studium princip? malby. Dava za p?iklad malby krajiny od Claude Lorraina . Spor Reptona a Priceho, stejn? jako pozd?ji spor zda jsou spravne malebne nebo formalni upravy, zcela hybe ve?ejnym ?ivotem. Repton na Priceho poznamky reaguje a jako spisovatel, zahradni architekt a p?edev?im praktik tvrdi, ?e je velky rozdil mezi scenami v p?irod? a obrazy na platn? a Priceho nazory v poznamkach zesm???uje: ?Pan Price p?iznava, ?e dv? male poti?e se vyskytuji v uvedeni t?chto projekt? pln? do praxe, toti?, ?e ?nevidi ?adne p?iklady komin? a jen n?kolik malo strmych st?ech, kde p?kne obrazy mohou byt p?eneseny z platna na skute?na lidska sidla. Jak bez vkusu musi byt mu?, ktery tou?i po kominu, nebo st?e?e ke svemu venkovskemu sidlu,… “ ^[7]

P?irodn? krajina?sky park na konci 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Nejlep?i zku?enosti svych p?edch?dc? v tomto obdobi vyu?ivaji H.Repton a J.Nash. Obzvla?t? Humphry Repton dokazal vytva?et architektonicka dila s vkusem a ?emeslnou jistotou. ^[8] J.C. Loudonem je Humphry Repton je pova?ovan za nejvyznamn?j?iho zahradniho architekta pozdniho obdobi stylu anglickeho parku, v obdobi po smrti Browna. ^{[L 4]} Je pova?ovan za osobnost, ktera dala vyznamny podn?t uv?dom?le tvorb? zahradni architektury. Dokazal nejen formulovat pravidla tvorby a porozum?t pot?ebam zakaznika, ale take byl velmi prakticky.

Vkus zahradnich uprav v Anglii na konci 18. stoleti a na za?atku 19. stoleti Loudon pova?oval za vyznamn? zlep?eny, vybrou?eny diskusemi, chybami a opravami, a velkym mno?stvim hezkych p?iklad?. Poznamenava, ?e je take vice liberalni ne? p?lstoleti p?edtim, a p?ipou?ti pou?iti kras ka?deho stylu, dokonce i geometrickych, podle vhodnosti.

Pozdni obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Anglicke parky a jim podobne upravy v USA provadi a doporu?uje Andrew Jackson Downing (1815?1852), znamy ?kolka?, spisovatel a zahradni architekt. Navazuje na tradici anglickeho parku a rozviji ji. V roce 1841 vydava svoji prvni knihu A Treatise on the Theory and Practice of Landscape Gardening, Adapted to North America , ktera se setkala s velkym usp?chem, byla prvni knihou tohoto druhu vydanou v USA. Downing byl propagatorem gotickeho stylu v zahradnich upravach anglickeho parku. Je nazyvan otcem americke zahradni architektury ("The Father of American Landscape Architecture"). Jeho prace m?ly p?imy vliv na F.L. Olmsteda.

Styl, ktery byl p?vodn? pojmenovan anglicky park, anglicka zahrada, p?irodn? krajina?sky styl, i se svymi nezm?n?nymi idealy p?erostl s osobou F.L. Olmsteda do podoby krajinneho in?enyrstvi a urbanismu. Olmsted byl jednou z nejvyznamn?j?ich osob tohoto stylu v 19. a 20. stoleti.

20. a 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Ve dvacatem stoleti v mnoha ohledech ?erpaji z praci mistr? anglickeho parku parkove upravy Jense Jensena , v?etn? prvk?, pohled?, spletitosti a vedeni cest a vodnich tok?. P?irodn? krajina?ske parky ochuzene o romantizujici prvky byly vzorem i pro stavbu park? a zahrad b?hem celeho 20. stoleti . P?irodn? krajina?ske zahrady se staly p?elomem v architektu?e zahrady. Mnohe prvky a principy, ktere zavedli architekti p?irodn? krajina?skych zahrad, p?e?ivaji dodnes. Zejmena jde o kompozici skupin d?evin, praci s vodou a terenem v zahrad?, d?kladne planovani pr?hled? a nerovne cesty. V pr?b?hu 20. stoleti jsou v?ak upravy zahradnich architekt? zjednodu?ovany, zku?enosti a znalosti zapominany. Do pop?edi zajmu se dostavaji jednodu??i okazale dekorativni upravy.

Stare anglicke parky, v?etn? park? ve slohu anglickeho parku, jsou rekonstruovany a nav?t?vovany. Mezi rekonstruovanymi parky vynikaji upravy s romantizujicimi napodobeninami, pitoresknimi stavbami, nevkusnymi nesmysly, sm?si cizokrajnych d?evin. P?ehlidka nesmysl? tak p?ehlu?uje kvalitni dila a p?vodni krasu stylu prameniciho z touhy po p?irod? a p?irozenosti.

Proudy uvnit? slohu anglickeho parku [ editovat | editovat zdroj ]

U? v ranem obdobi anglickeho parku jsou pou?ivany prvky napodobujici anticke prvky a upravy. ?asto ?lo o napodobeniny soch, chram?, most?, altan?, nebo i jen stavebnich prvk?. Pozd?ji nasledovaly napodobeniny romanskeho, gotickeho, egyptskeho stavebniho stylu a kultury, ale take napodobeniny ?inske, rustikalni, orientalni. Anglo-?insky zahradni styl se stal popularnim na konci 18. stoleti a ?inske pavilony se objevily v anglickych zahradach po cele Evrop?. Evropske zahrady se py?nily sentimentalnimi ?inskymi pagodami, nebo islamskymi minarety a mnoha dal?imi exotickymi stavbami. T. Whateley poznamkami v praci Observation on Modern Gardening ^[9] z roku 1770 p?ispiva k ?i?eni stylovych uprav anglickeho parku v Evrop?. Velmi oblibene byly um?le i prave z?iceniny. V mnoha parcich je mo?ne vid?t v?echny tyto dekorace spole?n? a je?t? klece se zvi?aty, ?asto medv?dy.

P?vodni zastanci zcela divokych zahrad a park?, kte?i zastavali pravidlo, ?e park se po vysadb? nema udr?ovat, ma byt divo?inou, vyviji se sam, postupn? ubyvaji, a? tento nazor zcela zanika.

Zastanci uprav, ktere byly vice ?malebne“ (picturesque garden), u? b?hem vyvoje stylu anglickeho parku postupn? vytva?eli proudy, ktere byly vice romantizujici anebo ur?ene pro men?i plochy. To souviselo zejmena s obeznamenim ve?ejnosti s krasami a stylem modernich zahradnich uprav. Mezi hlavnimi osobnostmi romantizujiciho stylu Arts and Crafts movement v Anglii byli William Robinson a Gertrude Jekyll , kte?i se sna?ili o vice malebn?j?ich uprav, po kterych volali u? v 18. stoleti Gilpin, Loudon, Richard Payne Knight a Uvedale Price. Arts and Crafts Movement je u zrodu stylu venkovske zahrady propagovanemu v 19. stoleti sdru?enim a G. Jekyllovou. Styl pou?iva malebne i dekorativni prvky.

Andrew Jackson Downing v USA rozviji anglicky park upraveny o novogoticke prvky. Tento siln? zdobeny romanticky styl propaguje i jako stavebni sloh pro b??ne stavby. Novogotika se pak dr?i v USA dlouha leta.

Ferme ornee [ editovat | editovat zdroj ]

Klasicizujici pojeti p?irodn? krajina?skeho parku p?edstavuji H. Hoare a W. Shenstone. Shenstone prosazoval tzv. ?ornamented farm“, okrasny statek, nazyvany te? ? ferme ornee “. Pole, louky, stromo?adi a rybniky se v teto uprav? podileji na estetickem dile. Vysledkem je zam?rn? kultivovana krajina slou?ici jak ozdobnym, tak hospoda?skym cil?m. Okrasny statek je podle n?kterych zdroj? podn?tem i pro dne?ni krajinotvorbu. ^[10]

Jeden z nejv?t?ich architekt? anglickeho parku, H.Repton, si dovolil kritizovat ve svem dile ferme ornee, kterou zalo?il a udr?oval Shenstone, nejen jako dilo, ale i jako nesmysl a nevkus, za co? jej odsoudilo mnoho jeho vyznamnych sou?asnik?. O mnoho let pozd?ji jdouce v jeho stopach dal?i velka osobnost, jeden z nejvyznamn?j?ich americkych krajina?skych architekt? Frederick Law Olmsted , do?el ke stejnemu nazoru. ^{[L 6]}

?i?eni stylu anglickeho parku [ editovat | editovat zdroj ]

Voltaire byl na nav?t?v? Anglie v roce 1726 okouzlen naivnimi h?i?kami ranych protoromantickych par?ik? a imponovala mu prostota noveho slohu proti strohosti a okazalosti francouzskych zahrad.

Popis anglicke zahrady poprve uvedl ve Francii Abbe Le Blanc, ktery zve?ejnil sve zapisy z plaveb do Anglie v letech 1745 a 1751 . Jednim z prvnich anglickych park? na evropskem kontinentu byl Ermenonville ve Francii, postaveny markyzem Rene Louisem de Girardinem v letech 1763 ? 1776 . I v zahradach zamku Versailles , vzoru v?ech francouzskych zahrad, byl maly anglicky krajina?sky park s ?imskym chramem Petit Trianon .

Spisovatele a architekty v Evrop? ovlivnil spis o anglicke zahrad?, Observations on Modern Gardening (Post?ehy z moderniho zahradnictvi), ktery napsal Thomas Whately a publikoval v Londyn? v roce 1770 . Novy styl se take brzy roz?i?il do N?mecka. Vevodou Leopoldem III. byl v blizkosti m?ste?ka Worlitz zalo?en v letech 1769 a? 1773 park v anglickem slohu na zaklad? model? anglickych park?. Dal?im znamym p?ikladem je Anglicka zahrada v Mnichov? .

V ?eskych zemich se p?iklady ranych p?irodn? krajina?skych park? objevuji u? v polovin? 18. stoleti. Evropsky styl anglickeho parku se pozd?ji m?ni v zalibu ve zobrazovani romantickych napodobenin. Od druhe poloviny 18. stoleti se anglicky park s romantickymi stavbami rychle prosazuje po cele Evrop?. Na propagaci anglickeho p?irodn? krajina?skeho parku se podileli i Voltaire , Jean-Jacques Rousseau , Arthur Schopenhauer nebo Johann Gottfried Herder . V letech 1770 ? 1788 vychazel v Pa?i?i na pokra?ovani velky sbornik grafickych list? ? Jardins Anglo-Chinois “. Ve druhe polovin? 18. stoleti se nove zahrady ve francouzskem stylu zakladaji u? jen z?idka.

Klasicky styl anglickeho parku nasledovalo v Severni Americe n?kolik dal?ich architekt? a anglicky park se svymi pravidly tvorby, ktere zformoval H.Repton byl F.L Olmstedem, ktery neskryval inspiraci timto anglickym architektem, za?len?n do koncepce moderniho urbanismu. Stal se zakladem modernich parkovych uprav a planovani tvorby v?t?ich celk? zelen?.

Reptonovy knihy, ktere dokumentuji a vysv?tluji pou?ivane principy, byly ?i?eny po cele Evrop? a pro ty, kte?i je dokazali i pochopit, se staly zdrojem pou?eni. Z Reptonovych knih nap?iklad ?erpal sve znalosti zahradni architektury Goethe . Reptonovy nazory, poznatky, jim shrnute zakonitosti byly je?t? o sto let pozd?ji nejen ozna?eny jako stale platne a cenne, ale pro svoji platnost a hodnotu dale interpretovany (nap?. Frank Albert Waugh). Za nejv?t?iho z Reptonovych nasledovnik? je pova?ovan Frederick Law Olmsted ^{[L 6]} , jak na za?atku 20. stoleti v uvodu k americkemu vydani Reptonovych knih pi?e i John Nolen , ktery rovn?? tvo?il v p?irodn? krajina?skem stylu, ve stylu anglickeho parku.

Anglicky p?irodn? krajina?sky park v ?echach a na Morav? [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eskych zemich se prvni rane p?irodn? krajina?ske parky objevuji u? v polovin? 18. stoleti. Jednim z nej?asn?j?ich p?irodn? krajina?skych park? byl park kolem hradu Hodice v Slezskych Rudolticich . Tento park s romantickymi sceneriemi sklidil i obdiv Voltaira . Zahrada zanikla zanedlouho po svem zalo?eni. Na konci 18. stoleti byly ve stylu p?irodn? krajina?skeho parku upraveny zahrady v ?ervenem Hradku , Vla?imi , Krasnem Dvo?e , Novych Hradech , ?ferme ornee“ ve Veltrusich , ?ervenem Dvo?e , Lednici a Podzamecka zahrada v Krom??i?i . ^{[L 7]}

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Anglicke zahrady zobrazovaly zidealizovany pohled na p?irodu. P?edlohy park? byly ?asto inspirovany obrazy krajin Clauda Lorraina a Nicolase Poussina . Na rozdil od francouzskych , st?edov?kych , i starov?kych zahradnich styl? je anglicky p?irodn? krajina?sky park nepravidelny, nesymetricky a nema p?ime linie. Architekti se umysln? co nejvice vyhybaji geometrickym tvar?m v krajin?, aby dosahli dojmu p?vodni krajiny. Harmonie v parku je dana skrytou vyva?enosti malebne kompozice . Uprava anglickeho a p?irodn? krajina?skeho parku je v nejlep?i poloze p?edev?im prace s hmotami zelen?, terenem a vodou, pohledy na kompozici, sv?tlem a cestami k vytvo?eni p?ijemneho prost?edi.

Uprava anglickeho parku odra?ela nove filozoficke, panteisticke nazory a snahy o zm?nu vztahu ?lov?ka k p?irod?. Anglicky park byl tak usp??ny, proto?e odpovidal mod? ktera v te dob? byla rebelii proti diktatu architektury. ^[11]

Karel Teige popisuje rozdil mezi baroknim a anglickym parkem takto: ? Ve francouzskem parku dominuje architektura; vegetace i voda je pln? podrobena architektonickemu planu, p?iroda je tu negovana a nahrazena kamennou, vodni i vegeta?ni architekturou a skulpturou. V anglickem parku se architektura neguje jako?to architektura, zm?ni se v krajinnou kompozici… …Anglicky park (zahradu) je mo?no definovat jako komponovanou krajinu. " ^[11]

Za vhodnou ukazku romantismu v anglickem parku 18. stoleti , v?etn? n?kterych v te dob? obvyklych ne?var? a nevkusnosti lze pova?ovat park Painshill kde jeho tv?rce Hamilton umistil ?adu po?etilosti a tretek, malych dekorativnich objekt?, ktere zahrnuji jeskyni, ?goticky“ chram, ?ruiny“ gotickeho opatstvi, romanske mauzoleum, nebo napodobeninu goticke v??e s vyhledem do krajiny. Podobne objekty, jako vice ?i men? vhodne a umist?ne napodobeniny pyramid, antiky, gotiky, z?icenin, asijskych staveb, byly ?aste ( zamek Howard , Rousham House , Stourhead , English garten apod.).

Pravidla skladby kompozice [ editovat | editovat zdroj ]

Skladba kompozice ve stylu anglickeho parku nabyla s rozvojem zahradni architektury vy??i urovn? v?domosti a pravidla kompozice byly n?kolikrat r?zn? usp??n? syntetizovany jako hlediska pro tvorbu. Pravidla pro ve?kerou tvorbu zahradni architektury zobrazil architekt anglickeho parku H. Repton jako paletu pot??eni, z nich? ka?de dal?im zp?sobem p?ina?i uspokojeni a nebo jejich? poru?eni p?sobi bolest oku nav?t?vnika. Jde tedy o kriteria hodnoceni dila stejn? jako cile tvorby, hodnoty, ktere by m?ly, nebo mohou byt, podle p?edstav 19. stoleti, architekty napln?ny. V zde uvedene upravene citaci H. Repton upozor?uje i na odchylky od zasad, ktere jsou sm?rodatne pro pravidelny styl zahrad (prvni ?ty?i) pro styl anglickeho parku. Jsou zde ponechany take, pro srovnani.

• P?im??enost, neboli ?adne p?izp?sobovani n?kolika ?asti k celku, a ten celek k charakteru, situaci a okolnostem mista a jeho vlastnika.
• U?ite?nost. Ta zahrnuje vyhody, komfort, ?istotu, a v?echno, co vede k u?elnemu bydleni s eleganci.
• ?ad, v?etn? spravnosti a dokonalosti.
• Symetrie, shoda ?asti

? Tyto prvni ?ty?i pravidla mohou byt pova?ovany za obecn? nep?atelske malebne krase, a?koliv nejsou proto vy?azeny. Jsou situace, ve kterych starov?ky styl zahradni?eni m??e byt smyslupln? a spravn? uchovan ? akademicke haje a klasicke promenady v na?ich vysokych ?kolach, nebo univerzitach.… “ ^[12]

• Malebny u?inek ? specificky jde o efekty n?kterych situaci, jako je v?k, rozklad, hrubost, romanticke upravy apod.
• Spletitost a komplikovanost. "rozestaveni objekt?, ktere, ?aste?nosti a nejistotou utajovani, vzru?uje a ?ivi zv?davost."
• Jednoduchost, rozestaveni objekt?, ktere, bez toho, aby v?echny ?asti byly ukazany pohledu sou?asn?, doka?e vest oko snadnou gradaci
• Rozmanitost.
• Novost.
• Kontrast zastupuje misto novoty, je nahlou a neo?ekavanou zm?nou scenerie, vytva?ejice p?echody, ktere nejsou ani p?ili? ?aste ani p?ili? nasilne.
• Spojitost. Je evidentn? zdrojem pot??eni, z rozko?e vyjad?ene v dlouhe aleji a odporu v use?nem p?eru?eni mezi objekty, ktere o?ividn? m?ly byt spojene.
• Asociace. Je jednim z nejp?sobiv?j?ich zdroj? pot??eni, a? je vyvolana shodou nahod, jako vjem, ktery u n?jakeho ve?ejneho vlastnictvi vyvola jeho ?ast.
• Majestatnost. Je z?idka malebna, a? u? to spo?iva v zna?ne velikosti, rozsahu, nebo v skvostnych a po?etnych p?edm?tech nadhery.
• P?ivlastn?ni. ZZobrazeni rozsahu majetku, ktery se jevi vlastnictvim, a ukazku takoveho rozsahu jako zdroj pot??eni.
• O?iveni; Neboli pot??eni zakou?ene z pohledu na ?ivot a pohyb
• Obdobi, a vliv pr?b?hu dne. ^[12]

Zakladni prvky [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni sou?asti anglicke zahrady v Anglii jsou sekane travniky na rozlehlych loukach v kontrastu k vodnim plocham na lesnim pozadi. Byvaji dopln?ny shluky strom?, haji na zvln?nem terenu a napodobeninami helenskych, ?inskych, islamskych, starov?kych, romanskych nebo romantizujicich (nebo neidentifikovatelnych) pamatek a chram? , ?i gotickych z?icenin, most? a dal?i malebne architektury, n?kdy i jeskyn?mi. Jako celek byly anglicke p?irodn? krajina?ske parky navr?eny tak, aby davaly dojem p?irozene, nebo romanticke krajiny. V p?vodnim pojeti bylo zam?rem, aby park tvo?il p?irozeny celek do n?j? ?lov?k v?bec, nebo jen minimaln? zasahuje. Pozd?j?i auto?i ji? davaji p?ednost u?itne hodnot? s planovanymi a i velmi vyraznymi um?lymi zasahy, ktere v?ak nemaji byt znat. "P?irozeny" park tvo?i navazujici obora.

Terenni upravy [ editovat | editovat zdroj ]

Povrch anglickeho parku byva zvln?ny, pouze zcela vyjime?n? plochy, na rozdil od baroknich zahrad, ktere byly zalo?eny vyhradn? na rovinach, nebo rovnych terasach. Spravnost terennich uprav zale?i na stupni a pom?rech, ve kterych jsou rovne plochy, naklon?ne roviny a terenni nerovnosti slad?ny.

Plochy teren, ale i terenni nerovnosti nesmi byt pou?ity ve v?t?i mi?e. Dlouhe rovne plochy toti? p?sobi monotonn? a unavn? a nep?ehledne parkove upravy v rovin? nedavaji tolik vyniknout krase pohled? do ?ir?iho okoli, na vzdalen?j?i krajiny. Zcela plochy, ne?len?ny teren ve v?t?im m??itku tak neni ?adouci v?bec.

?Tam, kde zem? p?irozen? ukazuje jen velmi malou nepravidelnost plocheho povrchu, je pohled na ohromny rozsah ploche zem? spi?e odporny ne? p?vabny, a malou vyhodou je vyhled na vzdalene objekty. Stale je?t? m??e byt ziskano nekone?ne pot??eni z krasy pomoci promy?lene kompozice okoli domu. …Nepravidelny povrch zem? m??e mit vice p?ekvapujiciho p?vabu ne? obraz a m??e byt zajimav?j?i pro oko nav?t?vnika. M??e byt sm?ly nebo velkolepy, nebo romanticky,…“ H. Repton. ^[12]

V?eobecn? lze k modelaci terenu anglickeho parku ?ici, ?e vyu?iva pravidla perspektivy znama u pravidelnych styl? a objevuje dal?i. Iluzorni miru rozlehlosti ve v?t?ich parcich podporuje take dojem , ?e se divame na ?ast v?t?iho celku, ?e prostor ma nap?iklad vice zaliv? a na zaklad? klamnych informaci o?ekavame vice skrytych ?asti. K vytvo?eni takovych dojm? slou?i skupiny ke?? a strom? , ktere ?ast vyhledu omezuji a ramuji, barvou a tvarem tvo?i iluzi perspektivy , vytva?eji pr?hledy . Pr?hledy a ramovani pohled? lze najit i u stylu ?inskych zahrad , odkud ?erpal styl anglickeho parku inspiraci. ^{[L 4]}

Vodni plochy [ editovat | editovat zdroj ]

? Zrcadlov? hladky povrch klidneho jezera, a? tak nebo onak nadherny, neni zajimav?j?i ne? ?ivy potok. “
Velke vodni nadr?e byly ?astou sou?asti velkych anglickych park?, av?ak, kde bylo mo?ne, zku?eni architekti, zejmena v uzkych udolich misto zakladani linych bahnitych rybnik? davali p?ednost vytva?eni ?ek, nebo jejich zdani. Pro uchovani p?edstavy ?eky, nic neni tak u?inne, jako most. Vyraznym prvkem v anglickem parku je most v palladianskem stylu. Z?idit most p?es rybnik, by? kv?li malebnemu odrazu v hladin? tak typickemu, pro tento typ parku, se zda byt absurdnim napadem. Mosty jsou z?izovany pouze p?es ?eky. I proto byly v anglickem parku budovany soustavy nadr?i napodobujici ?eku, s jejimi ohyby a tvarem b?eh?. Zvla?t? pokud je mnohem snadn?j?i vytvo?it zdani souvislosti, ne? obrovske rozlohy jake vy?aduje jezero. ^[12]

Tok ?eky byl architekty d?kladn? zkouman, aby mohl byt napodoben. V knize The Art of Landscape Gardening H. Repton kritizuje sv?j tolik obdivovany vzor, Lancelota ?Capability“ Browna: ? Mezi ?etnymi nazory na vkus, kterymi slavny zahradni architekt ztratil na? obdiv, se ?asto zmylil v charakteru tekouci vody. P?ili? ?asto byl schopen um?le upravit jeji tok, p?em?n?nim ?ive ?eky ve stojaty bazen, ne, on si dokonce dovolil zkrotit tok bou?live ?eky Derwent v Chatsworth. Prom?nil ji na krotkou a ospalou ?eku nehodnou velkoleposti palace hor. “

Pr?hled [ editovat | editovat zdroj ]

Pr?hledy na okolni krajinu byly komponovany tak, ?e skupiny n?kolika strom? a ke?? na pozadi v r?znem uhlu pohledu (i diky modelaci terenu) vypadala v oramovani d?evin v okoli, ve st?idajicich se pr?hledech stale jinak a davala tak dojem m?nici se krajiny a iluzi v?t?i rozlehlosti parku. V pr?hledech se skupiny ke?? a strom? a pozadi spojovalo a m?nilo co? je pro oko divaka lakave. Iluzi vzdalenosti pomahalo i vyu?ivani p?irozene barevnosti a habitu d?evin. Kde to v parku bylo vzhledem ke kompozici mo?ne, byl samoz?ejm? vyu?it pr?hled i do vzdalen?j?i krajiny, t?eba a? na konec parku.

Cesty [ editovat | editovat zdroj ]

Upravy cest jsou typicke pro tento styl. Oblibena je k?ivka "s". Cesty jsou rovne ve zcela vyjime?nych p?ipadech, v pozd?j?ich obdobich je po?adovano, aby nebyly pou?ivany nesmyslne okliky. Je?t? ve 20. stoleti v USA jsou vytva?eny cen?ne upravy, kdy byl nav?t?vnik p?ijezdovou cestou veden kilometry krajinou po zalesn?nych pozemcich hostitele, ne? dorazil k sidlu. Repton upozor?uje na ?asty jev, kdy je i dlouha cesta k domu v ramci panujici nesmyslne mody zbyte?n? klikata, ale zata?ky jsou p?inejmen?im stejn? dlouhe jako spojnice mezi nimi, navic jsou v?echny naprosto stejne a geometricky pravidelne.

Cesty v anglickem krajina?skem parku jsou ?asto koncipovany mirn? pod urovni terenu, tak, aby neru?ily pohledy z okoli a nepo?kozovaly u?inek ostatnich prvk? krajiny a proto?e dojem hloubky pohledu, iluze rozlehlosti by snadno mohla byt ovlivn?na.

Vstupni ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

Architekti anglickeho parku upravovali okoli ?lechticka sidla, jejich? smyslem bylo reprezentovat. To bylo d?vodem, pro? byly rafinovan? upravovany p?ijezdove cesty a pr?hledy, aby se sidlo z dalky ukazalo pouze v nejskv?lej?im uhlu, p?ijezdove brany, aby byly d?stojnym dopl?kem, ale i uvodem k ohromujici krase p?ijezdovych ?asti reprezentujici skv?lost, ale i vkus majitele. T?mto ?astem je tedy v?novana zvla?tni pozornost a uprava. ?asta, ale i zesm???ovana, je dvojice domk?, ktere slou?ily jako vratnice.

Vysadba [ editovat | editovat zdroj ]

K vysadb? anglickeho krajina?skeho parku byly pou?ivany vhodne druhy mistnich d?evin, ktere byly v pozd?j?im obdobi dopl?ovany dovezenymi cizokrajnymi d?evinami, nebo kultivary. Vysadbu je nutne naplanovat tak, aby pou?ite d?eviny nebyly p?ili? stejne a vysadba nebyla ani fadni, ani nesouroda. P?i vyb?ru jsou d?le?ite naroky d?evin, ale vyznamny je habitus, odstin olist?ni, vybarveni na podzim, p?i ra?eni, p?i kv?tu. Nap?iklad rostliny se zajimavym , ale z v?t?i dalky naprosto nenapadnym kvetenim je t?eba umistit u cesty (nap?. Calycanthus floridus ). Rostliny nad jine pozoruhodne, umis?ujeme zvla??, jako solitery . Men?i rostliny je ?asto vhodne vysazovat ve skupinach stejnych ke??.

Po vysazeni parku je t?eba mnoho let ?ekat, ne? se skute?n? planovany efekt dostavi. N?ktere d?eviny proto byli ochotni majitele dat vykopat a p?epravit na misto v parku u? jako velke vzrostle d?eviny.

Volba druhove skladby byla n?kdy zale?itosti preferenci architekta, nap?iklad Lancelot Brown s oblibou vysazoval v?ude smrky. V druhe polovin? 19. stoleti vzrostla zaliba v neobvyklych cizozemskych d?evinach. Barevnost zahrady hraje v?t?i roli na konci 19. stoleti , kdy do koncepce op?t pronika vice pou?ivani kv?tin a r?znobarevnych d?evin. Ve dvacatem stoleti se v kompozici park? stale vice prosazuji barevne kultivary.

Prvky a dopl?ky anglickeho parku [ editovat | editovat zdroj ]

Vysadba

• solitery ? jednotliv? nebo p?ed skupiny vysazene stromy hodne pozornosti s ohledem na vzhled nebo p?isuzovane vlastnosti
• belt ? pasove vysadby, n?kdy jednodruhove
• clump ? skupinove vysadby d?evin (relativn? blizko sebe), take jako hou?tiny
• travnate plochy

• 
  Solitera - platan
• 
  Travnik
• 
  Ramovany pr?hled

Terenni upravy

• svahy a um?la udoli, drobne terenni nerovnosti
• ostrovy
• um?le ?eky, nadr?e a jezera
• vodopady
• ha-ha ? p?ikop skryvajici upravu technicky odd?lujici zahradu od krajiny, nebo dal?i ?asti zahrady

• 
  Vodopad v Blenheimskem parku
• 
• 
• 
  Skalka

Stavebni upravy

• zvln?ne cesty a chodniky
• chramy ? typicky je monopteros, ale jinak chramy p?edev?im v gotickem, romanskem a antickem stylu, ale i v jakemkoliv jinem, v?etn? pyramid, pohanskych svatyni (kamennych kruh?) a ob?ti??
• hroby, mauzolea, urny (v?etn? popela) a symbolicke hroby
• z?iceniny ? hradby, chramy, um?le i skute?ne, dokonce i skute?ne zbytky ?imskeho osidleni
• grotto ? um?la jeskyn?, napodobena nebo nazna?ena
• poustevna
• napodobenina vesnice, chleva, srubu, mlyna
• obydli ?arod?jnice, stra?idelne chatr?e
• turecky stan
• studna a vodarna
• lod?nice
• palladiansky most a jine okrasne upravy most?
• zv??inec
• minaret, rozhledna, vyhlidka, v??
• altan a pavilon ? jakehokoliv druhu
• odpo?ivadlo
• loubi a alkovny
• sochy, skulptury a plastiky, v?etn? souso?i a galerii ? v podstat? v libovolnem stylu (sfingy, hermy, pohan?ti bohove, piety) z libovolneho materialu
• sloupy, obelisky, pamatniky, monumenty, oslavne oblouky
• prostory pro venkovni akce, p?edev?im divadelni p?edstaveni
• pastviny
• zdobene a vyrazne brany, vratnice (lodge)

• 
  Monopteros
• 
  Palladiansky most
• 
  Sfinga
• 
  Upravy p?ipominajici starov?ky Egypt.
• 
• 
  Brana
• 
  Z?icenina
• 
  Pyramida
• 
  Obelisk
• 
  Pseudogoticke atrakce, pavilonky na vhodnych mistech
• 
• 
  Napodobeniny historickych nebo mytickych staveb
• 
  Napodobeniny antickych a jinych soch
• 
• 
  Um?la jeskyn? - grotto
• 
  Um?ly, okrasny d?m

Jine

Jako esteticky romanticky dopln?k byly najimany (nebo jim bylo poskytnuto obydli) osoby, aby p?edstavovaly pracovite vesni?any, moudre poustevniky, vratne atp. Za vyznamny esteticky dopln?k bylo pova?ovano o?iveni scenerie divokymi nebo chovanymi zvi?aty. Jako takovy dopln?k byly pou?ivany:

• ovce
• kravy
• lan?, srnci, jeleni, da?ci
• ryby

• 
• 
  Celkovy pohled

Stavebni dopl?ky [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv se ky?ovite prvky, nebo zahrady zapln?ne atrakcemi vyskytovaly i v Anglii, evropske "anglicke zahrady" jsou charakteristicky vytvo?eny v men?im m??itku a jsou plne atraktivnich dopl?k?, romantickych prvk?. Mohou n?kdy p?sobit a? pon?kud ky?ovit?. Typickym ukazem v evropskych p?irodn? krajina?skych zahradach byly osoby p?edstavujici za uplatu poustevniky v romantickych um?lych jeskynich .

Velkou zm?nou anglickych zahrad od klasicistnich p?edch?dky? bylo zru?eni ohradnich zdi a roz?i?eni zahrady o okolni krajinu. Aby pohled na krajinu neru?ily ploty a cesty, bylo oploceni a cesty umist?ny do terennich sni?enin, p?ipadn? p?ikop?. Krajina potom vypadala neru?en?. ^[13]

N?ktere rysy a terminy [ editovat | editovat zdroj ]

• Na konci 19. stoleti se mezi prvky prosazovaly atraktivni cizokrajne rostliny, z kompozice se stava expozice, amaterska botanicka zahrada, tak?e kompozice je ?asto rozt?i?t?na. Tento zp?sob upravy byl nazvan ? gardenesque “ (lze p?elo?it jako zahradeskni ?i zahradni). Jde o vadu, ktera je b??na i v upravach v 21. stoleti.

• Romanticke prvky v zahradach byly ?asto kopirovany z dobovych romantickych maleb, tedy oslavuji a napodobuji antiku (sochy, chramy), gotiku (kostely, ?domky“), stavby v asijskych zemich (minarety, altany), Africe (pyramidy), rustikalni stavby anebo z?iceniny, z barokni zahrady jako ?asty prvek ob?as byva p?evzata nap?iklad jeskyn? ? grotto . Tyto um?le stavby byvaji nazyvany ? follies “ (stavby ur?ene pro okrasu). ?asto jsou dilem majitel?, amater? a nad?enc?. Nejen kritici stylu ?anglicky park“, i sami jeho architekti u? v 18. a 19. stoleti n?kdy tyto prvky, zejmena jejich ?asto absurdni zp?sob pou?iti, ?asto odsuzuji.

• Nej?ast?ji a u? od po?atku prvnich park? v tomto stylu je usili o upravu anglickeho a p?irodn? krajina?skeho parku sm??ovano k vytvo?eni malebne kompozice, vzorem je ? pictoresque “, malebnost . Jde zpo?atku opravdu doslova o snahu o kopirovani maleb, obraz?, emotivnich a romantickych situaci, poeti?nosti a atmosfery a dokreslovani atmosfery poetickymi prvky. Malebnost u dob?e upravenych park? a zahrad ve stylu anglicky park a sou?asnych p?irodn? krajina?skych park? v?ak spo?iva v zru?ne praci s hmotami zelen?, vody a terenem, a ve vytvo?eni nebo vyb?ru vhodnych pohled? na kompozici. Termin ?pictoresque“ pokryva i tyto pozitivni stranky.

Architekti [ editovat | editovat zdroj ]

N?kte?i architekti tvo?ici ve stylu anglickeho parku:

Na vysluni mezi teoretiky stylu anglickeho parku je svymi pracemi za?azovan Joseph Addison , Alexander Pope , Edmund Burke , hrab? z Shaftesbury. ^[14] Ov?em byli nejen teoretiky, ale pomahali a spolupracovali p?i tvorb? n?kterych park? a vytvo?ili i prakticke p?edlohy stylu. ?asto je za zakladatele stylu "anglickeho parku" pova?ovan ve?ejnosti ?iroce znamy a popularni Brown. Skute?nymi zakladateli a architekty prakticky aplikujicim metody tohoto zahradniho slohu byli Wiliam Kent a Charles Bridgeman.

William Kent (1685?1738) byl architekt , mali? a navrha? nabytku, ktery zavedl palladiansky ( Andreo Palladio ) styl architektury do Anglie . Jeho zahrady byly navr?eny tak, aby byly komplimentem italske Palladianske architektury . ^{[L 1]} Spolupracoval na upravach ve Stowe, upravil zahrady v Claremont a Esher. V Kensington Gardens, pry v p?irodn? krajina?skem parku v Kensingtonu na?idil vysadit dokonce pahyly strom?, aby zvy?il podobnost sceny k p?irodnim les?m. ^{[L 4]}

Thomas Wright (1711 ? 1786 ^[15] ) zda se byl popularni v dob? smrti Kenta. Jeho narozeni a vzd?lani, pi?e G. Mason, bylo nad plebejce, rozum?l kresb?, a tvo?il plany podle svych navrh?, ale nikdy nebyl zam?stnan pro jejich zhotoveni, co? mohlo zp?sobit va?ne problemy pro ty, kdo jeho navrhy realizovali. V Becket, sidle Lorda Barringtona, vytvo?il obdivovane efekty na travniku a v Stoke, blizko Bristolu, p?edpokladal ozdobeni podrostem z r??i, tato uprava byla doporu?ena v ?tvrtem svazku English Garden, a zna?n? roz?i?ena ve Fonthill Abbey. Take navrhl vychazkovou terasu a ?eku v Oatlands, ob? zaslou?en? obdivovane. Pozd?ji byla um?la ?eka nez?idka myln? zam??ovana za samotnou Tem?i. ^{[L 4]}

Charles Bridgeman (1690?1738) upravil a rekonstruoval kralovskou zahradu v Berkshire , Windsoru , Kensingtonskem palaci , Hampton Court , St. James's Park and Hyde Park (Londyn) . Pracoval na n?kolika vyznamnych zahradach v Kentu, poskytoval odborne rady v Kentu . ^[16]

Lancelot ?Capability“ Brown (1716?1783) byl nejvlivn?j?i postavou v pozd?j?im vyvoji anglicke krajina?ske zahrady. Za?al svou karieru v roce 1740 jako zahradnik v Stowe a sve schopnosti rozvijel pod vedenim Bridgemana a Williama Kenta . Vytvo?il tak?ikajic typizovanou p?edstavu anglicke zahrady.

K?ivku ve tvaru ?S“ ve sve praxi povy?il na princip krasy, u jeho pokra?ovatel? se k?ivka ?S“ stala ustalenym kli?e. Hlavnimi nastroji v jeho praci byly naro?ne terenni upravy, voda a vegetace. Byly mu vytykany schematicke vysadby, jako vegetaci pou?ival nekriticky smrky. St?idal t?i formy vysadby:

• belting ? uzke pasy vysadby po obvodu
• clumping ? nakupeniny kv?tin, ke?? a strom?
• solitery ? jednotliv? vysazene rostliny.

William Shenstone (1714 ? 1763) Je autorem ferme ornee , okrasneho statku v Leasowes . Jeho dilo, park v Leasowes je pova?ovan jeden z prvnich park? ve stylu anglickeho parku. William Shenstone byl basnik a p?esto?e ovlivnil nejvyznamn?j?i zahradni architekty sve doby a teoretiky zahradni architektury a sam navrhl vyznamnou zahradni upravu, neni architektem. ^{[L 4]}

Philip Southcote (1698?1758) byl tv?rce fermee ornee ve Woburn, (n?kdy Wooburn), farmy nedaleko Addlestone, v Surrey.

Humphrey Repton dokazal vytva?et architektonicka dila s vkusem a ?emeslnou jistotou. ^[17] P?istupoval k upravam zahrady s pragmatismem. Dovedl optimaln? vyu?it p?irodni kvalitu ?e?eneho uzemi a navrhoval parky i venkovske vily s takovou zru?nosti, ?e se stal ve sve dob? patrn? nejvyhledavan?j?im architektem krajina?em.

John Claudius Loudon vydal na za?atku 19. stoleti encyklopedii, ktera je nejen historii zahradnictvi, dendrologii, botanikou, ale zabyva se i architekturou a sna?i se respektovat jak architektonicke pravidelne parky, tak p?irodn? krajina?ske parky. Navazuje na H. Reptona a jeho nazor, ?e oba styly maji sve spravne misto.

William Emes (take William Eames) (1729 nebo 1730?1803) Tvo?il charakteristicke hadovite vzorce ?asti jezer s jejich zakon?enimi ukrytymi v porostu d?evin. P?i praci vyu?ival solitery a shluky strom?, pasy d?evin kolem hranice pozemku. Vytvo?il kv?tinove zahrady v blizkosti domu v Sandon Hall, p?edb?hnul tak pozd?j?i dilo spisovatele a architekta Humphry Reptona. ^[18]

Henry Hoare II. (1705?1785), znamy jako "Henry the Magnificent", byl banke?em a designerem vlastnich zahrad.

Uvedale Price (1747?1829) Autor a spoluautor teoretickych praci a polemik, ovlivnil vyvoj anglickeho parku, stejn? jako jeho spolupracovnik Richard Payne Knight (1750?1824).

Stephen Switzer (1682?1745), byl zahradni architekt a spisovatel praci o zahradnictvi. Aktivn? se zapojil do debat o stylu anglickeho parku v ranem obdobi jeho vyvoje jako jeho zastance.

• 
  Alexander Pope
• 
  William Kent
• 
  Lancelot ?Capability“ Brown
• 
  William Shenstone
• 
  Humphry Repton

P?iklady p?irodn? krajina?skych park? [ editovat | editovat zdroj ]

• Biddulph Grange
• Blenheimsky palac
• Dyrham Park
• Harewood
• Chatsworth House
• Chiswick House
• Kedleston Park
• Lednicko-valticky areal
• Lost Gardens of Heligan
• Painshill
• Podzamecka zahrada
• Prior Park (anglicky park)
• Rousham House
• Sheffield Park Garden
• Stowe House
• Stourhead
• Studley Royal Park
• Zamek Howard
• Zamecky park Pr?honice
• Zamecky park M??ice

Psychologicke p?sobeni anglickeho parku [ editovat | editovat zdroj ]

Na lidskou psychiku p?sobi nejlepe krajina p?ipominajici anglicky park ? s rozsahlymi travnatymi plochami a skupinami strom?. Uv?domi si to ka?dy, kdo del?i ?as pobyval mezi velkymi ?irymi lany, v temnem hustem lese nebo v kamennem m?st? bez zelen?. I zem?d?lska krajina postrada po ?ase malebnost, co? se negativn? projevuje i v cit?ni a jednani lidi. ^[19] To je d?vod, pro? je anglicky park zpravidla sou?asti sanatorii, lazni a le?eben . Anglicky park p?sobi romanticky, sniv?, podporuje oproti uniformnimu francouzskemu stylu, individualitu, volnost, p?irozenost, dava ?anci nahod?, p?ipravuje p?ekvapeni, nebo m??e nabidnout zahadnost, ale v ka?dem p?ipad? zde vit?zi nepravidelnost nad geometrii a tedy i p?edstavivost nad p?edvidatelnosti. Francouzsky park p?ipomina zem?d?lskou krajinu a m??e p?sobit i unavn? a diky opakovani motiv? do nekone?na i depresivn?.

Zatimco anglickym parkem se lze voln? toulat, ve francouzskem parku je nutne dr?et se cesti?ek mnohdy klaustrofobicky p?sobici sev?enim mezi temnymi zelenymi zdmi ?ivych plot? . Naopak p?irodn? krajina?sky park m??e vzbuzovat deprese v pacientech s psychologickou uzkosti z otev?enych prostranstvi ? agorafobii .

Anglicky park v literatu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Vysti?ny, jakkoliv poeticky, popis anglickeho parku v ?asti Anglickych list? podava Karel ?apek :

? …Otvira to zazra?nou mo?nost jit jinudy ne? cestou a p?itom sebe sama nepova?ovat za ?kodnou, ro??aka nebo anarchistu.… “ ^[20]

Mezi vyznamne publikace o stylu anglickeho parku, ktere p?ichazi v 18. stoleti na trh, pat?i

• Spectators od Addisona a Popeho
• Epistle ur?ene Lordu Burlingtonovi, podrobn? se novym stylem zabyva take Shenstone v Unconnected Thoughts ktere publikoval v roce 1716 a znovu v 1764 .
• Essay on Design in Gardening od G. Masona , ktere jsou v tomto obdobi ?asto citovany, byly poprve publikovany v roce 1768 a pozd?ji v roce 1795 . Jsou v?ak spi?e historickou a kritickou praci ne? didaktickym dilem. V roce 1770 publikoval Whately
• Observations on Modern Gardening , ktere jsou vyznamnou praci pokladajici zaklady a standardy tohoto stylu anglickych zahrad. Analyticky se zabyva praci s materialy, kompozicemi a nakonec objekty. Jeho styl byl ozna?en Ensorem ( George Ensor J.P., 1769 ? 1843 ) za nenapodobitelny. Popisy, kterymi sve studium doprovazel ve svem dile
• Essays on the Nature and Principles of Taste , byly velkou m?rou kopirovane a oce?ovane (nap?. kn?zem a spisovatelem Archibaldem Alisonem , 1757 ? 1839 ). Kniha byla brzy p?elo?ena do evropskych jazyk? na kontinentu a vychvalena v Mercure de France , Journal Encyclopedique a Journal . G. Mason v?ak nesouhlasil s Whatelyho hlavnimi nazory kv?li n?kolika malo chybam ?i spi?e zvla?tnostem, ktere se v knize nalezaly. Whately byl tajemnikem hrab?te ze Suffolku a vlastnik Nonsuch Parku v Surrey , vydal pouze tuto praci a brzy nato zem?el. ^{[L 4]}
• The English Garden (Anglicka zahrada), base? kn?ze W. Masona, byla zve?ejn?na ve ?ty?ech r?znych knihach, v prvni z nich se objevila v roce 1772. S vyjimkou ?tvrte knihy byla p?ijata s ohromnym potleskem. Pokyny pro vysadby jsou zvla?t? pou?ne. Jeho dilo m??e byva srovnavano s Observations on Modern Gardening od Whatelyho . Ob? tyto knihy daly jasny pohled na moderni styl. Jako prvni je nasledovali liberaln? smy?lejici a kultivovani Angli?ane, zatimco
• Dissertation on Oriental Gardenings (Pojednani o orientalnim zahradnictvi) od sira Williama Chamberse , publikovane v roce 1772 , vyvolalo posm?ch absurdnimi imitacemi nevzd?lanych amater? a mistr?, kte?i nem?li ?adnou jinou kvalifikaci ne? tu ziskanou praci s ry?em pod vedenim oslavovanych um?lc?.

Dobovy kontext [ editovat | editovat zdroj ]

Je vhodne si uv?domit, ?e nakladne parky s mnoha ozdobnymi stavbami v tomto stylu vznikaji p?edev?im v obdobi 1714?1850. Motivy tvarujici vznik park?, rostlinne materialy a idealy ktere ji v?bec umo??uji, jejich vyzdoba a roz?i?eni, jsou odrazem doby a pro jejich pochopeni je vhodne poznat nejen ekonomickou situaci, ale i atmosferu doby. Ta je zcela odli?na od 21. stoleti. Lze vid?t znaky pokroku ale i primitivismu. Rysy vyvoje a pokrok se li?i v r?znych oblastech planety. Zatimco v USA vznika statem placena policie, v N?mecku vznika prvni tovarna na ?okoladove pralinky , v Britanii stavi sirot?ince a vznika univerzita v Oxfordu. Anglie a cela Evropa ma jedno spole?ne, je nasycena romantikou, idealy a krvi.

V Britanii probiha pr?myslova revoluce a rozviji se bohatstvi obchodnik?, banke?? a tovarnik?. V tomto obdobi se ve Velke Britanii ?i?i velky hladomor na n?j? umira asi 400 tisic osob a dal?i emigruji, ani? by tomuto stavu politicke ?pi?ky cht?ly ?elit. Tim se uvol?uje velke mno?stvi, p?vodn? zem?d?lske, p?dy. Tento hladomor je nasledovan dal?im (1879). V zemi take ?adi smrtici choroby jako ne?tovice, tubera, tyfus. Namo?ni pirati napadaji obchodni lod?, dova?ejici zbo?i z cizich zemi, co? komplikuje dovoz sazenic cizokrajnych druh?. Obchodni trhy nejsou stabilni a mezinarodni obchod ohro?uji valky Angli?an? s Francii a ?pan?lskem a zveda ceny material?. Valky take probihaji mezi jednotlivymi zem?mi v Evrop?. Britanie rovn?? vede druhou opiovou valku s ?inou. Obchody vedene Vychodoindickou spole?nosti, tedy i dovoz zbo?i, ale kvetou, a? do povstani v roce 1857. Obchodnici Vychodoindicke spole?nosti a dal?i ekonomicke subjekty ovliv?uji politiku Velke Britanie. V Americe se bou?i n?ktere kmeny Indian?, skalpuji osadniky, ale jini spolupracuji a pomahaji i ve valce Ameri?an? s Angli?any o nezavislost , pote, kdy? vypukne Americka revoluce. Nasleduje Velka francouzska revoluce . Newton objevuje gravitaci a je provedena prvni operace slepeho st?eva, v Oxfordu vznika univerzita, jsou zakladany nemocnice. Linne zve?ej?uje svoji praci Systema Naturae a Philosophia Botanica , zaklad taxonomie. V N?mecku jsou vyrobeny prvni kuka?kove hodiny. V Anglii James Watt zkou?i upravit parni stroj. Profesorem na univerzit? se poprve stava ?ena ( Laura Bassiova ). ?arod?jnice Janet Horne ve Skotsku, ktera na dce?i prom?n?ne v ponika jezdila za Satanem je upalena. Ve Virginii (britska kolonie) je Grace Sherwoodova spoutana vr?ena do vody, aby bylo zji?t?no, zda neni ?arod?jnice. Voltaire travi v Anglii posledni roky exilu. Bering proplouva u?inou mezi Kam?atkou a Alja?kou a J. Cook se plavi na t?eti vypravu. Kapitan skotske gardy dal st?ilet do davu, p?i poprav? pa?erak?, kdy? dav kamenoval stra?. Kapitan byl obvin?n a uv?zn?n a pozd?ji zlyn?ovan davem k smrti a stal se hrdinou romanticke novely Waltera Scotta ?Srdce Edinburghu“. Kvete trh s otroky , n?ktere vyte?ne anglicke zahrady jsou postaveny za penize ziskane obchodem s otroky. Probihaji vykopavky v Herculaneu a Pompejich , co? vzbuzuje zajem ve?ejnosti o antiku a do Anglie jsou importovany staro?itnosti z Italie, v?etn? archeologickych pamatek. Sva dila vydava Charles Darwin , Jean-Jacques Rousseau a Immanuel Kant .

Podle nejnov?j?ich poznatk? je Zem? pova?ovana za sferoid, na nebi je pozorovana velka kometa. Ve Francii je obdivovana Madame de Pompadour Ludvikem XV. a ve Versailles pro ni vznikaji zahrady Petit Trianon. Cela spole?nost je spole?ensky (lze li pominout armadu a cirkev) rozd?lena na chudinu: d?lniky, bezzemky, ?ivnostniky, u?itele; st?edni stav:tovarniky, obchodniky, banke?e, statni u?edniky; a vy??i stav: ?lechtu. S ohledem na pom?ry ve spole?nosti jde v podstat? o leta zavedene kasty a tento stav se prav? v tomto obdobi s nastupem pr?myslu m?ni. Je to zprvu ?lechta a pozd?ji nejbohat?i banke?i a tovarnici kdo je majitelem nebo dava zakladat parky v anglickem stylu. Jejich bohatstvi a postaveni ale ?asto s lety upada.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? English garden na anglicke Wikipedii, Englischer Landschaftsgarten na n?mecke Wikipedii a Englischer Garten (Munchen) na n?mecke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• The English Garden , Phaidon Press, London, 2008.
• Essaye , Watelet, 1774 (anglicky)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu anglicky park na Wikimedia Commons

• Zamek Veltrusy ? strano zamku a parku (?esky)
• Ivar Otruba a krajinna tvorba (?esky)
• anglicka zahrada (?esky)
• The English Garden Magazine website (anglicky)
• The English Landscape Garden (1600?1818) (anglicky)
• Anglicky park v Mnichov? (anglicky)
• www.gardenvisit.com/ Anglicky park v Mnichov? mapa, fotografie (anglicky)
• www.schloesser.bayern.de Anglicky park v Mnichov? popis (anglicky)
• www.gis.bv.tum.de/odkazy, mapy (n?mecky)