Andrew Bonar Law
(
16. za?i
1858
?
30. ?ijna
1923
) byl
britsky
statnik, ?len
Konzervativni strany
a
premier
. Narodil se v britske
kolonii
Novy Brun?vik
a je jedinym britskym premierem, ktery se narodil mimo uzemi
britskych ostrov?
. Je take p?edsedou vlady, ktery tuto funkci ve
20. stoleti
vykonaval nejkrat?i dobu a po 211 dnech v u?adu ze zdravotnich d?vod? odstoupil.
Jako v?dce Konzervativni strany se zam??il na dv? oblasti ? reformu cel, kterou podporoval a z?izeni
irske
autonomie
, jejim? byl odp?rcem. Jako v?dce
opozice
nemohl provad?t konkretni zm?ny zakon?, ale jeho silna kampa?, zvla?t? proti irske autonomii, p?sobila
liberal?m
poti?e v prosazeni t?etiho navrhu zakona a jeho odlo?eni na po?atku
prvni sv?tove valky
.
Narodil se
16. za?i
1858
v rodin? duchovniho Jamese Lawa a jeho man?elky Elizy v Novem Brun?viku. Jmeno Andrew mu matka vybrala na pamatku po duchovnim Andrewu Bonarovi a tak se p?vodn? podepisoval A. B. Law a? do t?iceti let, kdy za?al pou?ivat jmeno A. Bonar Law.
Po smrti sve prvni man?elky se James Law znovu o?enil a jeho nova man?elka rozhodla, ?e Andrew se ma p?est?hovat se svou sestrou do
Skotska
, kde mu jeho bohata rodina byla schopna zajistit kvalitn?j?i vzd?lani. Studoval na ?kole v Hamiltonu, pozd?ji st?edni ?kolu v
Glasgow?
. Po ni nastoupil jako u?ednik do banky, jejim? vlastnikem byla jeho rodina. Pozd?ji za?al nav?t?vovat i
Glasgowskou univerzitu
a u?astnil se debat v glasgowske parlamentni spole?nosti.
Roku
1897
byl po?adan, aby kandidoval za Konzervativni stranu za Glasgowsky volebni obvod. Pote, co ve volbach roku
1910
ve svem obvodu zvit?zil, p?est?hoval se do
Londyna
.
Jeho prvni vyznamn?j?i p?ile?itosti zviditeln?ni v
parlamentu
byl navrh zavest clo na dovoz n?kterych komodit do Britanie. Ve svem projevu obhajoval my?lenku
protekcionismu
uplat?ovaneho na zem? mimo
Britske imperium
i proto, ?e n?ktere jine staty jako
N?mecko
nebo
Spojene staty americke
uplat?ovaly vysoka cla. Jeho zku?enosti v obchodu vedly
Arthura Balfoura
k nabidce vstoupit do jeho vlady roku
1902
jako parlamentni tajemnik ministerstva obchodu, co? Bonar Law p?ijal. Otazka zda prosadit protekcionismus nebo podporovat volny trh rozd?lila konzervativce a vedla v prosinci
1905
k Balfourov? rezignaci na funkci premiera.
V?dce konzervativc? Balfour za?al byt v rozd?lene Konzervativni stran? nepopularni, na konci roku
1911
do?lo k volb? jejiho p?edsedy, a a?koli Bonar Law nebyl favoritem, vy?el z t?chto voleb jako kompromisni vit?z. Jeho prvnim krokem bylo jmenovani n?kterych mladych a popularnich konzervativc? do ?ela strany a reorganizace strany. Roku
1912
se mu poda?ilo usmi?it ob? znep?atelena k?idla strany a dosahnout sjednoceni. Vyty?il hlavni sm?ry politiky konzervativc? ? kritiku liberalni vlady, referendum ohledn? irske autonomie, reformu cel a podporu
ulsterskych
unionist? ve snaze nebyt po?kozeni irskou autonomii. Po vypuknuti prvni sv?tove valky se se?el s v?dcem Liberalni strany
H. H. Asquithem
a dohodli se na odlo?eni spor? nad irskou autonomii a podpo?e obrany zem?.
V povale?nem obdobi se za?aly projevovat v koalici rozpory podporovane odhalenou korupci v souvislosti s ud?lovanim ?lechtickych titul?. Na jednani poslanc? za konzervativni stranu konanem
19. ?ijna
1922
v
Charlton Clubu
bylo rozhodnuto o rozpu?t?ni koalice s liberaly. Austen Chamberlain, ktery p?evzal roli v?dce konzervativc? v dob?, kdy byl Bonar Law nemocen, rezignoval na tuto funkci a Lloyd George odstoupil z funkce premiera. Bonar Law p?evzal ob? pozice
23. ?ijna
1922
.
Parlament byl vzap?ti rozpu?t?n a byly vypsany nove volby, v nich? Konzervativni strana ziskala pohodlnou v?t?inu. Jednim z hlavnich problem?, ktere musela jeho vlada ?e?it, byly dluhy mezi jednotlivymi staty aliance. Britanie dlu?ila Spojenym stat?m a naopak
Francie
a
Italie
dlu?ily Britanii. P?edchozi vlada slibila, ?e nebude po?adovat od svych dlu?nik? v?t?i ?astky, ne? ktere bude platit Spojenym stat?m. Nezku?eny ministr financi
Stanley Baldwin
na cest? do USA souhlasil s ro?nimi splatkami dluhu ve vy?i 40 milion?
liber
ro?n?, misto p?vodn? navr?enych 25 milion?, co? byla ?astka, kterou pova?ovala Britanie za ekonomicky p?im??enou. Tuto informaci zve?ejnil po svem p?ijezdu bez toho, aby ji konzultoval s vladou. Pote Bonar Law navrhl svou demisi, ale star?i minist?i vlady ho p?esv?d?ili, aby sve rozhodnuti zm?nil.
Brzy nato mu byla diagnostikovana
rakovina
jicnu a proto?e nebyl schopen v parlamentu hovo?it,
22. kv?tna
1923
rezignoval.
Zem?el kratce nato
30. ?ijna
teho? roku a byl poh?ben ve
Westminsterskem opatstvi
.
Byl p?edsedou britske vlady s nejkrat?im funk?nim obdobim ve
20. stoleti
a ?asto je ozna?ovan jako
neznamy premier
(ozna?eni pochazejici z Asquithovy poznamky na jeho poh?bu o poh?bu neznameho premiera vedle hrobu neznameho vojina).
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Bonar Law
na anglicke Wikipedii.
- ↑
a
b
Darryl Roger Lundy:
The Peerage
.