Andrej Nikolajevi? Tupolev
generalmajor A.N.Tupolev (1944)
Narozeni	29. ?ijna jul. / 10. listopadu 1888 greg. Pustomazovo
Umrti	23. prosince 1972 (ve v?ku 84 let) Moskva
Misto poh?beni	Novod?vi?i h?bitov
Alma mater	St?edni ?kola Tverske gubernie (do 1908) Moskevska statni technicka univerzita (1908?1918)
Povolani	letecky in?enyr, politik , in?enyr, podnikatel a pilot
Zam?stnavatele	Tupolev CAGI
Ocen?ni	Hrdina prace (1926) Lenin?v ?ad (1933) ?ad rude hv?zdy (1933) ?ad rudeho praporu prace (1933) ?ad ?estneho odznaku (1936) … vice na Wikidatech
Politicka strana	nezavisly
D?ti	Alexej Andrejevi? Tupolev
Funkce	poslanec Nejvy??iho sov?tu SSSR
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Andrej Nikolajevi? Tupolev ( rusky Андрей Николаевич Туполев ; 29. ?ijna ^jul. / 10. listopadu   1888 ^greg. ? 23. prosince   1972 ) byl sov?tsky letecky konstrukter . B?hem sve kariery navrhl a vedl vyrobu vice ne? 100 typ? letadel , z nich? se 70 dostalo do seriove vyroby . Jeho stroje zm?nily 78 rekord? ve sv?tovem letectvi. ^[1] Diky jeho usili za?ala v Sov?tskem svazu rozsahla vyroba celokovovych letadel a take vyvinul technologii, ktera urychlila proces monta?e t?chto stroj?. Jako konstrukter dohli?el na vyrobu pr?zkumnych letadel, stiha?ek, bombarder?, dopravnich, osobnich, hydroplan?, ale i torpedovych ?lun? , vozik? k motocykl?m a prvnich sov?tskych vzducholodi.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Andrej Nikolajevi? Tupolev se narodil v Pustomazovu v  tverske oblasti . Jeho otec Nikolaj Ivanovi? Tupolev pochazel z rodiny sibi?skych kozak? , po absolvovani gymnazia v Tobolsku se stal u?itelem matematiky . Pozd?ji ode?el studovat prava do Petrohradu , kde se zapojil do studentskych nepokoj?, byl vylou?en a musel odejit na Sibi? . Zpo?atku pracoval jako nota?. Vzal si za ?enu dceru soudniho u?ednika Annu Vasiljevnu Lisicynovou absolventku gymnazia, ktera mluvila n?mecky a francouzsky, hrala na klavir. ^[2] Za jeji v?no koupili male hospoda?stvi Pustomazovo a pracovali jako zem?d?lci . ^{[3] [1]}

Andrej Tupolev po absolvovani tverskeho gymnasia v roce 1908 studoval na Moskevske technicke univerzit?. Od roku 1909 studoval zarove? aerodynamiku pod vedenim ruskeho pr?kopnika letectvi Nikolaje Jegorovi?e ?ukovskeho , p?itom se zu?astnil stavby tehdy nejv?t?iho aerodynamickeho tunelu na sv?t? v aerodynamicke laborato?i technicke ?koly. Byl ?lenem vzduchoplaveckeho krou?ku, ktery sestrojil kluzak ?dvouplo?nik ze d?eva a platna. V roce 1910 se uskute?nil prvni let. ^{[2] [1]}

V roce 1911 byl obvin?n z u?asti na revolu?nich udalostech a zat?en. Byl v?ak propu?t?n s podminkou, ?e z?stane v Pustomazovu. ?kolu sm?l op?t nav?t?vovat a? od roku 1914 . Stal se jednim z nejbli??ich spolupracovnik? ?ukovskeho v u?adu pro letecke testovani, ktery byl zalo?en roku 1916. Sva studia zakon?il v roce 1918 obhajenim prace o vyvoji hydroplan? , na?e? obdr?el titul in?enyr-mechanik. V roce 1920 byla carska Moskevska technicka ?kola p?ejmenovana na Moskevskou vysokou technickou ?kolu a Tupolev zde vyu?oval zaklady aerodynamickych vypo?t?. ^[2]

Letecky in?enyr [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1918 za?al pracovat v moskevskem leteckem a hydrodynamickem ustavu CAGI . Nejd?ive v tam?j?i ust?edni konstruk?ni kancela?i, pozd?ji mu bylo umo?n?no zalo?it vlastni experimentalni zakladnu. V letech 1919?1920 pobyval na Krymu , kde si le?il plicni chorobu a n?kolik m?sic? pracoval jako o?et?ovatel v mistnim sanatoriu. Po navratu do Moskvy se o?enil se zdravotni sestrou Julii ?el?jakovou. ^[2] ?ili spolu a? do jeji smrti v roce 1962, m?li dceru Julii (nar. 1920) a syna Alexeje (nar. 1925), ktery se stal take leteckym konstrukterem.

Po odchodu ?ukovskeho do penze se stal zastupcem ?editele CAGI a m?l na starost konstrukci a stavbu letadel. Tupolev u? od roku 1918 prosazoval pou?ivani lehkych kov? pro jejich vyrobu. Zkou?el vlastnosti hlinikovych slitin na celokovovych sanich a motorovych ?lunech v r?znych klimatickych podminkach. V ?ijnu 1922 bylo v CAGI z?izeno odd?leni pro konstrukci celokovovych letadel. Prvnim letounem byl ANT?1 s kombinovanou konstrukci ze d?eva a kovu, ktery byl oficialn? p?edveden v ?ijnu 1923. Prvnim sov?tskym celokovovym letadlem se stal jednoplo?nik ANT?2 , jeho? vzlet se uskute?nil 26. kv?tna 1924. ^{[1] [2]}

Tyto vysledky vedly k zalo?eni zavodu pro testovani seriove vyroby letadel se 183 zam?stnanci v ?ijnu 1924. ^[2] Z Tupolevovy konstruk?ni kancela?e vychazel ka?de dva roky stroj nove konstrukce. V jeho tymu pracovali vynikajici konstrukte?i Petljakov , Suchoj , Mjasi??ev , Putilov a dal?i. V roce 1925 vytvo?il?? ??celokovovy dvoumotorovy letoun TB-1 , ktery se vyzna?oval vysokymi letovymi udaji a byl pova?ovan za jeden z nejlep?ich ??bombarder? ??na sv?t?. V roce 1929 na n?m byl uskute?n?n p?elet z Moskvy do New Yorku. ^[1] V roce 1932 byl navr?en vylep?eny letoun TB-3 (ANT-6), s jeho? pomoci v roce 1937 expedice p?istala na severnim polu. V roce 1934 se objevil vicemotorovy letoun ANT-20 ("MaximGorkij"). M?l osm motor?, u?itnou plochu vice ne? 100 m² a kapacitu a? 60 osob.

V srpnu 1935 skon?il neusp?chem pokus o nep?etr?ity transarkticky let Moskva ? severni pol ? San Francisco s letadlem ANT-25 kv?li technicke poru?e (unik oleje). Velitel posadky obvinil Tupoleva z chybne konstrukce.

Tupolev absolvoval od roku 1925 ?adu zahrani?nich cest po statech zapadni Evropy, v roce 1930 nav?tivil USA . V roce 1933 byl zvolen ?lenem?korespondentem Sov?tske akademie v?d . V lednu 1936 byl jmenovan prvnim zastupcem na?elnika a hlavnim in?enyrem Hlavni spravy leteckeho pr?myslu SSSR. ^{[2] [1]} Ve stejnem roce byla do Spojenych stat? vyslana delegace pracovnik? leteckeho pr?myslu, aby nakoupila vybaveni a licence. Tupolev byl jednim z vedoucich delegace a vzal s sebou i man?elku.

Roku 1937 byl Tupolev spole?n? s dal?im vyznamnym konstrukterem V. M. Petljakovem v ramci tehdy vrcholicich stalinskych ?istek zat?en a ozna?en za ?piona . Kratce na to byla zat?ena i jeho man?elka, ktera z?stala ve v?zeni a? do jara 1940. ^[2]

V roce 1939 byl propu?t?n z v?zeni do tzv. ?ara?ky ? zvla?tni formy sov?tskeho gulagu , vlastn? specialniho vyzkumneho pracovi?t? NKVD. ^[4] Pod dozorem NKVD byl za?azen do takzvane Konstruk?ni kancela?e ?. 29, kde bylo soust?ed?no na 150 leteckych odbornik?. ^{[3] [1]} Zde se zrodil projekt sov?tskeho st?edniho bombarderu Tu-2 vyrab?neho a pou?ivaneho b?hem druhe sv?tove valky . V kv?tnu 1940 byl vynesen soudni rozsudek, kterym bylo Tupolevovi ulo?eno 15 let napravnych praci. Po napadeni Sov?tskeho svazu N?meckem v let? 1941 Tupolev a jeho 20 spoluv?z?? dostali milost a rozsudky byly zru?eny. Oficialn? byl v?ak rehabilitovan a? v roce 1955. ^[2]

B?hem valky byla jeho konstruk?ni kancela? p?esunuta do Omska . Tupolev se stal vedoucim Leteckeho zavodu ?. 166, kde se vyrab?ly Tu-2. ^[3] B?hem valky jich bylo vyrobeno asi 800, jejich seriova vyroba trvala a? do roku 1952. P?itom dale pokra?oval i v projektovani novych stroj?. Do Moskvy se vratil v roce 1943 a ve stejnem roce dostal poprve statni cenu SSSR. V za?i 1945 byl poprve vyznamenan zlatou hv?zdou hrdiny socialisticke prace. ^[1]

Po skon?eni valky stal A. N. Tupolev jako odbornik na t??ke bombardery v ?ele tymu, ktery na zaklad? t?i stroj?, je? nouzov? p?istaly ve vychodni Sibi?i p?i naletech na Japonsko , vytvo?il kopii americkeho t??keho bombarderu B-29 . Stroj dostal ozna?eni TU-4 a poprve vzletl v kv?tnu 1947. ^[2]

Dal?im vynikajicim strojem, ktery Tupolev navrhl, byl unikatni strategicky turbovrtulovy bombarder Tu-95 , ktery byl zaveden do slu?by v 50. letech 20. stoleti jako protivaha k americkym bombarder?m B-52 Stratofortress . Mnohe z t?chto letoun? slou?i v ruskem letectvu je?t? dnes.

Dopravni letadla [ editovat | editovat zdroj ]

Zhruba ve stejne dob? jako Tu-95 p?edstavil Tupolev i dvoumotorove proudove dopravni letadlo st?edniho doletu Tu-104 . ?T??ko“, jak se u nas Tu-104 familiern? ?ikalo, bylo po britskem De Havilland Comet , kanadskem Avro Jetliner a francouzske Sud Aviation Caravelle ?tvrtym proudovym dopravnim letounem na sv?t?, ktery vzletl (1. let v ?ervnu 1955), a druhym na sv?t?, jen? byl za?azen do pravidelne letecke dopravy. Od roku 1956 do roku 1958 bylo diky technickym problem?m svych soupe?? dokonce jedinym typem proudoveho dopravniho letounu v pravidelne letecke doprav? na sv?t?. V roce 1957 ziskalo TU-114 zlatou medaili za konstrukci od Federation Aeronautique Internationale (FAI) a cenu na sv?tove vystav? EXPO 58 v Bruselu. ^[2] Po tomto letadle nasledovala serie dopravnich proudovych letadel , je? vyvrcholila prvnim nadzvukovym dopravnim letounem na sv?t? Tu-144 . V?t?inu konstruk?nich praci na tomto stroji u? provad?l Tupolev?v syn Alexej (1925?2001).

Zav?r ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti man?elky (rok 1962) se o Tupoleva starala dcera Julie, ktera byla leka?kou a doprovazela ho na cestach. Tupolev byl aktivni i ve sta?i, pracoval na ?ad? vojenskych a dopravnich letadel, ?idil chod sve konstruk?ni kancela?e. Od roku 1950 a? do sve smrti byl poslancem Nejvy??iho sov?tu SSSR. Nikdy nebyl ?lenem KSSS .

Andrej Nikolajevi? Tupolev zem?el po kratke nemoci 23. prosince  1972 a byl pochovan na Novod?vi?skem h?bitov? v Moskv?.

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Tupolev byl prohla?en ?estnym ?lenem Britske kralovske letecke spole?nosti (Royal Aeronautical Society) a Americkeho institutu letectvi a astronautiky (American Institute of Aeronautics and Astronautics).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Andrej Nikolajevi? Tupolev na slovenske Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Tupolev

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Andrej Nikolajevi? Tupolev na Wikimedia Commons
• ?ivotopis
• (anglicky) ?ivotopis