한국   대만   중국   일본 
Anatolij Kralickij ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Anatolij Kralickij

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Anatolij Kralickij
Rodne jmeno Anatolij Fjodorovi? Kralickij
Narozeni 11. jul. / 23. unora 1835 greg.
Vy?ne ?abiny
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Umrti 1. jul. / 13. unora 1894 greg. (ve v?ku 58 let)
Muka?evo
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Narodnost rusinska
Povolani mnich , pedagog , spisovatel , prozaik , etnograf , historik , literarni v?dec , folklorista , novina? , fotograf
Znam jako autor literarniho dila K?az Laborec (?esky Kn?z Laborec )
Nabo?. vyznani ?eckokatolicka cirkev
Rodi?e Fedor Kralicky
Anna Kon?ova
P?ibuzni Julia, Terezie, Anton, Marie, Michal, Zuzana, ?tefan a Anna (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Anatolij Kralicky [1] (vlastnim jmenem Alexander Fjodorovi? Kralickij ; 12. unora 1835 , Vy?ne ?abiny ? 11. unora 1894 , Muka?evo ) byl mnich bazilianskeho ?adu svateho Basila Velikeho , cirkevni ?initel, pedagog , spisovatel , prozaik , etnograf , historik , literarni v?dec , folklorista , novina? , fotograf [2] a vyznamna osobnost narodniho obrozeni Rusin?. P?sobil v ?eckokatolicke cirkvi.

Narodil se ve Vy?nych ?abinach jako syn Fedora Kralickeho a Anny Kon?ove. V roce 1850 vstoupil do monastyru Sestoupeni Ducha svateho, ze ktereho po ?ty?ech letech p?estoupil do monastyru svateho Mikula?e . Dne 25. b?ezna 1858 byl vysv?cen na mnicha. O p?l roku pozd?ji p?edna?el v monastyru v  Mariapocs jako profesor cirkevnich d?jin. Ziskal zde take pravo vest bohoslu?bu. Od roku 1869 byl igumenem (obdobou opata) v monastyru svateho Mikula?e v  Muka?evu . Od ?edesatych let 19. stoleti se zapojoval do kulturniho ?ivota, kdy? p?sobil jako redaktor ?asopisu Svit , dale take v  Ob??estvu sv. Vasylija Velykoho a Hali?sko-Ruske matici .

Kralicky je autorem vice ne? 400  v?deckych , publicistickych a literarnich titul?, dale psal povidky, pov?sti nebo novely, a?koli se b?hem sveho ?ivota nedo?kal ani jednoho jejich kni?niho vydani. Pou?ival mnoho pseudonym? a to kv?li svym nazor?m na utlak Rusin? a Ukrajinc? v Rakousku-Uhersku se take stal nepohodlnym pro uherskou vladu. Jeho nazory byly zna?n? ovlivn?ny filozofy z dob starov?keho ?ecka a rovn?? my?lenkam slovanske vzajemnosti . V??il v  Ruske imperium a doufal, ?e je zachrancem slovanskych narod?. P?ekladal z  n?m?iny , sloven?tiny , ?e?tiny , ru?tiny , ma?ar?tiny a francouz?tiny . Tvo?il povidky z b??neho ?ivota Rusin?, v nich? se v?noval problematikam socialni, narodni a kulturni obrody, socialni nespravedlivosti, chudoby lidi a emigrace a alkoholismu.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Monastyr Sestoupeni Ducha svateho

Anatolij Kralicky se narodil 12. unora   1835 v obci Vy?ne ?abiny (do roku 1964 existovaly jako samostatna obec) [3] jako t?eti z deviti d?ti (3 synove a 6 dcer) v rodin? mistniho ?eckokatolickeho jahna a u?itele Fedora Kralickeho [4] a Anny Kon?ove (Anny Koncsovej). [5] Pok?t?n byl 13. unora 1835 v mistnim ?eckokatolickem chram? kn?zem Michalom Jakovi?om. [6] [7] [8] Jeho otec Fedor se narodil v Hali?i (u m?sta Stryj [9] ) a kdy? byl mlady, p?i?el do monastyrske ?koly v Krasnom Brode , aby se vyu?il kantorem a u?itelem. Matka pochazela z obce Svetlice . Sourozenci Anatolije Kralickeho byli Julia, Terezie, Anton, Marie, Michal, Zuzana, ?tefan a Anna. Zakladni vzd?lani ziskal nejprve od otce v rodin? a pote ve ?kole v sousedni obci Krasny Brod. [10] [11]

Anatolij Kralicky se koncem 40. let st?etl s Alexandrem Duchnovi?em , vyznamnym rusinskym duchovnim spisovatelem, ktery nav?t?voval monastyr Sestoupeni Ducha svateho v Krasnom Brode. [12] V roce 1850 se jako 15lety dostal do monastyru Sestoupeni Ducha svateho. V roce 1854 se dostal jako kandidat do monastyru svateho Mikula?e [13] v Muka?ev? na doporu?eni od Alexandera Duchnovi?e, ktery si v?iml jeho nadani k d?jinam a literatu?e. [14] Anatolij Kralicky nasledn? v letech 1854 ? 1856 studoval v Mariapov?anskem monastyru (Mariapov?ianskom monastieri), pozd?ji mezi lety 1856 ? 1858 v monastyru Sestoupeni Ducha svateho. [4] [11]

Monastyr svateho Mikula?e

Za necely p?lrok byl p?ijat do monastyru v Mariapocs jako profesor cirkevni historie a kanonickeho prava a zarove? ziskal pravo vest bohoslu?bu . [11] [15] [16]

Tam se nau?il n?mecky , co? mu pomohlo p?i studiu n?mecke literatury . V roce 1863 se stal profesorem, pozd?ji tajemnikem igumena a od roku 1869 a? do sve smrti igumenem v monastyru svateho Mikula?e v Muka?ev? [5] [14] [17] [18] , ktery byl od sveho zalo?eni hlavnim st?ediskem nabo?enskeho, narodniho i kulturniho ?ivota v Podkarpatske oblasti . [19] [20]

Anatolij Kralicky se v ?ijnu 1866 zapojil do ?innosti do kulturn?-osvicenskeho tovary?stva ? Ob??estvo sv. Vasylija Velykoho (?esky Spole?nost svateho Visilije Velikeho), [4] [21] v ramci ktereho byl v letech 1867 ? 1871 redaktorem novin Svit (?esky Sv?t ). Byl take ?lenem literarni spole?nosti v Lvov? ? Halycko-Ruska matycja (?esky Hali?sko-Ruska matice ). Pozd?ji se s Ivanem Si?vajem pokou?el o zalo?eni vlastnich, literarn?-ob?anskych novin, ov?em my?lenku se nepoda?ilo zrealizovat. [12]

Anatolij Kralicky ovladal mnoho jazyk? ? ru?tinu , ukrajin?tinu , sloven?tinu , ?e?tinu , ma?ar?tinu , n?m?inu, francouz?tinu , ?e?tinu , latinu a karpatsko-rusin?tinu . [22] :s.39

Anatolij Kralicky zem?el 11. unora 1894 v Muka?evskem monastyru a pochovali ho do krypty na h?bitov? tohoto monastyru. Nekrolog , v kterem byl vyzdvi?en p?inos Anatolije Kralickeho, napsal Jevgenij Fencik . [23]

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Anatolij Kralicky je autorem vice ne? 400 v?deckych , publicistickych a literarnich titul?. [5] Sva dila publikoval take pod r?znymi pseudonymy a kryptonymy (Asko?d, Ivan No?, I.   Vasylevy?, Foma Fomy?, A. Fedorovy?, Labor?an, A.   K....). [4] Napsal mnoho povidek, pov?sti, novel, ?rt , p?eklad?, publicistickych ?lank?, etnografickych a vlastiv?dnych studii ? Sivero-vosto?naja Uhor??yna (?esky Severovychodni Uhersko ), [pozn. 1] Topografi?esko-geografi?eskoje opisanije (?esky Mistopisn?-zem?pisny popis ), Rusiny Laborskije v Uhor??ine (?esky Labore?ti Rusini v Uhersku ), Svadebnyji obrjady u Laborskych Rusinov (?esky Svatebni ob?ady u laboreckych Rusin? ), Narodnyji pesni iz okolicy Misti?evskoj v Ugriji (?esky Lidove pisn? z okoli Mysty?e v Uhersku ), Narodnaja etnografija (?esky Narodopis ), Etnografi?eskije mysli iz byta Ugorskich Slovakov (?esky Etnograficke poznamky ze ?ivota uherskych Slovak? ), [24] O sovremennnom polo?enii russkich v Ugrii (?esky O sou?asnem postaveni Rus? v Uhersku ). Kralickeho dila nebyla za jeho ?ivota vydana kni?n?.

Prace a dila Anatolije Kralickeho byly publikovany v r?znych publikacich v Moskv? , Petrohrad? , Budape?ti , Vidni , Kyjev? , Lvov? a U?horod? . [25] V letech 1856?1859 psal do prvnich novin v  Podkarpatske Rusi ? Cerkovnaja gazeta (?esky Cirkevni noviny ). [26] P?ispival takte? do u?horodskych novin Svit (?esky Sv?t ) a Lystok (?esky Listek ) a do hali?skych ?asopis? Slovo (?esky Slovo ), ?y??a i slovo (?esky ?ivot a slovo ), Sokol , Sova , Zorja halyckja (?esky Usvit hali?sky ), Haly?anyn (?esky Hali?an ), Novyj prolom (?esky Novy p?elom ), Novyj haly?anyn (?esky Novy Hali?an ), Vestnyk (?esky V?stnik ), Beseda , Naukovyj sbornik (?esky V?decky sbornik ), Ote?estvennyj sbornik (?esky Vlastenecky sbornik ). [4] [5] Vyjad?oval sve kriticko-realisticke nazory, kv?li kterym se stal nepohodlnym pro uherskou vladu ? poukazoval na velky utlak rusinskeho a ukrajinskeho obyvatelstva v Rakousko-Uhersku . [22] :s.29

P?isp?l take k vytvo?eni sbirky informaci o slovanskych narodech ? Slavjanskij sbornik (?esky Slovansky sbornik ), ktery byl vydan v Petrohrad? . Ve sve tvorb? se v?noval take historii podkarpatskych monastyr? . [11] [24] Kralicky v roce 1874 publikoval uryvek z osud nezname Muka?evske kroniky z 15. stoleti [27] a ?lanek Pivni?no-Schidna Uhor??yna (?esky Severovychodni Uhersko ), ve kterem uvedl topograficko - geograficky popis tehdej?ich ?ty? zakarpatskych komitat? s charakteristikou m?st , obci , narodnostni struktury a postaveni zdej?iho obyvatelstva . [5]

Vytvo?il serii ?lank? Naukovyj sbornik halycko-ruskoj maticy (r.   1866, I.   ?   IV.) (?esky V?decky sbornik Hali?sko-rusinske matice ), ve kterych ve form? reporta?i napsal serii biografii vyznamnych p?edstavitel? rusinske kultury ? Alexandra Duchnovi?e , Arsenije Kocaka , Vasila Popovi?e , Michala Balu?anskeho a dal?ich. [27] Je autorem mnohych povidek a vyprav?ni ze ?ivota rodneho kraje podkarpatskych Lemk? ( Rusin? ). Tyto povidky a vyprav?ni se pozd?ji staly podklady pro dila Arsenije Kocaka a Vasila Popovi?e.

Filosofie a nazory Anatolije Kralickeho byly vyrazn? ovlivn?ny antickymi filosofy starov?keho ?ecka a ?ima a my?lenkou slovanske vzajemnosti . Ve sve tvorb? a narodn?-uv?domovacim procesu nasledoval sve velke p?edch?dce ? Andrije Ba?inskeho , Ioannikija Bazylovy?e, Vasyla Dovhovy?e, Mychala Lu?kaje, Alexandra Duchnovi?e, Alexandra Pavlovi?e, kdy? branil kulturu sveho naroda v obdobi silne ma?arizace . Pova?oval se za stoupence a pokra?ovatele buditelske ?innosti Alexandra Duchnovi?e . [13] Zachranu proti ma?arizaci Rusin? vid?l stejn? jako Alexander Duchnovi? v ?i?eni my?lenek o slovanstvi a slovanske vzajemnosti. Zastaval nazor, ?e Ruske imperium je zachrancem slovanskych narod? , a v??il v jejich lep?i budoucnost. [28]

Pamatnik Anatolije Kralickeho v ?abinach

Ve spolupraci s Cyrilem Szabo vytvo?il kni?ni ?adu Narodnoje ?tenije (?esky Lidove ?teni ) a vydaly ji v roce 1869. Jejich cilem bylo ?i?it osv?tu narodu. [12]

Sestavil velikou knihovnu diky davnym archiv?m . Jeho knihovna obsahovala dila vyznamnych ukrajinskych , ruskych , slovenskych , polskych , srbskych a  n?meckych spisovatel? ( Hryhorij Savy? Skovoroda , Ivan Petrovy? Kotljarevskyj , Taras Hryhorovy? ?ev?enko , Marko Vov?ok , Oleksa Storo?enko , Michal Lu?kaj , Alexandr Sergejevi? Pu?kin , Vasilij Andrejevi? ?ukovskij , Nikolaj Vasiljevi? Gogol , Pavel Josef ?afa?ik , Jan Kollar , Adam Mickiewicz ...). [29] Mnoho knih mu daroval ukrajinsky v?dec Mychajlo Petrovy? Drahomanov , ktery mu posilal etnograficke a folklorni materialy a sbirky. Mezi nimi byly Maloruske lidove pisn? ( Maloruski narodni pisni ) a Maloruske lidove pov?sti ( Maloruski narodni perekazy ). Diskutovali spole?n? take o problemech narodnostnich men?in v Rakousko-Uhersku a v  Ruskem imperiu . [11] Anatolij Kralicky si dopisoval s Jakovem Fjodorovi?em Holovackym , ktery vyu?il jeho materialy o folkloru ve sve ?ty?dilne praci Lidove pisn? Hali?ske a Uherske Rusi ( Narodnyje pesni Galickoj j Ugorskoj Rusi , 1878), [24] [29] Osypem Andrijevi?em Mon?alovskym a Ivanem Jakovy?em Frankem . Ivan Jakovy? Franko publikoval n?ktere Kralickeho zapisy v ?asopisu ?y??a i slovo (?esky ?ivot a slovo ). [30] Kralicky udr?oval vztahy s mnohymi osobnostmi v?dy a kultury, nap?iklad s Antonem Semjenovi?em Budilovi?em , Bohdanem Andrijevi?em Didyckym , Andrejem Petrovi?em De?kem , Mychajlem Petrovy?em Drahomanovem , Izmailem Ivanovi?em Srezn?vskym … [5] [11] [14]

? Knihy jsou ty komory, v kterych jsou spojeny poklady minulych rod? a du?evni zisky sou?asnik?. “
? citat Anatolije Kralickeho

Anatolij Kralicky p?ekladal z n?m?iny , sloven?tiny , ?e?tiny , ru?tiny , ma?ar?tiny a francouz?tiny do rusin?tiny a ru?tiny. Osobitou ?asti p?ekladatelske ?innosti Anatolije Kralickeho jsou p?eklady d?l ?vycara Jeremiase Gotthelfa a n?mecko-?vycarskeho spisovatele Johanna Heinricha Danieal Zschokke , kte?i p?sobili v obdobi osvicenstvi. Anatolij Kralicky se sna?il p?eklady p?izp?sobit prost?edi U?horodske Rusi (nap?iklad v postavy v jeho dilech slavi Vanoce podle Julianskeho kalenda?e ). [12] Ze slovenske literatury p?ekladal dila Jana Holleho , Pavla Josefa ?afa?ika , Svetozara Hurbana-Vajanskeho a Antona Bielka , ktere uve?ej?oval v novinach Lystok (?esky Listek ). [4] Dopisoval si s Jankom Kra?om , o kterem napsal biografii. [22] :s.25 [23] V ramci publicisticke ?innosti uve?ejnil ?lanky take o ?tefanovi Moyzesovi , Pavlovi Josefovi ?afa?ikovi, Jozefovi Hlo?nikovi [31] a Franti?kovi Vi?azoslavovi Sasinkovi . [32]

Svou literarni tvorbu za?al v 60. letech 19. stoleti. Pat?il k slovanofil?m a usiloval o prosazeni my?lenek slovanske vzajemnosti , ktere ovliv?ovaly spole?ensko-politicky ?ivot inteligence v tomto obdobi. P?sobil v obdobi romantismu a realismu . [14] Byl hlavnim p?edstavitelem karpatsko-rusinskeho romantismu. V jeho romantickych dilech se postavy nepodrobi osudu, ale sna?i se pomahat druhym bez viry v nadp?irozene sily, co? bylo d?kazem viry Anatolije Kralickeho v silu naroda a lep?i vlastnosti ?lov?ka. Prosazoval up?imnost a lasku, nikoli odlou?enost a samostatnost jako jini romantici. [22] :s.27, 58

Anatolij Kralicky pod vlivem realismu napsal vicero socialn?-kritickych povidek. Poukazoval v nich na r?zne problemy a ti?ivou socialn?-ekonomickou situaci na uzemi dne?niho vychodniho Slovenska a Zakarpatske Rusi . V?noval se problematikam socialni, narodni a kulturni obrody, socialni nespravedlivosti, chudoby lidi a emigrace . V dilech se v?noval take alkoholismu ? velkemu problemu tehdej?iho obyvatelstva, ktereho zneu?ivali hospoda?i, obchodnici a kr?ma?i. Druhou p?i?inou chudoby na venkov? v teto oblasti byla podle Anatolije Kralickeho exekuce . [12] :s.119?122

Etnografie [ editovat | editovat zdroj ]

Anatolij Kralicky se take zabyval etnografii a folklorem . [25] [33] ?asto se seznamoval s oby?ejnymi vesni?any a p?i seznameni si zapisoval pisn?, moudrosti, v?domosti o narodnich ob?adech, hadanky, p?islovi, r?eni (po?ekadla), pohadky, koledy... [24] Napsal vicero etnografickych ?lank? o r?znych slovanskych narodech ? Srbech , Bulharech , Rusech , Ukrajincich ... ?e?il v nich take socialn?-ekonomicke, politicke, kulturni ?i historicke otazky.

Anatolij Kralicky stravil v roce 1863 dva tydny na vychodnim Slovensku, kde ho zaujaly zdej?i svatebni zvyky, o kterych napsal v ?lanku Svadebnyji zvy?aji u ?ary?skych Slovakov (?esky Svatebni zvyky ?ari?skych Slovak?) . ?lanek uve?ejnil v ?asopisu Haly?anyn (?esky Hali?an ) v roce 1868. [22] :s.30-34

Dila [ editovat | editovat zdroj ]

Pov?sti [ editovat | editovat zdroj ]

  • K?az Laborec (?esky Kni?e Laborec) je nejvyznamn?j?im a nejznam?j?im dilem Anatolije Kralickeho. Dilo bylo publikovano v sborniku Haly?anyn (?esky Hali?an ) v roce 1863. D?j romanticke pov?sti se soust?e?uje na kni?ete Laborce a jeho snahu ubranit se ve sve u?horodske pevnosti Uhr?m . [pozn. 2] [29] Zrada, ktera byla nucena utikat se svou dcerou Virou a svymi nejbli??imi spolubojovniky a? k ?ece Svir?av? , na jejim? b?ehu ho Uh?i chytili a popravili. Jeho v?rni spolubojovnici ho tam pochovali. Kralicky popisuje tragicky konec slovy: ?Pochovali ho na tom mist? u Svir?avy a nazvali tu ne??astnou ?i?ku Laborec.“ Dilo bylo nasledn? n?kolikrat vydano (nap?iklad v roce 1925 Augustinem Volo?inem ). [4] [12] :s.14, 35 [14]
  • Svjato-Jurskyj monastryr v Livadiyi (?esky Svatoji?sky monastyr v Livadiji ) je pov?st z obdobi osvobozujicich boj? v ?ecku. Anatolij Kralicky ji napsal v roce 1862 a byla vydana v roce 1865 v 10 vydanich ?asopisu Slovo (?esky Slovo ). [12]
  • Abe?ar i Heloysa (?esky Abelard a Heloisa ) je pov?st, kterou Anatolij Kralicky vydal v roce 1866 pod pseudonymem Labor?an. [12]
  • Kaz? neba (?esky Nebeska poprava ) je pov?st, ktera byla publikovana v roce 1863. [12] :s.35
  • ?ak (?esky Kostelnik ) je pov?st, kterou Anatolij Kralicky publikoval v roce 1866 v sborniku Ote?estvennyj sbornik (?esky Vlastenecky sbornik ) ve Vidni pod pseudonymem Labor?an. [12]
  • Prometej (?esky Prometheus ) je pov?st s prvky ?ecke mytologie , kterou Anatolij Kralicky vydal v roce 1867 v novinach Svit (?esky Sv?t ) pod pseudonymem Foma Fomy?.
  • Mojsej (?esky Moj?i? ) je pov?st, ktera byla publikovana a? v roce 1998. [12] :s.35
  • S??skyj u?yte? (?esky Vesnicky u?itel ) je realisticka pov?st, kterou Anatolij Kralicky vydal v roce 1868 pod pseudonymem Asko?d v novinach Svit (?esky Sv?t ). Inspiroval se dily spisovatel? Johanna Heinricha Daniela Zschokkeho (N?mec) a Jeremiase Gotthelfa (?vycar). D?j se odehrava v obci Bla?ovce, v ktere jsou obyvatele popsani jako lenivi, zaostali a mnozi zavisli na alkoholu. Hlavni postavou je novy u?itel Hryhorij, po p?ichodu ktereho nastava ve vesnici zm?na. Hryhorij je pracovity, ?estny, p?esny, dochvilny a ?istotny. Rad ?te a p?emy?li nad tim, jak zlep?it ?ivot ostatnich v d?din?. Odmita jakekoli t?lesne tresty na vyu?ovani. Sna?i se o rozvoj obce ? otev?e ned?lni ?kolu pro dosp?le, pekarnu, d?tsky domov, knihovnu, domov d?chodc? a iniciuje vystavbu kamennych dom?. Postava je inspirovana Alexandrem Duchnovi?em . Ve vyu?ovani a rozvoji vesnickeho ?ivota mu pomaha take jeho man?elka, ktera mistni ?eny u?i domacim pracim. Do mnohych aktivit se zapojuje take kn?z Luka. [22] :s.68 - 71
  • Brytva i mylo (?esky B?itva a mydlo ) je pov?st, ktera byla uve?ejn?na v roce 1883 v novinach Novyj Prolom (?esky Novy p?elom ).
  • Juhoslov'janski amazonky (?esky Jihoslovanske amazonky ) je romanticka pov?st s nam?tem historie obrany slovanskych narod?, kterou Anatolij Kralicky publikoval v roce 1891. Hlavni my?lenkou je povstani v jihoslovanske vesnici pod vedenim Ivana Holovy?a, ktereho pozd?ji zradi a vydaji nep?iteli. Proto ho nahradi jeho man?elka Terka ? hlavni postava pov?sti. Anatolij Kralicky prost?ednictvim dila odsoudil tehdej?i pom?ry v mnohonarodnostni spole?nosti. [22] :s.57, 58
  • Fon Mynka? je pov?st, kterou Anatolij Kralicky publikoval v roce 1892 pod pseudonymem Ivan No?.
  • ?itejskije drjazgi (?esky Ka?dodenni hadky ) je pov?st, d?j ktere se odehrava na jarmarkach v m?stech Muka?evo a Barehovo . Hlavni my?lenkou jsou p?ihody b??nych lidi ? sirotky Mari?ky, vesni?an? Zozuli a Andra?a, kte?i prodavaji zakazany tabak . [22]
  • Pastyr u polonynach (?esky Pasty? na holich ) je pov?st, ktera je kompozi?n? rozd?lena na 6 ?asti s 2 d?jovymi liniemi. V prvni d?jove linii se d?j soust?e?uje na chudeho pasty?e Volodymyra. Miluje Olenu, kterou v?ak zamo?ny otec ji? slibil rozmazlenemu boha?ovi Tichomirovi. Druha linie se odehrava na Vala?sku , kde bojar Dumyriu vyznava lasku Flo?e, p?i?em? ve vedlej?i mistnosti na smrtelne posteli le?i jeho ?ena. Flora ho obvini z nelidskosti a chce se mu pomstit. Anatolij Kralicky vydal dilo v roce 1860. [4]

Romanticke povidky [ editovat | editovat zdroj ]

  • Obraz ?izni (?esky Obraz ?ivota) je povidka, ktera je literarnim debutem Anatolije Kralickeho. Byla publikovana v slabika?i Kny?nycja ?yta?naja d?a na?ynaju??ych v roce 1847. V povidce vystupuje sta?ec, ktery ma p?edstavovat Alexandra Duchnovi?e . [22] :s.39 - 40
  • Ivan je romanticka povidka, ktera vznikla na zaklad? p?ekladu dila Uli der Knecht ?vycarskeho spisovatele Jeremiase Gotthelfa . Anatolij Kralicky ji publikoval v u?horodskych novinach Svit (?esky Sv?t ). Pozd?ji ji kni?n? publikoval s Cyrilem Szabo v ramci kni?ni serie Narodnoje ?tenije (?esky Narodni ?teni ) v roku 1869. Hlavni postavou je 20ro?ni Ivan, ktery se stava moudrym ekonomem. Neni v?ak spokojen so svym ?ivotem a vychodisko nachazi v alkoholu. [22]
  • Puga?ov je romanticka povidka, ktera vznikla na zaklad? p?ekladu dila A vakmer? (?esky Sm?ly ) od ma?arskeho spisovatele More Jokaie . Anatolij Kralicky v?ak kone?ny text upravil ? p?eklad zdynamizoval vynechanim vedlej?ich postav a epizod. Byl to zarove? jeho p?ekladatelsky debut. [5] [12] :s.143 - 153
  • Napoleon v Moskve (?esky Napoleon v Moskv?). [5]
  • Ne chody, Hrycju, na ve?ornyci! (?esky Necho?, Hryc, na ve?erni posezeni! ) je romanticka povidka s prvky mystiky a folkloru , ktere nam?tem byly take zname lidove pisni z vychodniho Slovenska a  Zakarpatske Rusi . Jednou z nich byla pise? o v??ne lasce a boji o lidskou d?stojnost - Oj ne chody, Hrycju, ta j na ve?ornyci (?esky Oj, necho? Hryc, na ve?erne posezeni ) [34] , ktera byla poprve uvedena v roce 1805. Anatolij Kralicky ?ast ze za?atku pisn? uvedl na konec povidky. Dilo vydal v Lvovskych novinach Slovo (?esky Slovo ). Timto dilem inspiroval vicero spisovatel? ( Alexander Alexandrovi? ?achovskoj , Volodymyr Ivanovy? Samijlenko , Mychajlo Petrovy? Staryckyj , Olha Julianivna Kobyljanska ...). Dilo bylo publikovano a? v roce 1865. [12] :s.35 [22] :s.53 - 57
  • Fedir Petrjuk je romanticka povidka s historickou my?lenkou, ktera byla publikovana v sborniku Ote?estvennyj sbornik (?esky Vlastenecky sbornik ) ve Vidni v roce 1862. D?j se odehrava v  Maramure?skem poho?i v obdobi turecko-tatarskych najezd? . Hlavni postavou je v?decky hospoda? Fedir Petrjuk, ktery zradou nabudil bohatstvi a kv?li pen?z?m je ochotny ud?lat cokoli. Na druhe stran? jsou vzbou?enci, ktere vede Vasy? Baho? (Vasyl Baho?). Na konci se Fedir Petrjuk stava ?ebrakem jako trest za to, ?e spolupracoval s nep?itelem a zaprodal jedinou dceru do osmanskeho haremu . [22]
  • Bratovbyvcja (?esky Bratrovrah ) je romanticka povidka s biblickym nam?tem, ktere rukopis se nena?el ? ztraceny v redakci literarniho sborniku Haly?anyn (?esky Hali?an ). [12] :s.35

Socialn?-spole?enske povidky [ editovat | editovat zdroj ]

  • Pivnycja (?esky Pivnice ) je socialn?-spole?enska povidka a jedno z nejvyznamn?j?ich dil Anatolije Kralickeho. ?e?i problem sveho rodneho regionu ? zrod kr?em (hospod) diky rychlemu vyvoji kapitalismu a velkeho nep?itele ? alkoholismu. ?aste exekuce m?ly za nasledek je?t? v?t?i zubo?eni vesnic.
  • Ekzekutor (?esky Exekutor ) je realisticka , socialn?-spole?enska povidka na tehdy aktualni tema ? bida a nasledne exekuce na venkov?, [pozn. 3] kterou publikoval v roce 1892 pod pseudonymem Ivan No? v ?asopise Beseda (?esky Beseda ). Vyprav??em dila s jednoduchou kompozici a d?jem je exekutor, ktery cestuje do chude vesnice Ir?avka. [22] :s.65 - 68 Autor v dile ukazuje velkou prazdnou chy?i, kterou je take pot?ebne dat do exekece. Exekutor z chy?e bere jedinou v?c ? teplou pe?inu, pod kterou le?i nemocna man?elka vesni?ana. Svoje konani vysv?tluje svou povinnosti. Pozd?ji v?ak p?emy?li, jestli bylo jeho konani opravdu spravedlive.
  • Pijavycja (?esky Pijavice ) je socialn?-spole?enska povidka, kterou Anatolij Kralicky publikoval s Cyrilem Szabo v roce 1869 v ramci kni?ni serie Narodnoje ?tenije (?esky Narodni ?teni ). Ma jednoduchy d?j a kompozici tvo?i 9 ?asti, z kterych je prvnich osm pojmenovanych. Nazev ozna?uje hlavni postavu ? kr?ma? Rozenfe?da (Rosenfelda), ktery usiluje jenom o co nejv?t?i zisk. Pou?iva take nemoralni zp?soby, jako nap?. ?ed?ni palenky ?pinavou vodou. Je vdovec s 3 syny. Jednomu z nich ? Mende?ovi (?esky Mendelovi), chce dat skryte penize v pivnici. Ty u? p?edtim objevi vesni?anka Maria (Marie), ktera se v pivnici skryje a p?ed odhalenim p?edstira smrt. Otec a syn p?enesou jeji t?lo do lesa, kde ho cht?ji spalit. Maria je ov?em d?vtipna ? sebere penize, hodi je do ohn? a ute?e, za co? se ji chce Rozenfe?da pomstit. Mende? si nasledn? otev?e vlastni kr?mu a zalo?i take fabriku. A?koli prodava palenku levn?ji, ma nemoralni zp?soby jako otec. Na konci dila Mende?a postavila p?ed soud. [22] :s.61-64

Pohadky [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kazka pro hory (?esky Pohadka o horach ) je pohadka o stvo?eni hor. Pan B?h v pohadce zasel zrno, kde vznikla hora. P?vodn? je cht?l rozmistit rovnom?rn?. Stvo?eni noveho sv?ta se ov?em nelibilo ?ablovi , ktery v podob? osy u?tipl Pana Boha. Tomu se zrna rozsypala a hory byly rozmist?ny nerovnom?rn?. [22] :s.32
  • Sv.  Petr i Kolesar (?esky sv . Petr a cyklista ) je pohadka o chudem, d?vtipnem, ?estnem a neunavnem cyklistovi Ivanovi Kukynovi. ?est dni v tydnu t??ce pracuje a sedmy den prohraje v?e v kartach. Jednou ho nav?tivi Je?i? Kristus a Sv.  Petr. Jako znak pod?kovani za pohostinnost mu splni 3 p?ani. P?eje si, aby v?dy vyhraval v kartach, aby byl ob??en ten, kdo bude z jablon? krast plody, a aby nemohl vstat z jeho lavi?ky ten, kdo si na ni sedne. Dlouhou dobu se Ivanovi da?i a kona dobre skutky. Jednoho dne za nim p?ijde Smrt, ktera si sedne na lavi?ku a u? nem??e vstat. Ivan ji pusti, jestli?e mu prodlou?i ?ivot o 100 let. Pozd?ji si chce sebrat jablko, ale musi prodlou?it Ivanovi ?ivot o 300 let. Po 150 letech se Smrt rozhodne velmi stareho Ivana vzit se sebou. Do nebe ov?em Ivana nepusti, a tak musi se Smrti do pekla . [22] :s.32-33 [24]
  • Oho? (?esky Ohe? ) je pohadka, kterou Anatolij Kralicky publikoval v roce 1893 pod pseudonymem Ivan No? v ?asopise Beseda (?esky Beseda ). Vystupuje v ni Je?i? Kristus a sv. Petr. kte?i odm??uji dobre pracovite lidi, kte?i jsou chudi. Trestaji ty, kte?i jsou py?ni a p?i?li ne?estn? k bohatstvi. Zapornymi postavami jsou dva brat?i. Star?i bratr je vesnicky boha? a mlad?i je valach. Oba dva po zbohatnuti zapomenou na tehdej?i chudobu a zpy?ni. Za trest v?echno jejich bohatstvi spali ohe?. [22] :s.33
  • Frajir na husja?ych nohach (?esky Frajer na husich nohach ) je pohadka, ktera byla publikovana v ?asopise ?y??a i slovo (po ?esky ?ivot a Slovo ) v roce 1894. Hlavni postavou je Maria (Marie), ktera jako jedina mezi kamaradky nema p?itele a je ochotna ud?lat cokoli, aby si ho na?la.

Legendy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Dobra baba i ?ort (?esky Dobra baba a ?ert ) je legenda, kterou publikovala Olha Fedorivna Franko v ?asopise ?y??a i slovo (?esky ?ivot a slovo ) v ramci rubriky Novely i fablio (?esky Novely a fabliau) v roce 1894. D?j se odehrava v d?din?, kde je?t? nikdy nebyl kominik. Jednou si ho zavola mistni statka?. Kominik se zepta na cestu sta?eny, ktera v lese sbira h?ibky. Ta si mysli, ?e je ?ert. Proto mu doporu?i del?i cestu, aby nepotkal k?i?. [24]
  • Zvidky vzjalasja ?aba? (?esky Odkud se vzala ?aba? ) je legenda, ktera byla publikovana v ?asopise ?y??a i slovo (?esky ?ivot a slovo ) v roce 1894. Je o mu?i, kteremu se narodi dit?, ale nikdo nechce byt jeho kmotrem. Plakat na konci vesnice ho najdou Je?i? Kristus a sv.  Petr. Je?i? Kristus se nabidne, ?e p?jde za kmotra. Pok?ti dit? a doma je bohata hostina. Mu? postupn? zbohatne a zpy?ni. Po roce ho znovu nav?tivi Je?i? Kristus a sv. Petr. Nechce je u? pohostit a vyhani je z domu. Je?i? Kristus ho proto hodi do lou?e a z mu?e se stane ?aba. [24]

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Anatolij Kralicky ve sve studii vzpomina na vicero m?sta a obci na uzemi sou?asneho Slovenska ? ?erti?ne , Palota , Kerestur (od roku 1955 ma obec nazev Zemplinska Teplica , Ma?arska ? Debrecin , Tokaj , Gesztely , Ratka , ale take ?eky ( Bodrog , Takta )
  2. ↑ Anatolij Kralicky pou?iva v dile ozna?eni Polovci, co? bylo v 9. stoleti ozna?eni Starych Ma?ar?.
  3. ↑ Popisovane situace v dile byly inspirovany p?ib?hem skute?neho exekutora.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Anatolij Kralickij na slovenske Wikipedii.

  1. ↑ Biograficky lexikon Slovenska . Svazek V. Km - L. Martin: Slovenska narodni knihovna ; Narodny biograficky ustav, 2013. 852 s. ISBN   978-80-8149-011-8 . S. 316?317.  
  2. ↑ MEDVI?, Petro. Iz na?oj istoriji: Anatolij Kralyckyj, neznamyj fotograf [online]. Gorlice: Radio lem.fm, 2014-03-05 [cit. 2021-02-12]. Dostupne online . (rusinsky)  
  3. ↑ ?abiny: Historia [online]. Obec ?abiny [cit. 2021-07-26]. Dostupne online .  
  4. ↑ a b c d e f g h HOLENDOVA, Jolana. Ne zabuvajmo na?ych dija?iv mynuloho [online]. Ukrajincy Slova??yny, 2014-10-02 [cit. 2021-04-16]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  5. ↑ a b c d e f g h i SMOLIJ, Valerij Andrijovy?; HENNADIJ VOLODYMYROVY?, Borjak; VERS?UK, Vladyslav Fedorovy?. Encyklopedija istoriji Ukrajiny . Kyjev : Naukova Dumka, 2008. 565 s. Dostupne online . S. 290, 291. (ukrajinsky)  
  6. ↑ Zemplen Leveltara: Zemplen varmegyei felekezeti anyakonyvi masodpeldanyok leveltari gyujtemenye. 1821 ? 1895.? Fond 4, 1420, old. 73.
  7. ↑ Schematizmus Greckokatolickeho arcibiskupstva v Pre?ove [online]. Pre?ov: Archeparchie pre?ovska [cit. 2021-02-12]. Dostupne online .  
  8. ↑ PA?AK, Valerij. Narys istoriji karpatorusynskoji literatury . Toronto: [s.n.], 2016. S. 77 ? 82.  
  9. ↑ TICHY, Franti?ek. Anatolij Kralickij (P?isp?vky k studiu jeho ?ivota i dila) . Praha: Carpatika: Sbor pro vyzkum Slovenska a Podkarpatske Rusi p?i Slovanske ustavu v Praze, 1936. S. 355.  
  10. ↑ PEKAR, Atanasij. ≪Anatolij Kralyckyj, ?SVV, jak istoryk≫ // Tak samo.... Analecta Ordinis S. Basilii Magni . ?im: 1974, s. 276?292.  
  11. ↑ a b c d e f KYRY?UK, Oleksandr Vasy?ovy?; OME??UK, M.; ORLEVY?, Iryna Vasylivna. Istorija relihij v Ukrajini: naukovyj ??ori?nyk . Svazek 1.. Lvov: [s.n.], 2011. 782 s. Dostupne online . Kapitola Istorija chrystyjanstva: Relihijne ?y??a v Haly?yni ta Zakarpatti pro?ahom 1772 ? 1914 rokiv, s. 181 ? 183. (ukrajinsky)  
  12. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o PA?AK, Valerij; PAVLI?, Michal. Anatolij Kralicky - Tvorba . Pre?ov: Vydavate?stvo Pre?ovskej univerzity , 2019. 440 s. (Rusinska klasika). ISBN   978-80-555-2344-6 . S. 14, 15, 22, 32, 34 ? 36, 38 ? 46, 143. (rusinsky)  
  13. ↑ a b MAGOCSI, Paul Robert. Chrbtom k horam . Pre?ov: UNIVERSUM, 2016. 593 s. ISBN   978-80-89046-97-3 . Kapitola Karpatska Rus v Rakusko-Uhorsku v rokoch 1868-1914, s. 100, 177.  
  14. ↑ a b c d e MOROZ, Volodymyr. ≪My sim’ja preslavnoji Ukrajiny≫: posta? о. Anatolija Kralyckoho iz Zakarpa??a u svitli joho i na?oji su?asnostej [online]. Relihijno-informacijna slu?ba Ukrajiny (RISU), 2019-07-07 [cit. 2021-07-27]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  15. ↑ JASIK, Milan. Anatolij Kralicky, rusinsky spisovate? a historik 19. storo?ia . ?abiny: Greckokatolicky farsky urad ?abiny, 2004. ISBN   80-969100-0-0 . S. 50.  
  16. ↑ MAGOCSI, Paul Robert; POP, Ivan. Encyklopedija istoriji ta ku?tury karpatskych rusyniv . U?horod: Vydavnyctvo V. Pa?aka, 2010. ISBN   978-966-387-044-1 .  
  17. ↑ Rusini na Slovensku: Hospoda?ska a kulturni studia [online]. www.hks.re [cit. 2021-04-11]. Dostupne online .  
  18. ↑ Internet Encyclopedia of Ukraine [online]. Edmonton, Toronto: Canadian Institute of Ukrainian Studies [cit. 2021-04-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ Ukrajinskyj Centr - Osvit?o-Informacijnyj Portal D?a Ukrajinciv - Biblioteka, Halereja, Forum [online]. www.ukrcenter.com [cit. 2019-10-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-08-03. (ukrajinsky)  
  20. ↑ VID?ANSKYJ, Stepan Vasy?ovy?. Kralyckyj Anatolij Fedorovy? [online]. resource.history.org.ua, 2008 [cit. 2019-10-05]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  21. ↑ LYAVINECZ-UGRIN, Marianna. History of the Russian Language in Hungary in the 19th Century. Discovering Kirill Szabov [online]. Budape??: 2018-11-06 [cit. 2021-04-11]. S. 5. Dostupne online . (rusinsky)  
  22. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q HOLENDOVA, Jolana. Anatolij Kralickyj . Pre?ov: Slovenske pedagogicke nakladatelstvi , 1984. 256 s. S. 12?18, 25?71, 142, 218. (ukrajinsky)  
  23. ↑ a b Zvony nad krajinou rusinske [online]. Bratislava: Rozhlas a televize Slovenska , 2020-03-11 [cit. 2020-09-23]. 29:50 ? 30:29. Dostupne online .  
  24. ↑ a b c d e f g ?MAJDA, Michal. A i?i vam vin?uju . Pre?ov: Slovenske pedagogicke nakladatelstvi , 1992. Dostupne online . ISBN   80-08-01151-3 . Kapitola Lemky ta Lemkiv??yna, s. 35, 58, 61, 65. (ukrajinsky)  
  25. ↑ a b Kra-Kry. Ukrajinska Literaturna Encyklopedija. Tom 3. [online]. izbornyk.org.ua [cit. 2021-08-01]. Dostupne online .  
  26. ↑ Zakaraptska Oblasna Universalna Naukova Biblioteka im. F. Poty??aka::Vydatni zakarapatci [online]. www.biblioteka.uz.ua [cit. 2021-02-12]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  27. ↑ a b POP, Ivan. Ivan Pop: Osobnosti na?ich d?jin ? KRALICKIJ Anatolij Fedorovi? [online]. Bratislava: Zdru?enie inteligencie Rusinov Slovenska, 2015-05-24 [cit. 2019-10-05]. Dostupne online .  
  28. ↑ LYAVINECZ-UGRIN, Marianna. K voprosu izu?enija istorii russkogo nerazgadannyj K. A. Sabov [online]. Budape??: Eotvos Lorand University, 2018-11-06 [cit. 2021-04-11]. S. 332. Dostupne online . (rusky)  
  29. ↑ a b c Kralyckyj Anatolij, ?y??a Ukrajinskych Karpat [online]. carpathians.eu, 2011-01-30 [cit. 2021-04-16]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  30. ↑ ?ernec ta joho doba: naciona?na ta relihijna identy?nis? y spad??yni o. Anatolija Kralyckoho, ?SVV (1835?1894) [online]. www.osbm.org.ua, 2019-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  31. ↑ Encyclopaedia Beliana [online]. Bratislava: Encyklopedicky ustav Slovenske akademie v?d [cit. 2021-02-12]. Dostupne online . ISBN   978-80-89524-30-3 .  
  32. ↑ Encyklopedia Slovenska . Svazek III. K?M. Bratislava: VEDA , 1979. 656 s. S. 218.  
  33. ↑ Ukrajinska Literaturna Encyklopedija. . [s.l.]: [s.n.], 1995. Dostupne online . S. 41?58. (ukrajinsky)  
  34. ↑ Oj ne chody Hrycju [online]. Ukrajinska pis?a [cit. 2021-02-15]. Dostupne online . (ukrajinsky)  
  35. ↑ Spolo?ny program hospodarskeho a socialneho rozvoja obci MAS LABOREC na obdobie 2016 - 2023 [online]. MAS LABOREC [cit. 2021-04-15]. S. 10. Dostupne online .  
  36. ↑ Pamiatkovy objekt - podrobnosti [online]. Pamatkovy u?ad Slovenske republiky [cit. 2021-06-20]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anatolij_Kralickij&oldid=23945930 “