Alfons XIII.
(
Alfonso XIII
;
17. kv?tna
1886
,
Madrid
?
28. unora
1941
,
?im
) byl v letech 1886 a? 1931
kralem ?pan?lskym
(pote a? do sve smrti v exilu).
Narodil se 17. kv?tna 1886 v Madridu jako pohrobek 25. listopadu 1885 zesnuleho krale
Alfonse XII.
?pan?lskeho
a jeho druhe ?eny
Marie Kristyny Rakouske
a tim se
de jure
ihned po svem narozeni stal kralem. Do jeho plnoletosti roku 1902 v?ak u?edni zale?itosti vedla jeho matka jako
regentka
.
Kdy? se kral Alfons XIII. a kralovna
Viktorie Ev?enie
vraceli po svatebnim ob?adu do
kralovskeho palace
, stali se ter?em atentatu prost?ednictvim bomby ukryte v kytici kv?tin, kterou hodil anarchista
Mateo Morral
na jejich v?z, p?ed ?islem 88 na madridske calle Mayor. Kralovsky par jako zazrakem vy?el bez zran?ni, av?ak na nasledky exploze zem?elo nebo bylo zran?no mnoho p?ihli?ejicich a ?len? kralovske suity.
B?hem
prvni sv?tove valky
, jako monarcha neutralniho statu, uspo?adal u?innou iniciativu,
U?ad pro zajatce
, (?pan. Oficina Pro Cautivos), ktera umo?nila kontakt mezi vale?nymi zajatci obou stran s jejich rodinami. U?ad zachranil na 70 tisic civilist? a 21 tisic vojak?, intervenoval ve prosp?ch 136 tisic vale?nych zajatc? a uskute?nil 4 tisice inspek?nich vizit v ute?eneckych taborech. Kral krom? toho m?l v umyslu osvobodit a nechat p?evezt do ?pan?lska
ruskou carskou rodinu
, ale po
statnim p?evratu
v re?ii
bol?evik?
to ji? nebylo mo?ne.
[1]
Po smrti posledniho rakousko-uherskeho cisa?e a ?eskeho krale
Karla I.
(zem?el 1. dubna 1922 v internaci na
Madei?e
) poskytl Alfons XIII. ve ?pan?lsku azyl cisa?ovn? vdov?
Zit?
a jejim osmi d?tem.
Doba jeho vlady spadala do ery politicke restaurace ve ?pan?lsku. V tomto obdobi se v?echny vyznamne sily sna?ily o zeslabeni existujicich politickych a silicich socialnich protiklad? ve ?pan?lske spole?nosti, av?ak bez usp?chu. Kral to v?ak nechapal jako impuls k prosazeni nezbytnych reforem prost?ednictvim svych ?irokych mo?nosti danych mu ustavou. ?pan?lsko bylo sice uchran?no hr?z
prvni sv?tove valky
, ale i zde byly velke socialni rozdily zdrojem nap?ti ve spole?nosti. Stavky, socialni nepokoje a atentaty (i na kralovu osobu) situaci je?t? zhor?ovaly. Korupci a reformnim vzedmutim poznamenany ?pan?lsky politicky system se definitivn? zhroutil roku 1923 po pora?ce ?pan?lske armady proti marockym povstalc?m u Annualu. Spravou ?pan?lska byl pov??en general
Miguel Primo de Rivera
, za jeho? vedeni se zem? stala de facto vojenskou diktaturou, v ni? stal kral ve stinu vojenskeho diktatora. Av?ak ani tato sedm let trvajici diktatura nep?inesla vytou?enou konsolidaci ochromeneho ?pan?lskeho statu a nesplnila o?ekavani.
V komunalnich volbach z 12. dubna 1931, prvnich volbach po roce 1923, ve velkych m?stech p?esv?d?iv? zvit?zili
republikani
. O dva dny pozd?ji byla v
Madridu
vyhla?ena
(2.) republika
a kral Alfons je?t? teho? dne, bez formalni abdikace, ode?el se svou rodinou do exilu, nejprve do
Pa?i?e
a
Marseille
, pozd?ji do
?ima
. Na pokraji
?pan?lske ob?anske valky
horliv? podporoval vzbou?enecke skupiny, a prohla?oval se za
falangistu
od prvni chvile
.
[2]
Teprve kratce p?ed svou smrti, 15. ledna 1941, se vzdal prava na tr?n ve prosp?ch sveho syna
Juana
.
Alfons XIII. zem?el v
?im?
, kde byl pote rovn?? poh?ben, a to ve ?pan?lskem narodnim kostele
Santa Maria in Monserrato degli Spagnoli
. V lednu 1980 byly jeho ostatky p?evezeny do
kralovske hrobky kla?tera El Escorial
.
Matka Alfonse XIII.
Marie Kristyna Rakouska
byla pravnu?ka ?imskeho cisa?e a ?eskeho krale
Leopolda II.
a narodila na
zamku v ?idlochovicich
na Morav?. B?hem prvni sv?tove valky se Alfons XIII. p?imluvil u rakouskeho cisa?e za budouciho ?eskoslovenskeho premiera
Karla Krama?e
, ktery byl v roce 1916 odsouzen k trestu smrti. (Podobn? se p?imlouval u ruskeho cara za propu?t?ni
Maxima Gorkeho
.
[3]
) Po?atkem 20. let 20. stoleti sledoval s nevoli konfiskace majetku sveho stryce
Bed?icha Rakousko-T??inskeho
na uzemi ?eskoslovenska a podeziral ?eskoslovenskou vladu ze sklon? k bol?evismu. V roce 1923 intervenoval za zachranu kyn?vartskeho panstvi p?ed
pozemkovou reformou
.
[4]
Jeho sest?enice
Isabela Alfonsa Bourbonsko-Sicilska
se v roce 1929 provdala za polskeho hrab?te Jana Zamojskeho, majitele
?ubov?anskeho hradu
. 4. za?i 1931 soukrom? nav?tivil Prahu.
[5]
V roce 1931 udajn? kral uva?oval, ?e se usadi na Slovensku.
[6]
Na Slovensku p?ebyval v roce 1934.
[7]
Jeho sest?enice Isabel de Silva y Carvajal (1880?1980) se provdala za Klemense Vaclava Metternicha (1869?1930), vnuka rakouskeho kancle?e
Klemense Wenzela von Metternicha
. B?hem exilu Alfons XIII. v letech 1931?1938 n?kolikrat pobyval u
Paula Alfonse von Metternich-Winneburga
na jeho zamku
Kyn?vart
v zapadnich ?echach.
[8]
Levicovy tisk jej podez?ival, ?e na zamku tajn? jedna proti demokratickemu ?pan?lsku. Na jeho obhajobu se v roce 1936 postavil Karel Krama?, kdy? do
Narodnich list?
napsal ?lanek
?Nevd??nost“
.
[9]
[10]
Obec Kyn?vart
si v roce 1938 vymohla jeho vypov?zeni ze zem?. Den p?ed
Mnichovskou dohodou
pak odjel do Vidn? a do ?eskoslovenska se ji? nikdy nevratil.
Z man?elstvi uzav?eneho 31. kv?tna 1906 s princeznou
Viktorii z Battenbergu
, dcerou prince
Jind?icha Mo?ice z Battenbergu
, guvernera a kapitana na
ostrov? Wight
, a jeho man?elky princezny
Beatrice Britske
, nejmlad?i dcery
britske kralovny
Viktorie
, vze?li nasledujici potomci:
- ? 1933?1937
Edelmira Sampedro-Ocejo y Robarto
- ? 1937?1938 Marta Rocafort y Altazurra
- Jakub Jind?ich
(1908?1975), vevoda ze Segovie a uchaze? o francouzsky tr?n jako Jacques II.
- ? 1935?1947 Princezna Victoire Jeanne Josephine Emmanuelle de Dampierre
- ? 1949 Carlota Tiedemann
Alfons m?l rovn?? ?est nelegitimnich potomk?:
- S francouzskou aristokratkou Melanie de Gaufridy de Dortan (1876?1937), provdanou za J. Leveque de Vilmorina, m?l syna jmenem Roger Marie Vincent Philippe Leveque de Vilmorin (1905?1980)
- S Pauline of Saint Glen syna Charlese Maxime Victora of Saint Glen (1914?1934)
- S Beatrici Noon dceru Juanu Alfonsa Milan y Quinones de Leon (1916?2005)
- Se ?pan?lskou here?kou Maria del Carmen Ruiz y Moragas (1898?1936) dceru Anu Mariu Teresu Ruiz y Moragas (1925?1965) a syna Leandra Alfonsa Luise Ruiz y Moragas (* 26. 4. 1929)
- S Marii Sousa syna Alonsa Borbon Sousa (1930?1934)
- ↑
Pro? Alfons XIII. nemohl zachranit cara Mikula?e II.?.
revista.libertaddigital.com
[online]. [cit. 2008-02-28].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2007-07-06.
- ↑
Jose Maria Zavala, "Francovi p?ivr?enci. Bourboni p?ed Ob?anskou valkou",
Dobrodru?stvi historie
?. 97 (listopad 2006), str. 48?53. ISSN 1579-427X.
- ↑
Alfons XIII. zachrancem Gorkeho.
Narodni listy
. 1932-01-23, ro?. 72, ?is. 16, s. 3.
Dostupne online
[cit. 2021-06-21].
ISSN
1214-1240
.
- ↑
PURNOCHOVA, Tereza.
?eskoslovensko-?pan?lske vztahy v letech 1918-1936
. , 2017 [cit. 2021-06-21]. Diplomova prace. Univerzita Hradec Kralove, Filozoficka fakulta. Vedouci prace PhDr. Ji?i ?t?pan, Ph.D..
Dostupne online.
- ↑
Alfons XIII. nav?tivil Prahu.
Narodni listy
. 1931-09-05, ro?. 71, ?is. 172, s. 1.
Dostupne online
[cit. 2021-06-21].
ISSN
1214-1240
.
- ↑
Madridske palacove poklady odvezeny do ?SR.
Narodni listy
. 1931-10-05, ro?. 71, ?is. 272, s. 3.
Dostupne online
[cit. 2021-06-21].
ISSN
1214-1240
.
- ↑
Byvaly kral Alfons XIII. do Luha?ovic.
Narodni listy
. 1934-04-14, ro?. 74, ?is. 73, s. 3.
Dostupne online
[cit. 2021-06-21].
ISSN
1214-1240
.
- ↑
?pan?lsky kral Alfons XIII. a Marianske Lazn?
[online]. Hamelika [cit. 2021-06-21].
Dostupne online
.
- ↑
KRAMA?, Karel. Nevd??nost.
Narodni listy
. 1936-08-15, ro?. 76, ?is. 223, s. 1.
Dostupne online
[cit. 2021-06-21].
ISSN
1214-1240
.
- ↑
Karel Krama? ? Nevd??nost
- GRANADOS, Juan.
?pan?l?ti Bourboni
(p?vodnim nazvem:
Breve historia de los Borbones espanoles
). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s.
ISBN
978-80-247-4097-3
. S. 187?214.