한국   대만   중국   일본 
Alfons XIII. ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Alfons XIII.

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Alfons XIII.
kral ?pan?lsky
kral francouzsky a navarrsky
Portrét
Alfons XIII., rok 1916
Doba vlady 17. kv?tna 1886 ? 14. duben 1931
K?est 22. kv?tna 1886
Narozeni 17. kv?tna 1886
Madrid , ?pan?lsko
Umrti 28. unora 1941 (ve v?ku 54 let)
?im , Italie
Poh?ben Kralovska hrobka kla?tera El Escorial
P?edch?dce Alfons XII.
Nastupce Niceto Alcala-Zamora (jako prezident ?pan?lska )
Man?elka Viktorie Ev?enie Battenberska
Potomci Alfons , kni?e z Asturie
Infant Jakub Jind?ich , vevoda ze Segovie
Infantka Beatrix
Infantka Maria Cristina
Infant Juan , hrab? barcelonsky
Infant Gonzalo
Rod Kapetovci
Dynastie Bourboni
Otec Alfons XII.
Matka Marie Kristyna Rakouska
Podpis Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Alfons XIII.

Alfons XIII. ( Alfonso XIII ; 17. kv?tna 1886 , Madrid ? 28. unora 1941 , ?im ) byl v letech 1886 a? 1931 kralem ?pan?lskym (pote a? do sve smrti v exilu).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Alfons XIII. kralem [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 17. kv?tna 1886 v Madridu jako pohrobek 25. listopadu 1885 zesnuleho krale Alfonse XII. ?pan?lskeho a jeho druhe ?eny Marie Kristyny Rakouske a tim se de jure ihned po svem narozeni stal kralem. Do jeho plnoletosti roku 1902 v?ak u?edni zale?itosti vedla jeho matka jako regentka .

Kdy? se kral Alfons XIII. a kralovna Viktorie Ev?enie vraceli po svatebnim ob?adu do kralovskeho palace , stali se ter?em atentatu prost?ednictvim bomby ukryte v kytici kv?tin, kterou hodil anarchista Mateo Morral na jejich v?z, p?ed ?islem 88 na madridske calle Mayor. Kralovsky par jako zazrakem vy?el bez zran?ni, av?ak na nasledky exploze zem?elo nebo bylo zran?no mnoho p?ihli?ejicich a ?len? kralovske suity.

B?hem prvni sv?tove valky , jako monarcha neutralniho statu, uspo?adal u?innou iniciativu, U?ad pro zajatce , (?pan. Oficina Pro Cautivos), ktera umo?nila kontakt mezi vale?nymi zajatci obou stran s jejich rodinami. U?ad zachranil na 70 tisic civilist? a 21 tisic vojak?, intervenoval ve prosp?ch 136 tisic vale?nych zajatc? a uskute?nil 4 tisice inspek?nich vizit v ute?eneckych taborech. Kral krom? toho m?l v umyslu osvobodit a nechat p?evezt do ?pan?lska ruskou carskou rodinu , ale po statnim p?evratu v re?ii bol?evik? to ji? nebylo mo?ne. [1]

Po smrti posledniho rakousko-uherskeho cisa?e a ?eskeho krale Karla I. (zem?el 1. dubna 1922 v internaci na Madei?e ) poskytl Alfons XIII. ve ?pan?lsku azyl cisa?ovn? vdov? Zit? a jejim osmi d?tem.

Vlada Alfonse XIII. [ editovat | editovat zdroj ]

Doba jeho vlady spadala do ery politicke restaurace ve ?pan?lsku. V tomto obdobi se v?echny vyznamne sily sna?ily o zeslabeni existujicich politickych a silicich socialnich protiklad? ve ?pan?lske spole?nosti, av?ak bez usp?chu. Kral to v?ak nechapal jako impuls k prosazeni nezbytnych reforem prost?ednictvim svych ?irokych mo?nosti danych mu ustavou. ?pan?lsko bylo sice uchran?no hr?z prvni sv?tove valky , ale i zde byly velke socialni rozdily zdrojem nap?ti ve spole?nosti. Stavky, socialni nepokoje a atentaty (i na kralovu osobu) situaci je?t? zhor?ovaly. Korupci a reformnim vzedmutim poznamenany ?pan?lsky politicky system se definitivn? zhroutil roku 1923 po pora?ce ?pan?lske armady proti marockym povstalc?m u Annualu. Spravou ?pan?lska byl pov??en general Miguel Primo de Rivera , za jeho? vedeni se zem? stala de facto vojenskou diktaturou, v ni? stal kral ve stinu vojenskeho diktatora. Av?ak ani tato sedm let trvajici diktatura nep?inesla vytou?enou konsolidaci ochromeneho ?pan?lskeho statu a nesplnila o?ekavani.

?ivot po vyhla?eni republiky [ editovat | editovat zdroj ]

V komunalnich volbach z 12. dubna 1931, prvnich volbach po roce 1923, ve velkych m?stech p?esv?d?iv? zvit?zili republikani . O dva dny pozd?ji byla v Madridu vyhla?ena (2.) republika a kral Alfons je?t? teho? dne, bez formalni abdikace, ode?el se svou rodinou do exilu, nejprve do Pa?i?e a Marseille , pozd?ji do ?ima . Na pokraji ?pan?lske ob?anske valky horliv? podporoval vzbou?enecke skupiny, a prohla?oval se za falangistu od prvni chvile . [2] Teprve kratce p?ed svou smrti, 15. ledna 1941, se vzdal prava na tr?n ve prosp?ch sveho syna Juana .

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Alfons XIII. zem?el v ?im? , kde byl pote rovn?? poh?ben, a to ve ?pan?lskem narodnim kostele Santa Maria in Monserrato degli Spagnoli . V lednu 1980 byly jeho ostatky p?evezeny do kralovske hrobky kla?tera El Escorial .

Alfons XIII. a ?eskoslovensko [ editovat | editovat zdroj ]

Matka Alfonse XIII. Marie Kristyna Rakouska byla pravnu?ka ?imskeho cisa?e a ?eskeho krale Leopolda II. a narodila na zamku v ?idlochovicich na Morav?. B?hem prvni sv?tove valky se Alfons XIII. p?imluvil u rakouskeho cisa?e za budouciho ?eskoslovenskeho premiera Karla Krama?e , ktery byl v roce 1916 odsouzen k trestu smrti. (Podobn? se p?imlouval u ruskeho cara za propu?t?ni Maxima Gorkeho . [3] ) Po?atkem 20. let 20. stoleti sledoval s nevoli konfiskace majetku sveho stryce Bed?icha Rakousko-T??inskeho na uzemi ?eskoslovenska a podeziral ?eskoslovenskou vladu ze sklon? k bol?evismu. V roce 1923 intervenoval za zachranu kyn?vartskeho panstvi p?ed pozemkovou reformou . [4]

Jeho sest?enice Isabela Alfonsa Bourbonsko-Sicilska se v roce 1929 provdala za polskeho hrab?te Jana Zamojskeho, majitele ?ubov?anskeho hradu . 4. za?i 1931 soukrom? nav?tivil Prahu. [5] V roce 1931 udajn? kral uva?oval, ?e se usadi na Slovensku. [6] Na Slovensku p?ebyval v roce 1934. [7]

Jeho sest?enice Isabel de Silva y Carvajal (1880?1980) se provdala za Klemense Vaclava Metternicha (1869?1930), vnuka rakouskeho kancle?e Klemense Wenzela von Metternicha . B?hem exilu Alfons XIII. v letech 1931?1938 n?kolikrat pobyval u Paula Alfonse von Metternich-Winneburga na jeho zamku Kyn?vart v zapadnich ?echach. [8] Levicovy tisk jej podez?ival, ?e na zamku tajn? jedna proti demokratickemu ?pan?lsku. Na jeho obhajobu se v roce 1936 postavil Karel Krama?, kdy? do Narodnich list? napsal ?lanek ?Nevd??nost“ . [9] [10] Obec Kyn?vart si v roce 1938 vymohla jeho vypov?zeni ze zem?. Den p?ed Mnichovskou dohodou pak odjel do Vidn? a do ?eskoslovenska se ji? nikdy nevratil.

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Z man?elstvi uzav?eneho 31. kv?tna 1906 s princeznou Viktorii z Battenbergu , dcerou prince Jind?icha Mo?ice z Battenbergu , guvernera a kapitana na ostrov? Wight , a jeho man?elky princezny Beatrice Britske , nejmlad?i dcery britske kralovny Viktorie , vze?li nasledujici potomci:

? 1933?1937 Edelmira Sampedro-Ocejo y Robarto
? 1937?1938 Marta Rocafort y Altazurra
  • Jakub Jind?ich (1908?1975), vevoda ze Segovie a uchaze? o francouzsky tr?n jako Jacques II.
? 1935?1947 Princezna Victoire Jeanne Josephine Emmanuelle de Dampierre
? 1949 Carlota Tiedemann

Nelegitimni potomci [ editovat | editovat zdroj ]

Alfons m?l rovn?? ?est nelegitimnich potomk?:

  • S francouzskou aristokratkou Melanie de Gaufridy de Dortan (1876?1937), provdanou za J. Leveque de Vilmorina, m?l syna jmenem Roger Marie Vincent Philippe Leveque de Vilmorin (1905?1980)
  • S Pauline of Saint Glen syna Charlese Maxime Victora of Saint Glen (1914?1934)
  • S Beatrici Noon dceru Juanu Alfonsa Milan y Quinones de Leon (1916?2005)
  • Se ?pan?lskou here?kou Maria del Carmen Ruiz y Moragas (1898?1936) dceru Anu Mariu Teresu Ruiz y Moragas (1925?1965) a syna Leandra Alfonsa Luise Ruiz y Moragas (* 26. 4. 1929)
  • S Marii Sousa syna Alonsa Borbon Sousa (1930?1934)

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

 
 
 
 
 
Karel IV. ?pan?lsky
 
 
Franti?ek de Paula ?pan?lsky
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmska
 
 
Franti?ek Cadizsky
 
 
 
 
 
 
Franti?ek I. Neapolsko-Sicilsky
 
 
Luisa ?arlota Neapolsko-Sicilska
 
 
 
 
 
 
Marie Isabela ?pan?lska
 
 
Alfons XII.
 
 
 
 
 
 
Karel IV. ?pan?lsky
 
 
Ferdinand VII. ?pan?lsky
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmska
 
 
Isabela II. ?pan?lska
 
 
 
 
 
 
Franti?ek I. Neapolsko-Sicilsky
 
 
Marie Kristyna Neapolsko-Sicilska
 
 
 
 
 
 
Marie Isabela ?pan?lska
 
Alfons XIII.
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Karel Ludvik Rakousko-T??insky
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika ?pan?lska
 
 
Karel Ferdinand Rakousko-T??insky
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilem Nasavsko-Weilbursky
 
 
Jind?i?ka Nasavsko-Weilburska
 
 
 
 
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
Marie Kristyna Rakouska
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Josef Habsbursko-Lotrinsky
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika ?pan?lska
 
 
Al?b?ta Franti?ka Marie Habsbursko-Lotrinska
 
 
 
 
 
 
Ludvik Wurttembersky
 
 
Marie Dorotea Wurttemberska
 
 
 
 
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburska
 

Fotogalerie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Pro? Alfons XIII. nemohl zachranit cara Mikula?e II.?. revista.libertaddigital.com [online]. [cit. 2008-02-28]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-07-06.  
  2. Jose Maria Zavala, "Francovi p?ivr?enci. Bourboni p?ed Ob?anskou valkou", Dobrodru?stvi historie ?. 97 (listopad 2006), str. 48?53. ISSN 1579-427X.
  3. Alfons XIII. zachrancem Gorkeho. Narodni listy . 1932-01-23, ro?. 72, ?is. 16, s. 3. Dostupne online [cit. 2021-06-21]. ISSN 1214-1240 .  
  4. PURNOCHOVA, Tereza. ?eskoslovensko-?pan?lske vztahy v letech 1918-1936 . , 2017 [cit. 2021-06-21]. Diplomova prace. Univerzita Hradec Kralove, Filozoficka fakulta. Vedouci prace PhDr. Ji?i ?t?pan, Ph.D.. Dostupne online.
  5. Alfons XIII. nav?tivil Prahu. Narodni listy . 1931-09-05, ro?. 71, ?is. 172, s. 1. Dostupne online [cit. 2021-06-21]. ISSN 1214-1240 .  
  6. Madridske palacove poklady odvezeny do ?SR. Narodni listy . 1931-10-05, ro?. 71, ?is. 272, s. 3. Dostupne online [cit. 2021-06-21]. ISSN 1214-1240 .  
  7. Byvaly kral Alfons XIII. do Luha?ovic. Narodni listy . 1934-04-14, ro?. 74, ?is. 73, s. 3. Dostupne online [cit. 2021-06-21]. ISSN 1214-1240 .  
  8. ?pan?lsky kral Alfons XIII. a Marianske Lazn? [online]. Hamelika [cit. 2021-06-21]. Dostupne online .  
  9. KRAMA?, Karel. Nevd??nost. Narodni listy . 1936-08-15, ro?. 76, ?is. 223, s. 1. Dostupne online [cit. 2021-06-21]. ISSN 1214-1240 .  
  10. Karel Krama? ? Nevd??nost

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • GRANADOS, Juan. ?pan?l?ti Bourboni (p?vodnim nazvem: Breve historia de los Borbones espanoles ). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s. ISBN   978-80-247-4097-3 . S. 187?214.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

P?edch?dce:
-
Znak z doby nástupu Titularni ?pan?lsky kral
Titularni
1931 ? 1941
Znak z doby konce vlády Nastupce:
Jan III.
P?edch?dce:
Karel XII.
Znak z doby nástupu Titularni kral Francie a Navarry
Alfons I.
legitimisticky pretendent
1936 ? 1941
Znak z doby konce vlády Nastupce:
Jind?ich VI.