Alexandra David-Neelova
Alexandra David-Neelova v Tibetu, 1933
Rodne jmeno	Louise Eugenie Alexandrine Marie David
Narozeni	24. ?ijna 1868 Saint-Mande , Francouzske cisa?stvi Francouzske cisa?stvi
Umrti	8. za?i 1969 (ve v?ku 100 let) Digne-les-Bains , Francouzska republika Francouzska republika
Pseudonym	Alexandra Myrial
Povolani	objevitelka, antropolo?ka, spisovatelka , autorka denik?, operni p?vkyn?, anarchista, aktivistka za prava ?en, zp?va?ka a cult leader
Narodnost	Belgicka a francouzska
Alma mater	Kralovska konzervato? v Bruselu
?anr	opera
Temata	Tibet
Vyznamna dila	My Journey to Lhasa With Mystics and Magicians in Tibet
Ocen?ni	Velka zlata medaile za pr?zkum komander ?adu ?estne legie
Man?el(ka)	Philippe Neel
P?ibuzni	Albert Arthur Yongden (adoptovany syn)
Podpis
oficialni stranka
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Alexandra David-Neelova , rozena Louise Eugenie Alexandrine Marie Davidova , ( 24. ?ijna 1868 Saint-Mande ? 8. za?i 1969 Digne-les-Bains ) byla belgicko - francouzska cestovatelka , pr?zkumnice, spiritualistka , buddhistka a spisovatelka . Ve znamost ve?la p?edev?im diky sve nav?t?v? tibetske Lhasy v roce 1924, kdy byl cizinc?m vstup do m?sta zakazan. David-Neelova napsala p?es t?icet knih o vychodnich nabo?enstvich, filosofii i o svych cestach. M?la vliv na beatnicke spisovatele jako Jack Kerouac a Allen Ginsberg ?i filosofa Alana Wattse . Jeji knihu o Tibetu ?te take Karel Kopfrkingl v romanu a filmu Spalova? mrtvol .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se v Pa?i?i , v ?esti letech se jeji rodina p?est?hovala do Elsene v Belgii . Ji? v mladi se seznamila s u?enim Heleny Petrovny Blavatske a Teosoficke spole?nosti . V Pa?i?i studovala filosofii a d?kladn?ji se za?ala zajimat o buddhismus . V letech 1890 a 1891 cestovala do Indie . V Tunisu se setkala s in?enyrem Philippem Francoisem Neelem, za ktereho se v roce 1904 provdala. Man?el financoval v?echny jeji dal?i cesty a stal se jejim mana?erem a literarnim agentem. I kdy? spolu ne?ili, nikdy se nerozvedli. P. F. Neel zem?el v roce 1941.

V roce 1911 David-Neelova podruhe cestovala do Indie , aby tam dale prohlubovala sve znalosti o buddhismu . V teto dob? se dvakrat setkala s 13. dalajlamou Thubtanem Gjamcchem . V letech 1914?1916 ?ila v jedne ze sikkimskych jeskyni nedaleko tibetskych hranic a spole?n? s mladym mnichem lamou Jongdanem se v?novala studiu. Jongdan se pozd?ji stal jejim adoptivnim synem. V roce 1916 se vydala do Tibetu . V ?ikace se v srpnu 1916 setkala s tehdej?im pan?henlamou . Kdy? se cht?la vratit do Evropy , zrovna probihala prvni sv?tova valka , rozhodla se proto vydat do Japonska .

V Japonsku se setkala s Ekaiem Kawagu?im , ktery v roce 1901 nav?tivil Lhasu v p?evle?eni za ?inskeho leka?e . To inspirovalo A. David-Neelovou, ktera se rozhodla zkusit nav?tivit Lhasu . Na tuto cestu, ktera trvala t?i roky, se p?ipravovala dvouletym pobytem v jeskynich - nau?ila se dokonale tibetsky a take ?adu joginskych praktik, ktere pomahaji asket?m p?e?it v krutych vysokohorskych podminkach. Putovala spole?n? se svym adoptivnim synem lamou Jongdanem v poutnickem p?evleku. V roce 1924 se jim poda?ilo dostat do Lhasy , kde stravili dva m?sice. Tuto cestu popisuje jeji nejznam?j?i kniha O ?ebracke holi do svateho m?sta .

Pote se usadila ve francouzskem Digne-les-Bains , kde b?hem deseti let napsala n?kolik knih. Pozornost vzbudily nejen jeji cestopisy , ale i knihy zabyvajici se buddhismem a tibetskou mystikou , tajnymi naukami, ktere do te doby nebyly v Evrop? popsany. A. David-Neelova byla jako jedina Evropanka vysv?cena v Tibetu na lamu a stala se nald?orpou ( mystikem s nadp?irozenou moci). Vyznamna v teto oblasti je jeji kniha Pronikavy vhled (tajne u?eni tibetskych buddhist? ) , kterou sama autorka ozna?ila jako "jedine?ny doklad filosofickych nazor? tibetskych vzd?lanc?, ktere pat?ily mezi neve?ejne nauky, sd?lovane od ucha k uchu". V ?e?tin? vy?la tato kniha se zasv?cenym komenta?em Kv?toslava Mina?ika . Dila A. David-Neelove vychazela v ?eskych p?ekladech brzy po vydani ve francouz?tin? a jsou pro svoji oblibu u ?tena?? vydavana dodnes. Nap?. kniha O ?ebracke holi do svateho m?sta vy?la ji? v roce 1931 v ?eske graficke unii s ilustracemi Zde?ka Buriana . Nejznam?j?i - Mipam, lama s paterou moudrosti - byla u nas vydana n?kolikrat, nap?. roku 1990 v Odeonu s ilustracemi Jaromira Sk?ivanka.

V roce 1937 se A. David-Neelova op?t vydala s lamou Jongdanem na cesty, tentokrat p?es Sov?tsky svaz a transsibi?skou magistralu do ?iny . Na cestach stravila cele obdobi druhe sv?tove valky , a a? po osmi letech se vratila zp?t do Digne , kde dale psala knihy a kde v roce 1969 zem?ela. Lama Jongdan tragicky zahynul v roce 1955. V Digne o spisovatelku ob?tav? pe?ovala jeji sekreta?ka Marie-Madeleine Peyronnet, ktera se starala take o vydavani jejich spis?. V dom?, kde A. David-Neelova ?ila, bylo vybudovano jeji museum .

Citaty [ editovat | editovat zdroj ]

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

• 1898 Pour la vie
• 1911 Le modernisme bouddhiste et le bouddhisme du Bouddha
• 1927 Voyage d'une Parisienne a Lhassa (1931, O ?ebracke holi do Svateho m?sta , 1996, Zakazanou zemi )
• 1929 Mystiques et Magiciens du Tibet (1934, Mystikove a magove v Tibet? )
• 1930 Initiations Lamaiques
• 1931 La vie Surhumaine de Guesar de Ling le Heros Thibetain
• 1933 Grand Tibet; Au pays des brigands-gentilshommes (1937, Horni Tibet. V zemi lupi?? - kavalir? )
• 1935 Le lama au cinq sagesses (1937, Mipam, lama s Paterou moudrosti )
• 1938 Magie d'amour et magic noire; Scenes du Tibet inconnu (1995, ?erna a bila magie )
• 1939 Buddhism: Its Doctrines and Its Methods
• 1940 Sous des nuees d'orage; Recit de voyage
• 1949 Au coeur des Himalayas; Le Nepal
• 1951 Ashtavakra Gita; Discours sur le Vedanta Advaita
• 1951 Les Enseignements Secrets des Bouddhistes Tibetains; La vue penetrante (1993, Pronikavy vhled , v ?e?tin? spolu s komenta?em Kv?toslava Mina?ika )
• 1951 L'Inde hier, aujourd'hui, demain
• 1952 Textes tibetains inedits
• 1953 Le vieux Tibet face a la Chine nouvelle
• 1954 La puissance de neant , by Lama Yongden
• Grammaire de la langue tibetaine parlee
• 1958 Avadhuta Gita
• 1958 La connaissance transcendente
• 1961 Immortalite et reincarnation: Doctrines et pratiques en Chine, au Tibet, dans l'Inde
• L'Inde ou j'ai vecu; Avant et apres l'independence
• 1964 Quarante siecles d'expansion chinoise
• 1970 En Chine: L'amour universe! et l'individualisme integral: les maitres Mo Tse et Yang Tchou
• 1972 Le sortilege du mystere; Faits etranges et gens bizarre rencontres au long de mes routes d'orient et d'occident
• 1975 Vivre au Tibet; Cuisine, traditions et images
• 1975 Journal de voyage; Lettres a son Mari, 11 aout 1904 - 27 decembre 1917 . Vol. 1. Ed. Marie-Madeleine Peyronnet
• 1976 Journal de voyage; Lettres a son Mari, 14 janvier 1918 - 31 decembre 1940 . Vol. 2. Ed. Marie-Madeleine Peyronnet
• 1979 Le Tibet d'Alexandra David-Neel
• 1981 Secret Oral Teachings in Tibetan Buddhist Sects
• 1986 La lampe de sagesse

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Alexandra David-Neel na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Lung?gom?pa

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Alexandra David-Neelova na Wikimedia Commons
• Osoba Alexandra Davidova-Neelova ve Wikicitatech
• Galerie Alexandra David-Neelova na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Alexandra David-Neelova
• (anglicky) Oficialni web
• (anglicky) A Mystic in Tibet - Alexandra David-Neel