Alexandr Bogdanov
|
---|
![](//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5a/A_A_Bogdanov.jpg/250px-A_A_Bogdanov.jpg) |
Narozeni
| 10.
jul.
/
22. srpna
1873
greg.
nebo
22. srpna
1873
Sok?lka
|
---|
Umrti
| 7. dubna
1928
(ve v?ku 54 let)
Moskva
|
---|
P?i?ina umrti
| infek?ni onemocn?ni
|
---|
Misto poh?beni
| Novod?vi?i h?bitov
|
---|
Povolani
| filozof
,
ekonom
,
leka?
,
spisovatel
,
basnik
, sociolog,
novina?
, autor sci-fi,
politik
a revoluciona?
|
---|
Alma mater
| Lomonosovova univerzita
Leka?ska fakulta Charkovske univerzity
|
---|
Temata
| leka?stvi
,
ekonomie
,
filozofie
, politicka aktivita a literarni tvorba
|
---|
Politicka p?islu?nost
| Bol?evici
|
---|
multimedialni obsah
na
Commons
|
Seznam d?l
v
Soubornem katalogu ?R
|
N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Alexandr Bogdanov
Alexandr Alexandrovi? Bogdanov
(
rusky
Александр Александрович Богданов
), vlastnim jmenem
Malinovskij
(Малиновский);
22. srpna
1873
,
Sok?lka
,
Grodno
?
7. duben
1928
,
Moskva
)
[1]
byl
rusky
filozof
,
ekonom
,
spisovatel
,
?urnalista
, leka? a ?len frakce
bol?evik?
.
Narodil se do
u?itelske
rodiny. P?i dostudovani na
Lomonosovov? univerzit?
byl zat?en za vstup do organizace
Svoboda lidu
a deportovan do
Tuly
. Po propu?t?ni studoval na
Charkovske
univerzit?.
V roce
1899
byl zat?en a deportovan do
Vologdy
. Po propu?t?ni p?ijal
pseudonym
Bogdanov
a v roce
1903
vstoupil do
Ruske socialn? demokraticke d?lnicke strany
. Kdy? se strana roz?t?pila, p?iklonil se k
bol?evicke
frakci.
Za?al pracovat v redakci novin
Vperjod
(?esky
Vp?ed
),
Proletari
(?esky
Proleta?i
) a
Novaja ?iz?
(?esky
Novy ?ivot
). V letech
1904
a?
1906
publikoval t?i svazky
filozofickeho
cyklu ?
Empiriomonismus
“, v nich? se pokou?el propojit
marxismus
s filosofii
Ernsta Macha
,
Wilhelma Ostwalda
a
Richarda Avenaria
.
Tato prace pozd?ji ovlivnila mnoho
marxistickych
teoretik?, v?etn?
Nikolaje Bucharina
. Jeho dilem se nechal inspirovat i
Lenin
ve sve filozoficke praci
Materialismus a empiriokriticismus
.
Po
revoluci
roku
1905
do?lo mezi nim a Leninem k mnoha rozpor?m, ktere roku
1909
vyvrcholily jeho vyhnanim z bol?evicke frakce a emigraci na
Capri
. Tam se spojil s
Maximem Gorkym
a
Anatolijem Luna?arskym
, se kterymi zalo?il ?kolu pro tovarni d?lniky.
Obalka knihy Ruda hv?zda, nakladatelstvi Rejman, Sov?tsky svaz, 1921
Roku
1908
napsal knihu
Ruda hv?zda
[2]
, v ni? pojednava o cestach na
Mars
, co? bylo tehdy pova?ovano za
sci-fi
.
V roce
1910
p?emistil ?kolu do
Bologne
.
Roku
1914
se vratil do
Ruska
, kdy slou?il v
prvni sv?tove valce
jako
leka?
v nemocnici.
Za
?ijnove revoluce
roku
1917
nehral ?adnou roli. Lenin mu n?kolikrat nabidl odpu?t?ni a navrat k bol?evik?m, on v?ak poka?de odmitl. Stal se sice editorem ve stranickem deniku
Pravda
, roku
1922
v?ak ode?el i z redakce, udajn? pro neshody s kolegy.
Roku
1923
byl zat?en, obvin?n ze spoluprace s
esery
, pro nedostatek
d?kaz?
v?ak byl osvobozen.
V roce
1924
se za?al zabyvat experimenty s
transfuzi krve
. Cht?l dosahnout toho, aby lide dosahli v??neho mladi nebo p?inejmen?im ?aste?neho omlazeni. Mezi t?mi, kte?i byli Bogdanovovymi
pokusnymi kraliky
, byla i Leninova sestra
Marie Uljanovova
nebo diplomat
Leonid Krasin
.
On sam na sob? zkou?el
krevni transfuzi
. Po n?kolika pokusech si v?iml zlep?eni
zraku
, zastaveni
ple?at?ni
a dal?ich pozitivnich
symptom?
.
Jeho leka?ske pokusy se mu v?ak nakonec staly
osudnymi
. Zem?el
7. dubna
1928
, kdy? do sebe aplikoval krev
[1]
od studenta trpiciho
malarii
a
tuberkulozou
.
Bogdanovova
tektologie
a teorie rovnovahy ovlivnila nazory
Nikolaje Bucharina
.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Alexander Bogdanov
na anglicke Wikipedii.