Alexander von Humboldt

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Alexander von Humboldt
Stieler Joseph Karl: Portrét Alexandera von Humboldta
Stieler Joseph Karl : Portret Alexandera von Humboldta
Narozeni 14. za?i 1769
Berlin
Pruske kralovstvi Pruské království Pruske kralovstvi
Umrti 6. kv?tna 1859 (ve v?ku 89 let)
Berlin
Pruske kralovstvi Pruské království Pruske kralovstvi
Alma mater Braniborska univerzita ve Frankfurtu
Univerzita v Gottingenu
Freiberska univerzita
Univerzita Jena
Pracovi?t? Univerzita Jena
Obory geobotanika , ekonomicka geografie , geografie , meteorologie , botanika , zoologie a fyzika
Ocen?ni zahrani?ni ?len Kralovske spole?nosti (1815)
Copleyho medaile (1852)
Maxmilian?v ?ad pro v?du a um?ni (1853)
Civilni zaslu?ny ?ad
?ad ?ervene orlice 1. t?idy
… vice na Wikidatech
Rodi?e Alexander Georg von Humboldt a Marie-Elisabeth von Humboldt
P?ibuzni Wilhelm von Humboldt (sourozenec)
Alexander Joseph von Steuben (kmot?enec)
Podpis Alexander von Humboldt – podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Friedrich Heinrich Alexander svobodny pan von Humboldt ( 14. za?i 1769 Berlin ? 6. kv?tna 1859 tamte?) byl n?mecky polyhistor , p?irodov?dec sv?toveho vyznamu a spoluzakladatel geografie jako empiricke v?dy. Byl mlad?im bratrem pruskeho ministra, filozofa a lingvisty Wilhelma von Humboldta .

Zabyval se obory z oblasti fyziky , chemie , geologie , mineralogie , vulkanologie (vyvratil ? neptunismus “), botaniky (zalo?il obor fytogeografie ), zoologie , klimatologie ( izotermy , klima ), oceanografie a astronomie , ale take ho zajimaly otazky hospoda?ske geografie, etnologie a demografie . Vyzna?oval se mezioborovym my?lenim, ktere respektuje p?irodni a humanitni v?dy v jejich p?islu?nych vyzkumnych metodach a specificky je vzajemn? propojuje. D?le?itou metodou jeho prace byla srovnavaci analyza, sve poznatky ?erpal z mnoha zdroj?. Zkoumal vzajemny vztah v?ech p?irodnich v?d.

Jeho vyzkumne cesty vedly p?es Evropu a? do St?edni Ameriky a Ji?ni Ameriky , jako? i do St?edni Asie . Zapisky a poznatky z cest publikoval ve t?iceti svazcich, ktere vychazely b?hem nasledujicich let a ziskaly si velkou popularitu. Krom? toho p?i tvorb? sveho velkolepeho dila vedl rozsahlou v?deckou korespondenci po celem sv?t? (vice ne? 30 000 dopis?) a udr?oval osobni kontakty ve v?deckych i spole?enskych kruzich.

Zasadnim Humboldtovym dilem je p?tisvazkovy Kosmos ( 1845?1862 ) , v n?m? shrnul vysledky sveho celo?ivotniho badani a pokusil se popsat v?echny zname v?decke aspekty fungovani p?irody, zabyval se otazkami vzniku a vyvoje vesmiru.

Ji? za sveho ?ivota po?ival velke va?nosti, co? odra?i jeho p?izviska ?druhy Kolumbus“, ?v?decky znovuobjevitel Ameriky“, ?kni?e v?dy“ a ?novy Aristoteles“ (pam?tni mince pa?i?ske Akademie v?d ). [1] [2]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a studium (1769?1791) [ editovat | editovat zdroj ]

Otec Alexander Georg ( 1720 ? 1779 ) pochazejici z  Pomo?an byl prusky d?stojnik , slou?il v  sedmilete valce a byl jmenovan komo?im korunni princezny . O?enil se s vdovou Marii Elizabeth von Holwede ( 1741 ? 1796 ), rozenou Colomb, pochazejici ze zamo?ne rodiny hugenot? . Z tohoto man?elstvi p?i?li na sv?t dva synove, Wilhelm (* 1767 v  Postupimi ) a Alexander, ktery se narodil 14. za?i 1769 v Berlin?.

zamek Tegel

Otcovo postaveni vysv?tluje pozd?j?i blizky vztah Alexandra Humboldta k pruske kralovske rodin?. Po rozvodu naslednika tr?nu roku ( 1769 ) skon?ily dosavadni povinnosti von Humboldta jako komo?iho korunni princezny. Vratil se zp?t ke svemu soukromemu ?ivotu na zamku Tegel . Jeho hlavni snahou bylo dat svym syn?m co nejlep?i vychovu a vzd?lani, proto (sam ?len svobodnych zedna?? ) pro n? vybral domaci u?itele, kte?i jim byli schopni p?ibli?it osvicenske my?leni.

Tak si brat?i pro?li dv?ma r?znymi obdobimi: prvnim od roku 1775 , kdy je vychovaval a vzd?laval Rousseauovou pedagogikou inspirovany Joachim Heinrich Campe ; od roku 1777 je pak vychovaval Gottlob Johann Christian Kunth, blizky p?itel domaciho pana a po jeho nahle smrti roku 1779 take poz?stale vdovy. [2] Pod jeho vedenim se jim dostalo klasickeho vzd?lani, ktere bylo dopln?no soukromymi p?edna?kami odbornik? a v?dc? z r?znych obor?. Alexander projevoval zvla?tni zajem o p?irodni v?dy, ve vlastni laborato?i studoval hmyz, kameny i rostliny, z nich? vyrab?l r?zne lektvary. [3] M?l nadani pro kresbu, nau?il se grafickym technikam (rytiny, lepty), ktere v roce 1786 p?edstavil ve?ejnosti na prvni um?lecke vystav? berlinske akademie.

V ?ijnu 1787 brat?i ode?li studovat na Braniborskou univerzitu (Viadrina) ve Frankfurtu nad Odrou . Alexander se zapsal na studium narodohospoda?stvi a take nav?t?voval p?edna?ky o  antice , medicin?, fyzice a matematice. Po dvou letech oba brat?i p?e?li na univerzitu v  Gottingenu , kde Alexander studoval chemii, fyziku a zem?pis. [3] Vydal se na studijni cestu sm?rem na zapad k pob?e?i Atlantiku . V  Mohu?i se seznamil s p?irodov?dcem Georgem Forsterem a spole?n? s nim nav?tivil Anglii a na zpate?ni cest? Pa?i?. V Anglii se setkal s p?edsedou Kralovske spole?nosti sirem Josephem Banksem , s nim? navazal dlouholetou v?deckou spolupraci. Tato cesta m?la rozhodujici vliv na cely Humboldt?v ?ivot i v?deckou praci. [4] Po navratu kratce studoval na obchodni akademii v  Hamburku . Studium ukon?il v kv?tnu 1791 a proto?e ?adal o misto v ba?ske sprav?, absolvoval osmim?si?ni kurz mineralogie a geologie na ba?ske akademii ve Freibergu . [3] V roce 1791 podnikl prazdninovou pr?zkumnou cestu po ?eskem st?edoho?i s p?itelem Johannem Carlem Freieslebenem. [2]

D?lni u?ednik (1792?1795) [ editovat | editovat zdroj ]

V b?eznu 1792 nastoupil do statni slu?by jako d?lni inspektor v kni?ecich dolech s ukolem ozdravit t??ebni pr?mysl v oblasti Kru?noho?i , Franskeho lesa a Bayreuthskeho kni?ectvi . B?hem nasledujicich ?ty? let Humboldt reorganizoval t??bu po technicke a ekonomicke strance. Procestoval tem?? cele Slezsko , Sasko , Braniborsko , dostal se a? do Hali?e . Zmodernizoval t??ebni procesy st?ibra, niklu, cinu a ?eleza a take kamencove b?idlice . Z vlastnich prost?edk? zalo?il take hornickou ?kolu ve Stebenu , prvni d?lnicke odborne u?ili?t? v N?mecku. Vyu?oval tam geologii a mineralogii. [3] V pr?b?hu sveho p?sobeni v t??ebnim pr?myslu studoval mykologii , v roce 1793 publikoval svou prvni v?deckou praci o  mechu a li?ejnicich v d?lnich ?achtach. [2] Za?al se zabyvat otazkami chemie se zam??enim na propojeni s praktickymi problemy.  Zabyval se tvorbou a zkoumanim d?lniho plynu a take m??enim spot?eby kysliku a tvorby oxidu uhli?iteho . Rozpoznal sezonni vykyvy v podilu tohoto plynu ve vzduchu a jeho u?inky na rychlost r?stu rostlin. Jako d?lni u?ednik p?ipravoval zpravy o vyrob? skla, porcelanu a kameniny .

V roce 1794 byl Humboldt p?ijat do slavne skupiny intelektual? a kulturnich v?dc? vymarskeho klasicismu . Od te doby udr?oval vice ne? t?icet let p?atelsky kontakt s  J. W. Goethem . [3] Oba vyznavali my?lenky tzv. naturfilozofie , souvisejici s  romantismem a zd?raz?ujici ?ivost p?irody. [1] [5]

Cestovatelske obdobi (1796?1804) [ editovat | editovat zdroj ]

V b?eznu 1795 Humboldt po?adal pruskeho krale o propu?t?ni z ba?skeho u?adu, aby si splnil sv?j mladicky sen o poznavani sv?ta a mohl se pln? v?novat v?deckym vyzkum?m. Podnikl geologickou a botanickou cestu po ?vycarsku a Italii . D?dictvi, ktere ziskal po mat?in? smrti v listopadu 1796, mu umo?nilo nezavislou existenci. [2] [4]

Roku 1798 se p?est?hoval do Pa?i?e a p?ipravoval se na vyzkumnou cestu za mo?e. P?vodnim cilem byl Egypt , ale kv?li Napoleonovu ta?eni se jeho zajem soust?edil na Ji?ni Ameriku . Poda?ilo se mu ziskat podporu ?pan?lskeho krale a 5. ?ervna 1799 vyrazil z p?istavu La Coruna s  fregatou Pizarro. Spole?nikem mu byl botanik Aime Bonpland , s nim? se seznamil p?i svem pobytu v Pa?i?i. [3] [4] Humboldt m?l na palub? kolem 50 nejmodern?j?ich p?istroj? v?etn? sextant? , kvadrant? , dalekohled?, namo?nich chronometr? , hydrometru , sra?kom?ru , elektrom?ru , vlhkom?ru , teplom?ru , barometru a dal?ich. Zastaval nazor, ?e v?e by m?lo byt m??eno t?mi nejlep?imi a nejmodern?j?imi dostupnymi p?istroji a sofistikovanymi technikami, proto?e shroma?d?na data jsou zakladem ve?kereho v?deckeho porozum?ni. Tuto vypravu lze pova?ovat za zaklad v?d o fyzicke geografii, geografii rostlin a meteorologii. P?i systematickych terennich pr?zkumech pozoroval rostlinne a ?ivo?i?ne druhy ve vzajemne souvislosti, vyhodnocoval ziskana data, sbiral exempla?e rostlin a ?ivo?ich?, vedl podrobne zaznamy a zapisy. Humboldtova kvantitativni metoda prace a jeho propagace dlouhodobych systematickych geofyzikalnich m??eni stala na po?atku moderniho geomagnetickeho a meteorologickeho monitorovani. Podle svych na?rtk? izoterm sou?asn? vymyslel metody srovnavani klimatickych podminek r?znych zemi. V roce 1817 zkonstruoval mapu izoterm a tim polo?il zaklady v?decke klimatologie. Byl jeden z prvnich, kdo vyjad?il nazor, ?e kontinenty, ktere omyva Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Ji?ni Amerika a Afrika).

Mapa Humboldtovy americke expedice

Dne 16. ?ervence 1799 p?istala lo? na pob?e?i Venezuely v  Cumana , [3] kde na n? u?inil silny dojem trh s otroky. Humboldt byl tak zd??en krutym zachazenim s otroky, ?e se stal hlasitym zastancem abolicionismu . Humboldtovu americkou vyzkumnou cestu lze rozd?lit do t?i fazi zhruba podobneho trvani: prvni ve Venezuele s pr?zkumem Orinoka , druha z  Kuby do Peru p?es Kolumbii a Ekvador a t?eti byla v?novana p?edev?im Mexiku . [2] V pr?b?hu svych cest posilal do Evropy dopisy s informacemi o p?irodnich podminkach, obyvatelstvu i spole?enskych problemech.

Prvni expedice: Mezi Orinokem a Rio Negro (unor??ervenec 1800) [ editovat | editovat zdroj ]

Vedla z  Caracasu k ?ece Apure a na jih po Rio Atabapo a? k soutoku Rio Casiquaire a Rio Negro u hranic Brazilie . ?eky byly splavovany na piroze , ?izene kormidelnikem a ?ty?mi vesla?i. Cestovatele prokazali, ?e existuje spojeni mezi Orinokem a Amazonkou a po proudu Orinoka se p?es Ciudad Bolivar a Llanos vratili na sever do p?istavu Barcelona. Celkem projeli po vod? 2250 kilometr?. B?hem teto cesty ziskal Humboldt mnoho poznatk? o p?irod? i o indianskem osidleni cele oblasti. Zimu stravili na Kub?. [3] Diky v?deckemu a socialnimu vyzkumu, ktery na teto ?pan?lske kolonii provad?l, byva Humboldt ozna?ovan za ?druheho objevitele Kuby“. Shroma?dil statisticke informace o kubanske populaci, zem?d?lstvi, zpracovatelskem pr?myslu a obchodu, sbiral rostlinny material a provad?l mineralogicke pr?zkumy.

Humboldt byl 4. srpna 1800 v nep?itomnosti p?ijat za mimo?adneho ?lena Kralovske pruske akademie v?d v Berlin?.

Druha expedice: Z Cartageny do Limy (duben 1801??ijen 1802) [ editovat | editovat zdroj ]

Humboldtova botanicka kresba z Mexika

Cilem expedice byl pr?zkum poho?i And . Cesta za?ala v  Cartagen? , p?es m?sto Barranca se po toku ?eky Magdalena dostali a? k Andam. Z m?ste?ka Honda vystoupali na nahorni plo?inu a po cest? do Bogoty provad?li v?decka pozorovani p?irody a pro ?pan?lskeho mistokrale pr?zkumy mo?nosti t??by st?ibra a zlata. V za?i 1801 vyrazili z Bogoty a p?es Popayan se za?atkem ledna 1802 dostali do hlavniho m?sta Ekvadoru Quita . Prozkoumali okolni sopky a p?es nedostate?ne vybaveni se 3. ?ervna 1802 vy?plhali na Chimborazo (6263 metr?). [3] Z?stali t?sn? pod vrcholem, ale jejich vykon byl p?esto sv?tovym vy?kovym rekordem pro horolezce po dobu dal?ich 30 let. Kv?li p?iznak?m vy?kove nemoci sestoupili do Jaenu , kde prozkoumali horni tok Maranonu a po dal?im vystupu do And poz?statky nalezi?? Ink? v okoli Cajamarca . Jak ukazala m??eni, p?ekro?ili magneticky rovnik . B?hem sve cesty do Ji?ni Ameriky si Humboldt p?i r?znych p?ile?itostech v?iml dennich kolisani intenzity zvuku (Humboldt?v efekt), pro ktere podal roku 1820 vysv?tleni. Po ?ty?nasobnem p?ekro?eni poho?i And, b?hem n?ho? byly r?znymi zp?soby m??eny a zaznamenavany urovn? klimatu a vegetace v tropickych vysokych horach, expedice dorazila do Limy . Pozorovanim pr?chodu planety Merkur 9. listopadu 1802 v p?istavu Callao byl Humboldt schopen p?esn?ji ur?it zem?pisnou polohu Limy. To se nasledn? stalo m??itkem pro celou jihozapadni ?ast noveho kontinentu. Tam take zkoumal vlastnosti guana , ktere se pozd?ji dostalo do Evropy jako hnojivo. B?hem pobytu na zapadnim pob?e?i Ji?ni Ameriky Humboldt pomoci m??eni teploty ur?il mo?ske proudy, ktere d?ive nesly jeho jmeno (nyni Peruansky proud ). [3]

T?eti expedice: Mexiko (b?ezen 1803?duben 1804) [ editovat | editovat zdroj ]

hlava kondora andskeho (Humboldtova kresba)

Vychozim mistem expedice bylo Acapulco , odkud p?es Mexico City projel a? do Veracruz na pob?e?i Atlantskeho oceanu . V hlavnim m?st? Mexika stravil Humboldt dev?t m?sic?, b?hem nich? shroma?dil material pro svou praci o  mistokralovstvi Nove ?pan?lsko s popisem politickych, socialnich a ekonomickych podminek a take s rozsahlymi statistikami obyvatelstva, ktera se stalo zakladnim kamenem moderni v?decke geografie . Obdobnou studii zpracoval take o Kub?, kdy? b?hem b?ezna a dubna 1804 pobyval v  Havan? . V?noval se i pozorovani epidemickych infek?nich nemoci, zejmena ?lute zimnice . Nav?tivil st?ibrny d?l v  Guanajuato a na zaklad? analyzy t??ebni statistiky jeho produkce vypracoval zpravu o t??b? st?ibra v teto oblasti. Cenne jsou i jeho pr?kopnicke poznatky v dal?ich oborech v?etn? etnografie a popisu pamatek p?edkolumbovske Ameriky.

Americka expedice byla zakon?ena nav?t?vou USA, kde se Humboldt diky sve intenzivni cestovni korespondenci ji? t??il nejvy??imu uznani jako badatel a v?dec. Byl p?ijat v  Americke filozoficke spole?nosti a mimo jine stravil t?i tydny jako host prezidenta Thomase Jeffersona ve Washingtonu, DC a Filadelfii . [2]

3. srpna 1804 vstoupili Humboldt a Bonpland znovu na evropskou p?du v ?? Bordeaux , kde se jim dostalo triumfalniho p?ijeti. Zpracovani a publikace encyklopedickeho mno?stvi v?deckeho, politickeho a archeologickeho materialu, ktery shroma?dil b?hem svych expedic, byla nyni Humboldtovou nejnalehav?j?i touhou. Vysledky expedice p?isp?ly ke vzniku fyzicke geografie , fytogeografie a meteorologie . Skute?nost, ?e soukromy ob?an podnikl takovou vyzkumnou cestu zcela za pou?iti vlastnich zdroj?, byla bezprecedentni. Humboldtovo jm?ni se sni?ilo o t?etinu a m?lo byt zcela vy?erpano v nasledujicich t?ech desetiletich, b?hem nich? napsal a otiskl sve cestovatelske dilo ve 30 svazcich Cesta do rovnikovych oblasti Noveho kontinentu ? nejv?t?i soukrome cestovatelske dilo, jake kdy vy?lo. V teto knize Humboldt popsal vice ne? 3600 druh? rostlin. Popsal, kde se nachazi magneticky rovnik a poda?ilo se mu astronomicky zam??it 2800 mist. [2] Humboldt sam dohli?el na p?esne zachyceni map, kreseb, m?dirytin, urove? tisku. Pracoval a? dvanact hodin denn?, ka?dy rok dokon?il jeden svazek. Krom? toho napsal ?adu dal?ich v?deckych studii a tisice dopis?. [3] Muzeim v Berlin? a Pa?i?i v?noval velkou ?ast rostlinnych sbirek, ktere b?hem expedice vytvo?il s Bonplandem. Jednou z jeho nej?ten?j?ich publikaci vyplyvajicich z jeho cest a vyzkum? ve ?pan?lske Americe byla Essai politique sur le royaum de la Nouvelle Espagne (Politicka esej o kralovstvi Noveho ?pan?lska) a kniha Pohledy na p?irodu (Ansichten der Natur) , vydana roku 1808. Jeho knihy, v nich? vedle mno?stvi faktografickych udaj? a popis? na?el misto i pro historii, politiku, poezii ?i um?ni, ovlivnily desitky nasledovnik?. On sam si p?al, aby ?etba jeho knih p?sobila ?tena?i aspo? ?aste?n? takovou rozko?, jako kdy? ?vnimava mysl bezprost?edn? hledi na p?irodu“. [5]

?ivot u dvora pruskeho krale (1805?1859) [ editovat | editovat zdroj ]

Pamate?ni plaketa na laze?skem dom? Beethoven v  Teplicich .

Zpo?atku se usadil v Pa?i?i, kde se mu dostalo velkolepeho p?ijeti od spole?enstvi v?dc?, mezi nimi? na?el opravdove p?atele, jako byl chemik a fyzik Gay-Lussac . [3] V roce 1805 spolu podnikli n?kolikam?si?ni cestu do Italie, kde studovali sope?nou ?innost. Na podzim se Humboldt na vyzvani pruske kralovske rodiny vydal do Berlina. Kral Fridrich Wilem III. mu projevoval trvalou p?ize?. Byl jmenovan kralovskym komornikem s d?chodem 2500 tolar? a stal se ?adnym ?lenem Berlinske akademie v?d . ?asto d?lal krali doprovod u jeho statnickych jednani a p?i zahrani?nich cestach, n?kolikrat nav?tivili i ?eske zem?. Rad jezdival do lazni v  Teplicich a Karlovych Varech , pohled z nejvy??i hory ?eskeho st?edoho?i Mile?ovky prohlasil za jeden z nejkrasn?j?ich na sv?t?. [2] V Prusku v?ak postradal ob?anskou svobodu a proto uvital, kdy? dostal svoleni z?stat v Pa?i?i po ukon?eni diplomaticke mise v roce 1807. Za?adil se do kruhu francouzskych v?dc? jako jeden ze zakladajicich ?len? u?ene spole?nosti, ktera se po n?kolik let pravideln? schazela ve vesnici Arcueil . Ma zasluhu na tom, ?e v roce 1820 byla na berlinske univerzit? zalo?ena prvni geograficka katedra na sv?t?.

V roce 1827 ho prusky kral povolal zp?t do Berlina. Humboldt dlouho pova?oval Pa?i? za sv?j pravy domov, kdy? dostal od sveho panovnika vyzvu, aby se p?ipojil k jeho dvoru v Berlin?, uposlechl neochotn?. Cestou se zastavil v  Londyn? , kde se p?i p?ile?itosti vystavby prvniho tunelu pod Tem?i spustil v potap??skem zvonu do hloubky 11 metr?. V Berlin? za?al po?adat ve?ejne p?edna?ky, ktere se staly zakladem jeho posledni velke publikace Kosmos (1845?62). Byl organizatorem a prezidentem p?irodov?deckeho kongresu v Berlin? v roce 1828. V roce 1829 ho prusky kral jmenoval tajnym radou s titulem Excelence .

Mapa Humboldtovy expedice do Ruska

V roce 1829 absolvoval cestu do Ruska. Vypravu z  Petrohradu p?es Omsk a? k ?inskych hranicim financovala carska vlada a jejim vysledkem byla zprava o nerostnem bohatstvi Uralu a Sibi?e . B?hem tem?? ?esti m?sic? pr?zkumnici urazili tem?? 15 000 kilometr?. [2] Humboldt publikoval dv? prace o ruske expedici, prvni Fragments de geologie et de climatologie asiatiques v roce 1831 a v roce 1843 dokon?il t?idilnou Asie Centrale , kterou v?noval caru Mikula?i I.

Alexander von Humboldt na fotografii z roku 1857

Po navratu do Berlina se Humboldt stal jednim z prominentnich u?ednik? pruskeho dvora. V letech 1830?1848 byl vyslan na n?kolik diplomatickych misi do Pa?i?e. Pravideln? p?edna?el dvorske spole?nosti a jeho spole?nost vyhledaval p?edev?im korunni princ. Po nastupu Bed?icha Vilema IV. na tr?n v roce 1840 se Humboldtova p?ize? u dvora je?t? zvy?ila. [2] Sou?asn? pokra?oval ve sve v?decke a publika?ni ?innosti, sve renome vyu?ival pro podporu mladych v?dc? z jinych zemi. Alexander von Humboldt po cely sv?j ?ivot hojn? publikoval. Mnoho d?l bylo p?vodn? publikovano ve francouz?tin? nebo n?m?in?, pote p?elo?eno do jinych jazyk?.  Psal specializovane prace mimo jine na konkretni temata botaniky, zoologie, astronomie, mineralogie, ale psal i obecna dila, ktera p?itahovala ?irokou ?tena?skou obec. Popularizace v?deckeho poznani byla jednim z cil?, ktere Humboldt ve svych spisech sledoval. Od roku 1845 pracoval na komplexnim p?ehledu v?deckeho sv?toveho badani, ktery postupn? vy?el v p?ti svazcich pod nazvem Kosmos (Cosmos). Posledni dil byl vydan a? po Humboldtov? smrti, v roce 1862. Dilo se do historie zapsalo jako bestseller s celkovym tehdej?im nakladem 87 000 vytisk?, vy?lo take v Anglii a USA. Kv?li pom?rn? naro?ne textove uprav? je ?etli hlavn? studenti, v?dci, um?lci i politici. Naklady na vydavani knih vy?erpaly Humboldtovo d?dictvi, na jejich pokryti si bral p?j?ky u bank. Byl zavisly na penzi od krale, ale jeho p?ijmy nesta?ily na splaceni p?j?ek. Nebyl schopen platit mzdu sveho domaciho sluhy Johanna Seiferta, ktery ho provazel tem?? t?icet let. Humboldt, ktery se nikdy neo?enil a nem?l rodinu, ho nakonec jmenoval svym d?dicem. V roce 1857 utrp?l zachvat mrtvice, ktery v?ak nem?l va?n?j?i nasledky. [2]

Alexander von Humboldt zem?el 6. kv?tna 1859 ve svem byt? v Berlin?. O ?ty?i dny pozd?ji se konal velkolepy poh?eb a 11. kv?tna byla rakev p?evezena na zamek Tegel , kde byla ulo?ena do rodinne hrobky. [2]

Rozsahla Humboldtova knihovna byla prodana do Londyna, kde v?ak byla zna?na ?ast pozd?ji zni?ena p?i po?aru. Humboldt?v v?decky odkaz, v?etn? jeho cestovnich denik? se z velke ?asti dostal do Berlinske akademie v?d a do Berlinske statni knihovny. V d?sledku vale?nych p?esun? je nyni ?ast tohoto majetku v  Jagellonske knihovn? v Krakov?.

Uznani [ editovat | editovat zdroj ]

Alexander von Humboldt byl ji? za sveho ?ivota byl va?enou osobnosti. Byl ?lenem ?etnych domacich i zahrani?nich akademii, v?etn? Akademie neziskovych v?d v Erfurtu (1791), Leopoldinsko-karolinske akademie p?irodov?dc?, Pruske akademie v?d (1800), Bavorske akademie v?d (1808), Kralovske spole?nosti v Edinburghu,  Akademie um?ni (Berlin, 1829), Ruske akademie v?d (1829), Academie des sciences (1804), Americke akademie um?ni a v?d (1822), Americke filozoficke spole?nosti (1804) a Societe cuvierienne (1838). ?estny doktorat mu ud?lily univerzity ve Frankfurtu nad Odrou (1805), Dorpatu (1827), Bonnu (1828), Tubingenu (1845), Praze (1848) a St. Andrews (1853).

pomnik Alexandra von Humboldta p?ed univerzitou v Berlin?

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Posmrtne uznani [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Alexander von Humboldt na n?mecke Wikipedii.

  1. ↑ a b DU?ATKO, Toma?. ?Kni?e v?dy“ Alexander von Humboldt. www.mlp.cz [online]. M?stska knihovna v Praze [cit. 2023-11-24]. Dostupne online .  
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n FREIESLEBEN, Jan. ?ivot a odkaz Alexandra von Humboldta [online]. Ostrava: Vysoka ?kola ba?ska - Technicka univerzita, 2010 [cit. 2023-11-24]. Bakala?ska prace. Dostupne online .  
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l HRU?KA, Blahoslav. P?emo?itele ?asu sv. 21 . P?iprava vydani Milan Codr. Praha: Interpress magazin, 1990. Kapitola Alexander von Humboldt, s. 151?155.  
  4. ↑ a b c VITOUCHOVA, Veronika. Alexander von Humboldt. www.lib.cas.cz [online]. Knihovna Akademie v?d ?R, 2019 [cit. 2023-11-24]. Dostupne online .  
  5. ↑ a b STEJSKAL, Jan. Alexander von Humboldt aneb Nejv?t?i umanutec od Potopy sv?ta. Ekolist.cz [online]. 2018-01-09 [cit. 2023-11-24]. Dostupne online .  
  6. ↑ Alexander von Humboldt-Stiftung. www.humboldt-foundation.de [online]. 2023-11-23 [cit. 2023-11-24]. Dostupne online . (n?mecky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexander_von_Humboldt&oldid=23968853 “