Alena Maxova
Narozeni	20. b?ezna 1920 Haag Nizozemsko Nizozemsko
Umrti	18. unora 2013 (ve v?ku 92 let) Praha ?esko ?esko
Povolani	p?ekladatelka , rozhlasova redaktorka
Narodnost	?eska
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Alena Maxova ( 20. b?ezna 1920 , Haag , Nizozemsko ? 18. unora 2013 , Praha ) byla rozhlasova redaktorka a p?ekladatelka z angli?tiny a bulhar?tiny . Mimo jine stala u zrodu rozhlasoveho po?adu Koloto? a jako p?ekladatelka do ?eskeho prost?edi uvedla americkeho autora detektivnich roman? Eda McBaina .

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se v roce 1920 v holandskem Haagu . Jejim otcem byl legiona?, prvorepublikovy politik a diplomat Prokop Maxa . M?la t?i bratry. V letech 1931?38 ?ila s rodinou v bulharske Sofii , ^[1] kde byl jeji otec velvyslancem. Vychodila tam ?eskou m???anku, nau?ila se mistni jazyk a pozd?ji se stala jeho p?edni p?ekladatelkou do ?e?tiny. Cely pobyt v Bulharsku pova?ovala za jedno z nejhez?ich obdobi sveho ?ivota, co? doklada nap?. i kratky rozhlasovy dokument Male pasmo o Bulharsku z cyklu Zvukovy atlas. ^[2]

Ve st?edo?kolskych studiich pokra?ovala na Drtinov? reformnim realnem gymnaziu v Praze . ^[3] Roku 1939 emigrovala s rodi?i do Francie a pozd?ji do Spojeneho kralovstvi . V letech 1942?1945 byla u?itelkou a ?editelkou ?eskoslovenskych jesli v Londyn? ziskala jazykove osv?d?eni Cambridge Certificate. ^[3] Po navratu do ?eskoslovenska studovala v letech 1945?1948 angli?tinu, ?e?tinu a bulhar?tinu na Univerzit? Karlov? , v poslednim ro?niku (1947?48) take vyu?ovala na Div?im gymnaziu Charlotty Masarykove v Praze 7. ^{[1] [3]}

P?sobeni v ?eskoslovenskem rozhlasu [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1948?1970 p?sobila v ?eskoslovenskem rozhlasu v Praze. Prvni dva roky byla redaktorkou v zahrani?ni redakci, pote pracovala do roku 1955 jako lektorka v tzv. u?ebnim odd?leni a byla redaktorkou literarnich po?ad?. ^[4] V roce 1956 se stala redaktorkou a pozd?ji vedouci nov? vytvo?ene redakce Aktualit a zajimavosti, zkracen? A-Zet.

V dob?, kdy televizni vysilani bylo stale ve svych po?atcich, pro?ival rozhlas i v takove zemi, jakou bylo tehdej?i ?eskoslovensko , sv?j zlaty v?k. Vyraznym zp?sobem se podilel na formovani ?ivotniho stylu. Jeho masovemu roz?i?eni napomohl i vynalez tranzistoroveho p?ijima?e . ^[4] Do?lo ale i k jinym zm?nam. Uvoln?n?j?i 60. leta p?inesla personalni reorganizaci a snahu o zm?ny v obsahu vysilani. Jednim z d?sledk? byl vznik redakce A-Zet, ve ktere se postupem ?asu se?la pestra skupina r?znorodych osobnosti, do ni? pat?ili mj. Ivo Fischer , Dita Skalova, Milena Hubschmannova ?i externiste Ivan R??i?ka, ?en?k Sovak, Ji?i Navratil atd. Dva posledn? jmenovani byli byvali politi?ti v?zni a fakt, ?e mohli pod svymi vlastnimi jmeny p?sobit v celostatnim rozhlase, byl sam o sob? velkym usp?chem. ^[4] Redakce A-zet se za dobu sve existence (1960-68) podilela na vzniku po?ad? jako nap?. Koloto?, Pi? a sly?, Rada moudrych, Ned?lni hodinka, Mala rozhlasova encyklopedie, ?i jste dit?, ?erna hodinka atd.

Kdy? se na po?atku 60. let za?alo p?emy?let o reorganizaci vysilani, nav?tivila britskou BBC . Tam ji velmi zaujal po?ad zajimavosti a hudby s nazvem Roundabout a take po?ad Window on the World , s u?asti host?, kte?i p?ichazeli do ?iveho vysilani, co? se u nas v te dob? je?t? neprovad?lo. V ramci zm?n p?i?la na ?adu i literarni redakce a jeji podsekce humoru a satiry, ktera tehdy vytva?ela hlavn? estrady . Skupina kolem ni v?ak cht?la d?lat spi?e programy, ktere by byly zabavne a zarove? pou?ne. Podle britskeho vzoru tedy vytvo?ili po?ad Koloto? , pasmo kratkych p?isp?vk? prokladanych hudbou. Jeho pr?vodci byli podle slov Maxove instruovani k tomu, aby ?obsah ?etli p?irozen?, nenapadn? a s pochopenim v?ci; vtipn?, ale nesna?ili se p?ehnan? d?lat legraci.“ ^[5] Prvni dil po?adu, ktery se vysila dodnes, byl uveden v za?i 1963.

Dal?i zm?na p?i?la po srpnove invazi vojsk Var?avske smlouvy . Pro nesouhlas se sov?tskou okupaci a s nasledujicim obdobim tzv. normalizace byla v roce 1970 z ?eskoslovenskeho rozhlasu propu?t?na. ^[4] Rozhlas cely se vyrazn? zm?nil, redakce A-Zet byla zru?ena a redakto?i Koloto?e v nasledujicim obdobi nap?iklad pova?ovali za velky usp?ch i to, kdy? jim bylo povoleno na konci po?adu vsunout p?timinutovy ?ivy vstup. ^[5]

V letech 1975?1990 byla zam?stnana jako zapisovatelka u pra?skeho Obvodniho soudu . V roce 1990 se vratila do ?eskoslovenskeho rozhlasu , aby ve svych 70 letech vedla redakci um?leckeho dokumentu, ktera voln? navazovala na byvalou redakci A-Zet. Z?stala do roku 1992. ^{[3] [4]}

P?ekladatelska ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1950 p?ekladala z angli?tiny a bulhar?tiny klasickou i moderni literaturu, titulky k film?m a rozhlasove hry. ^[3] Od po?atku 70. let do poloviny 80. let musela vynucen? p?ekladat bu? bezejmenn?, nebo pod vyp?j?enymi jmeny (nap?. Eva Faltova, Miroslava Gregorova, Dana Hronkova, Jana Markova, Prokop Maxa, Hana Reinerova, Veronika Veisova). ^[1] Od roku 1990 p?ekladala op?t pod svym jmenem, zejmena romany , povidky a rozhlasove hry . ^[3] Jejim kmenovym autorem je Ed McBain , ktereho do ?eskeho prost?edi uvedla (1967). ^[1] Mezi dal?i oblibene autory pat?ily nap?. britska autorka Eleanor Hibbertova pi?ici pod pseudonymem Jean Plaidy nebo bulhar?ti spisovatele Dimitr Dimov a Vera Mutaf?ieva. P?elo?ila take romany Alana Levyho , Nathaniela Hawthorna , Anne Bronteove , Edith Whartonove , Daphne Du Maurierove a dal?ich. ^{[1] [3]}

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Alena Maxova
• Databaze ?eskeho um?leckeho p?ekladu ? Alena Maxova ^{[ nedostupny zdroj ]}