Alban?tina
(albansky
gjuha shqipe
nebo
shqip
) je indoevropsky
jazyk
, kterym mluvi p?es 6 milion? lidi v
Albanii
a
Kosovu
. Vyznamne albanske men?iny se v?ak nachazeji take v sousednich zemich jako nap?. v
Severni Makedonii
,
?erne Ho?e
a
?ecku
, ale i v
Italii
(na
Sicilii
) ?i v
USA
.
Postupem ?asu se vyvinul severni a ji?ni
dialekt
, dodnes nema ?adny z nich status oficialniho standardu alban?tiny. Ji?ni dialekt se nazyva
toski?tina
(p?islu?nik Tosk) a hovo?i se jim v ji?ni Albanii zhruba na jih od ?eky Shkumbi. Severni dialekt alban?tiny je
geg?tina
(p?islu?nik Geg) a mluvi se ji p?eva?n? v horskych oblastech severni Albanie a v Kosovu.
Jazyk byl ovlivn?n
latinou
,
?e?tinou
, ale take
slovanskymi jazyky
. V ramci
indoevropskych jazyk?
tvo?i samostatnou v?tev. Jeho historicky p?vod je zna?n? nejasny, uva?uje se o p?islu?nosti k
ilyrskym jazyk?m
.
Alban?tina pou?iva
latinku
, ale pravopis je sverazny a kombinuje r?zne p?istupy. N?ktere jevy jsou p?evzaty ze slovanskeho okoli (nap?.
c
a
j
se vyslovuje stejn? jako v
?e?tin?
), n?ktere jsou shodne s
angli?tinou
(sh [?], th [θ]), n?ktere s
ture?tinou
(c [?]), n?ktere jsou zcela specificke (x [dz], q [?], ll [tvrde ł]).
Palatalizovane
souhlasky jsou (krom? c) zapisovany
sp?e?kami
s vyu?itim
h
(sh, xh, zh) nebo
j
(gj, nj).
N?ktera albanska osobni jmena jsou v ?e?tin? tradi?n? p?episovana (Enver Hoxha na
Enver Hod?a
), n?kdy p?epis i vyslovnost kolisa (
UCK
/ UCK / U?K).
Hlasky odli?ne od
?e?tiny
nebo odli?n? zapisovane
| Albansky zapis
|
c
|
dh
|
e
|
gj
|
ll
|
nj
|
q
|
r
|
rr
|
sh
|
th
|
x
|
xh
|
y
|
zh
|
| ?esky obvykly p?epis
|
?
|
dh
|
a
|
?
|
ll
|
?
|
?
|
r
|
rr
|
?
|
th
|
dz
|
d?
|
y
|
?
|
| Vyslovnost IPA
|
t?
|
ð
|
?
|
?
|
?
|
?
|
c / t?
|
?
|
r
|
?
|
θ
|
dz
|
d?
|
y
|
?
|
| Poznamka k vyslovnosti
|
jako ?eske
?
|
jako anglicke zn?le
th
|
?va
(neutralni samohlaska)
|
jako ?eske
?
, p?ip. velmi m?kke
d?
|
jako ruske
л
(?tvrde L“)
|
jako ?eske
?
|
jako
?
, p?ipadn?
?
(?m?kke ?“)
|
alveolarni verberanta
(?m?kke R“)
|
jako ?eske
r
, p?ipadn? del?i
|
jako ?eske
?
|
jako anglicke nezn?le
th
|
jako slovenske
dz
|
jako ?eske
d?
|
jako n?mecke
u
(zaokrouhlene)
|
jako ?eske
?
|
Znak
c
se n?kdy zapisuje i jako
ch
nebo vyjime?n?
q
.
Pro alban?tinu je charakteristicky velmi ?asty vyskyt
grafemu
e
, tzv.
?va
, zejmena v koncovkach slov.
Dnes se alban?tina pi?e upravenou latinkou, jak je vid?t ve vy?e uvedene tabulce. P?ed rokem
1908
byly nicmen? u?ivany hned ?ty?i hlavni pisemne soustavy:
V roce
1908
, kdy se konal kongres v Monastiru (
Bitola
), byla jako celoalbanske pismo navr?ena upravena (resp. dopln?na)
latinka
, kterou postupn? p?ijalo cele albanske spole?enstvi.
| Albansky
|
?esky
|
| nje
|
jeden
|
| dy
|
dva
|
| tre
|
t?i
|
| kater
|
?ty?i
|
| pese
|
p?t
|
| gjashte
|
?est
|
| shtate
|
sedm
|
| tete
|
osm
|
| nente
|
dev?t
|
| dhjete
|
deset
|
| Albansky
|
?esky
|
| Ckemi! / Tungjatjeta!
|
Ahoj!
|
| Miremengjes!
|
Dobre rano!
|
| Miredita!
|
Dobry den!
|
| Mirembrema!
|
Dobre odpoledne!
|
| Naten e mire!
|
Dobrou noc!
|
| Mirupafshim!
|
Na shledanou!
|
| Po / Jo
|
Ano / Ne
|
| Ndoshta
|
Mo?na
|
| Ne rregull!
|
OK!
|
| Faleminderit!
|
D?kuji!
|
| Je i mirepritur!
|
Prosim!
|
| Me falni
|
Promi?te
|
| Me vjen keq
|
To m? mrzi
|
| Albansky
|
?esky
|
| e kuqe
|
?ervena
|
| e gjelber
|
zelena
|
| e verdhe
|
?luta
|
| portokalli
|
oran?ova
|
| blu
|
tmav? modra
|
| e kalter
|
sv?tle modra
|
| kafe
|
hn?da
|
| e purpurte
|
fialova
|
| e bardhe
|
bila
|
| roze
|
r??ova
|
| e zeze
|
?erna
|
| e hirte
|
?eda
|
| telefon
|
telefon
|
| celesa
|
kli?e
|
| krevat
|
postel
|
| shtepi
|
d?m
|
| banjo
|
koupelna
|
| dush
|
sprcha
|
| Ku jane valixhet?
|
Kde jsou kufry?
|
| pasaporte
|
cestovni pas
|
| karte krediti
|
kreditni karta
|
| sapun
|
mydlo
|
| brisk
|
b?itva
|
| paste dhembesh
|
zubni pasta
|
| furce dhembesh
|
zubni karta?ek
|
| kreher
|
h?eben
|
| furce flokesh
|
karta? na vlasy
|
| peshqir
|
ru?nik
|
| thike
|
n??
|
| pirun
|
vidli?ka
|
| luge
|
l?ice
|
| pjate
|
tali?
|
| shkopinj
|
jidelni h?lky
|
| tigan
|
panev
|
| pije me gaz
|
kola
|
| caj
|
?aj
|
| uje
|
voda
|
| birre
|
pivo
|
| vere
|
vino
|
| qumesht
|
mleko
|
| kafe
|
kava
|
| veze
|
vejce
|
| buke e thekur
|
toust
|
| sheqer
|
cukr
|
| gjalpe
|
maslo
|
| djathe
|
syr
|
| buke
|
chleb
|
| oriz
|
ry?e
|
| peshk
|
ryba
|
| hudher
|
?esnek
|
| patate te skuqura
|
chips
|
| pica
|
pizza
|
| hamburger
|
hamburger
|
| mango
|
mango
|
| banane
|
banan
|
| molle
|
jablko
|
| dardhe
|
hru?ka
|
| luleshtrydhe
|
jahoda
|
| portokall-shege
|
granatove jablko
|
| limon
|
citron
|
| portokall
|
pomeran?
|
| mjeder
|
maliny
|
| rrush
|
hrozny
|
| kumbull
|
?vestka
|
| domate
|
raj?ata
|
| miser i embel
|
sladka kuku?ice
|
| karrote
|
mrkev
|
| qepe
|
cibule
|
| kastravec / trangull
|
okurka
|
| patate
|
brambory
|
| kerpudhe
|
houby
|
| koke
|
hlava
|
| faqe
|
tva?
|
| qafe
|
krk
|
| floke
|
vlasy
|
| vesh
|
ucho
|
| sy
|
oko
|
| hunde
|
nos
|
| goje
|
usta
|
| gjuri
|
koleno
|
| berryl
|
loket
|
| kyc kembe
|
kotnik
|
| kembe
|
noha
|
| kembe
|
chodidlo
|
| gisht i madh
|
palec
|
| gisht
|
prst
|
| kyc dore
|
zap?sti
|
| krah
|
pa?e
|
| dore
|
ruka
|
Ot?ena? (modlitba Pan?):
- Ati yne qe je ne qiell, u shenjterofte emri yt.
- arthte mbreteria jote; u befte deshira jote,
- si ne qiell, edhe mbi dhe.
- buken tone te perditeshme jepna neve sot;
- edhe falna fajet tona,
- sikunder edhe ne ua falim fajtorevet tane;
- edhe mos na shtjere ne ngasje, po shpetona nga i ligu;
- sepse jotja eshte mbreteria e fuqia e lavdia ne jetet te jetevet.
- Amin.
?eka
Shkumbini
, ktera proteka st?edni Albanii od vychodu k zapadu, od sebe odd?luje dv? skupiny albanskych mluv?ich: na severu ?ijici
Gegy
a na jihu ?ijici
Tosky
.
Gegove
tvo?i dv? t?etiny v?ech albanskych mluv?ich a jsou mezi nimi jak katolici, tak muslimove. Ji?ni
Toskove
jsou bu? muslimove nebo pravoslavni. Ka?dy z t?chto hlavnich dialekt? se dale d?li na na?e?i.
Na?e?i
geg?tiny
:
V ramci severniho na?e?i geg?tiny se rozli?uje jeho severozapadni a severovychodni varianta
Na?e?i
toski?tiny
:
Ji?ni varieta se ?asto d?li dale na podskupiny pojmenovane
Cameria
a
Laberia
.
A? do 1. sv?tove valky existovala tedy dvoji literarni tradice, stav?jici na obou t?chto dialektech. Dlouhodoba politicka a spole?enska nestabilita (tj. hlavn? zabor Albanie osmanskou ?i?i) zabranily tomu, aby se jeden z dialekt? prosadil jako hlavni. Ji? v roce 1917 do?lo k pokusu uzakonit celostatni u?edni jazyk, zalo?eny na jihogegskem (konkretn?
elbasanskem
) na?e?i, ov?em tato snaha selhala. Po skon?eni 2. sv?tove valky se tedy do t?chto snah vlo?il (komunisticky) stat. Proto?e hlavni ulohu v komunisticke stran? a tim i ve statnim aparatu v te dob? hrali politici z ji?ni Albanie, do?lo nakonec v roce 1972 ke sjednoceni u?edni alban?tiny na severotoskskem zakladu s gegskymi prvky. Geg?tina tak byla na ustupu jak v politickem, tak v literarnim ?ivot?. Po zhrouceni komunistickeho re?imu do?lo k o?iveni literarni tvorby v geg?tin?.
Zaklady ?eske albanistiky polo?il znamy ?esky filolog,
Jan Urban Jarnik
.
- Hoxha, M., Gojani-Jakupi, L.
?esko-albansky slovnik a konverzace
. LEDA. 1. vyd. 2004.192 S.
ISBN
80-7335-035-1
.
- Tomkova, H., Monari, V.
Albansko-?esky a ?esko-albansky slovnik
. LEDA. 1. vyd. 2007. 592 S.
ISBN
978-80-7335-110-6
.
- Gramelova, Lucie.
Mluvnice alban?tiny
. Tribun EU. 1. vyd. 2008. 78 S.
ISBN
978-80-7399-585-0
.
- Kolektiv autor?.
?esko-albanska konverzace
. Lingea. 1. vyd. 2010. 320 S.
ISBN
978-80-87062-97-5
.
- Surov?ak, Martin.
Zaklady albanistiky
. Brno, FF MU. 1. vyd. 2013. 183 S.
- V zemi ?kipetar?
. In: Plav, 6/2010. M?si?nik pro sv?tovou literaturu. 48 S.
|
Tento ?lanek obsahuje vyslovnost zapsanou znaky
mezinarodni foneticke abecedy
IPA
.
Zobrazeni n?kterych znak? nemusi byt v n?kterych prohli?e?ich korektni.
|
|
|