Alamani 3. ? 10. stoleti   →
Geografie Rozsah Alaman? ?erven? ( Alamannie ) v 5. stoleti
Hlavni m?sto	?adne
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	Alamani
Jazyky	aleman?tina
Nabo?enstvi	germanske (pohanske)
Statni utvar
Statni z?izeni	kmenova konfederace
Vznik	3. stoleti
Zanik	10. stoleti
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici st?hovani narod? Nasledujici Alamannie

Alamani (takte? Alemani ) byli p?vodn? svaz zapadogermanskych kmen? sidlici na hornim toku Mohanu na uzemi dne?niho N?mecka . P?vod tohoto svazu a jeho vztahy s ostatnimi germanskymi kmeny je nejasny. Pod dobu existence ?imske ?i?e byli velmi uto?ni a sna?ili se v?emo?n? napadat provincii Horni Germanii . Do jiste miry nasledovali Franky , kte?i byli prvnim germanskym kmenovym svazem, jen? zastavil pronikani ?iman? na sever od dolniho Ryna a nasledn? napadl zmi?ovanou provincii.

B?hem 1. stoleti se Ryn stal hranici mezi ?imskou Galii a svobodnou Germanii . V oblasti kolem n?j byli usazeni Germani, Keltove a lide smi?eneho kelto-germanskeho p?vodu. ?imane zde zalo?ili dv? provincie ? Germanii Inferior na dolnim toku ?eky a Germanii Superior na jejim hornim toku.

Horni Germanie ( Germania Superior ) zasahovala i do oblasti mezi hornim Rynem a hornim Dunajem (p?ibli?n? oblast ?erneho lesa ). ?imane tuto oblast nazyvali Agri Decumates (?desatkova pole“), p?vod tohoto nazvu je neznamy. Kolem ni byla vybudovana opevn?na hranice zvana Limes Germanicus . Alamanske ozbrojene skupiny pravideln? hranice p?ekra?ovaly, uto?ily na provincii Germania Superior a st?hovaly se do oblasti Agri Decumates. V 5. stoleti vytvo?ili konfederaci , ktera se usidlila v Alsasku, odkud dale expandovala do oblasti ?vycarske nahorni plo?iny a dne?niho Bavorska a Rakouska. Po?atkem 8. stoleti dosahli alpskych udoli.

Podle spisu Historia Augusta byli mistni ?im?ti spojenci nazyvani Germany. Uzurpator Proculus ziskal roku 280 popularitu v Galii svymi bojovymi usp?chy proti Alaman?m. Alamani byli v n?kterych dobach samostatni, ale jindy byli ovladani Franky. Nazvy N?mecka a n?meckeho jazyka ve francouz?tin? (Allemagne, allemand), portugal?tin? (Alemanha, alemao) a ve ?pan?l?tin? (Alemania, aleman) jsou odvozeny prav? od tohoto germanskeho naroda. Starov?ci Per?ane a Indove Alemany a oblast dne?niho N?mecka nazyvali vyrazem Almaan.

Jazyk [ editovat | editovat zdroj ]

Dialekt n?m?iny na byvalem alamanskem uzemi se nazyva aleman?tina a p?edstavuje jednu z podskupin hornon?meckych dialekt?. Nejstar?imi doklady aleman?tiny jsou runove napisy na sponach. Zm?na souhlasek, charakteristicka pro hornon?mecke dialekty, vznikla kolem 5. stoleti bu? v oblasti osidlene Alamany, nebo v oblasti osidlene Langobardy . Do te doby se jazyk Alaman? od jazyk? ostatnich zapadogermanskych kmen? li?il jen mirn?. Dnes aleman?tina zahrnuje dialekty ji?nich dvou t?etin Badenska-Wurttemberska a zapadni ?asti Bavorska , dale dialekty n?mecky mluvici ?asti ?vycarska , rakouske spolkove zem? Vorarlbersko a byvaleho francouzskeho regionu  Alsasko .

Nazev kmene [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Asinia Quadrata citovaneho v polovin? 6. stoleti byzantskym historikem Agathiem jejich nazev znamena ?v?ichni lide“. Z toho lze usoudit, ?e p?edstavovali seskupeni r?znych kmen?. Edward Gibbon ve svem ?estisvazkovem dile Upadek a pad ?imske ?i?e) uvadi nazor sveho p?edch?dce Nicolase Frereta, jen? roku 1753 formuloval nazor, ?e jmeno Alamani bylo pou?ivano pro vylou?ene ?leny kmene Sveb? . ^[1]

Tato etymologie je dodnes pova?ovana za standard. Mnich z kla?tera svateho Galla, Walafrid Strabo , ?ijici v 9. stoleti zaznamenal, ?e lide ?ijici ve ?vycarsku a okolnich regionech sami sebe nazyvaji Sveby , zatimco okoli je nazyva Alamany. V p?ipad?, ?e tohle platilo v 9. stoleti , neni nezbytn? nutne, ?e tomu tak bylo i ve stoleti ?tvrtem. V podstat? neni znamo, kdo a kdy poprve tento nazev pou?il. Je v?ak znamo, ?e byl hodn? pou?ivan r?znymi historiky a zem?pisci.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni zminky [ editovat | editovat zdroj ]

O Alamanech se poprve zmi?uje Cassius Dio , popisujici vojenskou kampa? cisa?e Caracally (vladl v letech 211?217) v roce 213. V teto dob? Alamani z?ejm? obyvali oblast kolem ?eky Mohan na jih od kmene Chatt? . Popisuje je jako ob?ti v?rolomneho cisa?e. ^[2] Po?adali jej o pomoc, ale misto toho jejich oblast kolonizoval ?imskym obyvatelstvem, zm?nil mistni nazvy a popravil alamanske vale?niky pod zaminkou, ?e se sna?ili odporovat. Kdy? onemocn?l, Alamani prohlasili, ?e na n?j snesli kouzlo. Caracalla se proti tomu udajn? sna?il branit vyvolavani duch? svych p?edk?.

Jako odvetu podnikl Caracalla utok se svou 2. legii Traiana Fortis a porazil je. Legii pote za jeji vit?zstvi bylo ud?leno p?izvisko Germanica. Spis Historia Augusta popisujici Caracall?v ?ivot uvadi, ?e Caracalla pote p?ijal cognomen (p?izvisko) Alamannicus. ^[3] Publius Helvius Pertinax, syn cisa?e Pertinaka , k tomu ?ertem dodal, ?e by spi?e m?l p?ijmout jmeno Geticus , proto?e rok p?edtim zavra?dil sveho nevlastniho bratra Getu . ^[4] Geta byl pozvan k usmi?eni na rodinne setkani, kde byl p?epaden Caracallovymi centuriony a zavra?d?n v rukou sve matky Iulie Domny .

Vzajemne odta?ite vztahy mezi ?imany a Alamany jsou pravd?podobn? d?vodem, pro? ?im?ti auto?i Alamany neustale nazyvaji barbary. Archeologicke nalezy ale dokazuji, ?e byli vysoce romanizovani , bydleli v domech postavenych v ?imskem stylu a pou?ivali ?imske p?edm?ty. Alamanske ?eny p?ejaly ?imskou modu oblekani do tuniky d?ive, ne? jejich mu?i. V?t?ina z nich ?ila v blizkosti hranice provincie Germania Superior, co? znamenalo, ?e na n? p?imo p?sobily ?imske vlivy.

Alamani a Hermundu?i [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im z podrobnych zdroj? o tehdej?im germanskem sv?t? je Tacitovo dilo Germania. Zmi?uje se o kmenu Hermundur? , ktery se nachazel v oblasti dne?niho Durynska . Uvadi, ?e tento kmen obchodoval s Raetii , ktera se podle zem?pisce Claudia Ptolemaia nachazela od provincie Germania Superior na opa?nem b?ehu Dunaje. ^[5]

Hermundu?i se zu?astnili markomanskych valek proti ?imu v letech 166?180. Tacitus uvadi, ?e pramen Labe se nachazi na uzemi Hermundur? na vychod od horniho Mohanu. Umis?uje Hermundury mezi uzemi kmene Narist? (Varist?), kte?i sidlili na okraji ?erneho lesa, a uzemi Markoman? a Kvad? . Hermundu?i byli v markomanskych valkach pora?eni a samostatn? s ?imem uzav?eli mir.

Konflikty s ?imskym cisa?stvim [ editovat | editovat zdroj ]

Alamani se opakovan? zapojovali do konflikt? s ?imskym imperiem. Roku 268 provedli velkou invazi do Galie, kdy? byli ?imane donuceni opustit sva hrani?ni stanovi?t? kv?li masivni invazi Got? z vychodu. Jejich najezdy zp?sobily mnoho ?kod. ?eho? z Tours (zem?el kolem roku 594) se zmi?uje o destruktivnich dopadech alamanske invaze za vlady cisa?? Valeriana a Galliena (253?260). Alamani se shroma?dili pod vedenim krale nazyvaneho a pote se prohnali celou Galii ni?ice v?echny stare chramy. Zapalili m?sto Clermont, zni?ili mistni svatyni a umu?ili mnoho k?es?an?. ^[6]

Na po?atku leta roku 268 cisa? Gallienus zastavil jejich postup do Italie, ale hned na to byl nucen obratit svou pozornost zp?t na Goty. Pote, co ?imane Goty v za?i porazili v bitv? u Naissu, se Gallien?v nasledovnik Claudius II. vydal proti Alaman?m, kte?i v te dob? obsadili celou severni Italii za ?ekou Pad . Po neusp??nych snahach o zaji?t?ni jejich miroveho sta?eni se cisa? s Alamany utkal v listopadove bitv? u jezera Benacus. Alamani byli donuceni vratit se na sve p?vodni uzemi a po dobu mnoha nasledujicich let ?imany neohrozili.

Nejvyznamn?j?i bitva Alaman? s ?imany se udala u m?sta Argentoratum (?trasburk) v roce 357, kde byli pora?eni pozd?j?im cisa?em Julianem . Jejich kral Chondomar (?Chonodomarius“) byl pote jako zajatec odvezen do ?ima . Dne 2. ledna 366 Alamani op?t ve velkem po?tu p?ekro?ili ?eku Ryn a zauto?ili na Galii. Tentokrat byli pora?eni cisa?em Valentinianem I. v bitv? u Solicinia.

Naposledy p?ekro?ili Ryn roku 406. V te dob? se jim povedlo dobyt oblast Alsaska a velkou ?ast ?vycarske nahorni plo?iny. Tyto udalosti popisuje Historia Francorum . Zni?ili m?sto Alba Augusta ( Alba-la-Romaine ) a jeho k?es?ansky biskup se musel uchylit do Viviers . ( ?eho? z Tours naopak uvadi, ?e se uchylil do dne?niho Mende v Lozere , hluboko uvnit? Galie. Tyto popisy pravd?podobn? p?edstavuji jen obecny literarni model popis? nasili pachaneho barbarskymi najezdniky.

Alamani a Frankove [ editovat | editovat zdroj ]

Alamanske kralovstvi (vevodstvi) mezi ?trasburkem a Augsburgem trvalo a? do roku 496, kdy je dobyl fransky kral Chlodvik I. po bitv? u Tolbiaka . Pote se Alamani stali sou?asti franske ?i?e a sprava jejich uzemi byla sv??ena do rukou franskeho vevody. V roce 746 prob?hlo povstani Alaman? proti Frank?m, po kterem majordomus Karloman nechal popravit v?echnu alamanskou ?lechtu ve m?st? Cannstatt (tzv. Krvavy soud v Cannstattu ). Po verdunske mirove smlouv? podepsane roku 843 se Alamanie stala sou?asti vychodofranske ?i?e , ji? vladl Ludvik N?mec . Tato ?i?e se stala p?edch?dcem pozd?j?i Svate ?i?e ?imske . Tento stav trval a? do roku 1268.

Christianizace Alaman? [ editovat | editovat zdroj ]

Christianizace Alaman? prob?hla v dob? vlady franske merovejske dynastie v 6. a? 8. stoleti . Pisemne prameny o tomto procesu jsou vzacne. V polovin? 6. stoleti byzantsky historik Agathias z Myriny zaznamenava v souvislosti s valkami Got? a Frank? proti vychodo?imske ?i?i, ?e Alamani bojujici v ?adach armady franskeho krale Theobalda byli ve v?ech ohledech krom? nabo?enstvi stejni jako Frankove, proto?e

?uctivaji stromy, ?eky, kopce a rokliny jako bohy; utinaji hlavy konim, skotu a bezpo?tu dal?ich zvi?at, jako by to byl nabo?ensky ritual“

Take se zmi?uje o velke nemilosrdnosti Alaman? p?i ni?eni k?es?anskych svatyni a vykradani kostel?, zatimco Frankove byli v tomto ohledu zdr?enlivi. Agathias vyjad?uje nad?ji, ?e Alamani diky svemu kontaktu s Franky jednou p?evezmou lep?i mravy, co? se take pozd?ji stalo.

Alamanskymi apo?toly byli svaty Kolumban a jeho u?ednik svaty Havel . Jona? z Bobbia zaznamenava, ?e Kolumban p?sobil ve dne?nim m?st? Bregenz , kde zamezil ob?tovani piva germanskemu bohu Wodanovi. P?es v?echny jeho aktivity po n?jaky ?as je?t? Alamani pokra?ovali v uctivani svych pohanskych bo?stev s pouze povrchnimi nebo synkretickymi prvky k?es?anstvi . Nap?iklad, b?hem vlady Merovejske dynastie se v?bec nem?ni poh?ebni ritualy. Vale?nici byli i nadale poh?bivani v tumulovych hrobech. Synkretismus tradi?niho germanskeho zvi?eciho stylu vyzdoby spole?n? s k?es?anskou symbolikou je z?ejmy i ze soudobych um?leckych d?l. B?hem 7. stoleti ale k?es?anska symbolika za?ala p?evladat. Na rozdil od postupne christianizace Sas? a Slovan? , Alamani p?ejimali k?es?anstvi postupn? a dobrovoln? tim, ?e napodobovali ?ivotni styl merovejske ?lechty.

P?ibli?n? mezi lety 520 a? 620 se objevuje do?asny nar?st vyskytu alamanskych napis? psanych ve starem futharku . Do dne?ni doby se zachovalo kolem 80 doklad?, z nich? polovina byla napsana na sponach a zbytek na opaskovych p?ezkach, ?percich a sou?astech vyzbroje. S postupnym ?i?enim k?es?anstvi pou?iti run ustupuje.

Zalo?eni kostnickeho biskupstvi nelze p?esn? datovat, ale je mo?ne, ?e bylo provedeno samotnym Kolumbanem (p?ed rokem 612). V ka?dem p?ipad? existovali ji? roku 635, kdy vevoda Gunzo dosadil na misto biskupa Jana z Grabu. Kostnice se stala biskupstvim a misiona?skym sidlem uzemi nov? obraceneho na k?es?anskou viru. Ustanoveni cirkve jako instituce uznavane sv?tskymi panovniky je take z?ejme ze soudobych zakon?. Na po?atku 7. stoleti listina Pactus Alamannorum jen z?idkakdy uvadi zvla?tni cirkevni privilegia. Roku 720 ale listina alamanskeho vevody Lantfrida zvana Lex Alamannorum obsahuje celou kapitolu v?novanou pouze cirkevnim zale?itostem.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Alamannie
• ?vabsko
• Aleman?tina

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Alamanni na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Encyklopedicke heslo Alamani v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Alamani na Wikimedia Commons
• Barba?i ^{[ nedostupny zdroj ]}