Akhove

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Akhove
Populace
asi p?l milionu
Jazyk(y)
avkavdawv
Nabo?enstvi
animismus
P?ibuzne narody
Chaniove , Iove
Vlajka Akh?

Akhove ( Akha ) je narodnost ?ijici v horskych oblastech jihovychodni Asie. Po?et Akh? se odhaduje mezi ?ty?mi a sedmi sty tisici. Jejich jazyk avkavdawv nale?i mezi lolo-barmsko-naxske jazyky . Narodnost se d?li na ?adu podskupin, z nich? nejpo?etn?j?i jsou Pulyove.

Akhove se ?ivi p?eva?n? zem?d?lstvim, praktikuji ??a?eni a p?stuji horskou suchomilnou odr?du ry?e , ktera je jejich hlavni stravou. Dal?imi plodinami jsou opium , chilli papri?ka , raj?e jedle a soja lu?tinata . Jejich spole?nost je rovnosta?ska, na?elniky se stavaji nejstar?i a nejva?en?j?i obyvatele vesnice. Vyznavaji animisticke nabo?enstvi zvane zahv , jeho? sou?asti je kult p?edk?. Na okrajich vesnic buduji bohat? vy?ezavane d?ev?ne brany, jejich? funkci je odstra?ovat zle duchy. Na konci srpna, p?ed sklizni ry?e, slavi svatek yehkuja , k n?mu? pat?i spole?ne houpani na velkych houpa?kach. Akhove nosi bavln?ne od?vy, obarvene na?erno vyta?ky z rostlin. K ?enskemu kroji pat?i ?apky zdobene mno?stvim st?ibrnych pli?k? (p?eva?n? starych minci) a latkove navleky na lytka, chranici p?ed hmyzem a trny.

Akhove nevyvinuli pismo, maji v?ak ustn? p?edavany posvatny text Akhazang (doslova ?Cesta Akh?“), ktery zahrnuje vice ne? deset tisic ver?? pojednavajicich o historii, genealogii, nabo?enstvi, obsahuje take instrukce tykajici se ka?dodenniho ?ivota. Lide, kte?i doka?i zpam?ti recitovat Akhazang, se nazyvaji ?pima“ a pat?i ke spole?enske elit?. Rodiny Akh? jsou patrilinearni a sdru?uji se do klan?. Podle Akh? ma ka?da v?c duchovni podstatu zvanou neq , s ni? se komunikuje pomoci r?znych ritual?. [1]

Akhove ?ili p?vodn? v ji?ni ?asti ?iny, odkud se v pr?b?hu 20. stoleti st?hovali za ob?ivou a v d?sledku valek sm?rem k jihu. V Thajsku je jim odpirano ob?anstvi a jsou vystavovani perzekuci, ktera souvisi se snahou vlady vymytit p?stovani opia. Akhove jsou proti sve v?li usazovani ve vesnicich, ktere slou?i jako turisticka atrakce. [2] ?esky etnograf Toma? Ry?ka , p?sobici pro organizaci Working Group on Indigenous Populations , podal sv?dectvi o neetickych praktikach zapadnich rozvojovych organizaci, zejmena k?es?anskych misiona?? , ktere vesni?an?m vnucuji svoje hodnoty a likviduji jejich za?ity zp?sob ?ivota. [3] Podle jeho vypov?di nato?il Steve Lichtag dokumentarni film Zajatci bileho boha . [4]

V ?in? jsou Akhove u?edn? uznavani jako podskupina Chani? , ale sami se pova?uji za samostatne etnikum.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]