한국   대만   중국   일본 
Airbus A310 ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Airbus A310

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
A310
Letouny A310 v minulosti létaly pro ČSA (foto 2009)
Letouny A310 v minulosti letaly pro ?SA (foto 2009)
Ur?eni dopravni letoun
Vyrobce Airbus
Prvni let 3. dubna 1982
Za?azeno duben 1983 ( Swissair )
Charakter N?kolik ve slu?b?
U?ivatel FedEx Express
Pakistan International Airlines
Mahan Air
Vyroba 1983?1998
Vyrobeno kus? 255 [1]
Vyvinuto z typu Airbus A300
Varianty A310 MRTT
CC-150 Polaris
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Airbus A310 je ?irokotrupy dvoumotorovy dopravni letoun , ur?eny pro st?edni a? dlouhe trat?, vyrab?ny spole?nosti Airbus , tehdy konsorciem evropskych leteckych vyrobc?. Airbus dostal po?adavky na letadlo men?i ne? A300 , prvni dvoumotorovy ?irokotrupy dopravni letoun. Dne 7. ?ervence 1978 byl p?edstaven typ A310 (p?vodn? A300B10) s objednavkami od spole?nosti Swissair a Lufthansa . 3. dubna 1982 provedl prvni prototyp prvni let a 11. b?ezna 1983 ziskal typovou certifikaci.

Nejvyrazn?j?i zm?nou, kterou A310 p?ineslo, byl vyrazn? zv?t?eny dolet. Dolet typu A310-300 je v?t?i ne? dolet v?ech model? A300 a A310-200 p?ekonava v doletu v?echny modely A300 mimo A300-600. Tato vlastnost p?isp?la k tomu, ?e letoun byl vyu?ivan hlavn? k transatlantickym let?m. P?i zachovani stejneho pr??ezu o osmi sedadlech vedle sebe je A310 o 6,95 m (22,8 ft) krat?i ne? p?vodni varianty A300 a ma men?i plochu k?idla 219 m² (2,360 ?tvere?nich stop), z 260 m² (2 800 ?tvere?nich stop). U A310 byl p?edstaven dvoumistny sklen?ny kokpit , pozd?ji pou?ity u A300-600 se spole?nou typovou kvalifikaci. Byl pohan?n stejnymi dvouproudovymi motory General Electric CF6-80 nebo Pratt & Whitney JT9D , pozd?ji PW4000 . M??e pojmout 220 cestujicich ve dvou t?idach nebo 240 v jedne ekonomicke a ma dolet a? 9 540 km (5 150 nmi). Nad k?idly ma dva nouzove vychody.

V dubnu 1983 A310 vstoupil do pravidelne slu?by u spole?nosti Swissair a sout??il s letounem Boeing 767-200 , zavedenym ?est m?sic? p?ed A310. Jeho del?i dolet a p?edpisy ETOPS umo?nily provoz na transatlantickych letech. A? do posledni dodavky v ?ervnu 1998 bylo vyrobeno 255 letadel. Jeho naslednikem se stal v?t?i Airbus A330-200 . Vznikly i nakladni verze a dale z n?ho byl vyvinut letajici tanker Airbus A310 MRTT .

?eske aerolinie provozovaly ?ty?i letouny tohoto typu od roku 1990 do roku 2010, letaly s nim dalkove lety po celem sv?t?. [2]

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Dvou?lenny kokpit

O vyrob? letounu bylo rozhodnuto v ?ervenci 1978 , prvni let A310 provedl 3. dubna 1982 (F-WZLH) s piloty Larsem Heise-Laursenem a Karlem Nagelem. Pohan?ly ho dmychadlove motory Pratt and Whitney JT-9D-7R-4C po 204 kN tahu. Po ukon?eni p?edepsanych zkou?ek byl p?edan spole?nosti Swissair . Druhy prototyp (F-WZLJ) nasledoval v srpnu teho? roku s motory General Electric CF-6-80A-1 o tahu 213 kN. Prvnimu zakazniku ( Lufthansa ) byl dodan v dubnu 1983 . Vzhledem k tomu, ?e byl modifikaci typu A300, byl nejprve ozna?ovan jako A300B10. Hlavni rozdily mezi ?malym“ A310 a jeho v?t?im ?brat?i?kem“ jsou:

  • Zkraceny trup ? o stejnem pr??ezu, ma kapacitu asi 200 cestujicich, vyrobce MBB a Aerospatiale
  • Pozm?n?ne k?idlo ? design byl dilem British Aerospace , ktery se znovu p?ipojil k Airbusu
  • Men?i vertikalni ocasni plocha

A310 byl na trhu nabizen jako skv?ly uvodni velkokapacitni typ pro rozvijejici se aerolinie. Vzhledem k usp?chu noveho Airbusu A330 se objednavky typu 310 sni?ovaly. V b?eznu 2006 Airbus informoval, ?e ukon?i vyrobu A310 do ?ervence 2007 . [3]

Mezi lety 1983 a 1997 prodal Airbus 255 kus? A310. A300 a A310 etablovaly Airbus jako hlavniho konkurenta Boeingu a umo?nily vyvoj ambiciozn?j?i ?ady A330/A340.

Varianty [ editovat | editovat zdroj ]

Airbus A310-222 Clipper Miles Standish spole?nosti PanAm v roce 1989
Nakladni A310-200F, FedEx Express
  • A310-100 se vzletovou hmotnosti 121 t, 215 sedadly a doletem a? 3780 km. Nebyl vyroben ?adny kus v teto variant?.
  • A310-200
    Prvni A310 byl 162. letoun vyrobeny Airbusem, poprve vzletl v dubnu 1982 a byl pohan?n dvouproudovymi motory Pratt & Whitney JT9D . A310-200 vstoupily do slu?by v roce 1983 u Swissairu a Lufthansy.
  • A310-300
    Poprve vzletl v ?ervenci 1985 , A310-300 ma zvy?enou maximalni vzletovou hmotnost a prodlou?eny dolet diky dal?im palivovym nadr?im v trupu a horizontalnim stabilizatoru (tzv. trim-tank ). Na tomto modelu se take poprve objevily winglety pro zlep?eni aerodynamiky ? od te doby byly zp?tn? namontovany i na n?ktere stroje A310-200. Letouny poprve vstoupily do slu?by v roce 1986 u Swissairu. Celkem 4 A310-300 provozovala na svych dalkovych linkach take narodni letecka spole?nost ?eske republiky - ?eske aerolinie .
  • A310-C
    Konverze obou p?edchozich model?, ozna?uji se pak A310-200C a A310-300C .
  • A310-F
    Nakladni verze se nevyrabi. Provozovatele (nap?. FedEx ) davaji p?ednost konverzi star?ich A310.
  • A310 MRTT
    A310 bylo provozovano mnoha vojenskymi letectvy po celem sv?t? jako ?ist? transportni, ale v sou?asnosti jsou n?ktera upravovana na verzi Multi Role Tanker Transport u EADS, ktera m??e slou?it jako vzdu?ny tanker. Zatim bylo objednano ?est kus?; ?ty?i pro n?meckou Luftwaffe a dva pro kanadske letectvo. Dodavany jsou od roku 2004. T?i jsou upravovany v zavod? EADS Elbe Flugzeugwerke (EFW) v Dra??anech , N?mecko ; dal?i t?i u Lufthansa Technik v Hamburku , N?mecko.

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Slu?ba u ?SA [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomicka t?ida v letounu A310-300, ?eske aerolinie

Letouny A310 slou?ily u ?SA od po?atku 90. let. ?lo o stroje s imatrikulacemi OK-WAA a OK-WAB, ke kterym pozd?ji p?ibyly dal?i dva, OK-YAC a OK-YAD. Nejprve obsluhovaly evropske trasy, pote byly nasazeny na linky do Severni Ameriky a Dalny vychod . Na t?chto trasach doplnily letite typy Ilju?in Il-62M . V prvnim desetileti noveho tisicileti do?lo na dalkovych trasach k utlumu a kolem roku 2010 byly v?echny 4 letouny prodany - stroje OK-WAA a OK-WAB skon?ily u iranske Mahan Air a OK-YAC a OK-YAD v Banglade?i u United Airways.

Nehody a incidenty [ editovat | editovat zdroj ]

Stav ze za?i 2016:

  • Totalni ztraty: 12 (celkem 825 mrtvych)
  • Unosy: 9 (celkem 5 mrtvych)

Specifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Airbus A310 nakladni verze u letecke spole?nosti Royal Jordanian (2011)
  A310-200 A310-200F A310-300 A310-300F
Posadka Dva
Delka 46,66 m (153 ft 1 in)
Vy?ka 15,8 m (51 ft 10 in)
Rozp?ti 43,9 m (144 ft)
Nosna plocha 219 m² (2,360 ft²)
?ipovitost k?idla 28 °
Cross section 5,64 m (18 ft 6 in)
Cestujici (2-cls) 240 33 t cargo 240 33t cargo
MVH 141 974 kg (312 342 lb) 164 000 kg (361 600 lb)*
Prazdna hmotnost 80 142 kg
(176 312 lb)
72 400 kg (160 000 lb) 83 100 kg
(183 300 lb)
73 900 kg
Max. kapacita paliva 55 200 l (14,603 US g ) 75 470 l (19 940 US g)
Cestovni rychlost ( M ) 0,80 (850 km/h.)
Max. rychlost (M) 0,84 (901 km/h.)
Dostup 12 500 m (41 000 ft)
Tah (×2) 220 kN a? 237 kN 250 kN a? 260 kN
Motory PWJT9D-7R4 nebo CF6-80C2A2    PW4156A nebo CF6-80C2A8   
Dolet 6 800 km
(3 670 nm)
Mezikontinentalni
5 550 km (3 000 nmi) 9,600 km
(5,200 nm)
Transatlanticky
7 330 km (3 960 nmi)

* 157 000 kg je standardnich pro ?300, 164 000 kg je volba.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Airbus A310 na anglicke Wikipedii.

  1. "Airbus - Historical Orders and Deliveries." Airbus S.A.S. , January 2007. Retrieved: 10 December 2012,
  2. PALSO@CENTRUM.CZ, All: Pavel Soukup; e-mail:. Airbus A310 | www.cs-letectvi.cz. www.cs-letectvi.cz [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupne online .  
  3. Letectvi.cz: Airbus ukon?i vyrobu typ? A300 a A310. www.letectvi.cz [online]. [cit. 2006-03-10]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-10-21.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • N?ME?EK, Vaclav. Dvoumotorova proudova a turbovrtulova dopravni letadla . 1. vyd. Praha: Nakladatelstvi dopravy a spoj?, 1981. (Atlas letadel).  
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel . 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN   80-85711-35-4 . S. 424.  
  • N?ME?EK, Vaclav. Civilni letadla 2 . 1. vyd. Praha: NADAS, 1981.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]