Aage Niels Bohr
Narozeni	19. ?ervna 1922 Koda? , Dansko Dansko
Umrti	8. za?i 2009 (ve v?ku 87 let) Koda? , Dansko Dansko
Bydli?t?	Koda?
Alma mater	Kolumbijska univerzita (1949?1950) Koda?ska univerzita
Povolani	fyzik , pedagog a jaderny fyzik
Zam?stnavatele	Koda?ska univerzita Nordic Institute for Theoretical Physics Narodni laborato? Los Alamos University of Copenhagen Niels Bohr Institute
Ocen?ni	Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1960) H. C. Ørsted Medal (1970) Rutherford Medal and Prize (1972) medaile Johna Price Wetherilla (1974) Nobelova cena za fyziku (1975) … vice na Wikidatech
Cho?	Marietta Soffer (od 1950)
D?ti	Tomas Bohr
Rodi?e	Niels Bohr [1] a Margrethe Nørlund
Rod	Bohr family
P?ibuzni	Ernest Bohr, Erik Bohr a Hans Bohr (sourozenci)
Funkce	profesor
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Aage Niels Bohr ( 19. ?ervna 1922 Koda? ? 8. za?i 2009 Koda?) byl dansky fyzik zabyvajici se jadernou fyzikou a kvantovou mechanikou , nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1975. ^[2] Jeho otcem byl fyzik Niels Bohr , laureat te?e ceny z roku 1922.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Aage N. Bohr se narodil v Kodani v roce 1922 jako ?tvrty syn Nielsu Bohrovi a Margarethe Bohr rozene Nørlund. Vyr?stal obklopen takovymi fyziky jako Wolfgang Pauli a Werner Heisenberg , kte?i pracovali spole?n? s jeho otcem v Ustavu teoreticke fyziky (nyni Niels Bohr Institute) p?i Koda?ske universit?.

V roce 1940 , v tem?e roce kdy se za?al v?novat studiu fyziky na Koda?ske univerzit?, obsadila Dansko okupa?ni vojska nacistickeho N?mecka. V roce 1943 utekl jeho otec Niels Bohr i s rodinou p?ed zat?enim do ?vedska. ^[3] Kratce na to se odst?hoval do Anglie, kde za?al pracovat na projektu Manhattan . Syn Aage N. Bohr jej nasledoval a jako jeho asistent s nim cestoval mezi Londynem , Washingtonem a Los Alamos a podilel se na jeho praci.

V roce 1945 se rodina Bohrova vratila do Danska a Aage pokra?oval v p?eru?enem studiu fyziky, ktere dokon?il v roce 1946. Za?atkem roku 1948 za?al pracovat v Institute for Advanced Study v Princetonu. Od ledna 1949 do srpna 1950 p?sobil na Columbia University v New Yorku . P?i svem pobytu ve Spojenych statech si v New Yorku roku 1950 vzal za ?enu Mariettu Soffer. Par ma spolu t?i d?ti, ktere pojmenovali Vilhelm, Tomas a Margrethe.

Bohr se stal profesorem na univerzit? v Kodani v roce 1956 a po smrti sveho otce v roce 1962 ho nahradil na mist? ?editele Niels Bohr Institute. ^[4] Tuto pozici zastaval a? do roku 1970 . Byl take ?lenem p?edstavenstva Nordic Institute for Theoretical Physics (Nordita) od jejiho vzniku v roce 1957 , v roce 1975 se stal jejim ?editelem. Od roku 1978 byl ?lenem Pape?ske akademie v?d .

Fyzika [ editovat | editovat zdroj ]

Do konce ?ty?icatych let dvacateho stoleti bylo znamo, ?e ?astice atomoveho jadra nemohou byt vysv?tleny pomoci v te dob? znamych model? (mimo jine ani kapkovym modelem jadra atomu od Nielse Bohra ). Slupkovy model, vytvo?eny v roce 1949 , umo?nil vysv?tlit dal?i funkce a to zejmena tzv. magicka ?isla. Nicmen? neobjas?oval v?echny vlastnosti, v?etn? nesferickeho rozmist?ni naboje v n?kterych jadrech.

James Rainwater z Columbia University navrhl model jader, ktery mohl vysv?tlit nesfericke rozmist?ni naboje ve svem spisu z roku 1950 . Bohr, v tu dobu pobyvajici na Columbia University , nosil v hlav? podobnou teorii, ktera zpracovavala stejnou otazku jen v obecn?j?ich rysech a publikoval ji ve svem spisu p?ibli?n? m?sic po Rainwaterovi. Bohr pozd?ji rozvinul tuto ideu ?i?eji a v roce 1951 publikoval spis, ktery souhrnn? vysv?tloval vztahy mezi oscilacemi na povrchu jadra a pohyby jednotlivych nukleon? .

Po svem navratu do Kodan? v roce 1950 za?al Bohr spolupracovat s Benem Mottelsonem . Porovnavali teoreticke prace s experimentalnimi daty. Ve t?ech spisech, ktere spole?n? publikovali v roce 1952?1953, demonstrovali uzkou souvislost mezi teorii a vysledky pokus?, sv?d?icich nap?iklad o tom, ?e energeticke hladiny n?kterych jader by mohly byt popsany pomoci rota?niho spektra. Tato prace stimulovala dal?i teoreticke a experimentalni studie.

Bohr a Mottelson pokra?ovali v praci spole?n? a publikovali dvousvazkovou monografii Nuclear Structure, prvni dil Single-Particle Motion vychazi v roce 1969 a druhy dil Nuclear Deformations v roce 1975 .

Bohrovi, Mottelsonovi a Rainwaterovi byla ud?lena Nobelova cena za fyziku v roce 1975 za objev vztah? mezi pohybem jadra atomu a pohybem ?astic uvnit? tohoto jadra a rozvoj teorie struktury atomovych jader na zaklad? t?chto vztah?. Tato teorie je znama jako kolektivni model.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Lubomir Sodomka, Magdalena Sodomkova, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN   80-902058-5-2

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Aage Niels Bohr na Wikimedia Commons
• Autobiografie na strankach Nobelovy ceny (anglicky)