?kola Kano ( japonsky : 狩野派, Kano-ha ) je jednou z nejslavn?j?ich ?kol japonskeho mali?stvi.

Tato ?kola byla dominantnim stylem mali?stvi od konce 15. stoleti a? do obdobi Meid?i , ktere za?alo v roce 1868 , ^[1] kdy se ?kola rozd?lila do mnoha r?znych mali?skych sm?r?. V samotne rodin? Kano vyrostla ?ada vyznamnych um?lc? n?kolika generaci. Mnoho dal?ich um?lc? v teto ?kole studovalo. N?kte?i um?lci se do rodiny p?i?enili a p?ijali jeji jmeno, jini byli rodinou adoptovani. Podle historika japonskeho um?ni Roberta Treata Paina ?dal?i rodinu, ktera by v p?ime pokrevni linii produkovala tolik genialnich mu?? ... by bylo t??ke najit.“ ^[2]

Po?atky ?koly odra?eji obnoveny vliv ?inskeho mali?stvi, ale ?kola dale vyvinula jasn? zbarveny a pevn? na?rtnuty styl ur?eny pro velke panely zdobici hrady ?lechty. Styl dodr?uje vyrazne japonske tradice a zarove? pokra?uje ve vytva?eni monochromatickych maleb ?t?tcem v ?inskem stylu. Tento styl podporovali ?ogunove . P?edstavoval oficialni styl um?ni, ktery ?v 18. stoleti tem?? monopolizoval vyuku malby“. ^[3] Vychazel z ?inske tradice tu?oveho mali?stvi konfuciansky vzd?lanych p?islu?nik? u?ednicke d?entry , p?i?em? ale mali?i ?koly Kano byli jednozna?n? profesionalnimi um?lci, velmi ?t?d?e placeni v p?ipad? usp?chu, pote co absolvovali vyuku v rodinne diln?, podobn? jako evrop?ti mali?i renesance nebo baroka . ^[1] Pracovali hlavn? pro ?lechtu, ?oguny a cisa?e a zabyvali se ?irokou ?kalou styl?, nam?t? a format?. Um?lci byli p?vodn? inovativni a z velke ?asti se podileli na hledani novych sm?r? mali?stvi v obdobi Azu?i-Momojama ( 1573 ? 1614 ). Od 17. stoleti se v?ak stavali stale vice konzervativnimi a akademickymi ve svem p?istupu.

Rane obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

?kolu zalo?il Kano Masanobu ( 1434 ? 1530 ), ktery byl synem Kagenobua, samuraje a amaterskeho mali?e. ^[5] Kano Masanobu byl sou?asnikem Se??u Tojoa ( 1420 ? 1506 ), ktery v polovin? sve kariery v roce 1467 nav?tivil ?inu, a po svem navratu o?ivil ?insky vliv na japonskou malbu. Se??u mohl byt ?akem Ten?oa ?ubuna , zmi?ovaneho coby student mali?stvi p?ibli?n? od roku 1414 . V roce 1465 ji? byl ust?edni postavou v o?iveni ?inskych idealistickych tradic v japonskem mali?stvi. ^[6] Masanobu za?al svou karieru ve stylu ?ubuna a jeho prace je datovana do let 1463 a? 1493 . Byl jmenovan dvornim um?lcem v obdobi Muroma?i a jeho dila obsahovala kresby tu?i, p?edev?im krajiny v ?inskem stylu, jako? i figuralni malby a obrazy s ptaky a kv?tinami. Dochovalo se jen malo praci, ktere mu s ur?itosti m??eme p?ipsat. Jednim z dochovanych obraz? je velky panel s je?abem v zasn??ene krajin? v ?ind?u-an (jeden z chram? kla?terniho komplexu Daitoku v Kjotu ). ^[7] Masanobu?v obraz v ?inskem stylu ?ou Mao-?u oce?ujici lotosy ^{[pozn. 1]} je v Narodnim muzeu Kju?u a pat?i mezi narodni poklady Japonska.

Masanobu u?il malb? sve syny Kanoa Motonobua ( 1476 ? 1559 ) a mlad?iho syna Jukinobua (nebo Utanosukeho). Motonobuovi jsou obvykle p?ipisovany zaklady charakteristicke techniky a stylu ?koly, nebo spi?e r?znych styl?, ktere p?inesly pevn?j?i linii a siln?j?i obrysy malbam pou?ivajicim ?inske konvence. Men?i zajem byl v?novan jemnym u?ink?m celkove atmosfery dila. Tyto prvky v ?inskych kompozicich maji tendenci byt umist?ny v p?edni ?asti obrazoveho prostoru, ?im? ?asto dosahuji dekorativnich efekt? vyrazn? japonskym zp?sobem. Motonobu se o?enil s dcerou Tosy Micunobua , ktery vedl ?kolu Tosa . Ta pokra?ovala v klasickem japonskem stylu jamato-e p?eva?n? narativnich a nabo?enskych motiv?. Obrazy, ktere Kano nasledn? vytva?el, obsahovaly take tradi?ni japonske nam?ty, typicke pro ?kolu Tosa. ^[8]

Palacove dekorace [ editovat | editovat zdroj ]

?kola Kano se vyznamn? podilela na vyvoji novych forem mali?stvi pro vyzdobu japonskych hrad? novych rodin velkych feudalnich pan? ( daimjo ), ktere se objevily v bojich obdobi Azu?i-Momojama , v obdobi ob?anske valky, ktera skon?ila z?izenim ?ogunatu Tokugawa v roce 1603 . Novi pani se dostali k moci svymi vojenskymi dovednostmi a v?t?inou postradali znalost sofistikovanych tradic japonske kultury, ktera se dlouho kultivovala v buddhistickych kla?terech a na cisa?skem dvo?e . Vyrazne tahy a energicke styly, u?iti jasnych barev a platkoveho zlata na pozadi obrazu aplikovane na velke skladaci paravany bjobu a na sady posuvnych dve?i fusuma ^{[pozn. 2]} lahodily vkusu t?chto novych vladc?. V nejelegantn?j?ich mistnostech byla v?t?ina st?n zdobena malbou. Vyzdobu sice p?eru?ovaly d?ev?ne tramy, av?ak n?ktere deseny pokra?ovaly i bez ohledu na toto p?eru?eni. Velke mno?stvi um?leckych d?l na hradech bylo zni?eno po?ary, a? u? nahodnymi nebo zp?sobenymi valkami. Ale jina dila vytvo?ena pro kla?tery nebo jim darovana z palac?, pokud p?e?kala bombardovani b?hem druhe sv?tove valky , m?la v?t?i ?anci p?e?kat bez ujmy.

Spole?nymi nam?ty maleb byly krajiny, ?asto jako pozadi pro zvi?ata a draky, nebo ptaci, stromy nebo kv?tiny, anebo kompozice s n?kolika velkymi postavami. Ale byly rovn?? malovany masove panoramaticke sceny vid?ne z vy?ky. ^[9] Zobracena zvi?ata a rostliny m?ly ?asto moralni nebo mo?na politicky vyznam, ktery dnes neni v?dy z?ejmy. ^[10]

Kup?ikladu svitek malovany tu?i v ?inskem stylu Eitokuem Kanoem , nazvany ??ao Fu a jeho v?l“, ilustruje ?inskou legendu a obsahuje ?konfuciansky moralismus [ktery] poukazuje na nebezpe?i vyplyvajici z politickeho postaveni“, co? bylo velmi aktualni poselstvi pro Japonsko v obdobi po ni?ivych ob?anskych valkach zp?sobenych neskryvanymi politickymi ambicemi. ^[11]

N?ktere z nejslavn?j?ich p?iklad? japonske hradni vyzdoby lze nalezt na hrad? Nid?o v Kjotu . V roce 1588 vale?nik Hidejo?i Tojotomi pry sestavil uli?ku ze 100 malovanych panel? jako p?istupovou cestu k oslav? svatku kv?tin hanami . ^[12] Na rozdil od svitk? mali? posuvne dve?e dle zvyklosti nepodepisoval v?bec a malovane panely jenom z?idka, a proto je zna?n? komplikovane p?i?azovani jednotlivych d?l konkretnim mali??m, kte?i byli schopni malovat v n?kolika stylech. ^[13] ?kola zarove? pokra?ovala v ?inske tradici monochromatickych krajin, jako? i jinym motiv?, kup?ikladu portret?, malovanych tu?i na svitcich ur?enych k zav??eni. Lze rozli?it dva typy svitk?, jednak ur?ene k vertikalnimu zav??eni ( kakemono ), obvykle s podkladem z tlusteho tkaneho hedvabi, tedy tradi?ni ?insky format, ktery se stal nejb??n?j?im v Japonsku v tomto obdobi, jednak svitky v dlouhem horizontalnim formatu ( emakimono ) pou?ivanem pro knihy. Zobrazuji bitvy, romantiku, nabo?enstvi, lidove povidky a p?ib?hy z nadp?irozeneho sv?ta. Mnohe panely a dve?e byly take namalovany monochromaticky ?ernobile, zvla?t? ty pro kla?tery, ^[14] p?i?em? svitky byly take malovany v jasnych barvach. Mali?i ?koly Kano utva?eli tu?i velmi ploche obrazy, ale vyva?ovali perfektni detaily realistickeho zobrazovani zvi?at a dal?ich p?edm?t? v pop?edi abstraktnimi mraky a dal?imi elementy v pozadi, anebo ?asto se zcela nevypln?nym pozadim. Pou?itim negativniho prostoru pro nazna?eni vzdalenosti, a dale u?itim mlhy, mrak?, oblohy nebo mo?e skv?le ?erpali z tradi?nich ?inskych styl?. Vyrazne tahy ?t?tce, a tim padem vyrazne obrazy jsou dosa?eny ?asto velmi jemnymi a m?kkymi prost?edky. Tyto zru?n? tu?i malovane monochromaticke obrazy kontrastuji s tem?? temnymi, av?ak nemen? krasnymi malbami s pou?itim listkoveho zlata, ktere um?lci vytva?eli pro st?ny a panely.

?Cyp?i?“ , autor Eitoku Kano [ editovat | editovat zdroj ]

Paravan ?Cyp?i?“ ( japonsky : 檜?, hinoki-zu ) je osmipanelova malba p?ipisovana Eitokuovi Kanoovi, vytvo?ena kolem roku 1590 , ktera ukazuje energii noveho stylu nazvaneho podle hradu Momojama , pat?iciho Hidejo?imu Tojotomimu. Na rozvoji tohoto stylu se pravd?podobn? hlavn? podilel Eitoku. Paravan zobrazuje cyp?i?, symbol dlouhov?kosti v Japonsku, ^{[15] [16]} a je nyni sou?asti narodniho pokladu Japonska a ulo?en v Tokijskem narodnim muzeu . R. T. Paine ho popisuje jako ?typicky pro dynamicky rozmachnutou kompozici, ?isty p?irodni vzor a pro silu individualniho tahu ?t?tce. ... Zlate plochy podobne oblak?m p?edstavujici mlhu jsou nahodile umist?ny v pozadi a zd?raz?uji dekorativni rozm?r toho, co je jinak energickou kresbou ob?ich podob strom?“. ^[17]

Paravan je neobvykle velky a v kompozici jsou z?etelne diskontinuity mezi jednotlivymi ?astmi panel? ? po?itano zleva ? 2 a 3, 4 a 5, 6 a 7. Ty pochazeji z p?vodniho formatu sady ?ty? posuvnych dve?i, co? lze odvodit z t?chto diskontinuit a ze zakrytych prohlubni dve?nich kovani. ^[18] Tato diskontinuita by byla mnohem men? z?etelna, kdyby panel stal cik-cak, jak bylo jeho p?vodni ur?eni. Panel pou?iva konvenci ?plovouciho mraku“ mnohem star?iho japonskeho um?ni jamato-e (obdobi Heian ), kde mista, ktera se um?lec rozhodne nezobrazit, jsou skryta pod plnou barvou (zde zlato) p?edstavujici mlhu. Vzory tohoto typu, v nich? dominuje jediny mohutny strom, se staly b??nou kompozici ve ?kole Kano. Toto lze porovnat s podobnym panelem ?vestky od Sanrakua Kanoa o n?kolik desetileti pozd?ji, ktery p?ina?i umirn?n?j?i verzi prvniho odva?neho stylu Momojama . ^[19]

Paravan ?Cyp?i?“ je obvykle p?ipisovany Eitokuovi Kanoovi, av?ak existuje i jina hypoteza zalo?ena na odkazu na pov??eni v Deniku prince To?ihita (japonsky: 智仁 ?王 日記), ?e obraz byl misto toho vytvo?en Eitokuovym mlad?im bratrem, So?uem Kanoem (japonsky: 狩野 宗秀). ^[20]

Vrchol vlivu a upadek [ editovat | editovat zdroj ]

Eitoku Kano ( 1543 ? 1590 ), Motonobu?v vnuk a pravd?podobn? jeho ?ak, byl nejd?le?it?j?im mali?em teto generace a p?edpoklada se, ?e byl prvni, kdo v rozsahlych malbach pou?il pro pozadi platkove zlato. Je pravd?podobn? hlavni postavou v rozvoji noveho hradniho stylu, ale zatimco jeho vyznam je zcela jasny, existuje malo maleb, pokud v?bec n?jake, ktere by mu byly p?isuzovany s jistotou, zvla?t? pokud na nich m?l pracovat sam. Na v?t?ich dilech, ktera jsou mu p?ipisovana, pravd?podobn? pracoval spole?n? s jednim z mnoha dal?ich um?lc? teto ?koly. ^[21] P?esto?e m?l dva syny, rovn?? mali?e, Eitoku na navrh, ne-li p?imo na p?ikaz Hidejo?iho Tojotomiho, p?ijal za vlastniho mali?e Sanrakua Kanoa ( 1561 ? 1635 ), ktery se o?enil s jeho dcerou a stal se posleze vedoucim p?edstavitelem ?koly Kano. ^[22] Sanrakuova dila v nejvy??i mo?ne kvalit? kombinuji energickou povahu stylu Momojama s klidnym zobrazenim p?irody a rafinovan?j?im pou?itim barvy typickym pro obdobi Edo . ^[23] Proto?e Sanraku nem?l ?adneho syna, vdal si svou dceru za Kano Sansecua ( 1589 ? 1651 ) a p?ijal ho za sveho. Sansecu a jeho ?kola z?stala v Kjotu, zatimco se v?t?ina um?lc? ?koly Kano p?est?hovala do Eda (?asto na p?ikaz ?ogun?). Sansecu z?stal nadale v?rny jasn? barevnem stylu obdobi Momojama. Jeho syn Eino maloval ve stejnem stylu, ale spi?e je znam?j?i svou biografickou historii japonskeho mali?stvi, ktera ?kolu Kano p?ivedla do pomyslne sin? slavy japonskeho um?ni. ^{[24] [pozn. 3]}

?kala forem, styl? a nam?t?, ktera vznikla na po?atku 17. stoleti, se dale rozvijela a byla kultivovana bez velkych inovaci b?hem p?i?tich dvou stoleti. A?koli ?kola Kano byla v Japonsku nejusp??n?j?i, rozdily mezi praci teto ?koly a jinych ?kol se stiraly. V?echny ?koly pracovaly v ?ad? styl? a format?, co? ?ini p?i?azeni nepodepsanych d?l ?asto nejasnym. ^[25] ?kola Kano se roz?t?pila na r?zne sm?ry v Kjotu a v novem hlavnim m?st? Edo , kde po v?t?inu tohoto obdobi p?sobily jeji t?i sm?ry: Kad?iba?i, Nakaba?i a Kobik?o, pojmenovane podle jejich umist?ni v Edu. ^[26]

Poslednim ze t?i slavnych um?lc? ?koly, vedle Motonobua a Eitokua, byl Tan'ju Kano , p?vodnim jmenem Morinobu ( 1602 ? 1674 ). Jeho vynikajici talent byl ocen?n ji? v d?tstvi, kdy byl ve v?ku 10 let p?ijat na audienci u ?oguna. Sve oficialni jmenovani obdr?el roce 1617 . Byl vnukem Eitokua a synem Takanobua Kanoa ( 1572 ? 1618 ), take vyznamneho mali?e. Tan'ju?v bratr Jasinobu byl p?ijat do hlavni linie rodiny. ^[27] Tan'ju vedl sm?r Kad?iba?i v Edu a maloval v mnoha palacich a take v cisa?skem palaci. Jeho styl byl men? odva?ny, ale nesmirn? elegantni, v rukou jeho men? talentovanych napodobovatel? se v?ak staval ztuhlym a akademickym. ^[28] Nejlep?i um?lci ?koly Kano stale pokra?ovali v praci p?eva?n? pro ?lechtu, se stale nudnym opakovanim ubijejicimi verzemi stylu a s nam?ty, ktere ji? byly vytvo?eny. Ale jini um?lci, take odchovani ?kolou Kano, pracovali pro novou m?stskou t?idu obchodnik? a v pravou chvili si osvojili novou formu tisku ukijo-e . Mezi mali?e a grafiky tvo?icimi ve stylu ukijo-e, jejich? dilo odkazuje na vliv ?koly Kano, pat?il Utagawa Hiro?ige , znamy take jako Ando Hiro?ige ( 1797 ? 12. ?ijen 1858 ). ^[29] Navzdory ztrat? oficialniho patronatu nad ?kolou s p?ichodem reforem Meid?i tvo?ili um?lci i nadale ve stylu Kano a? do po?atku 20. stoleti . ?osenin Kano, ktery zem?el v roce 1880 , byl potomkem hlavni linie rodiny. Jeden z pozdnich nasledovnik? ?koly byl Kazunobu Kano ( 1816 ? 1853 ), ktery p?ijal jmeno Kano na znameni sveho respektu a namaloval ?adu velkych svitk? 500 arahant? . Jejich objev na n? nedavno op?t upoutal pozornost pote, co byly od druhe sv?tove valky skryte. ^[30]

Narodni poklady [ editovat | editovat zdroj ]

?ada obraz? ?kol, ktere jsou je?t? v Japonsku, je sou?asti oficialniho Seznamu narodnich poklad? Japonska :

• obdobi Muroma?i, 15. stoleti, zav?sny svitek v ?inskem stylu ??ou Mao-?u oce?ujici lotosy“, namalovany Kano Masanobuem (vyobrazeno vy?e). ^[31]
• ?estidilny panel ?Pozorovatele javoru“ od Kano Hidejoriho, rany p?iklad dila ?koly Kano s klasickym motivem stylu jamato-e. ^[32]
• z obdobi Momojama sada maleb pokojovych dekoraci od Eitokua a a jeho otce ?oeiho na st?nach, dve?ich a panelech v d?uko-in (obytne mistnosti p?edstaveneho kla?tera) v kla?te?e Daitoku-d?i v Kjotu, v?etn? dve?i s malbou ? Ptaci a kv?tiny ?ty? ro?nich obdobi “.
• panel ?Cyp?i?“ take p?ipisovany Eitokuovi Kanoovi, dnes v Tokijskem narodnim muzeu. ^[33]
• par ?esti panel? ?Sceny v hlavnim m?st? a okoli“ zobrazujicich panoramaticke pohledy plne lidi, dnes v muzeu ve m?st? Jonezawa v prefektu?e Jamagata . ^[34]
• dvojice panel? (v roce 1923 dva segmenty zni?ilo zem?t?eseni) od Naganobua Kanoa zobrazujici pom?rn? velke postavy oslavujici pod aroniovymi kv?ty , take v Tokijskem narodnim muzeu.

Jini um?lci se svymi dily na seznamu, nap?iklad Hasegawa Tohaku ( 16. stoleti ) a Marujama Okjo ( 19. stoleti ), byli vychovani ?kolou Kano nebo jinym zp?sobem ji byli ovliv?ovani. Mnoho dal?ich d?l ?koly dostalo ni??i statut ?d?le?iteho kulturniho bohatstvi Japonska“.

• 
  Ptaci a kv?tiny ?ty? ro?nich obdobi , Kano Eitoku, 16. stoleti, malba pro kla?ter
• 
  ?vestky , sada posuvnych dve?i, Sanraku Kano, za?atek 17. stoleti

Um?lci [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujici seznam je neuplna skupina vyznamnych osobnosti ?koly Kano, v?t?inou p?imo z rodiny Kano. Existovalo mnoho dal?ich um?lc? s p?ijmenim Kano, kte?i udr?ovali spojeni s r?znymi rodinnymi dilnami, a je?t? vice pokra?ovatel? a t?ch, kte?i se u?ili malb? ve stylu teto ?koly, d?ive ne? se osamostatnili.

• Masanobu Kano (1434?1530) ? zakladatel ?koly
• Motonobu Kano (1476?1559) ? Masanobu?v syn
• Eitoku Kano (1543?1590)
• Hidejori Kano († 1557)
• [[Domi Kano] (1568?1600)
• Micunobu Kano († 1608)
• Sanraku Kano (1559?1635)
• Naizen Kano (1570?1616)
• Sansecu Kano (1589?1651) ? v?d?i p?edstavitel ?koly Kjo-gano , odno?e ?koly Kano, se sidlem v Kjotu
• Tan'ju Kano (1602?1674)
• Eino Kano (1631?1697)
• Cunenobu Kano (1636?1713)
• Kijohara Jukinobu (1643?1682) ? nete? Tan'jua Kanoa
• Tan?in Kano (1653?1718)
• ?ikanobu Kano (1660?1728)
• Mi?inobu Kano (1730?1790)
• ?osenin Kano (1823?1880)
• Hogai Kano (1828?1888)
• Ha?imoto Gaho (1835?1908)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Kan? school na anglicke Wikipedii, Zhou Dunyi na anglicke Wikipedii a Cypress Trees na anglicke Wikipedii.

Pou?ita literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?Masters of Mercy“, Smithsonian, Sackler Gallery. Online exhibition Masters of Mercy Archivovano 6. 10. 2017 na Wayback Machine .
• Paine, Robert Treat, v: Paine, R. T. & Soper A, The Art and Architecture of Japan , Pelican History of Art, 3. p?epracovane vydani 1981, Penguin (nyni Yale History of Art), ISBN   0140561080
• Watson, William, The Great Japan Exhibition: Art of the Edo Period 1600?1868 , 1981, Royal Academy of Arts /Wiedenfield and Nicolson

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Sienska ?kola
• Ferrarska ?kola
• Florentska ?kola
• Benatska ?kola
• Barbizonska ?kola
• Bolo?ska ?kola
• ?kola Fontainebleau

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kano-ha na Wikimedia Commons