?ogunat Tokugawa

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
?ogunat Tokugawa
?川幕府
Tokugawa bakufu
←   období Azuči-Momojama
←   klan Tokugawa 		1603 ? 1868 Japonské císařství  →
Republika Ezo  →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Edo (?ogunovo sidlo)
Heian-kjo (cisa?sky palac)
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni
rana moderni japon?tina ,
moderni japon?tina
Statni utvar
tokugawske mince t?i kov? (m?d?ny Mon , st?ibrny Bu a ?u , zlate Ry? )
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici
období Azuči-Momojama obdobi Azu?i-Momojama
klan Tokugawa klan Tokugawa
Nasledujici
Japonské císařství Japonske cisa?stvi
Republika Ezo Republika Ezo

?ogunat Tokugawa neboli Tokugawsky ?ogunat ( japonsky ?川幕府, Tokugawa bakufu ), znamy te? jako ?ogunat Edo ( japonsky 江?幕府, Edo bakufu ), bylo feudalni vojenske vladni z?izeni v Japonsku b?hem obdobi Edo od roku 1603 , kdy byl Iejasu Tokugawa (1543?1616) jmenovan ?ogunem , do roku 1868 , kdy rezignaci ?oguna Jo?inobua Tokugawy (1837?1913) kon?i vlada dynastie Tokugawa a je obnovena moc cisa?e Meid?i . To je za?atek reforem Meid?i . [1] [2] [3]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historicka mapa provincii ?ogunatu

Po obdobi Sengoku neboli obdobi val?icich stat?, ktere trvalo zhruba od poloviny 15. a? do po?atku 17. stoleti , nastalo Obdobi Azu?i-Momojama ( 1568 ? 1600 ), kdy se daimjoovi Nobunagovi Odovi a jeho nastupci Hidejo?imu Tojotomimu poda?ilo postupn? sjednotit Japonsko a pod?idit v?echny provincie ust?edni vlad?. [4] Byl to ?as stavby velkych hrad? a toto obdobi je pojmenovano po dvou z nich, hradu Azu?i , ktery zbudoval Nobunaga Oda v Kjotu , a hradu Momojama , jej? postavil Hidejo?i Tojotomi ve m?st? Omiha?imanu v prefektu?e ?iga na ostrov? Hon?u . Obdobi Azu?i-Momojama skon?ilo v roce 1600, kdy se Iejasu Tokugawovi otev?ela po vit?zne bitv? u Sekigahary cesta k titulu ?oguna.

Tokugawsky ?ogunat tak de facto vznikl po bitv? u Sekigahary, kde se utkali p?ivr?enci Hidejo?iho syna Hidejoriho Tojotomiho s vojskem vedenym Iejasu Tokugawou. Oficialnim rokem vzniku ?ogunatu pak byl rok 1603, kdy byl Iejasu Tokugawa jmenovan seii-tai?ogunem neboli ?velkym generalem, ktery potira barbary“. ?ada Tokugawovych odp?rc? z ?ad daimjo? byla bu? popravena , nebo p?i?la o ?ast svych majetk?, naopak jeho p?ivr?enci byli odm?n?ni a n?kte?i z jeho byvalych vazal? se stali pany provincii. Tito daimjoove byli strategicky rozmist?ni po celem cisa?stvi. [5]

Japonska spole?nost v dob? ?ogunatu [ editovat | editovat zdroj ]

Hrad Edo , 17. stoleti

Tokugawove vladli Japonsku z hradu Edo , ktery byl vybudovan na vychod? m?sta Edo neboli dne?niho Tokia . [6] [7] [2] Japonska spole?nost byla v obdobi Edo feudalni spole?nosti p?isn? rozd?lenou na spole?enske t?idy , jeji? zvyklosti a na?izeni slou?ily k prosazovani ?ogunovy moci. Tato p?isna spole?enska hierarchie byla zalo?ena na systemu ?ty? t?id neboli ?ty? povolani, je? byly d?di?ne. Na vrcholu teto pyramidy se nachazel japonsky cisa? a kuge neboli japonska ?lechta . To byla sice oficialni vladnouci t?ida, ktera v?ak nem?la ?adnou skute?nou moc. Tu ve svych rukach soust?edil p?edev?im ?ogun z rodu Tokugaw? a pak daimjoove neboli pani provincii a jejich samurajove. V?t?ina Japonc? byli prosti lide, kte?i se d?lili na rolniky , ?emeslniky , obchodniky a r?zne skupiny nedotknutelnych .

Tento p?isny t?idni system zavedl Iejasu Tokugawa. Po definitivni pora?ce a zni?eni klanu Tojotomi po vit?znem oblehani Osaky v letech 1614 a 1615 ziskala dynastie Tokugaw? moc na nasledujicich 250 let. Zarove? s tim nastoupilo Japonsko politiku dobrovolne izolace neboli sakoku , doslova ?uzav?ene zem?“, jejim? cilem byla podpora politicke stability. Cizinci m?li a? na vyjimky zakazan vstup do zem?.

Vlada [ editovat | editovat zdroj ]

?ogunove z rodu Tokugaw? vyu?ivali p?i sve vlad? takzvany system han , v n?m? ka?dy daimjo spravoval svoje leno ?i kni?ectvi neboli han , [8] p?esto?e zem? byla formaln? stale rozd?lena na cisa?ske provincie. V obdobi Edo za?ilo Japonsko rychly hospoda?sky r?st a urbanizaci , co? vedlo k rozkv?tu kupecke ?i obchodnicke t?idy ( chonin ) a ukijo neboli kultury.

Po?et t?chto kni?ectvi (zhruba 270) se v pr?b?hu ?ogunatu m?nil. [9] Hodnotila se podle velikosti, ktera se m??ila podle po?tu koku (asi 180 litr?) ry?e, ktera se na panstvi ka?doro?n? vyp?stovala. [10] Jedno koku bylo mno?stvi ry?e pot?ebne k vy?iv? jednoho dosp?leho mu?e na jeden rok. Minimalni mno?stvi ry?e pot?ebne pro titul daijmjoa bylo 10 000 koku . [9] Nejv?t?i han , krom? ?ogunovych, davala ro?n? p?es milion koku. [10]

?ogunovi pat?ilo to nejvynosn?j?i panstvi, d?di?ne leno rodu Tokugawa, je? zahrnovalo rovn?? ?adu zlatych a st?ibrnych dol?. [11] Ke konci ?ogunatu vlastnil rod Tokugaw? asi 7 milion? koku zem?, v?etn? 2,6 a? 2,7 milion? koku, je? dr?eli p?imi vazalove, ze 30 milion? koku v zemi. [10] Zbyvajicich 23 milion? koku pat?ilo ostatnim daimjo?m.

Konec [ editovat | editovat zdroj ]

?ogunat Tokugawa se rozpadl b?hem takzvaneho obdobi bakumacu neboli ?konce ?ogunatu“, co? je v japonskych d?jinach ozna?eni pro zhruba zav?re?nou fazi obdobi Edo v letech 1853 ? 1869 . Nastartoval ho p?ijezd eskadry americkych vale?nych lodi , jim? velel komodor Perry , do Tokijskeho zalivu 8. ?ervence 1853 . [12] Perry si pod hrozbou pou?iti sily vynutil ukon?eni 240 let trvajici izolace Japonska . Konec tohoto obdobi se pak shoduje s koncem valky Bo?in , kdy byl posledni ?ogun Jo?inobu Tokugawa pora?en cisa?skou stranou, ktera usilovala o navrat politicke moci cisa?skemu dvoru v Kjotu .

Dne 9. listopadu 1867 se Jo?inobu Tokugawa vzdal sveho ?ogunskeho postu a p?edal svoje pravomoci cisa?i Meid?imu . Souhlasil, ?e bude ?nastrojem pro vykonavani“ cisa?skych p?ikaz?. [13] Tokugawsky ?ogunat tak p?estal existovat. [14]

Namo?ni vlajka ?ogunatu z 19. stoleti

Jo?inobu sice rezignoval, ale Tokugawsky statni aparat p?etrval a podr?el si mnoho vykonnych pravomoci. [14] To se nelibilo odp?rc?m ?ogunatu z kni?ectvi Sacuma a ?o?u , [13] 3. ledna 1868 proto obsadili cisa?sky palac v Kjotu . Nasledujiciho dne prohlasil patnactilety cisa? Meid?i plnou obnovu sve vlady, co? v?t?inu cisa?skeho poradniho sboru uspokojilo. Nep?atele Tokugaw? v?ak sbor hrozbami p?im?li, aby p?ikazal konfiskaci Jo?inobuovych uzemi. [15] S tim nemohl Jo?inobu Tokugawa souhlasit, a proto 17. ledna vyzval dv?r, aby to odvolal.“ [14] Tyden nato, 24. ledna, se rozhodl pro utok proti Kjotu obsazenemu silami ze Sacumy a ?o?u. Jeho rozhodnuti uspi?ila serie ?ha?skych utok? v Edu, v?etn? vypaleni p?edhradi zdej?iho hradu, hlavni rezidence Tokugaw?. Nasledujiciho dne zauto?ilo Tokugawovo vojsko na zdej?i rezidenci daimjo ze Sacumy, kde se skryvalo mnoho Tokugawovych odp?rc?. Palac byl spalen a mnoho oponent? bylo zabito nebo pozd?ji popraveno. [14] Tak za?ala ob?anska valka Bo?in.

Vale?ne ?t?sti se v?ak p?iklonilo na stranu men?i, ale relativn? modernizovane cisa?ske strany a po serii bitev, je? vyvrcholila padem Eda se Jo?inobu Tokugawa vzdal. Ti, kdo z?stali v?rni rodu Tokugawa, uprchli na sever ostrova Hon?u a pozd?ji na Hokkaido , kde zalo?ili Republiku Ezo . Pora?ka v bitv? o Hakodate zlomila jejich odpor a cisa? tak ziskal svrchovanou vladu nad celym Japonskem, ?im? byla ukon?ena vojenska faze reforem Meid?i .

V pr?b?hu roku 1868 vzniklo po padu ?ogunatu Japonske cisa?stvi , v jeho? ?ele stal cisa?, ktery vykonnou moc vykonaval prost?ednictvim sveho poradniho organu, Tajne rady, kterou tvo?ili premier a minist?i. Na konci teho? roku bylo cisa?ovo sidlo p?eneseno z Kjota do Eda, ktere p?ejmenoval na Tokio (?vychodni hlavni m?sto“) a neprodlen? zahajil ve spolupraci s Tajnou radou ?adu statopravnich, organiza?nich a technickych reforem, je? ve?ly ve znamost jako Reformy Meid?i a daly jmeno cele epo?e jeho vlady ? era Meid?i (?Osvicena“). V ramci t?chto reforem se z Japonska stal moderni stat evropskeho typu.

Seznam ?ogun? dynastie Tokugawa [ editovat | editovat zdroj ]

# Obrazek Jmeno ?ivot Obdobi vlady Cisa? Poznamky
1. Iejasu Tokugawa
?川 家康 		1543 ? 1616 1603 ? 1605 Go-Jozei prvni ?ogun z rodu Tokugawa
2. Hidetada Tokugawa
?川 秀忠 		1579 ? 1632 1605 ? 1623 Go-Jozei
Go-Mizuno
3. Iemicu Tokugawa
?川 家光 		1604 ? 1651 1623 ? 1651 Go-Mizuno
Mei?o
Go-Komjo
4. Iecuna Tokugawa
?川 家綱 		1641 ? 1680 1651 ? 1680 Go-Komjo
Go-Sai
Reigen
5. Cunajo?i Tokugawa
?川 綱吉 		1646 ? 1709 1680 ? 1709 Reigen
Higa?ijama
6. Ienobu Tokugawa
?川 家宣 		1662 ? 1712 1709 ? 1712 Nakamikado
7. Iecugu Tokugawa
?川 家? 		1709 ? 1716 1713 ? 1716 Nakamikado
8. Jo?imune Tokugawa
?川 吉宗 		1684 ? 1751 1716 ? 1745 Nakamikado
Sakurama?i
9. Ie?ige Tokugawa
?川 家重 		1712 ? 1761 1745 ? 1760 Sakurama?i
Momozono
10. Ieharu Tokugawa
?川 家治 		1737 ? 1786 1760 ? 1786 Momozono
Go-Sakurama?i
Go-Momozono
Kokaku
11. Ienari Tokugawa
?川 家? 		1773 ? 1841 1787 ? 1837 Kokaku
Ninko
12. Iejo?i Tokugawa
?川 家慶 		1793 ? 1853 1837 ? 1853 Ninko
Komei
13. Iesada Tokugawa
?川 家定 		1824 ? 1858 1853 ? 1858 Komei
14. Iemo?i Tokugawa
?川 家茂 		1846 ? 1866 1858 ? 1866 Komei
15. Jo?inobu Tokugawa
?川 慶喜 		1837 ? 1913 1866 ? 1867 Komei
Meid?i 		posledni ?ogun z rodu Tokugawa

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Tokugawa shogunate na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Nussbaum, Louis-Frederic. (2005). " Tokugawa-jidai " in Japan Encyclopedia , s. 978.
  2. ↑ a b Nussbaum, " Edo-jidai " na s. 167.
  3. ↑ Nussbaum, " Kinsei " na s. 525.
  4. ↑ DOLAN, Ronald E.; WORDEN, Robert L. Japan a country study . Washington, D.C.: Library of Congress, 1992. 670 s. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ HALL (EDITOR), John Whitney. The Cambridge history of Japan Vol. 4: Early Modern Japan . James L. McClain. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1988. ISBN   0-521-22352-0 . OCLC 17483588  
  6. ↑ Nussbaum, "Shogun" at pp. 878?879.
  7. ↑ Nussbaum, "Tokugawa" at p. 976.
  8. ↑ Nussbaum, Louis-Frederic. (2005). "Han" in Japan Encyclopedia , p. 283.
  9. ↑ a b Nussbaum, " Satchotohi " , pp. 826?827.
  10. ↑ a b c HANE, Mikiso. Premodern Japan : a historical survey . Perez, Louis G.. Second. vyd. Boulder, CO: [s.n.], 2014. ISBN   978-0-8133-4970-1 . OCLC 895428280  
  11. ↑ PEREZ, LOUIS G. The history of Japan . 2nd. vyd. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2009. ISBN   978-0-313-36442-6 . OCLC 277040931  
  12. ↑ BEASLEY, William G. Google Books. The Perry Mission to Japan, 1853-1854 . [s.l.]: Psychology Press, Jul 12, 2002. Dostupne online . ISBN   9781903350133 .  
  13. ↑ a b SATOW, Ernest. A Diplomat in Japan . Tokio: Oxford S. 282. (anglicky)  
  14. ↑ a b c d KEENE, Donald. Emperor of Japan: Meiji and His World, 1852?1912 . New York: Columbia University Press, 2005. 922 s. Dostupne online . ISBN   978-0-231-12340-2 . (anglicky)  
  15. ↑ HAGIWARA, Koi?i. ?? 西?隆盛と大久保利通 (Ilustrovany ?ivot Saigo Takamoriho a Okubo To?imi?iho) . [s.l.]: 河出書房新社, 2004. 126 s. ISBN   4-309-76041-4 . S. 50. (japonsky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?ogunat_Tokugawa&oldid=23512762 “