한국   대만   중국   일본 
?i'itsky islam ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?i'itsky islam

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Svatyn? imama Husajna v irackem Karbala , ktere je pro ?iity jednim z nejsv?t?j?ich m?st na sv?t?

?i'itsky islam , te? ?i'a (z arabskeho ????, zkracenina z ?i'at Ali ???? ??? neboli Strana Aliho ?i P?ivr?enci Aliho ), je jednim ze dvou hlavnich proud? islamu (druhym je sunna ). Stoupenci ?i'iy se ozna?uji jako ?i'ite . V ramci islamskeho sv?ta tvo?i men?inu, majoritni skupiny ?i'it? se nachazeji v Iranu , Azerbajd?anu , Bahrajnu a Iraku .

Za ?i'ity jsou pova?ovani ti muslimove , kte?i za legitimni v?dce islamske obce pova?uji jen potomky Muhammadovy rodiny v linii po?inajici jeho bratrancem a zet?m Alim ibn Abu Talibem . ?i'ite po Muhammadov? smrti roku 632 neuznali za pravoplatneho chalifu Abu Bakra ani jeho nasledniky Umara a Uthmana . Teprve Ali, ktery se stal ?tvrtym volenym chalifou , je podle ?i'it? pravy v?dce muslim?, imam , a po n?m dal?i z jeho rodu.

V pr?b?hu let se ?i'a rozd?lila do mnoha v?tvi, nejv?t?i co do po?tu stoupenc? je isna a?arija . Men? po?etnymi ?i'itskymi skupinami jsou zejmena isma'ilija (z ni? vznikli nap?. asasini nebo alawite ) a zajdija .

Roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Roz?i?eni islamu : zelen? je vyzna?en sunnitsky islam , ?ervena barva p?edstavuje ?i'itsky islam a modra ibadiju islam ( Oman ).

Po?et stoupenc? ?i'itskeho islamu je odhadovan na 10?15 % z celkove muslimske populace, co? ?ita okolo 130?190 milion? muslim?. [1] Velka ?ast ?i'it? ?ije na Blizkem vychod? . Majoritni nabo?enske skupiny tvo?i ?i'ite v Iranu (89 % muslim?, kte?i jsou 98 % obyvatel), [2] Azerbajd?anu , Bahrajnu a Iraku .

Men?i komunity ?iji v Libanonu , Syrii , Indii , Pakistanu , Afghanistanu , Turecku , Albanii , Jemenu a Saudske Arabii (p?eva?n? Vychodni provincie ; 10?15 % z celkove populace). [3] Dal?i pom?rn? po?etne ?i'itske komunity ?iji v men?ich statech okolo Perskeho zalivu , jsou to p?edev?im Katar , Kuvajt (?i'ite tvo?i 30 % muslim?, kte?i jsou 85 % obyvatel zem?) [4] a Spojene arabske emiraty . Existuji i men?inove komunity po celem sv?t?.

St?ediskem vyznava?? ?i'itskeho islamu v ?esku je jihomoravska Ku?im . [5]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Pozadi vzniku [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladatel islamu, prorok Muhammad, zem?el roku 632. Nikdy se nezminil o tom, kdo by m?l vest muslimskou obec ( umma ) po jeho smrti, proto byli jeho nasledovnici nahle postaveni p?ed problem Muhammadova nastupnictvi. Bylo patrne, ?e to byla p?edev?im Muhammadova osobnost, ktera dr?ela ummu pohromad?. [6] Ten, kdo by se stal Muhammadovym nastupcem ( chalifou , nasledovnikem ), by ziskal moc a vysadni postaveni mezi v?emi muslimy. U? v teto dob? vystoupili stoupenci Aliho ibn Abi Taliba , kte?i po?adovali zachovani pokrevni p?ibuznosti s Prorokem. [7] Ali byl Muhammad?v bratranec a man?el Muhammadovy dcery Fatimy a podle islamske tradice byl po Chadid?e v?bec druhym ?lov?kem, ktery p?ijal islam. [8] Ali byl pozd?ji zvolen v?dcem rodu Banu Ha?im , a to zejmena diky jeho blizkemu kontaktu s Muhammadem, man?elstvi s Prorokovou dcerou a diky jeho rane konverzi k islamu. [9] Aliho stoupenci te? tvrdili, ?e Muhammad b?hem sve posledni cesty do Mekky ur?il Aliho jako sveho nastupce. [10]

Narok na vedeni obce si v?ak d?lali i dal?i muslimove, p?edev?im pak Abu Bakr , Muhammad?v tchan, otec jeho ?eny Ai?i . Ve prosp?ch Abu Bakra hrala skute?nost, ?e mu Muhammad sv??oval vedeni modliteb v dob? sve nemoci a vedeni muslim? p?i vyro?ni pouti v roce 631. [6]

Voleni chalifove [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Voleni chalifove .
Aliho me?ita v Nad?afu

Ji? v den, kdy Muhammad zem?el, se za?aly schazet medinske kmeny v ?ele s kmeny Aus a Chazrad? . Tyto kmeny byly proslule vzajemnou znesva?enosti, a to i v dob? Muhammadova p?ichodu do Mekky. Teto vzajemne rivality obou kmen? vyu?il Abu Bakr a jeho spole?nici Umar ibn al-Chattab a Abu Ubajda . Ziskali na svou stranu kmen Aus, jeho? p?islu?nici spole?n? s mekkannskymi muhad?iry nasledn? zvolily Abu Bakra za noveho v?dce muslim? a prvniho chalifu. [11] Abu Bakr dokazal lepe vyu?it situace ne? Ali, ktery postradal dostate?nou schopnost rychle a u?inn? zasahnout do volebniho procesu. Ti, kte?i prosazovali Aliho naroky na vedeni obce, se za?ali nazyvat ?i'at Ali , doslova ?strana Aliho“. [7] I kdy? s rozhodnutim volby Abu Bakra nesouhlasili, prozatim jej p?ijali, po Fatimin? smrti pak Abu Bakra uznal i sam Ali. [12]

Po smrti Abu Bakra v roce 634 se druhym volenym chalifou stal Umar . Po jeho zavra?d?ni na jeho misto nastoupil Uthman . Ten v?ak rovn?? brzy zem?el nasilnou smrti, co? ot?aslo muslimskou obci. [13] Dal?im, v po?adi ?tvrtym chalifou se ji? sice stal Ali, ale jeho postaveni bylo p?edev?im formalni. [12]

Narok na vedeni obce si d?lal i rod Umajjovc? , hlavnim oponentem Aliho se stal mistodr?itel Syrie Mu‘avija I. Ali dal vzniknout armad?, ktera m?la v?echny vzbou?ence porazit. Kdy? se jeho vojsko st?etlo v roce 657 s armadou Mu'aviji v bitv? u Siffinu , k boji nedo?lo. Na popud Mu'aviji Ali souhlasil, ?e vysledek boje se ma rozhodnout nikoli silou vojska, ale silou argument? obou stran. ?ast Aliho vojska s timto nesouhlasila, ode?la a dala vzniknout v?bec prvni islamske sekt? charid?a . Argumenta?ni sn?m nasledn? nezvolil ani Mu'aviju ani Aliho. [12] Napjata situace v muslimske obci se dale vyhrotila v roce 661, kdy byl Ali zavra?d?n p?islu?nikem charid?y Abd ar-Rahmanem Ibn Muld?imem u me?ity v Kuf? . [14] Dne?ni ?i'itska tradice v?ak klade misto Aliho umrti do Nad?afu .

Chalifove [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti Aliho byli jeho stoupenci v Kuf? p?esv?d?eni, ?e jej m??e nahradit jen p?islu?nik ahl al-bajt , tj. Muhammadova rodu. [15] V uvahu p?ipadli zejmena Aliho synove Hasan ibn Ali a Husajn ibn Ali . Hasan uzav?el s Muavijou umluvu, ?e po Muavijov? smrti nep?ejde chalifat na jeho syna. Po Mu'avijov? smrti se v?ak stal chalifou op?t jeho syn Jazid I. , ktery byl znamy svym h?i?nym ?ivotem. Kuf?ti ?i'ite v?ak za?ali Husajnovi posilat dopisy do Mediny, ve kterych mu vyjad?ili svou podporu v p?ipad?, ?e by se vedeni obce ujal. [16] Husajn se proto i se svou rodinou vydal na cestu do Kufy, kam v?ak ji? nedorazil. Na cest? jej napadli Jazidem vyslani vojaci, kte?i po kratkem boji zabili Husajna, celou jeho rodinu i jejich nepo?etny vojensky doprovod. [17] Tento den se nazyva a?ura a dodnes si jej ?i'ite p?ipominaji coby den mu?ednicke smrti Husajna a jeho rodiny. ?eny a d?ti, ktere p?e?ily spolu se synem Husajna - Alim ibn Husainem, ktery pro nemoc nemohl bojovat, byli vle?eni krutym zp?sobem p?ed Jazid?v soud. Jazidovi vojaci strhli ?enam zavoje a nechali sho?et stany. Historie zaznamenala nezapomenutelny proslov dcery Aliho ibn Taliba - Zaynab. Podle historie Husajnova mise odmitnuti tyranskeho chalify Jazida a nasledny projev dcery Aliho ibn Taliba Zaynab u soudu Jazida, zp?sobila znovuzrozeni islamu Husainova d?da, proroka Muhammada. Muslimove se ji? toti? kv?li tyranskym vladc?m, jako byl Muavija ?i jeho syn Jazid, op?t propadali do temnot doby nev?domosti.

Odno?e ?i'iy [ editovat | editovat zdroj ]

?i'itsky islam se v pr?b?hu sve existence rozd?lil do mnoha sm?r?, z nich? ka?dy v?t?inou uznava jine imamy.

Isna a?arija [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Isna a?arija .
?i'ite v Iranu

P?islu?nici isna a?ariji jsou dnes nejpo?etn?j?i skupinou v ramci ?i'itskeho islamu. Tvo?i a? 80 % v?ech ?i'it?. [18] Jsou te? znami jako dvanactnici, a to podle skute?nosti, ?e uznavaji dvanact imam?. Jejich po?adi je nasledujici:

  1. Ali ibn Abi Talib (600?661)
  2. Hasan ibn Ali (625?669)
  3. Husajn ibn Ali (626?680)
  4. Ali ibn Husajn (658?713)
  5. Muhammad ibn Ali (676?743)
  6. D?a'far as-Sadik (703?765)
  7. Musa ibn D?afar (745?799)
  8. Ali ibn Musa (765?818)
  9. Muhammad ibn Ali (810?835)
  10. Ali ibn Muhamad (827?868)
  11. Hasan al Askari (846?874)
  12. Muhammad al-Mahdi (868?sou?asnost)

Posledni, 12. imam, se ji? v ranem v?ku m?l ztratit ?i se uchylit do ustrani. Podobn? jako u dal?ich ?iitskych sekt, i u?eni isna a?ariji p?edpoklada p?ichod 12. imama v soudny den .

Ismai'lija [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Isma'ilija .

Sv?j p?vod ma isma'ilija v dob?, kdy p?sobil jako ?esty imam D?afar as-Sadik . As-Sadik byl ve sve dob? velky u?enec a znalec islamskeho prava. Pote, co m?l p?edat imamat svemu synovi, rozhodl se poru?it stavajici tradici jmenovani star?iho syna a jako dal?iho imama jmenoval mlad?iho syna Musu al-Kazima . Proti tomuto rozhodnuti se postavilo mnoho jinych ?i'it?, kte?i po?adovali, aby se dal?im imamem stal nejstar?i syn Isma'il ibn D?afar , jak tehdy byvalo zvykem. Spor m?l za nasledek od?t?peni imai'lijc? od hlavniho proudu ?i'iy. Asi nejv?t?iho rozmachu se isma’iliji poda?ilo dosahnout v dob? vlady dynastie Fatimovc? .

P?islu?nici isma’iliji tvo?i po isna a?ariji druhou nejv?t?i ?iitskou skupinu. [19]

Zajdija [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Zajdija .

Zakladatelem sekty zajdij? byl Zajda ibn Ali , vnuk al-Husajna. Ten se vzep?el proti nerozhodnosti pateho imama Aliho ibn Husajna a podnitil v Kuf? proti n?mu povstani, ktere bylo potla?eno a sam Zajda zabit. [20] Pat?i k umirn?n?j?im ?iitskym sektam. Prosadit se jim povedlo v 10. stoleti v Jemenu , kde zajdijovci vladli a? do roku 1962. P?eva?n? v Jemenu se vyskytuji dodnes, kde bojuji proti tam?j?i proamericke vlad?. [21]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ NASR, Vali. The Revival of Shia Islam [online]. The Pew Forum On Religion [cit. 2008-04-07]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-03-06. (anglicky)  
  2. ↑ Iran [online]. CIA - The World Factbook [cit. 2008-09-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-11-19. (anglicky)  
  3. ↑ The Shiite Question in Saudi Arabia [format pdf]. International Grisis Group [cit. 2008-09-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-12-17.  
  4. ↑ Kuwait [online]. CIA - The World Factbook [cit. 2008-09-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-05-21. (anglicky)  
  5. ↑ Ku?im ma netu?ene prvenstvi. Prvni centrum ?iitskych muslim? v zemi
  6. ↑ a b TAUER, Felix. Sv?t islamu: D?jiny a kultura . Praha: Vy?ehrad, 2006. ISBN   8070218282 . S. 41.  
  7. ↑ a b KROPA?EK, Lubo?. Duchovni cesty islamu . Praha: Vy?ehrad, 1993. ISBN   80-7021-125-3 . S. 180.  
  8. ↑ ?Al? [online]. Britannica Online [cit. 2008-09-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ The Encyclopaedia of Islam (vol. IX). Leiden: Brill 1997, s. 420.
  10. ↑ ?i'ite [online]. Refelex.cz [cit. 2008-09-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-12-07.  
  11. ↑ Tauer, s. 41?42.
  12. ↑ a b c KAREL, Matu?. Historicke souvislosti vzniku sekty ?i’a a vysv?tleni jejiho dogmatu [online]. [cit. 2008-09-04]. Dostupne online .  
  13. ↑ MENDEL, Milo?. ?i'a. In: HORYNA, B?etislav; PAVLINCOVA, Helena. Judaismus, k?es?anstvi, islam . Olomouc: Nakladatelstvi Olomouc, 2003. ISBN   80-7182-165-9 . S. 634. Dale jen Mendel (2003).
  14. ↑ Mendel (2003), s. 514.
  15. ↑ The Encyclopaedia of Islam (vol. IX). Leiden: Brill 1997, s. 420-421.
  16. ↑ The Encyclopaedia of Islam (vol. IX). Leiden: Brill 1997, s. 421.
  17. ↑ Mendel (2003), s. 554.
  18. ↑ Ithna Asharis (Twelver Shi'ites) [online]. Religiou Minorities in the Muslim World [cit. 2008-04-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-03-06. (anglicky)  
  19. ↑ MENDEL, Milo?. Hid?ra: nabo?enska emigrace v d?jinach islamskych zemi . Praha: Orientalni ustav Akademie v?d ?eske republiky, 2006. ISBN   80-85425-58-0 . S. 79 (pozn.).  
  20. ↑ Mendel (2003), s. 649.
  21. ↑ Valka v Arabii. Saudske letectvo bombarduje Jemen

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Islam
Vira a praktiky
Osobnosti
Nabo?enske texty
V?tve islamu
Sociopoliticke aspekty
Souvisejici ?lanky
Kategorie ?lank? o islamu
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?i%27itsky_islam&oldid=23954982 “