?anlıurfa

?anlıurfa
Poloha
Sou?adnice	37°9′30″ s. ?. , 38°47′30″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	477 m n. m.
Stat	Turecko
Region	Jihovychodni Anatolie
Provincie	?anlıurfa
	?anlıurfa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3 668,76 km²
Po?et obyvatel	526 247 (2012)
Hustota zalidn?ni	143,4 obyv./km²
Sprava
Starosta	Nihat Ciftci
Oficialni web	www .sanliurfa .bel .tr
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?anlıurfa neboli Edessa je m?sto v Turecku , do osmdesatych let 20. stoleti nazyvane Urfa (?estny p?ivlastek ?anlı ? slavna byl ud?len za odpor proti evropskym kolonialnim mocnostem za kemalisticke revoluce). M?sto ma okolo p?l milionu obyvatel a je hlavnim m?stem stejnojmenne provincie v jihovychodnim Turecku p?i hranicich se Syrii .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Urfa, ve starov?ku nazyvana Orfa ?i po?e?t?n? Urhai, ma tisiciletou historii sahajici a? asyrskych dob. V helenistickem obdobi do?lo k p?ejmenovani m?sta na Edessu (podle makedonske Edessy ) a jeho p?em?n? na ?eckou polis . Okolni kraj se tehdy nazyval Osroene . V roce 260 n. l. se pobli? Edessy st?etlo ?imske vojsko s jednotkami perskeho krale ?apura I. a cisa? Valerianus byl v pr?b?hu bitvy zajat. Ji? d?ive (v roce 165 ) ziskalo m?sto status ?imske kolonie. V roce 217 byl cestou z Edessy do Carrhae (nyni Harran ) jednim ze svych stra?c? zavra?d?n ?imsky cisa? Caracalla .

Ran? k?es?anske st?edisko [ editovat | editovat zdroj ]

P?esne datum uvedeni k?es?anstvi do Edessy zname neni. Podle legendy, kterou poprve zmi?uje ve 4. stoleti Eusebius p?i?in?nim Tadea?e z Edessy, ktery byl jednim ze dvaasedmdesati u?ednik? a byl vyslany ?Judou, nazyvanym te? Toma? “ konvertoval kral Agbar V. R?zne zdroje ov?em potvrzuji, ?e k?es?anskou viru p?ijal Agbar IX. (179?212 n. l.) Za n?j se k?es?anstvi stalo oficialnim nabo?enstvim kralovstvi.

Po n?m nasledoval Aggai a pak sv. Mari. Odsud pochazi z druheho stoleti slavna Pe?ita , syrsky p?eklad Stareho zakona a take Tacianova Diatessaron , kompilovana kolem roku 172 a b??n? u?ivana a? doby, kdy to zakazal edessky biskup Rabbula (412?435). Z p?islu?nik? edesske ?koly zaslou?i zvla?tni zminku Bardaisan (154?222), spolu?ak Agbara IX., za svou roli ve vytva?eni k?es?anske poesie.

Ji? v roce 197 se k v Edesse konal k?es?ansky sn?m. V roce 232 byly z indicke Mylapore p?eneseny ostatky apo?tola Toma?e a p?i te p?ile?itosti byly sepsany syrske Skutky.

K?es?an?ti kn??i z Edessy evangelizovali vychodni Mezopotamii a Persii a zakladali prvni mistni cirkve v sasanovske ?i?i .

Byzantska era [ editovat | editovat zdroj ]

Pod byzantskou vladou m?la Edessa jako metropolitni stolec Osroene jedenact sufragannich diecezi, zminky o pravoslavnych biskupech se vytraci v jedenactem stoleti. Slavnou ?kolu Per?an? ve m?st? zalo?il Efrem Syrsky . Nav?t?vovali ji p?eva?n? mladi k?es?ane z Persie a sveho nejv?t?iho rozkv?tu dosahla za biskupa Ibse. Uzav?ena byla v roce 489 pote, co u?itele a studenti Edesske ?koly ode?li do Nisbis a stali se zakladateli a hlavnimi autory perske nestorianske cirkve. Jako biskup ve m?st? p?sobil take slavny basnik-teolog Jakub ze Sarugu .

Edessu v ?estem stoleti znovu vystav?l cisa? Justin I. a po n?m nesla jmeno Justinopolis.

V roce 638 padla Edessa do rukou muslim? , kte?i ji dr?eli a? do konce 11. stoleti, kdy kraj ovladli k?i?aci . Ti m?sto u?inili centrem tzv. edesskeho hrabstvi , ale ji? roku 1144 sve panstvi ztratili ve prosp?ch seld?uckych Turk? .

V nasledujicich staletich se muslim?ti vladci ?asto m?nili a teprve s p?ichodem osmanskych Turk? roku 1637 zavladla dlouhodoba stabilita. Tehdy ji? byla Edessa, znama svymi trhy s bavlnou , k??emi a drahocennostmi, op?t nazyvana svym starym jmenem Urfa. Po padu Osmanske ?i?e v d?sledku prvni sv?tove valky vystupoval Mustafa Kemal Ataturk proti snaham evropskych mocnosti odtrhnout m?sto od tureckeho statu a nakonec byl v teto v?ci usp??ny ? Urfa se stala sou?asti nov? zalo?ene Turecke republiky.