?ecka ob?anska valka
konflikt : Studena valka
ilustra?ni obrazek
Trvani	b?ezen 1946 ? 16. ?ijna 1949
Misto	?ecko , jih Balkanu
Vysledek	Pora?ka komunist?
Strany
?ecke kralovstvi ?ecka armada podpora: Spojene kralovstvi (do za?atku roku 1947) USA (od za?atku roku 1947) Prozatimni demokraticka vlada ?ecka demokraticka armada partyzani N.O.F. podpora: Jugoslavie Jugoslavie Albanie Albanie Bulharsko Bulharsko
Velitele
Alexander Papagos , Thrasyvoulos Tsakalotos James Van Fleet Markos Vafiadis , Nikolaos Zachariadis
Sila
150 000 vojak? 50 000 vojak?
Ztraty
14 000 padlych 30 000 zran?nych ?i poh?e?ovanych [1] 25 000 oficialn? mrtvych mnohem vice poh?e?ovanych ?i zran?nych (nelze p?esn? ur?it) [1]
celkov? 158 000 mrtvych 1 000 000 lidi b?hem valky p?esunuto [1]
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

?ecka ob?anska valka byl vojensky konflikt , ktery se odehral v letech 1946 ? 1949 v ?ecku . Na jedne stran? konfliktu stala konzervativni ?ast ?ecke spole?nosti a vojenske slo?ky ?ecke vlady, nejd?iv podporovane Britanii a pote USA . Druha, tzv. revolu?ni ?ast, byla vedena ?eckou komunistickou stranou podporovanou komunistickymi re?imy v sousedni Albanii , Jugoslavii a Bulharsku .

Konec valky uspi?ily vzajemne spory mezi Stalinem a Titem v let? 1948 . Jugoslavie , ktera aktivn? podporovala ?ecke komunisty a p?ijimala vale?ne uprchliky z ?ecka , se obavala nyni p?ime intervence SSSR a ve sve zahrani?ni politice se otev?ela vice zapadnim mocnostem. ?e?ti komuniste v?ak z?stali v?rni Stalinovi a de facto se stali pro Jugoslavce protivniky. V ?ervnu 1949 proto jugoslavske bezpe?nostni slo?ky uzav?ely hranici s ?eckem. ?e?ti komuniste byli timto zna?n? demoralizovani; podpora z uzemi Albanie toti? byla podstatn? men?i. Po valce muselo z politickych d?vod? opustit vlast na 100 000 ?ek?, na 12 000 uprchlik? na?lo sv?j novy domov v ?eskoslovensku .

P?edchazejici udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

Druha sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

D?vody pozd?j?i ob?anske valky spo?ivaji ji? v udalostech druhe sv?tove valky . V dubnu 1941 nacisticke N?mecko a jeho spojenci dobyli Atheny a instalovali v zemi loutkovou vladu . ?ecky kral Ji?i II. ?ecky emigroval do Egypta, kde zalo?il exilovou vladu. ?ekove ale ani jednu z vlad nep?ijali a postupn? se za?aly tvo?it organizace domaciho odporu . Nejv?t?i skupinou se stala Narodn? osvobozenecka fronta (?ecky: Εθνικ? Απελευθερωτικ? Μ?τωπο , EAM ), ktera vznikla diky spolupraci p?edstavitel? ?ty? nejv?t?ich levicovych stran. Nejsiln?j?i pozici v organizaci m?la od za?atku Komunisticka strana ?ecka ( Κομμουνιστικ? Κ?μμα Ελλ?δα? , KKE ). Radikalni ?ast EAM se ale b?hem valky nespokojila pouze s bojem proti okupa?nim armadam, ale vedla kampa? i proti ostatnim odbojovym organizacim, ktere by mohly zkomplikovat levicovym stranam povale?nou cestu k moci.

Boj mezi odbojovymi organizacemi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1943 ovladali partyzani ji? v?t?inu venkovskych oblasti ?ecka. Ozbrojena v?tev komunisticke strany tzv. ?ecka lidova osvobozenecka armada ( Ελληνικ?? Λα?κ?? Απελευθερωτικ?? Στρατ?? , ELAS ) m?la v te dob? na 25 000 mu?? ve zbrani a dal?ich 80 000 v zaloze. Stala se tak daleko nejsiln?j?i odbojovou silou v zemi. V za?i 1943 kapitulovala fa?isticka Italie a jeji vojska se stahla z ?ecka. V?t?inu italske vyzbroje p?ebrala prav? levicova ELAS. Spojenci v obavach o pozd?j?i politicky vyvoj v zemi ukon?ili materialni podporu ELAS a za?ali vyzbrojovat ryze protikomunisticke organizace. Nap?ti mezi jednotlivymi odbojovymi uskupenimi p?erostlo v p?lce roku 1943 v ozbrojeny konflikt, ve kterem m?li komuniste vyrazn? navrch. Britove na za?atku roku 1944 sice dokazali zprost?edkovat p?im??i, ELAS ale svymi vojenskymi akcemi ji? dokazala v?t?inu ostatnich organizaci zcela eliminovat. V b?eznu 1944 EAM vytvo?il tzv. Politicky vybor narodniho osvobozeni (?ecky: Πολιτικ? Επιτροπ? Εθνικ?? Απελευθ?ρωση? , PEEA). Nov? slo?ena vlada si ziskala podporu nejen mezi mistnimi obyvateli, ale dokonce se k ni p?iklonila ?ast ?ecke armady bojujici v exilu. Britove podporujici vladu v exilu nasledn? museli na 5 000 ?eckych vojak? internovat v zajateckych taborech, kv?li pokusu o vzpouru. V kv?tnu 1944 se v?echny odbojove organizace sjely do libanonskeho Bejrutu , aby jednaly o povale?nem uspo?adani zem?. Na zaklad? kone?neho jednani m?la vzniknout vlada narodni jednoty, kde m?la EAM ?tvrtinu k?esel.

Od Libanonske konference ke spole?ne vlad? [ editovat | editovat zdroj ]

V za?i 1944 kapitulovalo Bulharsko a stahlo sve jednotky ze severniho ?ecka a v ?ijnu 1944 se za?ala stahovat i n?mecka armada . ELAS vyu?ila mocenskeho vakua a za?ala obsazovat ?ecka m?sta. Komunisticka strana ale nep?ebrala celkovou kontrolu nad zemi, proto?e SSSR , jeji ideologicky v?dce, zatim nebyl ochoten ohrozit sve spojenectvi s USA a Velkou Britanii. ?ecko bylo podle d?iv?j?ich dohod zcela v zon? vlivu Spojenc?. Podle Stalinovych instrukci se m?la ELAS vyhnout ve?kerym konfrontacim s nov? vzniklou vladou v Athenach vedenou Georgiosem Papandreouhem . Nap?ti ale za?alo postupn? nar?stat s ?e?enim otazky odzbrojeni odbojovych organizaci. EAM se odmitla odzbrojeni podrobit v obav?, ?e bude bezbranna v??i pravicovym skupinam. Navrhla tedy plan kompletniho a sou?asneho odzbrojeni obou tabor?. Premier Papandreou tento plan odmitl, co? vedlo na za?atku prosince 1944 k demisi v?ech ministr? z EAM.

Dekemvriana [ editovat | editovat zdroj ]

Komuniste nasledn? zorganizovali 3. prosince 1944 vladou oficialn? zakazanou demonstraci v Athenach. Dav o po?tu 200 000 lidi pochodoval a? k hrobu Neznameho vojina , kde se za?alo st?ilet. Do davu neozbrojenych u?astnik? protestniho shroma?d?ni zahajila st?elbu policie, slo?ena ve sve drtive v?t?in? z osob, ktere v policejnim sboru p?sobily v letech okupace ^[2] . Na mist? z?stalo nejmen? 28 mrtvych a na 148 zran?nych. Nasledn? se v Athenach rozho?el boj mezi ELAS a mistni policii podporovanou britskymi jednotkami. Udalost vstoupila do d?jin jako Dekemvriana (?ecky:Δεκεμβριαν?, Prosincove udalosti). Celou udalost se pokusil vy?e?it britsky premier Churchill , ktery zorganizoval mirove rozhovory mezi znesva?enymi stranami. Jednani sice byla neusp??na, SSSR na druhe stran? nijak nepodpo?il bojujici ?ecke komunisty a na zaklad? d?iv?j?i dohody o sferach vlivu nechal udalostem v zemi volny pr?b?h. Na za?atku ledna 1945 bylo jasne, ?e ELAS v bojich nem??e vyhrat, a tak na naslednych mirovych rozhovorech komuniste kyvli na vyklizeni m?st Patras a Solu? a odzbrojeni jednotek na Peloponeskem poloostrov? . Boje tak trvaly 37 dni a vy?adaly si na 7 000 mrtvych. Komuniste nakonec v bojich prohrali, ale jejich ozbrojene k?idlo ELAS nebylo rozpu?t?no a hlavn? ziskali ?as na planovani dal?ich krok?. Na druhou stranu krvave po?inani jednotek ELAS vyustilo v odchod nekomunistickych ?initel? z EAM a vyraznemu poklesu popularity komunist? mezi oby?ejnymi ?eky.

Intermezzo 1945?1946 [ editovat | editovat zdroj ]

Po pora?ce v prosinci 1944 museli ?e?ti komuniste skousnout dal?i hned v nasledujicich m?sicich. Dne 12. unora 1945 byla podepsana Varkizka dohoda , ktera donutila v?echny vojenske organizace (v?etn? ELAS) slo?it zbran?, amnestovala politicke v?zn? a naplanovala na nadchazejici rok v?eobecne volby a referendum o budoucnosti monarchie v zemi. Mnohe ?iny ELAS ale byly vyhodnoceny jako kriminalni, a tak ve v?zeni z?stalo na 40 000 byvalych ?len? ELAS. Samotna ELAS byla zcela rozpu?t?na. Mnoho veteran? z ELAS v?ak neodevzdalo zbran? a na 5 000 jich emigrovalo do sousedni Jugoslavie, ani? by je k tomu KKE podn?covala. Nasledn? mnoho komunist? na venkov? (tem?? 2 000 osob) padlo za ob?? ?ad?ni pravicovych militantnich skupin, a tak za?aly v mnoha vesnicich vznikat z veteran? ELAS paramilitantni obranne oddily . Se za?atkem Studene valky se za?ala radikalizovat i samotna komunisticka strana. Vyhlasila obnoveni boje proti monarchisticko-fa?istickemu re?imu v zemi a bojkotovala v?eobecne volby v roce 1946 i nasledne referendum o osudu monarchie. Volby vyhrala monarchisticka Strana narodniho sjednoceni a nasledne referendum o uspo?adani zem? dopadlo s celkovym po?tem 68,4% hlas? pro zachovani monarchie. Kral Ji?i se vratil do vlasti a s nim i silny vliv Brit? na d?ni v zemi.

Ob?anska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atek valky 1946 [ editovat | editovat zdroj ]

Za za?atek valky se po?ita p?epadeni policejni stanice ve vesni?ce Litochoro na upati Olympu 30 veterany z ELAS dne 30. b?ezna 1946. Na severnich hranicich zem? s Jugoslavii a Albanii se v te dob? ji? formovaly vojenske jednotky, ze kterych vznikla ?ecka demokraticka armada (?ecky: Δημοκρατικ?? Στρατ?? Ελλ?δα?, DSE ) vedena byvalym velitelem ELAS Markosem Vafiadisem . Sam vyty?il i heslo valky: ? V?ichni do valky! V?e pro vit?zstvi !“. Ke konci roku 1946 m?la komunisticka armada na 16 000 partyzan? po cele zemi. Mohla take po?itat s podporou komunistickych re?im? v Jugoslavii a Albanii, kde vzniklo mnoho treninkovych tabor? pro ?leny DSE. Pro porovnani ? regulerni ?ecka armada disponovala 90 000 mu?i a vycvikem zprost?edkovanym Brity. Spojene kralovstvi sice nakladnou p?ipravu ?ecke armady se za?atkem roku 1947 ukon?ilo, bylo ale okam?it? vyst?idano Ameri?any, kte?i opodstatnili svoji podporu kralovskemu vojsku Trumanovou doktrinou o zadr?ovani komunismu .

P?echod z partyzanskeho boje na konven?ni valku 1947 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1947 za?aly boje nabirat na intenzit? a DSE se poda?ilo ovladnout rozsahle oblasti v Epiru , Thesalii , Makedonii a na Peloponesu . ?ecka armada se odhodlala k masivni ofenziv?, na kterou DSE zareagovala sta?enim ze svych pozic zpatky do hor. Pouze jednotky na Peloponesu utr?ily t??ke ztraty, proto?e se nemohly stahnout z poloostrova. V za?i 1947 se vedeni KKE rozhodlo k p?ejiti od partyzanskeho vedeni boje k plnohodnotnemu vojenskemu konfliktu. Komuniste zformovali tzv. Prozatimni demokratickou vladu s Vafiadisem jako premierem. Regulerni ?ecka vlada jako protiopat?eni oficialn? zakazala komunistickou stranu v ?ecku a za?ala s perzekuci jejich ?len? a sympatizant?. Vyznamnym se stal do te doby neobydleny ostrov Makronisos , kde byli v?zni koncentrovani. Nova taktika stala DSE mnoho ?ivot? p?i pokusech o dobyti velkych ?eckych m?st.

Eskalace valky 1948 [ editovat | editovat zdroj ]

P?es velke ztraty (v bitv? u Konitsy ztratila na 1 200 vojak?) dosahla DSE vrcholu moci na za?atku roku 1948. Dokazala se dostat na 20 km od hlavniho m?sta Athen a disponovala silou na 20 000 mu?? ?i ?en ve zbrani. Mohla se take pochlubit rozsahlou siti informator? a sympatizant? po celem ?ecku. Pod kontrolou komunist? bylo krom? hornateho severu na 70% Peloponesu , severozapadni ?ecko a velice aktivni skupiny operovaly na ostrovech Lesvos , Limnos , Ikaria , Samos a Kret? . Spojenci v te dob? za?ali do ?ecka dodavat obrovske mno?stvi vojenskeho materialu a podporu ve form? vojenskych poradc?. ?ecka armada tak mohla zorganizovat serii utok? do severnich ?asti zem?, diky ktere p?ipravila komunist?m n?kolik vyraznych pora?ek.

Konec valky 1949 [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervnu 1948 postihla ?ecke komunisty katastrofa, ktera rozhodla o osudu valky. Sov?tsky v?dce Stalin a jugoslavsky prezident Tito se nebyli schopni shodnout na podpo?e ?eckych komunist?. Tito cht?l pokra?ovat ve valce a podpo?e ?eckych komunist?, ale Stalin si byl v?dom, ?e Britove spole?n? s Ameri?any nikdy nedovoli vznik komunistickeho ?ecka. Mnoho dal?ich rozpor? , v mnoha ohledech i osobnich, mezi ob?ma v?dci p?erostlo a? k vystoupeni Jugoslavie ze socialistickeho bloku vedeneho SSSR . DSE byla p?ed t??kou volbou. Jugoslavie podporovala KKE ji? b?hem druhe sv?tove valky a byla nejbli??im spojencem, na druhe stran? vedeni KKE bylo zcela oddane SSSR, ve kterem hledalo sv?j vzor. Po vnit?nich sporech nakonec zvit?zila ?ast strany loajalni SSSR. V reakci na rozhodnuti ?eckych komunist? Tito v ?ervenci 1949 uzav?el jugoslavsko-?eckou hranici a vykazal bojovniky DSE ze zem?. DSE sice zbylo zazemi v Albanii, ale s jugoslavskou podporou se nedalo srovnavat. Samotna komunisticka strana se dostala do krize, ve ktere se vedeni sna?ilo zlikvidovat skute?ne i domn?le Titovy podporovatele. Postupn? ztratili komuniste sve pozice na jihu zem? a rozhodujici uder byl dokonan ofenzivou vedenou generalem Papagosem v srpnu 1949 v severnim ?ecku. Zbytek DSE se stahl do Albanie b?hem za?i 1949 a beznad?jny boj pak ukon?ilo p?im??i 16. ?ijna 1949.

Nasledky valky [ editovat | editovat zdroj ]

P?ime d?sledky valky [ editovat | editovat zdroj ]

Valka si vy?adala na 158 000 ?ivot? a zanechala ?ecko z ekonomickeho hlediska v troskach. P?es milion lidi byl p?esidlen a p?es 100 000 ?ek? zapojenych do aktivit DSE bylo nuceno emigrovat do zemi Vychodniho bloku . Veterani DSE a levicovi aktiviste ztratili ve sve domovin? ob?anstvi a majetek jim byl zkonfiskovan. Prvotni kroky uprchlik? vedly do Albanie, odkud se jich skoro polovina p?esunula do Jugoslavie. Celkov? 40?60 % levicovych povstalc? se ?adilo narodnostn? mezi slovanske Makedonce , tak se v?t?inou tito uprchlici usidlili v jugoslavske socialisticke Makedonii . Cesta zbytk? komunisticke armady tvo?ena v?t?inou etnickymi ?eky vedla do SSSR (celkem okolo 12 000 veteran?). Usidlili se p?eva?n? v Ta?kentu a Almaty . Na 12 300 uprchlik? p?ijalo Polsko a dal?ich 12 000 ?eskoslovensko. V obou zemich byli uprchlici umist?ni do oblasti po odsunutych N?mcich (tj. v Polsku v Dolnim Slezsku a v ?SR v byvalych Sudetech). Bulharsko p?ijalo na 6 000 uprchlik?, ale preferovalo p?i vybirani slovanske Makedonce. Dal?i komunity uprchlik? vznikly take v Rumunsku, Ma?arsku a NDR.

?e?ti uprchlici v ?SR [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1948?1949 se usadilo na uzemi tehdej?i ?eskoslovenske republiky vice ne? 12 000 emigrant?. Jednalo se p?eva?n? o ob?any levicoveho zam??eni, ale nap?. i n?kolik desitek vale?nych zajatc? z ?ad kralovske armady. V prvni vln? v roce 1948 dorazilo p?es 3000 d?ti, na p?elomu let 1948?1949 je nasledovali dosp?li. Po nezbytne aklimatizaci v karantennich taborech ( Le?any u Bene?ova, Mikulov , Svatobo?ice u Kyjova, T?chonin ) nasledovalo usidleni emigrant? v p?ihrani?nich okresech severni Moravy a severozapadnich ?ech, ale i na Svitavsku. Zpo?atku izolovana skupina se v polovin? 50. let adaptovala a postupn? se ?ekove rozmistili tem?? po cele republice. V 70. letech 20. stoleti ?ilo v celem ?eskoslovensku 15 tisic ?ek?, z toho 900 v Krnov?. ?ast z nich, zejmena ti star?i, se sna?ili vratit po padu vlady ?ecke vojenske junty do sve vlasti, co? se jim da?ilo ve v?t?i mi?e teprve a? po roce 1982. A? dosud p?etrvava sporna domn?nka, ?e k p?ijeti t?i tisic d?ti v prvni vln? emigrant? nebyla vlada ?eskoslovenska motivovana ryze humanitarnimi d?vody, ale te? utilitarnim kalkulem. Rodi?e bojuji se zbrani v ruce lepe, kdy? nejsou svazovani ka?dodenni starosti o sve potomky.

Povale?ne udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

?ecka spole?nost z?stala vnit?n? rozd?lena na n?kolik dal?ich desetileti. Polarizace spole?nosti vedla k vlekle politicke nestabilit? zem?, ktera nakonec byla ukon?ena pravicovym p?evratem v roce 1967. Moci se chopila armada, ktera vedla zemi a? do roku 1974 (vice: ?ecka vojenska junta ). Po kolapsu junty byla zru?ena monarchie , obnovena komunisticka strana a v roce 1981 vlada tvo?ena levicovym uskupenim PASOK dovolila vale?nym veteran?m a levicovym uprchlik?m navrat do vlasti. Tento akt velice pomohl s kone?nym vyrovnanim spole?nosti s d?sledky ob?anske valky. Nakonec v roce 1989 ?ecka vlada oficialn? ozna?ila konflikt jako ob?anskou valku, ne jako komunistickou vzpouru.

Seznam zkratek pou?itych v textu [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Grecka ob?ianska vojna na slovenske Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• D?jiny ?ecka

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?ecka ob?anska valka na Wikimedia Commons

D?jiny ?ecka
Starov?ke ?ecko	Egejska kultura Heladska civilizace ? Kykladska civilizace ? Minojska civilizace ? Mykenska civilizace Formovani ?ecke civilizace Temne obdobi ? Archaicke ?ecko ? ?ecka kolonizace ? Achajove ? Aiolove ? Dorove ? Ionove Klasicke ?ecko Polis ( Atheny ? Sparta ) ? Tyrannis ? ?ecko-perske valky ? Peloponeska valka Helenisticka epocha Makedonske kralovstvi ? Alexandr Veliky ? Diadochove ( Antigonovci ? Ptolemaiovci ? Seleukovci ) ? Valky diadoch? ? Makedonske valky ?imske obdobi Achaia ? Macedonia
Byzantska ?i?e	Pozdni antika ? Herakleiovci ? Syrska dynastie ? Amorejska dynastie ? Makedonska dynastie ? Komnenovci ? Angelovci ? ?tvrta k?i?ova vyprava ( nastupnicke staty: Nikajske cisa?stvi ? Trapezuntske cisa?stvi ? Epirsky despotat ; k?i?acke staty : Latinske cisa?stvi ? Solu?ske kralovstvi ? Athenske vevodstvi ? Achajske kni?ectvi ) ? Palaiologove ? Pad Konstantinopole ? Morejsky despotat
Osmanska nadvlada	Armatolove ? Kleftove ? Kod?aba?ijove ? Fanariote ? Valka za nezavislost
Moderni ?ecky stat	Prvni Helenska republika ? ?ecke kralovstvi ? Druha helenska republika ? Re?im 4. srpna ? Okupace ( ELAS ? EDES ) ? Ob?anska valka ? ?ecka vojenska junta ? T?eti helenska republika ( Nova demokracie ? PASOK )