?i?e ?in   大金 ?in kuo ←   ←   1115 ? 1234   →   →   →   →   →
Geografie ?i?e ?in (mod?e) kolem roku 1141
Hlavni m?sto	Chuej-ning (1122?1153) ?ung-tu (1153?1214) Kchaj-feng (1214?1233) Cchaj-?ou (1233?1234)
Rozloha	2 300 000 km² (odhad k roku 1 126 ) [1] 3 000 000 km² (odhad k roku 1142 )
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	D?ur?eni , Kitani , Chanove
Nabo?enstvi	buddhisticke , taoisticke , konfucianske , ?inske lidove , ?amanisticke
Statni utvar
Statni z?izeni	monarchie
Vznik	1115 ? povstanim D?ur?en? proti ?i?i Liao
Zanik	1234 ? dobytim severni ?iny Mongolskou ?i?i
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici ?i?e Liao Severni Sung Nasledujici Mongolska ?i?e Ji?ni Sung Zapadni Liao Vychodni Sia Vychodni Liao

?i?e ?in ( ?insky   pchin-jinem   J?n Guo , znaky  zjednodu?ene  金? , tradi?ni  金國 mongolsky Altan Ulus ; 1115 ? 1234 ) byl d?ur?ensky , pozd?ji d?ur?ensko- ?insky stat v dne?nim Mand?usku a severni ?in? existujici ve 12. a 13. stoleti.

Politicka historie [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky [ editovat | editovat zdroj ]

?i?i ?in zalo?il roku 1115 v severnim Mand?usku p?edni d?ur?ensky kmenovy v?dce Aguda z klanu Wanjen ( ?insky   v ?eskem p?episu   Wan-jen A-ku-ta , pchin-jinem   wanyan ?g?d? , znaky   完?阿骨打 ). D?ur?enove uhajili svoji samostatnost v boji proti kitanske ?i?i Liao , ktera ovladala Mand?usko a ?asti severni ?iny. Roku 1121 zesiliv?i D?ur?eni uzav?eli protikitanske spojenectvi s ?inskou ?i?i Sung . Zatimco utok sungskych vojsk z jihu na ?i?i Liao nebyl usp??ny, ?inske armady rozbily liaoske oddily a do roku 1125 zni?ily ?i?i Liao. V?t?ina Kitan? byla podrobena, ?ast jich s n?kterymi mongolskymi rody ustoupila do st?edni Asie, kde zalo?ila ?i?i Karakitan? .

Roku 1125, po smrti Agudy, D?ur?eni vypov?d?li spojenectvi s ?i?i Sung a zauto?ili na ni. V lednu 1127 ?inska armada dobyla a vyplenila sungske hlavni m?sto Pien-?ing (dnes Kchaj-feng ), p?i?em? zajala sungskeho excisa?e Chuej-cunga a cisa?e ?chin-cunga . Po padu metropole Sungove p?enesli hlavni m?sto do Lin-anu (dnes Chang-?ou ) a valka pokra?ovala do roku 1141, kdy byla uzav?ena mirova dohoda. V dohod? se ?i?e Sung vzdala uzemi severn? od ?eky Chuaj , zavazala se k placeni ka?doro?nim odvod?m st?ibra a hedvabi a poprav? generala Jue Feje .

Rozmach ?i?e [ editovat | editovat zdroj ]

Po dobyti severni ?iny se ?i?e ?in postupn? po?in??ovala. Kolem t?i milion? lidi, z poloviny D?ur?en?, b?hem nasledujicich dvou desetileti p?esidlilo na jih do severni ?iny. Tato men?ina vladla t?iceti milion?m obyvatel ?i?e. D?ur?eni dostali p?du a byli organizovani po stovkach a tisicich domacnosti (sto domacnosti se nazyvalo mou-kche , deset mou-kche pak meng-an ). Mnoho z nich se sp?iznilo s ?i?any, p?esto?e pro d?ur?enskou elitu platil do roku 1191 zakaz smi?enych s?atk?. Po smrti cisa?e Tchaj-cunga roku 1135 nasledovali na tr?nu t?i Agudovi vnuci pochazejici od t?ech jeho syn?. Mlady cisa? Si-cung (vladl 1135?1149) studoval ?inske klasiky a psal poezii. I kdy? p?evzal ?inskou kulturu, ?i?i nadale vladla d?ur?enska elita.

Pozd?ji se Si-cung obratil k alkoholu a popravil ?adu u?ednik? za kritiku jeho panovani, ne?et?il ani p?islu?niky sveho klanu Wanjen. Roku 1149 byl zavra?d?n spiknutim p?ibuznych a dvo?an?, kte?i dosadili na tr?n jeho bratrance Wan-jen Lianga. Krutou zahrani?ni i vnit?ni politiku Wan-jen Lianga ocenili jeho nastupci posmrtnym zbavenim cisa?ske hodnosti. Historici ho proto p?ipominaji posmrtnym jmenem ?kral Chaj-ling “. ^[2]

Jako uzurpator se Chaj-ling sna?il legitimizovat svou vladu. Roku 1153 p?esunul prvni hlavni m?sto ?i?e z Chuej-ningu v severnim Mand?usku (ji?n? od Charbinu ) do byvale liaoske metropole Jen-?ingu (dne?ni Peking ). ^{[2] [3]} O ?ty?i roky pozd?ji (1157), aby zd?raznil trvalost p?esunu, srovnal se zemi palace v Chuej-ningu. ^{[2] [3]} Chaj-ling take obnovil byvalou sungskou metropoli Pien-ling (dne?ni Kchaj-feng ) a ud?lal jej ji?nim hlavnim m?stem ?i?e. ^[2] Rovn?? se vypo?adal z opozici, kdy? popravil 155 d?ur?enskych kni?at. ^[2]

Ve snaze o uskute?n?ni sveho snu o vlad? nad celou ?inou zauto?il Chaj-lin roku 1161 na ?i?i Ji?ni Sung. Nicmen? v Mand?usku vzplala sou?asn? dv? povstani: jedno d?ur?enske, vedene jeho bratrancem, brzy korunovanym na cisa?e ?’-cunga a druhe kitanske. Chaj-linga armada byla zatim pora?ena Sungy v ?i?ni bitv? u Cchaj-?’ a namo?ni bitv? u Tchang-tao . V prosinci 1161 byl Chaj-ling zavra?d?n vlastnimi generaly. Jeho syn a d?dic byl zabit v hlavnim m?st?. ^[2]

Novy cisa? ?'-cung byl korunovan u? v ?ijnu 1161, ale v?eobecn? byl uznan a? po vra?d? Chaj-lingova d?dice. ^[2] Boje s Kitany se protahly do roku 1164, po pora?ce byli povstalc?m zabaveni kon?, tak?e jim nezbylo ne? se v?novat zem?d?lstvi. Dal?i Kitani (a Tatabove ) v?ak tvo?ili ?ast jezdectva ?inske armady. Boje na severu oslabily ?i?i ?in, cisa? ?'-cung proto roku 1164 podepsal mirovou dohodu s ?i?i Sung. Dohoda ery Lung-sing byla po?atkem vice ne? ?ty?icet let trvajiciho miru mezi ob?ma staty.

Za?atkem 80. let 12. stoleti ?’-cung reorganizoval dv? st? jednotek meng-an , aby odstranil nespravedlnosti v rozd?leni dani dolehajici na D?ur?eny. Podporoval r?st zem?d?lstvi, ?i?e prosperovala a vlada nehromadila zna?ne zasoby obili. Cisa? znal ?inska klasicka dila, byl v?ak znam i podporou d?ur?enske kultury a jazyka. Za jeho vlady byla ?inska dila p?ekladana do ?e?i D?ur?en?, zalo?ena Statni d?ur?enska akademie a zavedeny u?ednicke zkou?ky v d?ur?en?tin?. ^[4] ?’-cungova vlada byla potomky vzpominana jako obdobi miru a prosperity a cisa? srovnavan s legendarnimi vladci Jaoem a ?unem . ^[4]

?’-cung?v vnuk, cisa? ?ang-cung (vladl 1189?1208) ctil d?ur?enske hodnoty, ale obdivoval i ?inskou kulturu a jeho man?elkou se stala ?i?anka. Roku 1201 vyhlasil Zakonik [ery] Tchaj-che zalo?eny na tchangskem zakoniku . Roku 1207 zauto?ili na ?i?i ?in Sungoove, ale p?ipravena ?inska armada je rychle porazila. Sungsky spravce S’-?chuanu p?e?el na ?inskou stranu, sungske oddily v?ak brzy znovu p?ipojily k ?i?i. ^[5] V mirove smlouv?, uzav?ene roku 1208, ?i?e Sung souhlasila s odvad?nim ro?niho poplatku a st?tim Chan Tchuo-?oua , v?dce vale?ne strany na sungskem dvo?e.

Pad ?i?e [ editovat | editovat zdroj ]

Od po?atku 13. stoleti byla ?i?e ?in pod tlakem Mongolske ?i?e . ?ingischan nejd?ive (1205) vedl Mongoly proti Tangut?m a o ?ty?i roky pozd?ji je porazil. Roku 1211 kolem 50 tisic mongolskych jezdc? zauto?ilo na ?inskou ?i?i, p?i?em? ziskali na svou stranu i Kitany a d?ur?enske nespokojence. ?inska armada m?la p?l milionu mu?? se 150 tisici jezdci, ale ustoupila ze Zapadniho hlavniho m?sta (dne?niho Ta-tchungu ). Dal?i rok Mongolove vytahli na sever a vyrabovali ?inske Vychodni hlavni m?sto. Roku 1213 oblehli St?edni hlavni m?sto (?ung-tu, dne?ni Peking ). Nasledujici rok souhlasili ?inove s mirem. Vzap?ti cisa? Suan-cung opustil ?ung-tu a p?esidlil do Ji?niho hlavniho m?sta (dne?ni Kchaj-feng ).

Roku 1216 bojechtiva frakce dvora p?esv?d?ila cisa?e k utoku na ?i?i Sung, ale roku 1219 byla ?inska armada pora?ena na Jang-c’-?iang , na stejnem mist?, kde utrp?l pora?ku Chaj-ling roku 1161. ?inove nyni vedli valku na dvou frontach, kterou si nemohli dovolit. Navic cisa? Aj-cung vyhral boj o nastupnictvi nad svym bratrem, rychle ukon?il boje a vratil se do hlavniho m?sta. Uzav?el mir s Tanguty, spojenci Mongol?.

Roku 1227 zem?el ?ingischan na ta?eni proti Tangut?m. Jeho syn Ogodej roku 1232 zauto?il na ?i?i ?in s pomoci Ji?nich Sung?. D?ur?enove se branili, ale kdy? mongolska armada zauto?ila na Kchaj-feng, Aj-cung uprchl na jih. Mongolsko-sung?ti spojenci roku 1233 vydrancovali ?inskou metropoli. Nasledujici rok Aj-cung spachal sebevra?du, aby se vyhnul zajeti a ?i?e ?in zanikla. ^[2] O jeji uzemi se pod?lily mongolska a sungska ?i?e. Nicmen? mongolsko-sungske uzemni spory o byvale ?inske zem? vedly k nove valce.

?inske vojenstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Soudobi ?in?ti auto?i p?ipisovali d?ur?ensky usp?ch ve valkach s ?i?emi Liao a Sung p?edev?im d?ur?enskemu jezdectvu. U? b?hem Agudova povstani proti Liao se jeho vojsko skladalo p?edev?im z jizdy. Taktika d?ur?enskych jezdc? byla odvozena od jejich loveckych navyk?. ^[6] D?ur?enska jizda byla t??ka, opance?ovana, n?kdy byly kon? v oddilu k sob? p?ipoutani ?et?zy (拐子?, kuaj-c' ma ). ^[6]

Po pora?ce a obsazeni ?i?e Liao a dobyti severni ?iny na ?i?i Sung ?inska vlada za?lenila do armady mnoho vojak? z dobytych uzemi, Kitan? a ?i?an?. ^[6] D?ur?eni p?evzali sungske zbran?, v?etn? oblehacich stroj? a st?elnych zbrani. P?i oblehani Kchaj-fengu roku 1233 se ?inska armada branila Mongol?m s pou?itim kanon?, granat? a raket; oblehani je pova?ovano za prvni p?ipad efektivniho pou?iti st?elnych zbrani, t?eba?e to nezabranilo ?inske pora?ce. ^[6]

Na druhe stran? ?inove nijak nevynikali v ?i?nim a namo?nim boji. Jak v letech 1129?30, tak i roku 1161 byly ?inske oddily pora?eny sungskym lo?stvem, p?esto?e v druhem p?ipad? ?inove vybudovali velke lo?stvo postavene ?inskymi staviteli a vedene byvalymi sungskymi kapitany. ^[6]

Pamatka [ editovat | editovat zdroj ]

Jmeno ?i?e ?in z?stalo nadlouho v pam?ti D?ur?en?. Po ?ty?ech staletich, roku 1616, vybral sjednotitel d?ur?enskych kmen? Nurha?i pro sv?j stat op?t jmeno ?in. Pro odli?eni od p?vodni ?i?e ?in jeho stat nazvali ?in?ti historici Pozdni ?in . Nurha?iho syn a nastupce Chuang Tchaj-?i roku 1635 p?ejmenoval D?ur?eny na Mand?uy a o rok pozd?ji sv?j stat na ?i?i ?ching .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Jin Dynasty (1115?1234) na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• История Золотой империи . P?eklad Г.М. Розов; Odp. red. В. Е. Ларичев. Новосибирск: РАН. Сиб. отд-ние. Комис. по востоковедению. Ин-т археологии и этнографии, 1998. 286 s. ISBN   5-7803-0037-2 . (rusky) Rusky p?eklad mand?uske varianty Historie ?i?e ?in , sestavene historiky ?i?e Juan a dokon?ene v ?ervenci 1369, vydane v kv?tnu 1644.  

• ВОРОБЬЕВ, М. В. Чжурчжэни и государство Цзинь (X в. - 1234 г.) . Москва: Наука; Главная редакция восточной литературы, 1975. 451 s. (rusky)  
• ВОРОБЬЕВ, М. В. Культура чжурчжэней и государства Цзинь (X в. - 1234 г.) . Москва: Наука; Главная редакция восточной литературы, 1983. 372 s. (rusky)  
• TAO, Jing-shen. The Jurchen in Twelfth-Century China . Seattle: University of Washington Press, 1976. xiv, 217 s. ISBN   0-295-95514-7 . (anglicky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam ?inskych cisa?? (1115-1234)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?in na Wikimedia Commons
• THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Tubingen: [cit. 2011-10-06]. Kapitola Chinese History - Jin Dynasty 金 (1115-1234) . Dostupne online . (anglicky)