한국   대만   중국   일본 
?ad zlateho rouna ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?ad zlateho rouna

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mo?na hledate: gruzinske vyznamenani ?ad zlateho rouna .
Kolana s odznakem ryti?e ?adu zlateho rouna (Vide?ska klenotnice)
?ad zlateho rouna jako sou?ast erbu donatora Fr. Old?icha Kinskeho na kostele v  Krasne Lip?

?ad zlateho rouna ( francouzsky Ordre de la Toison d'or , latinsky Ordo aurei velleris ) je ryti?sky ?ad , zalo?eny roku 1430 , a jako spolek ryti?? organizovany po vzoru duchovnich ryti?skych ?ad? . Pozd?ji byl stale vice privilegovanym a byl ud?lovan velmistrem jako odm?na za zasluhy.

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

?pan?lsky odznak a kolana (Muzeum Grand Curtius, Belgie)
Albrecht Durer: Cisa? Maxmilian I. (1518)

?adovy odznak je odlity ze zlata, va?i 100 a? 150 gram? a je trojdilny. Tvo?i jej:

  1. Zlata beran?i k??e , to jest hu?ate nest?ihane rouno. Hlava beranka je obracena heraldicky doprava a nohy, dv? a dv? spojene, visi v?dy dol?. Hlava je oto?ena rovn?? doprava, bu? z profilu, v tom p?ipad? je vid?t pouze levy roh, ktery byva spiralovit? zato?eny a vroubkovany, nebo v poloprofilu, p?i?em? je naho?e patrna je?t? ?ast praveho rohu. Oko byva ?t?rbinove, p?iv?ene. Rouno je na h?bet? projmuto (p?epasano) svisle orientovanym ou?kem, jim? je provle?eno o?ko k zav??eni na 2. ?lanek, nebo na ?et?z.
  2. Druhym ?lankem je k?esaci kamen, smaltovany ?ern? s bilymi te?kami. Po stranach ma ?erven? smaltovane plamenky. Symbolizuje moment k?esani jisker a vzplanuti plamene.
  3. Popsane ?lanky jsou p?evy?eny zlatou k?esaci ocilkou, ktera ma na spodnim pasku drobny relief Jasona v boji s drakem a na rubu vyjev z plavby argonaut?. Zep?edu je na kulatych dr?adlech ocilky ?adova devisa v latin?: PRETIUM LABORUM NON VILE ( Odm?na za namahu ne nepatrna ). Na rubu napis NON ALIUD ( Ne jinak ). ?adovy odznak byl a? do 16. stoleti jednodilny.

?et?z se nazyva kolana. Sklada se ze 28 zlatych k?esacich kamen?, pokrytych ?ernym emailem s bilymi te?kami. Z kamen? na ob? strany ?lehaji kratke zlate, ?erven? smaltovane plamenky. Mezi k?esadla jsou vlo?eny dvojice navzajem spojenych ocilek , po obou stranach maji dv? ou?ka k pohyblivemu p?ipojeni na k?esadla. Kolana byla a? do vlady cisa?e Karla V. jedinym ?adovym odznakem a ryti? byl povinen ji nosit za v?ech okolnosti. Karel V. rozhodl, ?e ?et?z pro svou velkou vahu bude vyhrazen ke slavnostnim p?ile?itostem a nahrazen ?ervenou hedvabnou stuhou. Kolana se nenosi na krku, ale na ramenou; aby neklouzala, p?i?ivaly se na kabat uchytky (knofli?ky). Individualni dopln?ni kolany o jehlancovy drahokam nachazime na portretu cisa?e Maxmiliana I. z roku 1518.

Ud?leny odznak z?stava majetkem ryti?e, kolana je jen prop?j?ena a po smrti se musi vratit ?adu. Krom? tohoto odznaku existuji jednodilne miniatury dekorace, ktere si ka?dy ryti? pro b??ne no?eni daval zhotovit sam, a proto se mohou od vzoru v detailech odli?ovat. [1]

Potence je zlaty erbovni ?et?z, ktery se od kolan ryti?? li?i t?emi pasy (vn?j?i ma delku 143 cm, vnit?ni 98,8 cm). Spodni pas tvo?i kolana, dva horni pasy se skladaji z dvojstrannych desti?ek se smaltovanymi erby ?ijicich nositel? ?adu. Potenci zavedl roku 1517 ?pan?lsky kral Karel V., v roce 1541 ?itala 51 desti?ek. Desti?ky jsou vym?nne. Dochovany exempla? pochazi z let 1517?1700 a je ?adem zap?j?en do expozice Sv?tske klenotnice ve Vidni [2] .

?adovy od?v (kroj, ornat) tvo?il ?erveny sametovy talar a ?erveny pla?? se ?irokou bordurou, s pasem zlat? vy?ivanych odznak? a s bilou hedvabnou pod?ivkou. K nim nale?el chaperon , m?kky klobouk z ?erveneho sametu, s m?kkou uzkou krempou a 165 centimetr? dlouhou sametovu stuhou, zvanou cornette . K ornatu pat?i ?ervene pun?ochy (z portret? ?adovych ryti?? 16.?18. stoleti zname take bile pun?ochy), a ko?ene boty na vysokem podpatku. Se zavedenim mody paruk se po polovin? 17. stoleti klobouk p?estal nosit a v 19. stoleti jej nahradil tuhy klobouk noveho st?ihu se ?irokou krempou, ale krom? vzacnych portret? panovnik? se kroj p?estal u?ivat a jeden vide?sky exempla? z let 1712?1755 je jako pamatka deponovan ve Sv?tske klenotnici ve Vidni. [3] .

?ad zlateho rouna je ur?en vyhradn? katolik?m, a proto k ceremonial?m ud?leni ?adu a slavnostnim shroma?d?nim pat?ily bohoslu?by, k nim? se dochoval cenny goticky me?ni ornat a goticky olta?ni k?i? francouzske provenience, s erbem zakladatelova otce, burgundskeho vevody Jana z Berry , v?e ulo?ene ve vide?ske klenotnici.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Filip III. Dobry

?ad zlateho rouna zalo?il burgundsky vevoda Filip III. Dobry (1396?1437) 10. ledna roku 1430 u p?ile?itosti sveho t?etiho s?atku s portugalskou princeznou Isabelou.

Nazev m?l p?ipominat staro?eckou baji o Iasonovi a Argonautech , kte?i b?hem dobrodru?ne a nebezpe?ne vypravy ziskali rouno a? v Kolchid? na vychodnim pob?e?i ?erneho mo?e . Vevoda Filip zde nara?el na sv?j plan zorganizovat protitureckou vypravu do Syrie, ktera by od?inila krvavou pora?ku k?es?an? u Nikopole roku 1396 . Zlate rouno ale odkazovalo take na osudy Gedeona , ktery podle Stareho zakona po?adal Hospodina o ko?e?inu (rouno) jako znameni sveho vit?zstvi nad nep?ateli.

Kruciata se sice nikdy nekonala, ale Filip Dobry, jen? vyr?stal v prost?edi, oslavujicim k?i?ove vypravy, ideu zalo?eni ryti?skeho ?adu nikdy neopustil. Vhodna zaminka se mu udajn? naskytla a? na konci 20. let 15. stoleti, kdy mu m?l byt ud?len anglicky Podvazkovy ?ad . Filip v?ak vahal s jeho p?ijetim, proto?e s ud?lenim byla spojena p?isaha, ktera by z n?j natrvalo ud?lala spojence Anglie. Aby byla nalezena dostate?na omluva, prohlasil burgundsky vevoda, ?e ma v umyslu zalo?it vlastni ryti?sky ?ad. Podle tehdej?ich zvyklosti toti? nebylo ?lenstvi ve dvou ?adech mo?ne.

Omluva byla p?ijata a nejbli??i vhodnou chvili pro zalo?eni ?adu Zlateho rouna se stala Filipova svatba s Isabelou Portugalskou 7. ledna 1430 v Sluys. Po nakladnych oslavach po?adanych v Bruggach nasledovalo 10. ledna p?ijeti prvnich 24 ryti??, p?islu?nik? nejmocn?j?ich burgundskych ?lechtickych rod?. Jak bylo proklamovano, ?ad byl zalo?en jak k oslav? Panny Marie a svateho apo?tola Ond?eje , tak z d?vodu podpory ryti?skych ctnosti.

Karel V. a Ferdinand I. s ?adem, 1530-1540

Zlate rouno z?stalo burgundskym rodinnym ?adem a? do vym?eni zdej?i panovnicke dynastie Karlem Sm?lym roku 1477. Podle 65. kapitoly ?adovych statut p?e?lo nasledn? velmistrovstvi na rakouskeho arcivevodu Maxmiliana , man?ela d?di?ky Burgundska Marie , ktery byl do u?adu uveden 30. dubna 1478 v Bruggach. Po n?m byli velmistry v?ichni panovnici z rodu Habsburk? , jmenovit? z jeho star?i ?pan?lske linie. Zasadni zlom ve vyvoji ?adu nastal 1. listopadu 1700, kdy zem?el Karel II. , posledni Habsburk na madridskem tr?n?. Nasledn? vypukl spor o velmistrovstvi mezi p?islu?niky rakouske linie habsburske dynastie, kte?i si je narokovali z d?vodu p?ibuzenstvi, a Filipem V. z Bourbon-Anjou, jen? usiloval o hodnost velmistra z titulu designovaneho ?pan?lskeho krale. K dohod? se nikdy nedosp?lo, p?esto?e se o zale?itostech Zlateho rouna jednalo na kongresech v Utrechtu roku 1713, v Cambrai roku 1724 i v Cachach roku 1748. Od roku 1701 tak existuji dva ?ady Zlateho rouna ? rakousky a ?pan?lsky. Ve ?pan?lsku se postupem ?asu jeho udileni stalo mnohem liberaln?j?im a ziskavali jej dokonce nekatolici, co? byl jeden z d?vod?, pro? habsbursky a pozd?ji habsbursko-lotrinsky rod existenci ?pan?lske ?adove v?tve nikdy neuznal.

Statuta a organizace ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Frans Pourbus: Vincenzo II. Gonzaga, vevoda z Mantovy, kolem 1600

Statuta ?adu byla vyhla?ena na prvni ?adove kapitule v Rysselu (dnes Lille) 22. listopadu 1431. Po?et ryti?? byl omezen na 31, ale za Karla V. se toto ?islo zvy?ilo na 51 a za Filipa IV. na 61. T?eba?e pozd?ji byla po?etni omezeni zcela zru?ena, byl ?ad Habsburky v?dy udilen velmi vzacn? (o udileni ?pan?lskymi Bourbony to ov?em neplati). Zlate rouno ma, podobn? jako duchovni ?ady, vladu tvo?enou u?edniky, kte?i nemusi byt ryti?i ?adu. V jejim ?ele stoji kancle?, p?vodn? voleny z ?ad vysokeho duchovenstva, jen? opatruje ?adovou pe?e? a p?ipravuje a ?idi zasedani kapitul. Dal?imi ?leny jsou pokladnik, ktery se stara o finan?ni zale?itosti, organizaci slavnosti a zaji??uje vyrobu ?adovych dekoraci, od?v? a diplom? potvrzujicich ?lenstvi v ?adu a dal?ich pisemnosti, a pisa? obstaravajici ?adovou administrativu. Do pisa?ovy kompetence nale?i take kontrola bezchybneho ?lechtickeho p?vodu jednotlivych ryti??. Zvla?tni pravomoci m?l herold nazyvany Zlate rouno ( Toison d'or ), ?adovy ceremonia?, jen? se d?ive zabyval take zahrani?nimi zale?itostmi a mohl byt pov??ovan diplomatickymi misemi. Jeho odznakem je ?adovy ?et?z dopln?ny 52 smaltovanymi znaky ryti?? a velmistra (tzv. potence ). U?ednici nejsou (?i lepe nemusi byt) ryti?i ?adu.

P?ijimani do ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

P?ijimani (p?vodn? volba) ryti?? spadala nejprve do kompetence shroma?d?ni v?ech ryti??, tzv. ?adove kapituly. Te p?edsedal velmistr ?adu, tedy Filip Dobry a jeho nastupci. Velmistr ale nem?l p?vodn? ?adna zvla?tni privilegia. Nale?elo mu stejne hlasovaci pravo jako ostatnim a rozhodoval jen p?i rovnosti hlas?. Proto take mohlo dojit k situaci, kdy byl novy ryti? p?ijat proti v?li velmistra. Aby tomu bylo zabran?no, p?enesl roku 1577 ?pan?lsky kral Filip II. roku 1577 pravo jmenovat nove ryti?e vylu?n? na sebe a sve nastupce. Filip II. take zru?il ?adove kapituly a dosavadni spole?enstvi ryti?? tim zm?nil na osobni vyznamenani (sv?tsky ?ad) ud?lovane panovnikem. V?echny ostatni ritualy a p?edpisy ale z?staly zachovany.

Specifika rakouskeho ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Vylu?nost rakouskeho Zlateho rouna byla dana i pom?rn? malym po?tem (potencialnich i skute?nych) p?ijemc? ?adu. P?vodni statuta zakazujici ryti??m ?adu p?ijmout jiny ?ad a odmitajici ?lenstvi duchovnich osob ztratila platnost b?hem 18. stoleti, ale ostatni p?edpisy z?staly v?t?inou zachovany dodnes. Rakou?ti arcivevodove tak ziskavali ?ad p?i dosa?eni plnoletosti, ov?em korunni princ se staval ryti?em Zlateho rouna ji? po narozeni. Zakladni podminkou pro ud?leni ?adu byla samoz?ejm? p?islu?nost ke katolicke cirkvi.

Na rozdil od ryti?skych ?ad? ( Johanit? ?i N?meckych ryti??) nemuseli kandidati prokazovat sv?j staro?lechticky p?vod, tedy n?kolik generaci ?lechtickych p?edk? po otcov? i mat?in? linii, ani p?islu?nost k vy??i ?lecht?, a ?ad tak teoreticky mohl byt ud?len ka?de osob?, ktera si svou ve?ejnou ?innosti ?i slu?bami panovnikovi ziskala ve?ejne zasluhy. V praxi v?ak do roku 1918 mezi ryti?i nachazime vylu?n? katolicke suvereny, ?leny jejich rodin a p?islu?niky nejvy??i aristokracie ? v?t?inou kni?ata a hrabata, svobodnym pan?m byl ?ad udilen jen vyjime?n? a zejmena ve star?i dob?. ?adovym kancle?em byl od nastupu Franti?ka Josefa ?ef jeho kabinetni kancela?e.

?ad zlateho rouna v sou?asnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti posledniho cisa?e Karla I. se protektorem ?adu stal bratr Maxmilian (1895?1952), ktery zastupoval nezletileho naslednika tr?nu arcivevodu Ottu (1912?2011). Ten se oficialni hlavou rodu stal roku 1930 a tehdy take p?ijal funkci velmistra ?adu. Postaveni Zlateho rouna je zcela mimo?adne, proto?e obecn? neni pokladano jen za habsbursky domaci ?ad, ale za zvla?tni pravnickou osobu, co? roku 1953 uznala i siln? protimonarchisticky orientovana Rakouska republika. Na zaklad? zvla?tni dohody byl vzacny ?adovy archiv roku 1951 deponovan ve vide?skem Domacim, dvornim a statnim archivu [4] ( Haus-, Hof- und Staatsarchiv ), ale nadale z?stava v majetku ?adu. Sou?asnou hlavou ?adu je Karel Habsbursky , ?adovym dnem je stale 30. listopad. [5]

?adovi suvereni (do vym?eni ?pan?lskych Habsburk?) [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1. Filip Dobry , vevoda burgundsky, 10. leden 1430 ? 15. ?erven 1467
  • 2. Karel Sm?ly , vevoda burgundsky, 15. ?erven 1467 ? 5. leden 1477
  • 3. Maxmilian I. , cisa? ?imsky, 30. duben 1478 ? 27. b?ezen 1482
  • 4. Filip I. Sli?ny , kral kastilsky, vevoda burgundsky, otec ?eskeho krale Ferdinanda I. 27. b?ezen 1482 ? 25. za?i 1506
  • 5. Karel V. , cisa? ?imsky, kral ?pan?lsky, 25. za?i 1506 ? 22. ?ijen 1555
  • 6. Filip II. , kral ?pan?lsky, portugalsky a anglicky, 22. ?ijen 1555 ? 13. za?i 1598
  • 7. Filip III. , kral ?pan?lsky a portugalsky, 13. za?i 1598 ? 31. b?ezen 1621
  • 8. Filip IV. , kral ?pan?lsky a portugalsky, 31. b?ezen 1621 ? 17. za?i 1665
  • 9. Karel II. , kral ?pan?lsky, 17. za?i 1665 ? 1. listopad 1700

?adovi suvereni (?pan?lska linie) [ editovat | editovat zdroj ]

Svatebni portret Isabely II. a Franti?ka Cadizskeho, ktery ma 2 ?ady zlateho rouna (1846)
Kralovna Isabela II. s Franti?kem a ?ady (1841)

?ijici ?lenove (?pan?lska linie) [ editovat | editovat zdroj ]

Ni?e je uveden seznam jmen ?ijicich ryti?? a dam v chronologickem po?adi a v zavorce rok, kdy byli do ?adu uvedeni:

  1. Filip VI. ?pan?lsky (1981) ? jako vladnouci ?pan?lsky kral, panovnik ?adu od roku 2014 pote, co se jeho otec vzdal jeho prav
  2. Juan Carlos I. ?pan?lsky (1941) ? byvaly suveren ?adu jako kral ?pan?lska od roku 1975 do roku 2014
  3. Karl XVI. Gustav ?vedsky (1983)
  4. Akihito, emeritni cisa? Japonska (1985)
  5. Beatrix, princezna Nizozemska (1985)
  6. Marketa II. Danska (1985)
  7. Albert II. Belgicky (1994)
  8. Harald V. Norsky (1995)
  9. Simeon Sasko-Cobursko-Gothajsky (2004), byvaly car Simeon II. Bulharsky a byvaly p?edseda vlady Bulharske republiky.
  10. Jind?ich, velkovevoda Lucembursky (2007)
  11. Javier Solana (2010)
  12. Victor Garcia de la Concha (2010)
  13. Nicolas Sarkozy , spolukni?e Andorry (2011) a byvaly prezident Francouzske republiky
  14. Enrique V. Iglesias (2014)
  15. Leonor, kn??na z Asturie (2015, uvedeno 2018)

?adovi suvereni (rakouska linie) [ editovat | editovat zdroj ]

  • 10. Karel VI. , cisa? ?imsky (kral ?esky), kral ?pan?lsky, 1. listopad 1700 ? 20. ?ijen 1740
  • 11. Franti?ek I. , cisa? ?imsky (kral ?esky), vevoda lotrinsky, 20. ?ijen 1740 ? 18. srpen 1765
  • 12. Josef II. , cisa? ?imsky (kral ?esky), 18. srpen 1765 ? 20. unor 1790
  • 13. Leopold II. , cisa? ?imsky (kral ?esky), 20. unor 1790 ? 1. b?ezen 1792
  • 14. Franti?ek I. cisa? ?imsky, cisa? rakousky (kral ?esky), 1. b?ezen 1792 ? 2. b?ezen 1835
  • 15. Ferdinand I. Dobrotivy , cisa? rakousky (kral ?esky), 2. b?ezen 1835 ? 2. prosinec 1848
  • 16. Franti?ek Josef I. , cisa? rakousky (kral ?esky), 2. prosinec 1848 ? 21. listopad 1916
  • 17. Karel I. , cisa? rakousky (kral ?esky), 21. listopad 1916 ? 1. duben 1922
  • Maxmilian Habsbursky, protektor ?adu, 1922 ? 20. prosinec 1930
  • 18. Otto Habsbursky , korunni princ, hlava habsbursko-lotrinskeho rodu, 20. prosinec 1930 (teoreticky od 1. dubna 1922) ? 30. listopad 2000
  • 19. Karel Habsbursky , hlava habsbursko-lotrinskeho rodu, od 30. listopadu 2000

?ijici ?lenove (rakouska linie) [ editovat | editovat zdroj ]

Ni?e je uveden seznam jmen ?ijicich ryti?? v chronologickem po?adi a v zavorce, je-li znam, rok jejich uvedeni do ?adu:

  1. Franti?ek, vevoda bavorsky (1960)
  2. arcivevoda Karel Rakousky (1961)  ? suveren (velmistr) ?adu od roku 2000
  3. arcivevoda Andreas Salvator Rakousky, princ toskansky
  4. arcivevoda Carl Salvator Rakousky, princ toskansky
  5. princ Lorenz Belgicky, arcivevoda Rakousky-d'Este
  6. arcivevoda Michael Koloman Rakousky
  7. arcivevoda Michael Salvator Rakousky, princ toskansky
  8. arcivevoda Ji?i Rakousky
  9. arcivevoda Carl Christian Rakousky
  10. Albert II., kral Belgi?an?
  11. Hans-Adam II., kni?e z Lichten?tejna
  12. Duarte Pio, vevoda z Braganzy
  13. Karl Christian Rakousky (1991)
  14. Arcivevoda Josef Rakousky (1960)
  15. Alois Konstantin kni?e z Lowenstein-Wertheim-Rosenberg
  16. Mariano Hugo, princ z Windisch-Graetz
  17. Georg Adam Starhemberg (2001)
  18. Baron Johann Friedrich ze Solemacher-Antweiler
  19. Kubrat, princ z Panagyurishte (2002)
  20. Jind?ich, velkovevoda Lucembursky (2006)
  21. Filip Belgicky, kral Belgi?an? (2008)
  22. Michel, princ z Ligne (2011)
  23. princ Charles-Louis de Merode (2011)
  24. Alexander, markrab? z Mi?n? (2012)
  25. arcivevoda Ferdinand Zvonimir Rakousky
  26. Peter Seilern-Aspang
  27. Alexander von Sachsen-Gessaphe
  28. arcivevoda Dominic Rakousky
  29. Ferdinand Trauttmansdorff-Weinsberg
  30. Prospero Colonna, princ von Avella
  31. Nikolaus, princ z Lichten?tejna
  32. Georg von Karolyi
  33. Victor svobodny pan von Baillou
  34. arcivevoda Eduard Rakousky (2016)
  35. Emanuel kni?e zu Salm-Salm (2016)
  36. Johannes Trapp von Matsch (2016)

U?ednici [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kancle?: hrab? Alexander von Pachta-Reyhofen (od roku 2005)
  • Velky kaplan: Christoph kardinal Schonborn , vide?sky arcibiskup (od roku 1992)
  • Kaplan: hrab? Gregor Henckel-Donnersmarck (od roku 2007)
  • Pokladnik: baron Wulf Gordian von Hauser (od roku 1992)
  • Registrator: hrab? Karl-Philipp von Clam-Martinic (od roku 2007)
  • Herold: hrab? Karl-Albrecht von Waldstein-Wartenberg (od roku 1997)

Nositele ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

?ad byl udilen pouze mu??m z rod? vy??i ?lechty, osobam mimo panovnicke rody a? do konce 18. stoleti pom?rn? vzacn?, co? platilo zejmena pro jeho rakouskou v?tev. Od 19. stoleti se vyjime?n? ud?loval take ?enam-panovnicim. Jako prvni ?lechtic z ?eskych zemi jej ziskal Vratislav z Pern?tejna (1555).

Galerie vybranych ?adovych ryti?? [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Order of the Golden Fleece na anglicke Wikipedii a Liste der Ritter des Ordens vom Goldenen Vlies na n?mecke Wikipedii.

  1. ↑ Lobkowicz, Franti?ek: Zlate rouno v Zemich ?eskych, Zvla?tni otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie, ro?nik XXIV/4-1991, Klub pro ?eskou heraldiku a genealogii, strany 181-281
  2. ↑ Rotraud Bauer, Rudolf Distelberger, Stefan Krenn, Manfred Leithe-Jaspers, Helmut Trnek: Kunsthistorisches Museum. Weltliche und Geistliche Schatzkammer . Bildfuhrer. 2. vyd., Residenz Verlag Wien 1991, s. 205-206
  3. ↑ Rotraud Bauer, Rudolf Distelberger, Stefan Krenn, Manfred Leithe-Jaspers, Helmut Trnek: Kunsthistorisches Museum. Weltliche und Geistliche Schatzkammer . Bildfuhrer. 2. vyd., Residenz Verlag Wien 1991, s. 202-224
  4. ↑ Archivplansuche. www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupne online . (n?mecky)  
  5. ↑ Karl von Habsburg: Orden vom Goldenen Vlies. www.karlvonhabsburg.at [online]. [cit. 2019-05-21]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kola?ny, Ivan, ?ady a vyznamenani Habsburske monarchie , Elka Press Praha 2006, ISBN   80-902745-9-5 .
  • ?upani?, Jan, Nova ?lechta Rakouskeho cisa?stvi , Praha: Agentura Pankrac, 2006, ISBN   80-86781-08-9
  • Lobkowicz, Franti?ek, Zlate rouno v zemich ?eskych , in: Zvla?tni otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie, ro?. XXIV/1991, ?. 4, s. 181-280.
  • Stolzer, Johann ? Steeb, Christian (Hrsg.), Osterreichs Orden vom Mittelalter bis zur Gegenwart , Graz 1996, ISBN   3-201-01649-7
  • PERNES, Ji?i ; FU?IK, Josef ; HAVEL, Petr , a kol. Pod cisa?skym praporem. Historie habsburske armady 1526-1918 . Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN   80-902745-5-2 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?lenove ?pan?lskeho ?adu zlateho rouna
Velmistr
Ryti?i
Poznamka: V zavorkach rok, kdy byl uveden do ?adu
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?ad_zlateho_rouna&oldid=23642774 “