한국   대만   중국   일본 
?ad svateho Lazara ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?ad svateho Lazara

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek pojednava o  ryti?skem ?adu . Mo?na hledate: mu?skou kongregaci zalo?enou sv. Vincentem z Pauly , znamou pod nazvem lazariste .
?ad ryti?? sv. Lazara Jeruzalemskeho
Ordinis Fratrum & Militum Hospitalis Leprosorum Sancti Lazari Hierosolymitani
Velký znak současného OSLJ
Velky znak sou?asneho OSLJ
Zakladni informace
Aktivita
Kategorie
Uloha zprvu pe?e o malomocne a ?aste?n? vojenska obrana k?es?anstvi, pe?e o nemocne
Sila a? 5 000 ?len? (maltsko-pa?i?ska obedience)
Sidlo
Zem? p?vodu Jeruzalemske kralovstvi Jeruzalémské království Jeruzalemske kralovstvi ( Svata zem? )
Zalo?il bl. Gerard Tenc
Posledni p?edstaveny Velký znak řádu Francisco de Borbon von Hardenberg (velmistr maltsko-pa?i?ske obedience)
Erb prince François d'Orléans Francois d'Orleans (velmistr orleanske obedience)
Sixtus Jind?ich Bourbonsko-Parmsky (?vycarska obedience)
P?edch?dci ?pitalni bratrstvo s basilianskou ?eholi
Nastupci ?ad sv. Mo?ice a Lazara (od  1572 )
Velký znak řádu OSLJ (od 1910 )
P?sobnost zprvu  Outremer ( Blizky vychod ), pote  Francie , zapadni , st?edni a ji?ni Evropa .
Jazyk francouz?tina
Motto ?Guerre et en paix“ (?Ve valce a v miru“) ? pou?ivan do 18. stoleti
?Atavis et Armis“ (?P?edk?m a zbranim“)
Odznak zeleny heraldicky a osmihroty ( maltezsky ) k?i? na bilem poli.
Od?v ?erne a bile pla?t? dopln?ne o osmi?pi?ate zelene k?i?e, dnes obvykle zlat? lemovane.
Patroni
Stuha ?adova stuha
Stuha

?ad ryti?? svateho Lazara Jeruzalemskeho ( latinsky Ordinis Fratrum et Militum Hospitalis Leprosorum Sancti Lazari Hierosolymitani ), zkracen? lazariani ?i lazarite . [p 1] Nazev sou?asneho ?adu oficialn? zni Vojensky a ?pitalni ?ad sv. Lazara Jeruzalemskeho ( latinsky Ordo Militaris et Hospitalis Sancti Lazari Hierosolymitani , zkratka MHOSLJ nebo take OSLJ ). Jde o k?es?ansky ryti?sky ?ad, ktery byl zalo?en v 11. stoleti jako jedna z nejstar?ich charitativnich organizaci na sv?t?.

Trvani p?vodniho ?adu po roce 1830 a tedy i kontinuita stavajici organizace nejsou bezvyhradn? akceptovany. P?vodni bratrstvo se ?idilo armenskou basilianskou ?eholi, pozd?ji bylo pape?skou bulou latinizovano a tento duchovn?-vojensky ?ad se stal sou?asti katolicke cirkve . Sou?asny mezinarodni ?ad je ?adem ekumenickym a po vzoru p?vodni spirituality sdru?uje k?es?any v?ech vyznani. Jeho novodoba historie je v?ak poznamenana rozkolem a spory o velmistrovstvi. Ve 21. stoleti existuji t?i v?tve (obedience) ?adu. Charakteristickym znakem ?adu je zeleny osmihroty ( maltezsky) k?i? ve st?ibrnem poli.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik p?vodniho cirkevniho ?adu svateho Lazara je nediln? spojen s k?i?ovymi vypravami zahajenymi na konci 11. stoleti s cilem osvobodit Jeruzalem z rukou muslim? . Na ryti?e a poutniky ze zapadni Evropy zde ale ne?ekala jen vytou?ena Svata zem? , ale take ?ada nebezpe?i ? valka, nezname prost?edi a nemoci. Jednou z nejobavan?j?ich bylo malomocenstvi (neboli lepra) . Prav? nemocni, vyvr?eni z ostatnich ryti?skych ?ad? p?i?li s my?lenkou p?etvo?it bratrstvo v organizovany duchovni ?ad s ryti?skou slo?kou, ktera by se u?astnila obrany Jeruzalemskeho kralovstvi . Jejich symbolem se stal rovnoramenny (tzv. ?ecky) zeleny k?i? (osmihroty, tzv. maltezsky k?i? zavedl a? v 16. stoleti velmistr Jean de Levis , 1564?1577).

P?sobeni v Levant? [ editovat | editovat zdroj ]

Velkym stoupencem ?adu sv. Lazara byl jeruzalemsky kral Balduin IV. (1173?1184), sam trpici malomocenstvim, pod jeho? velenim lazariani vybojovali sve nejslavn?j?i bitvy. Po Balduinov? smrti v?ak byli k?es?ane v bitv? u Hattinu ( 1187 ) pora?eni sultanem Saladinem , ktery zahy na to obsadil Jeruzalem . Uzemi Jeruzalemskeho kralovstvi se op?t zv?t?ilo a? po t?eti k?i?ove vyprav?, ale hlavni m?sto z?stalo v rukou Saladina a jeho nastupc?. Centrem ?adu sv. Lazara se proto stalo m?sto Akkon , p?ed jeho? branou vyrostl novy ?pital pro malomocne. ?leny ?adu byli p?vodn? jen nemocni leprou, ale postupem ?asu se jejich podil stale zmen?oval. Proto se take ?ad za?al rychleji ?i?it, mj. take do Evropy, kde za?al pod pape?skou ochranou zakladat komendy. Do Jeruzalema se spolu s ostatnimi ryti?skymi ?ady vratil a? roku 1229, kdy m?sto op?t dobyl ?imsky kral Fridrich II . ?lo ale jen o kratkodobou epizodu, proto?e o patnact let pozd?ji, roku 1244, se metropole dostala do rukou Turk?. V roce 1244 v bitv? u La Forbie padli v?ichni zu?astn?ni lazariani. Nasledna k?i?ova vyprava do Egypta (1249?1250) vedena francouzskym kralem Ludvikem IX. Svatym s cilem podkopat tureckou moc skon?ila katastrofou bitvy u Al Mansurah a kralovym zajetim. Nasledn? k?es?ane ztraceli v zamo?i jednu pozici za druhou a roku 1291 padla i jejich posledni velka ba?ta, m?sto Akkon.

Odchod z Levanty [ editovat | editovat zdroj ]

Po opu?t?ni Svate zem? se ?ad svateho Lazara usadil nakratko na Kypru, ale zahy na?el sve nove sidlo ve Francii , kde kral Ludvik VII. ji? roku 1154 daroval ?adu hrad Boigny. Dal?i majetky m?l ?ad na uzemi Anglie, Skotska, dne?niho N?mecka, Nizozemi, v ?echach a v Uhrach. Po p?esidleni do Evropy se take zcela prom?nila orientace ?adu, ktery se z vojenskeho bratrstva zm?nil na ?ad pe?ujici o nemocne, zejmena leprou . Roku 1308 vzal ?ad svateho Lazara pod svou ochranu francouzsky kral Filip IV. Sli?ny a tento patronat trval a? do ?ervencove revoluce roku 1830 .

Pod ochranou francouzskych kral? [ editovat | editovat zdroj ]

Ryti? v dob? 15. stoleti

16. stoleti p?ineslo pokles ?adove moci a vlivu. Roku 1517 se od magistratni komendy ve francouzskem Boigny odtrhlo italske p?evorstvi v Capuy a zalo?ilo vlastni linii ?adu, ktera se pozd?ji sjednotila s ?adem sv. Mo?ice v ?ad sv. Mo?ice a sv. Lazara . Francouz?ti lazariani se po?atkem 17. stoleti spojili s ?adem Pany Marie Karmelske zalo?enym roku 1607 . Oba ?ady m?ly spole?neho velmistra, ryti?i v?ak byli p?ijimani odd?len? a ke skute?nemu splynuti ?ad? nikdy nedo?lo. Novym symbolem se stal zeleno-?erveny osmihroty k?i?. V?t?ina ?adovych ryti?? byla tehdy ?lechtickeho p?vodu, ale za zasluhy se ?leny mohli stat i ne?lechtici, co? bylo nap?. u maltezskych ?i n?meckych ryti?? nemo?ne. Roku 1649 do?lo k zasadni uprav? ?adovych zakon?. Byla z?izena hodnost duchovniho velkop?evora a ?adu svateho Lazara byl sv??en vrchni dozor nad ?pitaly a chudobinci Francie. ?ad take vybudoval svou vlastni flotilu, ktera se sna?ila vy?istit Biskajsky zaliv od pirat?. Dv? galery ?adu svateho Lazara se nap?iklad zu?astnily i slavne bitvy u Lepanta roku 1571 . ?ad svateho Lazara se navic zavazal dodavat dvanact ryti?? do osobni stra?e francouzskeho krale. Dal?i vyznamne reformy byly prosazeny roku 1693, kdy se ?ad znovu otev?el cizinc?m, a proto byly z?izeny nove komendy na uzemi ?pan?lska a Ji?niho Nizozemi ( Belgie ). Generalni kapitula p?esidlila z Boigny do Pa?i?e. Do ?adu byly v?len?ny men?i ?ady jako nap?. ?ad sv. Ducha z Montpellier a francouzsky majetek ?adu svatojakubskych ryti?? a ?adu Bo?iho Hrobu .

Sekularizace ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Bulou pape?e Klimenta XIV. z roku 1772 byl ?ad sekularizovan, ?im? ztratil sv?j ?ist? duchovni charakter, ale zarove? Svaty stolec p?i?el o mo?nost zasahovat do jeho zale?itosti. Ji? samostatny ?ad svateho Lazara se zm?nil na ?ist? sv?tsky, pod ochranou francouzskych kral?, ktera trvala a? do roku 1830.

Revolu?ni leta ve Francii 1789?1830 [ editovat | editovat zdroj ]

Ludvik XVIII. s ?adovym velkok?i?em

Do vyvoje ?adu svateho Lazara zasadnim zp?sobem zasahla francouzska revoluce . Velmistr hrab? z Provence (od roku 1814 kral Ludvik XVIII. ) emigroval. Roku 1791 byl majetek ?adu svateho Lazara, stejn? jako v?ech ostatnich instituci, zabaven a ?ad Narodnim shroma?d?nim zru?en. Obnoven byl a? po Napoleonov? pora?ce v letech 1814 ? 1815 , kdy op?t ziskal charakter kralovskeho ?adu. Po revoluci roku 1830 a padu Karla X. ale lazarite protektorat do?asn? ztratili.

Nova vazba k ?eckokatolickemu patriarchatu [ editovat | editovat zdroj ]

Podle oficialniho tvrzeni stavajiciho ?adu se po smrti Karla X. obratili ?lenove ?adu s ?adosti o pomoc na melchitskeho ?eckokatolickeho patriarchu Maxima III. . Patriarchova za?tita napomohla lazarian?m p?ekonat v?t?inu obti?i a diky spolupraci s ?eckokatolickym vychodem otev?elo cestu k ?i?eni my?lenek ekumenismu . Melchit?ti patriarchove jsou protektory ?adu od roku 1847 . Nad sjednocenym ?adem sv. Lazara dr?i duchovni ochranu dodnes. [1]

P?eru?eni nebo zanik p?vodniho ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Existence ?adu v obdobi 1830 ? 1910 je v?ak obti?n? ov??itelna by? i z ?adovych zdroj? a n?kte?i odbornici [ ktery? ] se v teto souvislosti domnivaji, ?e ?ad ve skute?nosti zanikl smrti posledniho ov??itelneho ryti?e Antoina Charry des Gouttes v roce 1857. Dle jinych odbornik? [ zdroj? ] byl ?ad v obdobi 1831 a? 1840 veden Radou d?stojnik?, sestavajici zprvu z barona Bon-Joseph Daciera , barona Augusta Francoise de Silvestre a ?adoveho kaplana Picota. Po umrti svych koleg? p?edal roku 1841 baron de Silvestre vedeni ?adu patriarchovi Maximovi III. [2] ?ad m?l v te dob? kolem dvaceti ?len?, mezi jinymi byli p?ijati v roce 1853 admiral Ferdinand-Alphonse Hamelin a admiral Louis Edouard Bouet-Willaumez , v roce 1863 hrab? Louis Francois du Mesnil de Maricourt, hrab? Paul de Poudenx a Abbe Jean Tanski, v roce 1865 hrab? Jules Marie d'Anselme de Puisaye, v roce 1875 vikomt de Boisbaudry a baron Yves de Constancin v roce 1896.

Ekumenicky ryti?sky ?ad [ editovat | editovat zdroj ]

Shoda naopak panuje v tom, ?e kolem roku 1910 se ve Francii objevila skupina osob vyvijejicich ?innost pod nazvem sv. Lazara. V roce 1930 byl provizornim generalnim mistodr?icim zvolen don Francisco de Borbon , vevoda ze Sevilly (1882?1953), ktery se roku 1935 stal novym ?adovym velmistrem. V dob? druhe sv?tove valky zahajil obnoveny ?ad sve ?pitalni aktivity. A? do te doby, kdy se pape?em stal sv. Jan Pavel II. byl ?ad sv. Lazara explicitn? jmenovan mezi ?udajnymi ?ady“ jim? Svaty stolec up?el ze sveho hlediska uznani. [3] Nicmen? sv. Jan Pavel II. opakovan? p?ijal ?leny ?adu na privatnich audiencich a slou?il s nimi m?i svatou ve sve osobni kapli, p?i?em? podporoval charitativni ?innost ?adu a nechaval si o ni podavat pravidelne informace. [4] ?ad byl jako ryti?sky ?ad uznan ve ?pan?lsku, [5] v roce 1992 Chorvatskem a kratce pote Ma?arskem a Ji?ni Afrikou. [4]

Rozkol [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Spory o velmistrovstvi ?adu svateho Lazara .
Nakr?ni insignie ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho

S ohledem na osobni animosity p?edstavitel? ?adu bylo obti?ne dlouhodob? udr?ovat jednotne vedeni ?adu. V roce 1967 byl ve Francii zvolen novy velmistr princ Charles Philippe d'Orleans, vevoda z Nemours, a dosavadni velmistr sesazen. Tento krok se stal se zakladem roztr?ky mezi dv?ma v?tvemi ?ili obediencemi ? sevillskou a pa?i?skou . Pa?i?ska obedience se dale roz?t?pila ve v?ci p?ijimani nekatolik? a v roce 1969 byl ?nejvy??i hlavou ?adu“ (nikoli velmistrem ; tim se formaln? stal a? roku 1986 ) zvolen vevoda z Brissacu. P?vodni ?nemourska“ frakce se sidlem na Malt? se o ?ty?i roky pozd?ji spojila se sevillskou obedienci, je? je od te doby nazyvana maltskou.

V letech 1979 ? 1986 do?lo k neusp??ne snaze o vy?e?eni spor? a ustaveni jednotneho vedeni s jedinym velmistrem.

V roce 2004 zapo?al sjednocovaci proces obou obedienci, velmistr pa?i?ske obedience odstoupil a byl prohla?en velmistrem emeritus a stvrzeno podpisem v Houstonu v 2006. Sjednoceni bylo dokon?eno v roce 2008 zvolenim spole?neho velmistra markyze de Almazan. Sidlo pa?i?ske obedience se z Boigny p?esunulo do Castello Lanzun na Malt?, dne?niho sidla sjednoceneho ?adu. V roce 2004 v?ak odtr?enim z pa?i?ske obedience vznikla takzvana orleanska obedience, ktera si zvolila sveho vlastniho velmistra Charlese-Philippa d'Orleans, vevodu z Anjou. [6] 4. ?ervna 2004 civilni soud v Bernu zamitl ?alobu ze strany orleanske obedience na uznani legitimity volby Charlese-Philippa d'Orleans. Jednim z vyznamnych argument? byla skute?nost, ?e vevoda sevillsky byl zvolen 542 hlasy, zatimco volba orleanske obedience prob?hla pouhymi 47 hlasy. [7]

V roce 2008 don Francisco, vevoda ze Sevilly, p?iznal, ?e sve man?elske zale?itosti nedoka?e uvest do souladu s pravem katolicke cirkve, a na sv?j u?ad rezignoval. Tim pro dev?t ze ?trnacti evropskych jurisdikci tzv. Norwichske skupiny, hlasicich se d?ive k orleanske obedienci, pominul d?vod k rozkolu. Vide?skou deklaraci se v za?i roku 2008 tyto jurisdikce p?ihlasily ke sjednocene maltske a pa?i?ske obedienci a jejich p?edstavitele se zu?astnili generalni kapituly ?adu konane 12.?13. za?i 2008 v anglickem Manchesteru , kde bylo jejich za?len?ni slavnostn? schvaleno. Manchesterska generalni kapitula zvolila 12. za?i 2008 velmistrem maltsko-pa?i?ske obedience ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho Dona Carlose Gereda y de Borbon, markyze de Almazan, ktery byl v Manchesterske anglikanske katedrale intronizovan spiritualnim protektorem ?eho?em III. Lahamem , ktery v roce 2012 v tzv. Kevelaerske deklaraci potvrdil historickou kontinuitu spojene maltsko-pa?i?ske obedience pod ochranou antiochijskych patriarch?. [8]

V roce 2010 ne?ekan? rezignoval velmistr orleanske obedience Charles-Philippe d'Orleans . N?ktera velkop?evorstvi na jeho misto zvolila za noveho velmistra Jana Dobrzenskeho , ?eskeho velkop?evora. N?ktera velkop?evorstvi, v?etn? ?vycarskeho a velkokancle?e orleanske obedience hr. Piccapietry v?ak tuto volbu neuznala. Postupnymi neshodami se proto ?ast obedience pod vedenim hr. Piccapietry od?t?pila a utvo?ila samostatnou organizaci se sidlem ve ?vycarsku. V roce 2015 se jeji hlavou stal princ Sixtus Jind?ich Bourbonsko-Parmsky .

?adove aktivity v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

Znak ?eskeho velkop?evorstvi orleanske obedience Vojenskeho a ?pitalniho ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho

K zalo?eni a rozvoji ?innosti ?adu v ?eskych zemich do?lo v roce 1937 . [9] Iniciatory byli kni?e Karel VI. Schwarzenberg , ktery byl velmistrem jmenovan prvnim ?eskym velkop?evorem v tehdej?i ?SR (a po roce 1948 v exilu), a B?etislav ?torm , ktery se stal prvnim heroldem ?adu. [10] Diky Schwarzenbergov? vlivu a aktivit? ?ad zahy ziskal zna?nou popularitu. Jeho ?leny se stala ?ada p?ednich osobnosti politickeho, kulturniho a nabo?enskeho ?ivota a ?e?ti lazariani proto mohli hned od po?atku rozvinout aktivni charitativni ?innost. V ramci ?adu pracoval i historik a vytvarnik B?etislav ?torm , ktery vyznamn? p?isp?l k rozvoji ?eske heraldiky. Slibny vyvoj ale p?ervala okupace ?eskych zemi a druha sv?tova valka . N?kolik ?len? ?adu bylo zat?eno, ?ty?i ? kanovnik a arcibiskupsky kancle? Antonin Bo?ek-Dohalsky , pape?sky komo?i Vladimir Hruban, mjr. Karel K?i? a ?t.kpt. Old?ich Pilz ? zahynuli v koncentra?nich taborech a mnoho dal?ich se u?astnilo domaciho ?i zahrani?niho odboje. Vyznamnym ?lenem byl kralovehradecky biskup Mo?ic Picha , ktery zalo?il tradici ? jeho pokra?ovatelem v ?adu pak byl arcibiskup Karel Ot?ena?ek . Komunisticky p?evrat v unoru 1948 jeho ?innost v ?eskych zemich op?t na ?adu let ukon?il a ?eske velkop?evorstvi p?e?ilo pouze diky svym exilovym ?len?m. ?ada ?len? velkop?evorstvi byla v?zn?na po samostatnem procesu s lazariany v 50. letech .

Ve sve ?innosti mohl ?ad sv. Lazara Jeruzalemskeho v ?eske republice pokra?ovat a? po roce 1989 ; zabyva se charitativni ?innosti, humanitarni a zdravotnickou pomoci, pomaha mist?m posti?enym p?irodnimi katastrofami nebo valkou v Syrii a na Ukrajin?. [11] Pod patronaci lazarian? byly vybudovany dva hospice ? Hospic ?trasburk (Praha 8) [12] a Hospic svateho Lazara (Plze?), [13] ktere zahajily ?innost roku 1998. Brn?nska komenda lazarianskeho ?adu se od sveho ustanoveni v roce 2015 p?i investitu?e ve Slavkov? u Brna [14] podili na organizaci Slavkovske iniciativy smi?eni , co? je Mezinarodni centrum usmi?eni po?adane pod za?titou Ekumenicke rady cirkvi v ?R a ?eske biskupske konference. [15]

Spory o velmistrovstvi zasahly i ?eske zem?. Exilove velkop?evorstvi, navrativ?i se do ?eskych zemi roku 1991, existovalo v ramci pa?i?ske obedience. Prvni rozkol zp?sobilo jmenovani Vaclava Bo?ka-Dohalskeho kancle?em velkop?evorstvi v roce 2000. Dosavadni dlouholety kancle? Josef Ko?i ode?el a s prof. dr. Ale?em Blumou, a n?kolika dal?imi ?leny zalo?ili ?esky velkobalivik maltske obedience. [16] V souvislosti se jmenovanim Jana Dobrzenskeho ?eskym velkop?evorem v roce 2004 do?lo k dal?imu rozkolu, proto?e skupina pod administraci doc. Zde?ka M. Trefneho (pozd?ji dr. Toma?e Korda?e) neuznala jeho jmenovani a cele jeho vedeni. [ zdroj? ] Pozd?ji se proto p?ipojila ke sjednocenemu ?adu spojene maltsko-pa?i?ske obedience.

Od roku 2000 tak pracuje v ?eskych zemich jurisdikce sjednoceneho ?adu (d?ive maltske a pa?i?ske obedience) Velkobailivik ?eske republiky (vedeny velkop?evorem Ludvikem Belcredim a velkobalivem Ond?ejem Farkou, funkci hlavniho kaplana zastava kralovehradecky biskup Jan Vokal [17] ), jen? se v souladu s vysledky kapituly v Torontu v roce 2004 a sjednocenim obou obedienci v roce 2008 p?ipojil ke sjednocenemu ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho. Velkobailivik ?R je reprezentovany Velkou radou a deviti komendami:

  • Pra?ska komenda
  • Komenda sv. Ane?ky ?eske
  • Karlovarska komenda
  • Komenda sv. Zdislavy
  • Jiho?eska komenda
  • Plze?ska komenda
  • Prost?jovska komenda
  • Brn?nska komenda
  • Komenda sv. Cyrila a Metod?jeBailivem pro Moravu s Slezsko je reverend Jaroslav Kratka . ?lenove moravskoslezskeho bailiviku ka?do?n? po?adaji tzv. Lazariansky den [18] ? spole?ne setkani.

P?sobeni ?adu ve 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Maltsko-pa?i?ska obedience [ editovat | editovat zdroj ]

Francisco de Borbon von Hardenberg , 50. velmistr sjednocene maltsko-pa?i?ske obedience

Velmistrem sjednocene maltsko-pa?i?ske obedience je don Francisco de Borbon von Hardenberg , [19] ktery je 7. v po?adi legitimisticke linie pretendent? francouzskeho tr?nu a synem vevody dona Franciska de Borbon y Escasany, granda ?pan?lskeho, duchovnim protektorem ?adu je patriarcha Joseph Absi . [20] [21] Duchovnim velkop?evorem ?adu je italsky arcibiskup Michele Pennisi. [22] ?ad v sou?asnosti p?sobi prost?ednictvim 44 jurisdikci v 37 zemich po celem sv?t?. [23] Pracuje pod tradi?nim duchovnim protektoratem melchitskych ?eckokatolickych patriarch? Jeruzalema, Antiochie, Alexandrie a celeho Orientu. [24] Oficialni sidlo ?adu je v pevnosti Castello Lanzun na Malt?. [25]

Lazarianska pomoc je hlavni mezinarodni humanitarni organizaci ?adu, zal. 1973, se sidlem v n?meckem Kolin? nad Rynem. Lazarianska pomoc vlastni a provozuje desitky hospic? zejmena v N?mecku a Rakousku a r?zna socialni za?izeni v dal?ich zemich Evropy, kde pe?uje zejmena o seniory a zdravotn? posti?ene. [26] [27]

Vyznamni ?lenove: vevoda Don Francisco de Borbon y Escasany, grand ?pan?lsky (emeritni velmistr Maltske obedience od 2008), vevoda Francois de Cosse-Brissac (emeritni velmistr Pa?i?ske obedience od 2006), [28] em. patriarcha ?eho? III. Laham (emeritni duchovni protektor ?adu), arcivevoda Ond?ej Salvator Habsbursko-Lotrinsky , [29] australsky kardinal George Pell , [30] generalni guverner Noveho Zelandu Anand Satyanand , [31] generalni guvernerka Australie Quentin Bryceova , [32] maorsky kral Tuheitia. Don Ivan Arteaga del Alcazar, markyz de Ariza, grand ?pan?lsky (?pan?lsky velkop?evor), [33] Shane Hugh Maryon, 5. visscaunt Gough (skotsky p?evor), [34] Eva Nyary (ma?arska velkop?evorka), [35] v ?R pak nap?. Ludvik Belcredi (?esky velkop?evor a archeolog) a z duchovnich biskup Jan Vokal ?i archimandrita Marek Krupica . [36]

Orleanska obedience [ editovat | editovat zdroj ]

Princ Francois d'Orleans , 51. velmistr orleanske obedience

Od za?i 2023 je velmistrem Princ Francois d'Orleans, hrab? z Dreux . [37] Duchovnim protektorem je kardinal Antoine Kambanda , [38] jeho p?edch?dci byli kardinalove Dominik Duka (2012-2021/vylou?en) a Laszlo Paskai (2004-2012). Orleanska obedience p?sobi v 15 zemich. [39] Orleanska obedience neni oproti malsko-pa?i?ske obedienci ekumenickou organizaci, ale mezi sve ?leny p?ijima pouze ?imske katoliky. [40] ?ad byl uznan jako soukrome katolicke sdru?eni v ?eske republice, [41] kde mu v?ak byl tento status ?eskou biskupskou konferenci odebran 14. ?ervna 2021, [42] a dale ve Francii [43] a v Polsku. [44] V listopadu 2023 velmistr orleanske obedience Francois d'Orleans jmenoval novym ?eskym velkop?evorem barona Richarda Podstatzky-Thorserna. Ve funkci nahradil Jana Dobrzenskeho, ktery rezigonval 31. b?ezna 2023. Kancle?em se stal Zden?k Ku?era.

Vyznamni ?lenove: anglicky kardinal Cormac Murphy-O'Connor , biskup Franti?ek Vaclav kni?e z Lobkowicz , polsky biskup Jan Tyrawa , [45] portugalsky markyz Francisco Fonseca da Silva, Marquis et Comte d' Ervededo a portugalsky hrab? Abel de Lacerda Botelho, Comte de Ribadouro, britsky baron Martin Thacker, Baron de Fetternear, [46] princ Charles-Philippe d'Orleans , velkop?evor ve Spojenych statech Thierry baron Pauquet de Villejust, [47] [48] generalmajor David L. Grange . V ?eskych zemich ?leny nap?. Richard Podstatsky-Thonsern, [49] prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt (vylou?en 2021 [50] , adiktolog Kamil Kalina , [51] [52] historik um?ni Ji?i Kuthan a moravsky ?lechtic Karel Mornstein-Zierotin [53] Mezi zesnulymi ?eskymi ?leny vynikal skladatel Franti?ek Xaver Thuri , teolog Zden?k Ku?era , ?i duchovni Milan Norbert Badal .

Dobrzenskeho obedience [ editovat | editovat zdroj ]

Byvaly 50. velmistr orleanske obedience Jan Josef Dobrzensky vyhlasil 9. ledna 2024 nezavisle ?eske velkop?evorstvi a jmenoval se jeho velkop?evorem. T?mto udalostem p?echazelo jeho odvolani mezinarodni ?adovou vladou orleanske obedience z u?adu velmistra a ?eskeho velkop?evora 31. b?ezna 2023 . Kancle?em ?eskeho velkop?evorstvi jmenoval Kamilu Malinskou, u?ad velmistra teto obedience z?stava neobsazen. Obedience ?ita p?t ?len? a existuje pouze v ?esku. V reakci na tuto deklaraci nezavislosti byli v?ichni ?lenove tohoto velkop?evorstvi v?etn? Jana Dobrzenskeho sou?asnym velmistrem orleanske obedience z ?lenstvi v mezinarodnim ?adu vylou?eni. [54] 2. b?ezna 2024 vydali Jan Dobrzensky a Kamila Malinska list, ve kterem zpochybnili legitimitu mezinarodniho ?adu, ktery neni pod jejich vedenim, i samotne velmistrovstvi prince Francoise d'Orleans, hrab?te z Dreux. V dopise take svolali sve ?leny na generalni kapitulu, p?i ktere ma byt Jan Dobrzensky op?tovn? provolan velmistrem ?adu a Kamila Malinska uvedena do funkce prezidentky mezinarodni ?adove vlady. [55] Jean, hrab? z Pa?i?e , sou?asna hlava rodu Bourbon-Orleans , se od uskupeni distancoval a odebral mu titul ?pod ochranu kralovskeho domu Francie“ , ktery ?adu ud?lil jeho otec Henri d'Orleans . [56] Obedience ho p?esto dal u?iva na svych webovych strankach.

Od aktivit Jana Dobrzenskeho a Kamily Malinske se distancovalo take sou?asne vedeni ?eskeho velkop?evorstvi orleanske obedience ?adu v ?ele velkop?evorem Richardem Podstatzky-Thorsernem.

?vycarska obedience [ editovat | editovat zdroj ]

Velmistrem ?vycarske obedience je princ Sixtus Jind?ich Bourbonsko-Parmsky . [57] [58] Stal se jim roku 2015, kdy obedience vznikla. Duchovnim velkop?evorem je anglikansky biskup Richard Garrard. [59] Oficialni sidlo obedience je v Jeruzalem?.

P?sobeni ?adu v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

?esky velkobailivik sjednoceneho mezinarodniho ?adu, ktery v ?esku vystupuje pod oficialnim nazvem Vojensky a ?pitalni ?ad sv. Lazara Jeruzalemskeho , [60] je tvo?en v ?echach komendami v Praze, Karlovych Varech, Plzni, ?eskych Bud?jovicich, Hradci Kralove ( Komenda sv. Zdislavy ) a Moravskoslezskym bailivikem s komendami v Prost?jov?, Brn? a komendou sv. Cyrila a Metod?je. Zvla?tni postaveni zaujima Komenda sv. Ane?ky ?eske tvo?ena n?kterymi ?leny byvale pa?i?ske obedience, ktera podporuje Hospic ?trasburk (Praha 8). Plze?ska komenda podporuje Hospic sv. Lazara v Plzni. [61] Velkop?evorem je Ludvik Belcredi , velkobailivem Ond?ej Farka. [17] Hlavnim kaplanem byl do roku 2017 Miloslav kardinal Vlk , nyni tuto pozici zastava biskup Jan Vokal . [17] Velkobailivik se v?nuje charitativnim aktivitam jak v ?esku, kde podporuje obecn? hospicovou paliativni pe?i i dal?i dobro?inne organizace v?etn? obnovy sakralnich objekt?, [62] tak i v zahrani?i (nap?. Rwanda , Vychodni Kongo , projekt Studn? pro Afriku, [63] nebo naposledy projekt elektrogenerator? pro nemocnici v  Syrii [64] ) a to nap?i? ekumenickym spektrem. [65]
?eske velkop?evorstvi orleanske obedience, ktere v ?esku vystupuje pod oficialnim nazvem Vojensky a ?pitalni ?ad svateho Lazara Jeruzalemskeho - Bohemia , [66] sestava z Pra?ske a Moravske komendy, Severo?eske a Zapado?eske delegace a ze zahrani?ni Slovenske komendy. [67] Velkop?evorem je Jan Dobrzensky, duchovnim p?evorem pak byl a? do sve smrti biskup Franti?ek Vaclav Lobkowicz . Je uznano Vojenskym historickym ustavem a Armadou ?R [68] a je konzultantem OSN ( Ekonomicka a socialni rada OSN ). [69] M?lo te? status soukromeho sdru?eni k?es?an? ?imskokatolicke cirkve, ktery v?ak byl ?eskou biskupskou konferenci od?at. [42] Dale ?eske velkop?evorstvi dlouhodob? podporuje D?tsky domov v  Ho?e sv. Kate?iny , D?tskou psychiatrickou le?ebnu v  n?kdej?im zamku v  Opa?anech , patronatni nemocnici v  M??icich a spolupracuje dale se skauty a studenty zdravotnicke ?koly v Brn? (Lazarianska pomoc) a v roce 2017 se stalo patronem pout? a filmu Camino na kole?kach . [70] Moravska komenda pak dlouhodob? spolupracuje s Korunkou Luha?ovice. [71] Dekorace a vyznamenani ?eskeho velkop?evorstvi byly za?azeny na oficialni "Seznam dekoraci povolenych k no?eni na vojenskem stejnokroji", tak?e je oficialn? smi nosit v?ichni vyznamenani p?islu?nici ozbrojenych slo?ek ?eske republiky. [72] Po konfliktu s arcidiecezi po?atkem roku 2021 velkop?evor vylou?il duchovniho protektora orleanske obedience kardinala Dominika Duku [73] a v kv?tnu 2021 byl velkop?evorstvi ?eskou biskupskou konferenci odebran statut soukromeho sdru?eni k?es?an?. [42] Na misto kardinala Duky pozd?ji nastoupil rwandsky arcibiskup, kardinal Antoine Kambanda . [38] ?eskym velkop?evorem orleanske obedience je od listopadu 2023 baron Richard Podstatzky-Thorsern.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Nezam??ovat s lazaristy .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ http://www.st-lazarus.cz/rad-sv-lazara/struktura-radu/mezinarodni-struktura/duchovni-protektor-radu/
  2. ↑ Orders of Knighthood and Merit: The Pontifical, Religious and Secularised Catholic-founded Orders and their relationship to the Apostolic See by Peter Bander van Buren. (Gerrards Cross : Colin Smythe, 1995).
  3. ↑ Official Statement of the Holy See on Self-Styled Orders ? na strankach Francoise Veldeho
  4. ↑ a b Orders of Knighthood and Merit : The Pontifical, Religious and Secularised Catholic-founded Orders and their relationship to the Apostolic See / Peter Bander van Buren. ? Gerrards Cross : Colin Smythe, 1995
  5. ↑ Vladni na?izeni z 9.5.1940, dale spolu s maltezskym ?adem zakonem z 24.12.1964 a posleze 6.8.1980.
  6. ↑ Titul vevody z Anjou si narokuje take Luis Alfonso de Borbon y Martinez-Bordiu ze ?pan?lske v?tve Kapetovc?.
  7. ↑ Viz platny rozsudek Civilniho soudu ve ?vycarskem Bernu ?islo Z 04 2094 z 4. ?ervna 2004 ( dostupne on-line Archivovano 7. 11. 2017 na Wayback Machine .).
  8. ↑ Kevelaerska deklarace patriarchy Gregoria III. Lahama.
  9. ↑ Osmdesat let ?adu svateho Lazara v ?eskych zemich, Christnet.eu 5. 6. 2018, on-line (cit. k 20. 1. 2019).
  10. ↑ PUTNA, Martin C , a kol. ?eska katolicka literatura v kontextech : 1918-1945 . Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN   978-80-721-5391-6 . S. 629.  
  11. ↑ FRYDRYCH, Karol. P?edstaveni Vojenskeho a ?pitalniho ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho. Slavkovsky zpravodaj . Slavkov u Brna: 2023, ro?. XXV, ?is. 7, s. 17. Dostupne online .  
  12. ↑ Internetove stranky Hospice ?trasburk.
  13. ↑ Internetove stranky Hospice sv. Lazara.
  14. ↑ FRYDRYCH, Karol. Ohlednuti za investiturou 2015 Vojenskeho a ?pitalniho ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho. Slavkovsky zpravodaj . Slavkov u Brna: 2023, ro?. XXV, ?is. 8, s. 17?18.  
  15. ↑ FRYDRYCH, Karol. Ohlednuti za Slavkovskou iniciativou smi?eni 2022. Lazariansky Reunion . Slavkov u Brna: 2023, ro?. XVIII, ?is. 1, s. 2. Dostupne online .  
  16. ↑ KRATKA, Jaroslav. Historie brn?nske komendy Vojenskeho a ?pitalniho ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho. V?stnik Historicko-vlastiv?dneho spolku ?aro?ice . ?aro?ice: 2021, ?is. 29, s. 69?70. ISSN 2533-4247 .  
  17. ↑ a b c Viz web Velkobailiviku ?eske republiky Vojenskeho a ?pitalniho ?adu svateho Lazara Jeruzalemskeho. [cit. 11. 9. 2019]
  18. ↑ FRYDRYCH, Karol. Lazariansky den Moravskoslezskeho bailiviku v Ol?anech. Lazariansky Reunion . 2023, ro?. XVIII, ?is. 1, s. 5?6. Dostupne online .  
  19. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2018-05-07]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2018-05-07.  
  20. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-12-22.  
  21. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2017-12-21]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-12-22.  
  22. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-05-12.  
  23. ↑ Jednotlive jurisdikce v?etn? d?di?nych erbovnich komend jsou uvedeny na oficialni webove strance mezinarodniho ?adu ( zde Archivovano 7. 5. 2018 na Wayback Machine .).
  24. ↑ Viz Kevelaerska deklarace - reference ?. 8.
  25. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2015-01-10]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-06-29.  
  26. ↑ http://www.lazarus.de
  27. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2015-05-12]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-05-12.  
  28. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2015-06-16]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-06-27.  
  29. ↑ http://fanklub.gaudiumpraha.org/Strahov/Strahov_Lazar/prubeh.htm
  30. ↑ Meet George Pell, Australia's Newest Cardinal. www.abc.net.au [online]. [cit. 2011-06-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-04-04.  
  31. ↑ Vice-Regal Patronage
  32. ↑ Oficialni stranky. www.gg.gov.au [online]. [cit. 2011-06-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-06-01.  
  33. ↑ Archivovana kopie. gpesanlazaro.es [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-12-24.  
  34. ↑ Archivovana kopie. www.lazarus-scotland.org.uk [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-05-06.  
  35. ↑ Archivovana kopie. www.st-lazarus.net [online]. [cit. 2017-12-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-12-24.  
  36. ↑ Zem?el bratr Marek Krupica. Aktuality. Internetove stranky Velkobailiviku ?eske republiky Vojenskeho a ?pitalniho ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho [cit. 22. 2. 2022]
  37. ↑ His Excellency the Grand Master. orderofsaintlazarususa.org [online]. [cit. 2023-06-23]. Dostupne online .  
  38. ↑ a b Novy duchovni protektor ?adu , Vojensky a ?pitalni ?ad svateho Lazara Jeruzalemskeho - www.oslj.cz, 10.8.2022.
  39. ↑ http://www.orderofsaintlazarus.com/organisation.php?lng=en&id_rub=3
  40. ↑ http://www.oslj.cz/kdo-jsme/
  41. ↑ Rozhodnuti ?eske biskupske konference
  42. ↑ a b c KLIMENTOVA, Monika. Vojenskemu a ?pitalnimu ?adu svateho Lazara Jeruzalemskeho ? Bohemia byl odejmut status soukromeho sdru?eni k?es?an?. Cirkev.cz [online]. 22. 6. 2021 [cit. 2021-6-25]. Dostupne online .  
  43. ↑ Remise officielle du decret de reconnaissance de l'association privee de fideles "Ordre Militaire et Hospitalier de Saint-Lazare de Jerusalem Grand Prieure de France" [ nedostupny zdroj ]
  44. ↑ Rycerski i Szpitalny Zakon ?w. Łazarza z Jerozolimy ? Stowarzyszenie Katolickie zostało erygowane dekretem N. 106/2014/Bp, przez Biskupa Ordynariusza Bydgoskiego Jana Tyraw?, wg. kan. 298, 299, 312 § 1 Kodeksu Prawa Kanonicznego, w dniu 18 marca 2014 roku.
  45. ↑ http://lazaruskrosn.nazwa.pl/?page_id=236
  46. ↑ http://www.orderofsaintlazarus.com/contact.php?lng=en
  47. ↑ [asso.villejust.free.fr/la-vie-des-gens/Bois-courtin/LE%20BOIS%20COURTIN%20-%20DE%201362%20A%20NOS%20JOURS.pdf]
  48. ↑ PRIORY OF THE USA [ nedostupny zdroj ]
  49. ↑ ?asopis Reunion ?.5/16
  50. ↑ Facebookove stranky OSJL.Bohemia , 26.8.2021
  51. ↑ Vyro?ni zprava
  52. ↑ Memory of Nations
  53. ↑ ?asopis Reunion ?. 5/18
  54. ↑ Status ?eskeho velkop?evostvi. www.oslj.cz [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupne online .  
  55. ↑ Dopis Jana Dobrzenskeho hrab?ti z Dreux. www.oslj.cz [online]. Dostupne online .  
  56. ↑ Prohla?eni hrab?te Pa?i?skeho. comtedeparis.com [online]. Dostupne online .  
  57. ↑ Archivovana kopie. www.oslj.org [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-05.  
  58. ↑ Archivovana kopie. www.oslj.org [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-05.  
  59. ↑ Archivovana kopie. www.oslj.org [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-05.  
  60. ↑ https://rejstrik-firem.kurzy.cz/26543974/vojensky-a-spitalni-rad-sv-lazara-jeruzalemskeho-zs/
  61. ↑ Hospic svateho Lazara v Plzni - seznam darc? [ nedostupny zdroj ] .
  62. ↑ Informace o uskute?n?nych projektech a aktivitach jsou uvad?ny v ?adovem ?asopise Lazariansky Reunion ( archiv Lazarianskeho Reunionu ).
  63. ↑ Webova stranka Spole?enstvi pomocnik? svateho Lazara.
  64. ↑ Aktuality ?eske jurisdikce sjednoceneho Vojenskeho a ?pitalniho ?adu svateho Lazara Jeruzalemskeho. Viz te? ?adovy ?asopis Lazariansky reunion (2017/2) Archivovano 6. 12. 2017 na Wayback Machine ..
  65. ↑ D?kan Za?icky ocen?n zaslu?nym k?i?em ?adu svateho Lazara Jeruzalemskeho - OU@live - ?ivy online magazin Ostravske univerzity. OU@live [online]. 2015-02-03 [cit. 2020-06-15]. Dostupne online .  
  66. ↑ https://rejstrik-firem.kurzy.cz/75101068/vojensky-a-spitalni-rad-svateho-lazara-jeruzalemskeho-bohemia/statisticky-urad/
  67. ↑ Organiza?ni struktura velkop?evorstvi na internetovych strankach orleanske obedience. [cit. 11. 9. 2019]
  68. ↑ Memorandum o spolupraci mezi Armadou ?R a OSLJ
  69. ↑ Kardinal Duka slou?il m?i sv. pro lazarianske ryti?e
  70. ↑ Camino na kole?kach
  71. ↑ Korunka Luha?ovice
  72. ↑ Insignie orleanske obedience.
  73. ↑ Prohla?eni Velmistra k ?adove situaci v ?R Archivovano 18. 2. 2021 na Wayback Machine .. Internetove stranky orleanske obedience www.oslj.cz [cit. 10. 2. 2021]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie ?ad? a kongregaci v ?eskych zemich, I. dil . 1. vyd. Praha: Libri, 2002. 215 s. ISBN   978-80-7277-085-4 . S. 155?172.  
  • ?eske velkop?evorstvi Vojenskeho a ?pitalniho ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho . Redakce Hana Hanzalova, Adolf F. J. Karlovsky. Zurich: ?eske velkop?evorstvi Vojenskeho a ?pitalniho ?adu sv. Lazara Jeruzalemskeho, 1980. 143 s.  
  • DOLEJ?I, Josef. Duch smaragdoveho k?i?e . Praha: Agentura Pankrac, 2003. 120 s. ISBN   80-902873-9-5 .  
  • SAVONA-VENTURA, Charles. The Hospitaller Knights of Saint Lazarus . 2. vyd. Malta: Grand Priory of the Maltese Islands ? Military & Hospitaller Order of St. Lazarus of Jerusalem, 2019. 608 s. ISBN   978-99957-1-439-0 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?ad_svateho_Lazara&oldid=23939079 “