?eskoslovenska nova vlna

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

?eskoslovenska nova vlna je pojem pou?ivany pro generaci ?eskoslovenskych filmovych scenarist? a re?iser? za?inajicich tvo?it v 60. letech 20. stoleti , jako jsou Milo? Forman , V?ra Chytilova , Ivan Passer , Jaroslav Papou?ek , Antonin Ma?a , Pavel Jura?ek , Ji?i Menzel , Jan N?mec , Ester Krumbachova , Jaromil Jire? , Evald Schorm , Jan Schmidt , Juraj Herz , Juraj Jakubisko , Du?an Hanak nebo Elo Havetta , a pro jejich tehdej?i tvorbu. [1] [2]

Jde o jeden z um?lecky nejvyznamn?j?ich trend? v cele historii ?eskoslovenske kinematografie, ktery m?l velky ohlas v mezinarodnim m??itku. Filmy nove vlny byly uvad?ny na presti?nich festivalech v Benatkach , Cannes ?i v Mannheimu a dokonce sout??ily i o Oscary . Za startovni dilo ?eskoslovenske nove vlny, ktere p?edznamenalo nastupujici moderni filmovou poetiku , byva ozna?ovan slovensky film Slnko v sieti re?isera ?tefana Uhera z roku 1962 . [3]

K tvorb? nove vlny byvaji n?kdy myln? ?azena i n?ktera dal?i pozoruhodna a cen?na dila ?eske kinematografie 60. let, realizovana re?isery st?edni a star?i generace. Jde nap?iklad o Franti?ka Vla?ila (a scenaristy Vladimira Kornera a Franti?ka Pavli?ka ), Karla Kachy?u (a scenaristu Jana Prochazku ), Vojt?cha Jasneho ?i Zby?ka Brynycha .

Okolnosti vzniku a charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Milo? Forman , p?edstavitel nove vlny, jeho? kariera pokra?ovala po roce 1968 v zahrani?i
Momentka z roku 1961, z nata?eni filmu "Piese? o sivom holubovi"

Spole?ensky kriticke a formaln? originalni filmy ?eskoslovenske nove vlny mohly vzniknout diky vysp?le filmove ?kole, ?iroke zakladn? mladych filma?? studujicich v 50. a 60. letech, liberalizaci socialistickeho re?imu na za?atku ?edesatych let a take ?aste?nemu uvol?ovani cenzury . Studenti a studentky FAMU m?li p?istup k film?m francouzske nove vlny a dal?im um?leckym film?m, diky nim? vst?ebavali moderni impulzy sv?tove kinematografie. B?hem n?kolika let debutovalo n?kolik vyraznych autorskych osobnosti, ktere mohly nata?et i diky p?ihodn?j?im podminkam panujicim v tehdej?i dramaturgii ?eskoslovenskych filmovych studii. [3] Prvni celove?erni debuty autor? ?eske nove vlny se objevuji v roce 1963 , na Slovensku jako prvni z okruhu tam?j?i nove vlny debutuje Juraj Jakubisko v roce 1967 .

Charakteristickym znakem film? nove vlny byly dlouhe, ?asto improvizovane dialogy , ?erny a? absurdni humor a obsazovani neherc? ( Ladislav Jakim , Jan Vostr?il , Josef ?ebanek , Milada Je?kova a dal?i) ?i zatim neokoukanych hereckych interpret?, jejich? projev p?sobil p?irozen? a nebyl zati?en manyrou ( Vladimir Pucholt , Josef Abrham , Jan Ka?er , Jana Brejchova , Hana Brejchova , V?ra K?esadlova a dal?i). Filmy nove vlny se ?asto v?novaly temat?m jako milostne poblouzn?ni mladych lidi a jejich st?et se zastupci star?ich generaci ?i reflektovaly pok?ivenou moralku spole?nosti. Auto?i cht?li zachycovat p?irozenou lidskost a postavy jejich film? nebyly ?ernobile ani schematicke jako v d?iv?j?ich filmech socialistickeho realismu , vyzna?ovaly se dobrymi i zapornymi vlastnostmi.

Re?ise?i se sna?ili nep?ikra?lovat realitu a jejich filmy obsahovaly nenaaran?ovane ?i zdanliv? nenaaran?ovane sceny (viz filmy Milo?e Formana , Ivana Passera nebo Jaroslava Papou?ka ). Jini auto?i se naopak vydali cestou stylizovaneho, experimentalniho vyjad?eni, ktere znaky b??ne reality ve v?t?i ?i men?i mi?e zam?rn? popiralo (viz dila V?ry Chytilove , Juraje Jakubiska nebo Ela Havetty ). Na dilech nove vlny m?ly vyznamny podil osobnosti, s nimi? mladi tv?rci opakovan? spolupracovali: kameramani Jaroslav Ku?era , Miroslav Ond?i?ek nebo Jan ?u?ik , hudebni skladatele Zden?k Li?ka ?i Jan Klusak nebo filmova vytvarnice Ester Krumbachova .

?anrova r?znorodost [ editovat | editovat zdroj ]

Plakat k filmu Juraje Jakubiska Vta?kovia, siroty a blazni , ktery v ramci nove vlny zastupuje linii podobenstvi

Filmy ?eskoslovenske nove vlny pokryvaly n?kolik r?znych tendenci a ?anr? . Nejv?t?i divacky ohlas m?ly v dob? uvedeni tragikomedie ; Ho?i, ma panenko i Ost?e sledovane vlaky vid?lo v kinech p?es milion divak?. [4] Oba tyto snimky take ziskaly nominace na Oscara v kategorii nejlep?i cizojazy?ny film, p?i?em? druhy ze zmi?ovanych zlatou so?ku v roce 1968 ziskal. V jinych filmech nove vlny byly uplat?ovany experimentaln?j?i postupy soudobeho um?leckeho filmu, jako je rozbourani ?asu a prostoru v ?pocitovych“ filmech Slnko v sieti , K?ik ?i Demanty noci .

V ?eskem i slovenskem filmu se s novou vlnou poprve ve v?t?i mi?e objevuji podobenstvi , pracujici s metaforami a symboly , je? se ?astokrat dotykaly tehdej?ich spole?ensko-politickych souvislosti. Tyto snimky mohly byt zasazeny p?imo do sou?asnosti ( Bloud?ni , Navrat ztraceneho syna , Fara??v konec , 322 ), ale i do minulosti ( Spalova? mrtvol ) ?i zcela mimo realny ?asoprostor ( Sedmikrasky , O slavnosti a hostech , Konec srpna v hotelu Ozon , Vta?kovia, siroty a blazni , P?ipad pro za?inajiciho kata nebo Den sedmy, osma noc ).

Vyznamnou sou?asti hnuti se staly i snimky inspirovane dokumentarni poetikou cinema verite , jako byly Strop , Pytel blech a O n??em jinem V?ry Chytilove , Konkurs a Kdyby ty muziky nebyly Milo?e Formana nebo snimek De? na? ka?dodenny slovenskeho re?isera Otokara Krivanka . Svebytne dokumentarni snimky nata?eli v obdobi 60. let take Evald Schorm , Jaromil Jire? nebo soliter Karel Vachek , ktery v roce 1963 debutoval snimkem Moravska Hellas .

Mimo okruh nove vlny [ editovat | editovat zdroj ]

Karel Kachy?a , souputnik nove vlny, ktery v 60. letech nato?il n?ktere sve nejvyznamn?j?i filmy

Paraleln? s novou vlnou tvo?ili i auto?i, kte?i debutovali je?t? p?ed jejim nastupem ve druhe polovin? 50. let a v 60. letech se inspirovali filmovymi vyboji svych mlad?ich koleg?. Mnozi z t?chto re?iser? p?ehodnocovali ?anr historickeho filmu, v n?m? hrdinove i zaporne postavy p?estavali byt jasn? vyhran?ni. P?ikladem mohou byt snimky reflektujici druhou sv?tovou valku , ktere nato?il Zbyn?k Brynych ( Transport z raje nebo …a paty jezdec je Strach ) ?i Karel Kachy?a ( A? ?ije republika ?i Ko?ar do Vidn? ). Jini se vraceli do star?ich ?eskych d?jin: Franti?ek Vla?il re?iroval snimky Marketa Lazarova nebo Udoli v?el , Old?ich Dan?k nato?il filmy Spanila jizda ?i Kralovsky omyl . Na Slovensku se o novy ?i netradi?ni pohled na vlastni historii pokusili ?tefan Uher ve filmu Organ nebo Eduard Gre?ner ve snimku Drak sa vracia .

Pozoruhodnou obrodou prochazela take zabavna ?anrova tvorba: v roce 1964 p?i?el do kin ?esky filmovy muzikal re?isera Ladislava Rychmana Starci na chmelu . O rok pozd?ji ho nasledoval Roha??v a Svita?k?v snimek Kdyby tisic klarinet? . V te dob? vznikla i westernova hudebni parodie re?isera Old?icha Lipskeho a scenaristy Ji?iho Brde?ky Limonadovy Joe aneb Ko?ska opera . Vysokou urove? m?ly take komedie, s nimi? slavil usp?ch Ji?i Krej?ik ( Svatba jako ?emen ) nebo Zden?k Podskalsky ( Sv?taci ) a je? v n?kterych p?ipadech obsahovaly prvky spole?enske kritiky (Jasneho A? p?ijde kocour nebo Podskalskeho Bila pani ). Mimo?adnym po?inem byl prvni pokus o ?esky sci-fi film Ikarie XB 1 re?isera Jind?icha Polaka .

Ke svemu um?leckemu vrcholu dosp?li v 60. letech i re?ise?i Vojt?ch Jasny , ktery za sv?j film V?ichni dob?i rodaci ziskal cenu na festivalu v Cannes , nebo Otakar Vavra . Po jemn? romanticke a poeticke Romanci pro k?idlovku podle stejnojmenne basn? Franti?ka Hrubina nato?il jeden ze svych nejlep?ich film? Kladivo na ?arod?jnice , v n?m? se inspiroval realnymi ?arod?jnickymi procesy. Vrcholu dosahla i tvorba re?iserske dvojice Jan Kadar a Elmar Klos , kte?i za snimek Obchod na korze ziskali pro ?eskoslovenskou kinematografii dal?iho Oscara . Silny emo?ni i symbolicky naboj ma nap?iklad i protivale?ny snimek re?isera Karla Zemana Blaznova kronika , tematicky spadajici do doby t?icetilete valky . V 60. letech zahajil svoji filmovou drahu rovn?? Jan ?vankmajer , jeho? dila takte? nejsou ?azena k tvorb? nove vlny, p?esto?e u nich lze vysledovat mnoho paralel s filmy typicky novovlnnymi ( Zahrada , Byt apod.).

Zanik nove vlny [ editovat | editovat zdroj ]

Hnuti skon?ilo nastupem normalizace po?atkem 70. let. Milo? Forman , Jan N?mec nebo Ivan Passer opustili zemi. Ostatni, kte?i z?stali, nemohli u filmu pracovat v?bec ( Evald Schorm , Pavel Jura?ek , Elo Havetta ) nebo ?elili permanentni cenzu?e ( V?ra Chytilova ), p?ipadn? se postupn? p?izp?sobili ( Ji?i Menzel , Jaromil Jire? , Hynek Bo?an , Juraj Jakubisko) . P?islu?nici nove generace, kte?i by za jinych okolnosti plynule navazali na novou vlnu, byli uml?eni hned po realizaci vlastnich celove?ernich debut? na konci 60. let ( Drahomira Vihanova , Ivan Bala?a nebo Ivan Ren? ). ?ast film? z 60. let byla zakazana a putovala do trezoru. Obnovenych ?i uplnych premier se tyto snimky do?kaly a? po zm?n? re?imu v roce 1989 ; byli to nap?iklad Menzelovi Sk?ivanci na niti , Jire??v ?ert , Bo?an?v Pas?ak , Vihanove Zabita ned?le nebo Jura?k?v P?ipad pro za?inajiciho kata .

D?dictvi nove vlny [ editovat | editovat zdroj ]

Po listopadu 1989 se v n?kterych ?eskych filmech znovu vyskytly tendence spojovane s novou vlnou. Plati to nap?iklad o snimcich Mrtvej brouk , Indianske leto , Navrat idiota , Postel , Laska shora nebo Divoke v?ely , jejich? tv?rci se op?t zam??ili na outsidery a zmatenou dospivajici mlade? ?i na naturalisticke a jizlive portretovani ?eske spole?nosti. V n?kterych filmovych kritikach a teoretickych textech se v teto souvislosti hovo?i o fenomenu ?chcipactvi“ v ?eskem filmu (expresivni termin byva pou?it obdivn?, kriticky i nezaujat?). [5] [6] Ke vzniku nove ?eske nove vlny s obdobnym mezinarodnim ohlasem a obdobn? originalnim zp?sobem filmoveho vyjad?ovani, jako m?la ta v 60. letech, v?ak nedo?lo.

Kli?ova dila ?eskoslovenske nove vlny [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Ust?edni knihovna p?ipomina 60. leta 20. stoleti (Portal hlavniho m?sta Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2022-06-15]. Dostupne online .  
  2. ↑ Zlata ?edesata. service.ucl.cas.cz [online]. [cit. 2022-06-15]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b Lubo? Pta?ek, ed. (2000): Panorama ?eskeho filmu , ISBN   80-85839-54-7
  4. ↑ Vaclav B?ezina (1996): Lexikon ?eskeho filmu . ISBN   80-85933-09-8
  5. ↑ Jaromir Bla?ejovsky versus Petra Hanakova: Pravo na chcipactvi. Tamto, ?. 1/1999
  6. ↑ "Chcipaci" a "Diblici". www.feminismus.cz [online]. [cit. 2022-06-15]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?eskoslovenska_nova_vlna&oldid=23696159 “